|
|
O antiliberálním obratu v české politice
Jetmar, Jakub ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Druhá dekáda nového milénia přináší politický otřes - antiliberální obrat. Jeho představitelé reagují na krizi liberální globalizace, zpochybňují přitom i liberální ústavnost. Tato práce se zaměřuje na to, jak se konec dlouhých devadesátých let projevuje v Česku, kde zůstával porevoluční konsenzus dlouho stabilní. To už není pravda. Nevypadává se cestou přemýšlí o úpadku demokracie, vychází z teorií o post-demokracii a snaží se zrekonstruovat, kde vidí různé politické proudy problém stávajícího systému, kde hledají legitimitu, jak pracují s porevolučním vývojem. Definuje liberální devětaosmdesátníky, technokratické populisty, nové etatisty a národní konzervativce.
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Jetmar, Jakub ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato práce se, jak již samotný název napovídá, zabývá prvým dodatkem Ústavy Spojených států amerických a vývojem jeho interpretace od jeho vytvoření až do dnešního dne. Interpretace prvého dodatku se v průběhu let drasticky měnila. Patrný je zejména posun od omezování svobody projevu až k jeho téměř absolutní liberaci. Někteří odborníci zastávají názor, že dnešní úroveň ústavněprávní ochrany projevu je příliš vysoká a že není v souladu s původním úmyslem tvůrců ústavy, kteří prvý dodatek sepsali. Žádným překvapením však není skutečnost, že čím vyšší je úroveň ochrany před zásahy státní moci do práv a svobod garantovaných prvým dodatkem, tím lépe pro lid. V dnešním světě mají svoboda projevu a náboženské svobody, obsažené v prvém dodatku, velký význam pro zachování demokracie a posílení jejích základních pilířů v moderních státech, a je proto třeba je chránit i před státy samotnými. Zahrnutí prvého dodatku do Ústavy USA, která je nejdéle platnou psanou ústavou světa, ovlivnilo koncepci svobody projevu a náboženské svobody v právu mnoha států. V textu práce se vysvětlují všechny významné otázky ohledně původu, vývoje a dnešního stavu práv a svobod obsažených v prvém dodatku Ústavy Spojených států amerických. Při tom se vychází především z judikatury Nejvyššího soudu Spojených států, ale zároveň také...
|
|
|
Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce
Jetmar, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce" se zabývá především deformacemi parlamentarismu, nárůstu antisemitismu a v globálním náhledu až určitou cílenou destrukcí demokracie, provázející politický vývoj českých politických stran v rámci tehdejšího "Česko-Slovenska". První kapitoly jsou věnovány nastínění politické situace, v období následujícím po podepsání Mnichovské dohody. V dalších částech je poukázáno na změny, které postihly nejen vnitřní strukturu či členskou základnu výše jmenovaných stran, ale také na odklon či naprostou negaci předchozích ideálů či myšlenek, které jednotlivé subjekty, tvořící integrální součást těchto nově vzniklých stran, zastávaly v předchozím období I. Republiky. Na základě interpretace dobových a současných odborných publikací a periodik, se tato práce snaží být jedním z dalších příspěvků, který poodkrývá, v naší historiografii nepříliš frekventované období II. Republiky a snaží se tak hledat odpovědi na některé otázky, typu - Ovlivnilo toto období historickou paměť Čechů a Moravanů? Bylo, s přihlédnutím k širšímu mezinárodnímu vývoji, vzniklé politické zřízení, výsledkem nátlaku totalitní mocnosti, či se jedná pouze o zákonitý výsledek domácích...
|
host ::
RSS.