|
|
Antisociální chování adolescentů a jeho vztah k dimenzím pětifaktorového modelu osobnosti
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Antisociální chování patří k základnám typům rizikového chování v adolescenci. Výskyt, závažnost a typické projevy jsou řešeny zejména ve vztahu k demografickým proměnným – věku, pohlaví, velikosti místa bydliště. Poměrně málo studií je věnováno vztahu mezi antisociálním chováním a osobnostními rysy. V předkládané studii jsme se proto zaměřili na vztah mezi dimenzemi pětifaktorového modelu osobnosti a antisociálním chováním. Výzkum jsme provedli se souborem středoškolských studentů (N = 108, 51% dívek). Pro zjištění míry a projevů antisociálního chování jsme použili Škálu antisociálního chování z dotazníku SAHA (Social And Health Assessment), rysy osobnosti jsme zjišťovali dotazníkem NEO-FFI. Analýzy jsme provedli zvlášť pro dívky a chlapce. U dívek i chlapců je antisociální chování shodně spojeno s rysem svědomitosti. Další rysy mají u chlapců a dívek odlišné souvislosti s antisociálním chováním. Výsledky podporují hypotézu o odlišné etiologii antisociálního chování u chlapců a dívek.
|
|
|
Psychologické prediktory a koreláty subjektivně vnímaných zdravotních obtíží: longitudinální perspektiva
Slezáčková, Alena ; Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin
Dílčí studie vycházející z Brněnského longitudiálního výzkumu optimálního celoživotního vývoje se zabývá zkoumáním psychologických korelátů zdravotních problémů u osob středního věku a jejich prediktorů v adolescenci. Výzkumný soubor byl tvořen 74 jedinci ve středním věku (32 mužů a 42 žen ve věku od 41 do 44 let), kteří v longitudinální studii participují již od roku 1961. Z analýzy dat získaných pomocí metod EPI, SOC, NEO, TCI, Logo-test a Dotazník zdravotního stavu vyplývá, že nejvýraznějším prediktorem zdravotních potíží v dospělosti je míra extraverze ve věku 16 let. Ve středním věku byly nalezeny souvislosti psychosomatických potíží a míry extraverze, neuroticismu, sense of coherence a sebedirektivity. Konkrétní zdravotní problémy (bolest, dechové obtíže) ve středním věku souvisejí také s mírou existenciální frustrace a sebedirektivitou. Výsledky této studie upozorňují na význam zkoumání psychologických prediktorů a korelátů zdravotního stavu osob v dospělém věku.
|
|
|
Charakteristiky kariérní orientace z hlediska 50letého longitudinálního výzkumu
Millová, Katarína ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Šolcová, Iva
Studie se zabývá psychologickými a environmentálními prediktory a koreláty kariérní orientace ve střední dospělosti. Zkoumaný soubor byl tvořen 74 jedinci (32 mužů, 42 žen; věk 41-44 let), kteří se účastní longitudinální studie probíhající od roku 1961. Atmosféra v rodině původu, inteligence a školní prospěch ve 12 letech predikují pouze úroveň vzdělání v dospělosti, ale nikoli orientaci pracovní kariéry (která je tvořená stabilitou kariérní linie a dlouhodobou nezaměstnaností). Úroveň vzdělání v dospělosti zároveň mírně souvisí s orientací pracovní kariéry. Stabilita kariéry je ovlivněna i osobnostními charakteristikami měřenými ve střední adolescenci, zejména extraverze. Jedinci s vysokou extraverzí v adolescenci měli proměnlivou (ale nikoli nestabilní) kariérní linii ve střední dospělosti. V dospělosti kariérní orientace souvisela i s rizikovým chováním a s pocitem koherence: rizikové chování bylo spojeno s dlouhodobou nezaměstnaností a pocit koherence se stabilitou kariérní linie.
|
|
|
Polytomní IRT modely a jejich využití v diagnostice osobnosti
Jelínek, Martin ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor
Předložená studie popisuje základní typy modelů teorie odpovědi na položku určených pro položky s polytomním formátem odpovědí. Popsán je model odstupňovaných odpovědí a jeho modifikace, model pro stupňovaný kredit, model pro posuzovací škály a model pro nominální odpovědi. Na příkladu Rosenbergova dotazníku sebehodnocení je ilustrováno použití modelu odstupňovaných odpovědí a generalizovaného modelu pro stupňovaný kredit. Ačkoli se tyto modely liší svou koncepcí,výsledný odhad rysu (sebehodnocení)je pro oba modely v zásadě totožný.
|
|
|
Effects of childhood malignancy treatment on quality of life: Preliminary results of the QOLOP project
Blatný, Marek ; Kepák, T. ; Vlčková, I. ; Jelínek, Martin ; Navrátilová, P. ; Pilát, M. ; Kárová, Š. ; Slezáčková, Alena ; Hrstková, H. ; Štěrba, J.
Effects of childhood malignancy treatment on quality of life: preliminary results of the Qolop project.
|
|
|
Psychosociální souvislosti antisociálního chování dospívajících: hlavní výsledky projektu SAHA
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Hrdlička, M.
Studie přináší hlavní výsledky národní části projektu SAHA (Social And Health Assessment) v oblasti antisociálního chování dospívajících. Projektu se zúčastnilo 4,980 adolescentů ve věku 12 – 16 let z městských oblastí, v předkládané studii byla analyzována data od 3023 žáků základních škol ve věku 12 - 14 let. Na základě odpovědí na položky Škály antisociálního chování jsme identifikovali typy osob s různými projevy antisociálního chování. Pro identifikaci typů dětí jsme použili shlukovou analýzu. Provedli jsme nehierarchickou shlukovou analýzu (k-means). Jako nejvhodnější a nejlépe interpretovatelné jsme vybrali řešení pro 4 typy osob: typ 1 s mírně zvýšeným problémovým chováním (17% ze sledované populace), typ 2 s vysokou mírou všech antisociálních projevů (2%), typ 3 s nízkou mírou všech projevů antisociálního chování (56%) a typ 4, který je v podstatě shodný s předchozím typem, liší se jen ve větší četnosti fyzických soubojů (25%). Identifikované typy jsme porovnali z hlediska dalších charakteristik a projevů – zneužívání návykových látek, styků s vrstevníky, školního prostředí, rodinného zázemí a výchovných stylů a expozice násilí (svědek násilí, oběť násilí). Jako nejvíce riziková (zneužívání návykových látek, styky s delikventními vrstevníky) a zároveň ohrožená (špatné rodinné zázemí, oběti násilí) skupina se ukázal typ č. 2 – děti s vysokou mírou všech projevů antisociálního chování.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj osobnosti rodičů onkologicky nemocných dětí
Slezáčková, Alena ; Blatný, Marek ; Kepák, T. ; Vlčková, I. ; Jelínek, Martin ; Pilát, M. ; Navrátilová, P. ; Kárová, Š. ; Štěrba, J.
Příspěvek vychází z širšího rámce longitudinálního výzkumného projektu QOLOP, zaměřeného na zmapování kvality života dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění. Představíme dílčí výsledky výzkumu týkající se způsobů prožívání rodičů a toho, jak subjektivně hodnotí dopad vážného onemocnění svého dítěte na různé oblasti fungování rodiny (partnerství, mezilidské vztahy, zaměstnání, hodnoty a další). Pozornost budeme věnovat zejména udávaným pozitivním aspektům této náročné životní situace a identifikujeme některé znaky posttraumatického rozvoje osobnosti rodičů. V závěrečné části příspěvku zakomponujeme výše uvedené do kontextu aktuálních poznatků proudu pozitivní psychologie a naznačíme možnosti praktického využití výsledků (zlepšení psychologické podpory členů rodiny - povzbuzení naděje, smíření, vděčnosti, smysluplnosti apod.).
|
|
| |
|
|
Vztah mezi dětským temperamentem a dospělou osobností: předběžné výsledky 40leté studie.
Blatný, Marek ; Jelínek, Martin ; Osecká, Terezie
Studie se zabývá možnostmi predikce osobnosti v dospělosti na základě dětského chování v kojeneckém a batolecím období. Soubor představuje 56 osob (22 mužů a 34 žen), které se zúčastnili longitudinálního výzkumu dětí které souhlasili s účastí v navazujícím výzkumu dospělých. Dětské chování bylo hodnoceno experimentátorem v průběhu vyšetření na 34 deskriptivních škálách. Pomocí faktorové analýzy na průměrných skórech vybraných škál pro věkové období od 9 do 30 měsíců jsme identifikovali tři dimenze dětského temperamentu: pozitivní afektivitu, negativní afektivitu a inhibici/disinhibici. Dětská pozitivní afektivita je spojena v dospělosti s extraverzí, emocionální stabilitou a disinhibicí. Dětská negativní afektivita je spojena jen s neuroticismem v dospělosti. Disinhibice predikuje extravrzi, svědomitost a generalizované self-efficacy. Zjištění podporují předpoklad, že vrozené kvality poskytují terén pro formaci sociálně kognitivních komponent osobnosti.
|
|
|
Historie a využití tachistoskopu v experimentální psychologii
Vobořil, Dalibor ; Květon, Petr ; Jelínek, Martin
Tachistoskop je často popisován jako přístroj zásadního významu od samého počátku vědecké psychologie. Jeho přínos pro experimentální psychologii je nepopiratelný a byl přítomen u klíčových experimentů psychologie (např. Sperling 1960 - ultrakrátkodobá paměť). Informační zdroje věnované tachistoskopům se vyskytují sporadicky, což je vzhledem k tomu, jak často byl a je tachistoskop v psychologii používán, překvapující. V našem příspěvku se věnujeme technické historii "krátkodobé prezentace" a také nejvýznačnějším experimentům, při nichž byl tachistoskop využit.
|
host ::
RSS.