|
|
"In-yer-face" dramatika v českém a německém překladu
Veselá, Zuzana ; Josek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalivodová, Eva (oponent)
Diplomová práce srovnává německé a české překlady divadelních her Samb Kane, jedné z ústředních postav tzv. in-yer-face dramatiky. Popisuje stručně okolnosti vzniku tohoto proudu v britském divadle v devadesátých letech dvacátého století, v éře tzv. Cool Britannia. Rozebírá jeho vliv na německé a české divadlo a zabývá se nepřesným českým označením coo/ dramatika. Na základě analýzy překladů popisuje překladatelské metody českých a německých překladatelů a navzájem je porovnává.
|
|
|
Čtryřhlasý zpěv moderního člověka. České překlady "Song of Myself" Walta Whitmana
Kalandra, Jan ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Josek, Jiří (oponent)
Diplomová práce mapuje českou překladovou recepci Walta Whitmana, především jeho ústřední básně Song oj Myself. Jejím hlavním úkolem je translatologická analýza všech čtyř českých překladů této básně. Kromě toho se zmiňuje i o dalších zlomkovitých překladech a uvádí základní orientační přehled českých prací, které se Whitmanem zabývají. Hlavní část práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola s využitím sekundární literatury popisuje Whitmanův život a dílo v kontextu jeho doby. Přitom se soustředí na momenty, které se určitým způsobem odrazily v textu Song oj Myself, včetně dobových literárních vlivů a také cenzurních zásahů, které podobu díla ovlivňovaly. Stanovuje také hypotézy, jak by mohly být cenzurně ovlivňovány jednotlivé překlady. První kapitola pokračuje detailní analýzou hlavních stavebních prvků Whitmanovy poezie tak, jak se projevují v Song oj Myself. Opět přitom upozorňuje na teoretické vlivy a autorovy individuální rysy, které na charakter těchto stavebních prvků působily. Stavební prvky básně jsou rozděleny do jednotlivých jazykovědných rovin a toto rozdělení slouží jako osnova translatologické analýzy provedené ve druhé a třetí kapitole. Druhá kapitola se věnuje detailní analýze jednotlivých překladů na materiálu dvou vybraných zpěvů Song oj Myself. Výběr umožňuje porovnat jednotlivé...
|
|
|
Překlad operních titulků. Teorie a praxe tvorby titulků doprovázejících operní představení
Mraček, David ; Nemejovský, Jan (vedoucí práce) ; Josek, Jiří (oponent)
V roce 1983 se v kanadském Torontu při operním představení poprvé nad jevištěm objevily titulky s překladem zpívaného textu. Titulkování se ujalo a postupně rozšířilo do operních domů celého světa. Dnes si už bez nich divák návštěvu opery ani nedokáže představit. Spolu s novou technologií vznikl i nový typ překladatelské činnosti, velice vyhraněné a náročné. Snad vzhledem k relativní novosti tohoto jevu anebo proto, že k umění neodmyslitelně patří pluralita názorů a přístupů, je překlad operních titulků doposud disciplínou poměrně neustálenou, s řadou argumentů pro i proti, ale i odlišných přístupů k samotným překladatelským operacím. Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat historický vývoj a současný stav operního titulkování v České republice i v zahraničí z hlediska uměleckého, společenského i technologického a nahlédnout překlad operních titulků jak prizmatem vědeckých oborů lingvistických a translatologických, tak z hlediska hudební vědy i konkrétní divadelní praxe. Titulky se pochopitelně pořizují i pro účely televizních záznamů operních představení, avšak hlavním objektem zájmu této práce jsou titulky doprovázející živé operní představení. Případová studie v závěru práce na dvou vzorcích ilustruje specifika českého operního titulkování a konkretizuje teoretická východiska uvedená v prostřední...
|
|
|
Komentovaný překlad: Learning to live together
Pavelková, Barbora ; Josek, Jiří (oponent) ; Abdallaova, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem této práce je přeložit úryvek z knihy Philippa Legraina lmmigrants: Your Country Needs Them a překlad okomentovat. Komentář se skládá ze čtyř částí. První část obsahuje překladatelskou analýzu, která sestává z analýzy vně- a vnitrotextových faktorů a popisuje specifické vlastnosti výchozího textu. Druhá část je věnována typologii překladatelských problémů, která popisuje problémy jazykové a kulturní ne ekvivalence a obhajuje překladatelská řešení. Ve třetí části je nastíněna typologie posunů, ke kterým při překladu došlo, a komentář je uzavřen popisem překladatelské metody.
|
|
|
Interpersonální dynamika v dabingu televizního seriálu: dominance, verbální a neverbální jednání postav
Charvátová, Jitka ; Josek, Jiří (oponent) ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce)
Filmový dialog a jeho překlad byl až dosud v translatologii většinou zkoumán pouze z pohledu překladatele, tedy ve své verbální složce s poukazem na to, že překladatel nemůže jiný než verbální kód ve své práci ovlivnit. Audiovizuální text, potažmo jeho dabovaná verze, je však dílem výrazně multimodálním, jehož komplexní význam je kódován v několika úrovních nejrůznějšími prostředky. Jeho zkoumání ztěžuje skutečnost, že je skupinovým dílem, jehož výslednou podobu utváří v různých fázích vzniku množství lidí. Tato práce je pokusem pracovat s textem audiovizuálního díla jako celkem v jeho finální fázi, tak jak jej vnímá divák. V úvodní části jsou pojmenovány specifické faktory seriálového dabingu od jeho představení jakožto audiovizuálního textu, přes charakteristiku a funkci dialogu v audiovizuálním díle až po proces vzniku dnešního komerčního dabingu a charakterizaci jeho produktů. Následuje kontrastivní rozbor jedné z úvodních scén amerického televizního seriálu Akta X se zaměřením na interpersonální dynamiku dialogu a verbální i neverbální jednání postav. K rozboru je navržen deskriptivní analytický model filmového dialogu zahrnující jeho verbální i nonverbální složky, odvozený od systémově funkcionalistického konceptu "výměny" (exchange) Jima Martina (2000), tak jak jej představil Luis Pérez-González...
|
|
|
Romány Sue Millerové v českých překladech
Špačková, Jana ; Josek, Jiří (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na dostupné české překlady románů Sue Millerové a zabývá se ne/přenositelností čtenářské úspěšnosti románů této severoamerické spisovatelky ' .... ' ..... ' 1/----.::.::::::=~---· do českého prostředí. Rozebírá překlad románu Dobrá matka Ilony Kořánové a Marcely Haspeklové vydaný v roce 1995, překlad čtvrté kapitoly románu Dobrá matka Evy Věšínové publikovaný v časopise Iniciály v roce 1992 a nepublikovaný překlad románu Rodinné album Vladimíry Žákové z roku 1996. Sue Millerová zaznamenala se svým prvním románem The Good Mother, který byl poprvé vydán v roce 1986, v USA značný úspěch a také její další romány Family Pictures, For Love a While I Was Gone se v USA stal~-.?.~~~~.e.!lery. V českém prostředí je však tato autorka téměř neznámá: Druhá kapitola proto nejprve stručně přibližuje život a dílo Sue ·····'"'""'"· Millerové a ve třetí kapitole je její dílo zasazeno do kulturně společenského kontextu USA druhé poloviny dvacátého století. Jako významný zdroj informací o vývoji severoamerické společnosti v osmdesátých letech dvacátého století slouží kniha Susan Faludiové z roku 1992 Backlash: The Undeclared War Against American Women. Čtvrtá kapitola se věnuje situaci v českém kulturně společenském prostředí - zaobírá se literární tvorbou spisovatelek, které ve svých dílech...
|
|
|
Pohádky Oscara Wilda ve třech českých překladech
Pospíšilová, Jana ; Kalivodová, Eva (oponent) ; Josek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je kritickým srovnáním tří českých překladů pohádkových próz Oscara Wilda. Zaměřuje se na tři převody, které jsou v současnosti dostupné na českém trhu: překlad Jiřího Zdeňka Nováka z roku 1981 (nyní v podobě audioknihy), překlad Radoslava Nenadála z roku 1985 (znovu publikovaný v roce 2006) a převod Markéty Cukrové z roku 1994 (nově vyšel v roce 2007). Práce je rozdělena do dvou částí. První část předkládá důležitá východiska pro část druhou: stanovuje cíl práce, podává přehled stavu zkoumané problematiky, přibližuje Wildův život a dílo, obecně pojednává o žánru pohádky, podrobněji se věnuje pohádce v díle Oscara Wilda a zasazuje jeho pohádkovou tvorbu do kontextu pohádkové tvorby ostatních viktoriánských spisovatelů, přičemž zdůrazňuje společenskokritickou funkci pohádkového žánru v tomto období. Následuje zamyšlení nad osobními impulsy, které mohly Wilda nasměrovat k žánru pohádky, uvážení otázky adresáta (jsou Wildovy pohádky pro děti?) a zmínka o ilustracích a nakladatelském zpracování prvních vydání souborů The Happy Prince and Other Tales (1888) a A house of Pomegranates (1891). Závěr první části je věnován tematickostylistické analýze pohádkových příběhů; především charakterizace Wildova literárního stylu slouží jako podklad pro detailní analýzu tří českých překladů Wildových...
|
|
|
Svět Harryho Pottera v překladu do češtiny a slovenštiny
Miššíková, Martina ; Josek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaný, Richard (oponent)
Tato práce popisuje převod kulturně a pragmaticky relevantních jevů v překladu prvních tří dílů série o Harrym Potterovi do češtiny a slovenštiny. Autorkou originálu je J. K. Rowlingová, překladateli do češtiny jsou Pavel a Vladimír Medkovi, do slovenštiny Jana Petrikovičová a Ol'ga Kralovičová. Obsahem první kapitoly je žánrový rozbor originálu. Na to, co je vnímáno jako původní tvorba fantasy, má vliv místní literárně-vědná tradice. Díla s prvky fantasy pro děti bývají v českém a slovenském literárním kontextu obvykle řazena k žánru moderní autorské pohádky, nebo do příběhové I dobrodružné prózy s dětským hrdinou. V současné době přispívá překladová literatura k rostoucímu povědomí o žánru fantasy. Konstitutivním prvkem žánru fantasy je sekundární svět, HP je dílo se sekundárním světem otevřeným. Druhá kapitola představuje přehled translatologické teorie o překladu a překládání literatury pro děti a mládež (LDM). Nejdůležitější z hlediska vymezení LDM a jejího překladu je kategorie příjemce. Překladatelka a translatoložka R. Oittinenová (2000) vychází z teorie skoposu a tvrdí, že adaptace jako filosofická kategorie je inherentním rysem překládání. Překladatel může být věrný autorovi originálu díky tomu, že bude věrný cílovému čtenáři. Slovenská i česká škola překladu rovněž považuje dětského čtenáře...
|
|
|
Vývoj časopisecké kritiky překladu prózy a poezie z angličtiny do češtiny 1960-2005
Sejáková, Andrea ; Josek, Jiří (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Práce mapuje situaci české kritiky překladu od 60. let 20. století do roku 2005. Stav kritiky v tomto období je ilustrován na kritice překladů prozaických a poetických textů z angličtiny, které se objevily v literárních časopisech. Práce shrnuje též poznatky české a slovenské translatologické vědy o kritice překladu a příspěvky k metakritice (kritice kritiky) překladu v uvedeném období. Kritika překladů prózy a poezie z angličtiny se v uvedeném období objevuje v necelé dvacítce literárních časopisů, jež jsou z hlediska problematiky překladu charakterizovány v kapitole 2. Kapitola 3 potom přináší popis samotného vývoje zkoumané části kritiky překladu a ukazuje, jak se kritika překladu proměňovala z hlediska frekvence i forem, kterých nabývala. Pro tento účel jsou kritické články rozděleny do čtyř kategorií podle délky a důkladnosti analýzy. Jak ukazují frekvenční tabulky pro jednotlivá desetiletí, dochází ve sledovaném období k posunu od jednoslovného hodnocení v 60. letech k rozsáhlejším kritikám v 90. letech a po r. 2000. Pozornost je věnována také osobnostem kritiky překladu a jejich profesnímu zaměření. Kromě 80. let se této činnosti věnovaly téměř výhradně překladatelské osobnosti. Kapitola 4 se zaměřuje na kritiku překladu v české a slovenské vědě o překladu. Podává přehled o názorech teoretiků na...
|
|
|
Psáno ústy, čteno ušima pokus o využití francouzské zkušenosti p ro český přednes a jeho pedagogiku
Potužáková, Markéta ; ČUNDERLE, Michal (vedoucí práce) ; JOSEK, Jiří (oponent)
Práce je uvedena mottem Paula Valéryho: ?Mluvit, to znamená slyšet.?Hlavním tématem je tedy mluvené slovo, ne však vyprávěné, alepřednášené: interpretace literárního, zejména básnického textu, chápanájako sestup k jeho ?předliterárním? zdrojům. Markéta Potužáková vycházíz pojetí francouzského pedagoga přednesu prof. Michela Bernardyho,podle něhož je literární text ?mostem?, tedy doslova ?přechodným?tadiem mezi prvotní řečí díla (jak se ?ozvala? v autorovi, jak si ji?předříkával? či ?diktoval do pera?) a gestickou řečí, jakou slyšíme z ústinterpreta. Při studiu textu a v pedagogice přednesu jde tedy o návratk původnímu autorskému gestu, jak je uchováno ve struktuře básně.Toto pojetí doktorandku zaujalo, když jako absolventka divadelní fakultyAMU v Praze pokračovala ve studiu v Paříži. Disertace konfrontujezmíněný ?francouzský způsob? se ?způsobem českým?, který se snažíinterpretovat především ?myšlenku? díla a mnohem menší pozornostvěnuje jeho struktuře. Nejen dvojí studia, ale i praktická divadelnízkušenost z Čech i z Francie, tedy mj. zážitek rozdílu mezi orálním gestemčeštiny a francouzštiny, vedly k pokusu o srovnání obou tradičních přístupů.
|
host ::
RSS.