|
|
Srovnání socioekonomického a politického vývoje Kazachstánu a Kyrgyzstánu po rozpadu Sovětského svazu
Hejzdral, Miroslav ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Rozpad Sov tského svazu s sebou nesl dramatické zm ny v celém postsov tském prostoru. Vznik a vývoj nových samostatných stát s sebou nesl asto mnoho problém , které byly spojeny s etnickými i celkov socioekonomickými a politickými problémy. V této práci je nastín n postsov tský vývoj a jeho porovnání v Kazachstánu a Kyrgyzstánu ze sociálního, ekonomického a politického pohledu. Cílem práce je identifikace hlavních faktor , které tento vývoj ovlivnily, a jak p isp ly k sou asné situaci v obou zemích. V záv ru jsou tyto faktory rozebrány a je zde i diskutováno pravd podobné sm ování budoucího vývoje. Klí ová slova: St ední Asie, Kyrgyzstán, Kazachstán, postsov tský, vývoj, komparace
|
|
|
Politicko-vojenská rizika pro cestovní ruch na Blízkém Východě
Krajňák, Tomáš ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Politicko-vojenská rizika pro cestovní ruch na Blízkém východě Abstrakt Předkládaná diplomová práce analyzuje vnímání politicko-vojenských rizik pro příjezdový cestovní ruch na Blízkém východě z pohledu českých potenciálních turistů. Zkoumaná oblast Blízkého východu vykazuje určité geografické a geopolitické imaginace, jejichž výzkum v českém prostředí stále absentuje. Blízkovýchodní cestovní ruch zároveň funguje v prostředí politicko-vojenských rizik. Odborná literatura naznačuje, že právě tato rizika představují jeden z hlavních faktorů ovlivňující výběr destinace. Práce prohlubuje chápání tohoto vztahu zaměřením se na percepci politicko-vojenských rizik v prostoru, z hlediska jejich typologické rozrůzněnosti a analyzuje podmíněnosti této percepce. Hlavní výzkumný nástroj, dotazníkové šetření, posloužil pro sběr dat, jež byla analyzována prostřednictvím popisné statistiky a statistického usuzování, v podobě párového t-testu, analýzy rozptylu (ANOVA) či korelační analýzy. Zjištěné závěry povětšinou odpovídají teoretickým poznatkům a předchozím studiím. Jednotlivé typy politicko-vojenských rizik vykazovaly odlišný dopad v percepci na realizaci cestovního ruchu. Jako statisticky významný se ukázal rozdíl mezi násilnými a nenásilnými politicko-vojenskými riziky. V některých případech se však naše hypotézy...
|
|
|
Geopolitika globálních a regionálních aktérů v Jihočínském moři
Lochman, Josef ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
GEOPOLITIKA GLOBÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH AKTÉRŮ V JIHOČÍNSKÉM MOŘI Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá územním sporem v Jihočínském moři a jeho geopolitickými podmíněnostmi. Cílem práce je zodpovězení následujících výzkumných otázek metodou systematické rešerše: Která sporná území, která jsou primárním zdrojem napětí? Které faktory mohou v budoucnu vyvolat konflikt? Jaké jsou důvody stupňované čínské aktivity v oblasti? Metoda systematické rešerše odborné literatury je použita ke shromáždění evidence a zodpovězení výzkumných otázek. Teoretický rámec práce tvoří spor mezi klasickou a kritickou geopolitikou. Zatímco státem vedená hegemonická politika je obvykle založená na dřívějším přístupu, kritická geopolitika je zejména prospěšná pro kritický pohled výzkumníka. Analýzou literatury se ukázalo, že nejvíce nárokovanými útvary v Jihočínském moři jsou Spratlyho a Paracelovy ostrovy, na které si nárokuje suverenitu nejvíce států. V rámci jejich přilehlých vod jsou velké zásoby energetických surovin potřebných k ekonomickému růstu Číny i ostatních států v oblasti. Čína roku 2010, posílená svým ekonomickým a vojenským růstem, prohlásila moře svým národním zájmem. Neústupnost a větší asertivita Číny a zvyšující se počet vojenských sil cizích států na moři zvýšily možnost, že konflikt může vyvstat pouhou špatnou...
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Komparace formování a činnosti Muslimského bratrstva v Egyptě a Jordánsku
Jelínek, Antonín ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Muslimské bratrstvo je transnacionální islamistické hnutí působící napříč zeměmi severní Afriky a Blízkého východu. Původně se profilovalo jako charitativní organizace věnující se sociálním aktivitám, ale později vstoupilo i na politickou scénu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat jeho činnost a úspěšnost v rámci politických systémů v Egyptě a v Jordánsku. Práce zároveň míří k ověření platnosti teorie institucionalizace v podmínkách omezeného demokratického fungování a diskutuje vliv míry institucionalizace Muslimského bratrstva na jeho mobilizační dynamiku. Hnutí pochází z Egypta, kde se však jeho politická pozice v průběhu let měnila. To v Jordánsku se jeho postavení na základě kooperace s královským režimem ustálilo. Od devadesátých let dvacátého století organizace úspěšně participovala na politické scéně v obou státech. Za vrchol činnosti Muslimského bratrstva lze považovat zisk prezidentského křesla i parlamentní většiny v Egyptě navazující na události Arabského jara, zatímco v Jordánsku přinesly tyto události jen minimální změny. V současné době hnutí v obou státech de iure zaniklo, ovšem vzhledem k silné institucionalizaci v Egyptě se dá predikovat jeho přežití v ilegalitě. Klíčová slova: Arabské jaro, Egypt, Jordánsko, Muslimské bratrstvo, teorie institucionalizace
|
|
|
Vliv Arabského jara na změnu bezpečnostní, migrační a ekonomické politiky vybraných zemí Středomoří
Výborná, Veronika ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Předložená diplomová práce vychází z liberálně-idealistického výzkumu mezinárodních vztahů. Pokouší se analyzovat vztah vybraných zemí severního (evropského) a jižního (severoafrického) Středomoří v souvislosti s arabským jarem. Konkrétně se zaměří na tři různé politiky, v nichž pomocí vybraných indikátorů budou vzájemné vztahy zkoumány. Těmi jsou bezpečností a obranná politika, migrace a ekonomická spolupráce. Práce vychází z myšlenky, která tvrdí, že vzájemná mírová spolupráce, budování institucí a prosperita vede k rozvoji a stabilitě celého regionu. Tento přístup ve středomořském regionu platí od dob dekolonizace Afriky a vzájemnou spolupráci, převážně v obchodním směru, lze vysledovat už od starověku. Arabské jaro, které způsobilo destabilizaci a v některých případech svrhlo tamější vládu, muselo bezesporu vztahy ve středomořském regionu narušit. Hlavním cílem práce je vysledování potencionálních změn ve vztahu mezi zeměmi Francie, Itálie, Španělska (jako země evropského Středomoří) a Tuniska, Egypta a Libye (jako země severoafrického Středomoří), kde došlo k politickému převratu v roce 2011. V dnešní době jsou nejen země severoafrického Středomoří, ale celého Středního východu, brány jako potencionální riziko, pro Evropu, západní svět a jeho kulturu. To spočívá v aktuální migrační krizi a...
|
|
|
Rusko jako významný zdrojový trh cestovního ruchu Prahy: vývoj, příčiny a důsledky
Šustrová, Lenka ; Dumbrovská, Veronika (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Název práce: Rusko jako významný zdrojový trh cestovního ruchu Prahy: vývoj, příčiny a důsledky Autor: Lenka Šustrová Katedra: Sociální geografie a regionální rozvoj Vedoucí práce: Mgr. Veronika Dumbrovská Abstrakt Tato práce se zabývá příjezdy ruských turistů do Prahy. Od roku 1993 se počet jejich příjezdů do hlavního města zásadně zvýšil. Rusko se tak stalo druhým nejvýznamnějším zdrojovým trhem cestovního ruchu Prahy. Během tohoto období však ovlivnily poptávku ruských turistů po Praze různé události a faktory. Hlavním cílem této práce je zhodnotit vývoj návštěvnosti Prahy ruskými turisty a určit, jaké faktory a události návštěvnost ovlivnily. Kromě dopadů vízového režimu byly zhodnoceny také ekonomické, bezpečnostní a realizační faktory. Použity byly zejména sekundární statistická data ve spojení s diskuzí literatury a komparací výzkumů. Součástí práce byl rovněž kvalitativní výzkum v podobě polostrukturovaných rozhovorů. Klíčová slova: cestovní ruch, ruští turisté, Praha, motivace, faktory, vízum
|
|
|
Komparace geografického kurikula španělsky hovořících zemí
Kořanová, Michaela ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá komparací geografického vzdělávání v Argentině, Ekvádoru, Hondurasu, Mexiku a Španělsku. Středem zájmu je koncepce geografického vzdělávání úrovně ISCED 2, prezentovaná v závazných kurikulárních dokumentech těchto zemí. Jejich obsahová analýza je vedena s cílem zjistit, zda zde dochází k unifikaci všeobecného geografického vzdělávání. Snahou je přitom potvrdit či vyvrátit vstupní předpoklad konstatující, že v globalizovaném světě jsou základy všeobecného geografického vzdělávání shodné. Tento předpoklad zdůvodňujeme tím, že v globalizovaném světě je výukový potenciál geografie (určitý základ mateřské disciplíny) velmi podobný, stejně jako jsou podobné hlavní vzdělávací potřeby dnešní společnosti, které výběr cílů, témat a obsahovou strukturu ovlivňují. Uvedenému cíli odpovídá struktura práce. Po obecné části, která rámuje sledovanou problematiku do širších souvislostí, následuje vlastní výzkum tj. jeho metodika a konkrétní výsledky. Koncepci výuky geografie v kurikulárních dokumentech jsme posuzovali na základě kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní analýza sledovala četnost klíčových pojmů (indikátorů obsahové unifikace) ve vzdělávacích cílech a hlavních tématech. Pokud byl daný indikátor nalezen v kurikulárních dokumentech alespoň tří z...
|
|
|
Geopolitika vodních zdrojů v povodí Syrdarji
Dresler, Jan ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Voda je sice obnovitelný zdroj, ale její rozmístění na zemi je nerovnoměrné a některé oblasti již nyní trpí jejím velkým nedostatkem, který přináší vzrůstající napětí a konfliktní situace. V této práci se snažím přiblížit geopolitické problémy v ekonomickém či jiném využití vodních zdrojů v povodí řeky Syrdarji na území Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. Cílem práce je metodou rešerše literatury analyzovat současnou situaci a odhadnout budoucí vývoj spolupráce v oblasti hospodaření s vodními zdroji mezi státy na regionální a nadregionální úrovni. Spolupráce na regionální úrovni není možná kvůli Uzbekistánu jako silnému regionálnímu hegemonu v povodí. Spolupráce na nadregionální úrovni možná je, ale vždy bude ovlivňována Ruskem nebo Čínou. V závěru je diskutováno pravděpodobné směřování budoucího vývoje. Z rozboru současné situace vyplývá, že riziko vzniku potenciálního vojenského konfliktu kvůli nedostatku vody, ale i dalším problémům v oblasti je vysoké. Klíčová slova: vodní zdroje, geopolitika, povodí Syrdarji, Střední Asie
|
|
|
Geopolitika Ruska - její konstanty a proměny v období po rozpadu SSSR
Vosátková, Veronika ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Za téma diplomové práce byla zvolena teoretická analýza geopolitického postavení Ruska. Primárním cílem bylo zhodnocení současné geopolitiky Ruské federace po rozpadu SSSR a nástin jejího budoucího vývoje. Práce se snaží odpovědět na několik základních otázek. Jaká je současná geopolitická situace v Rusku, jaký směrem se vyvíjí, vztahy s kterými aktéry jsou pro Rusko klíčové v geopolitickém kontextu a zda můžeme deklarovat výrazný posun k nějakému směru. Práce je členěna do několika hlavních částí. Po úvodu následuje teoretické uchopení hlavních pojmů a hlavních aktérů zabývajících se geopolitikou. Další dvě části jsou analytické, zabývající se vztahem Ruska ke klíčovým aktérům jako jsou USA a NATO, EU, Čína, Ukrajina, blízké sousedství Střední Asie a Jižní Kavkaz a geopolitikou ropy a zemního plynu. Poslední je praktická část, ve které se získané informace z předešlých částí aplikují do konkrétních příkladů v ruské zahraniční politice. Klíčová slova: geopolitika, Rusko, eurasijství, zahraniční politika, USA, EU, Čína, Střední Asie, Ukrajina, NATO, energetická politika, ropa, zemní plyn
|
host ::
RSS.