|
|
Trestní odpovědnost právnických osob - srovnání právní úpravy v České republice a Polsku
Sýkora, Petr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob - srovnání právní úpravy v České republice a Polsku Abstrakt Trestní odpovědnost právnických osob stále vzbuzuje emoce a stále je předmětem jak odborných diskuzí, tak i laických komentářů. Nadto aplikace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v praxi je stále problematická a orgány činné v trestním řízení, nejenže nemají jistotu, jak aplikovat jednotlivé instituty a kdy případně uvažovat o sdělení obvinění právnické osobě, ale mnohdy stále nezahajuji řízení proti právnickým osobám, neboť takový postup považuji za komplikaci v řízení vedeném proti fyzické osobě. Největší aplikační problémy se tak týkají předně samotného posouzení, zda jsou splněný zákonné podmínky pro zahájení trestního stíhání proti právnické osobě a pak otázka tzv. vyvinění a problém případného přenesení důkazní povinnosti na právnickou osobu. V neposlední řadě z pohledu aplikační praxe je pak omezování oprávnění právnické osoby zvolit si obhájce. I přesto, jak kriticky je možné pohlížet na úpravu trestní odpovědnosti právnických osob, nelze přehlédnout, že jeden z nejbližších sousedů tedy Polsko má se stíháním právnických osob a jejích trestáním ještě větší problémy. Rigorózní práce ve svém úvodu poskytuje stručný přehled dosud známých a realizovaných modelů trestní odpovědnosti právnických...
|
|
|
Trestněprávní aspekty soukromé korupce
Náhlovská, Lenka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato práce rozebírá problematiku trestněprávních aspektů soukromé korupce. Jednání označované jako soukromá korupce může být chápáno v užším smyslu - jako korupce páchaná v souvislosti s podnikatelskou činností, nebo ve smyslu širším - jako všechno korupční jednání, které není pácháno v souvislosti s výkonem pravomoci orgánů veřejné moci. Cílem této práce je analýza české právní úpravy korupčních trestných činů v soukromé sféře na základě které autorka navrhne některé změny právní úpravy, které mohou pomoci k lepšímu postihu soukromé korupce v České republice. Po krátkém úvodu do problematiky v kapitole první se autorka v druhé kapitole práce věnuje zejména terminologii spojené se soukromou korupcí a korupcí obecně. V části kapitoly autorka analyzuje kriminologické aspekty korupce, negativní důsledky korupce a upozorňuje na následky, které může soukromá korupce mít na ekonomickou situaci nejen jednotlivců a společností, ale také na národní hospodářství. Závěr druhé kapitoly obsahuje rozbor mezinárodních závazků, které zavazují Českou republiku k účinnému postihu soukromé korupce (zejména se jedná o závazky vyplývající z členství v Organizaci spojených národů, Rady Evropy a Evropské unie). Třetí kapitola obsahuje analýzu právní úpravy postihu soukromé korupce zákonem č. 40/2009 Sb., trestním...
|
|
|
Působnost trestních zákonů
Sýkora, Michal ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Musil, Jan (oponent) ; Fryšták, Marek (oponent)
Působnost trestních zákonů (abstrakt) Předkládaná práce se zaměřuje na otázky působnosti trestních zákonů a klade si za cíl přehledným způsobem popsat aktuální právní úpravu působnosti trestních zákonů, zhodnotit její stav, poukázat na případné legislativní nedostatky a navrhnout i některé úpravy de lege ferenda Pozornost, která bývá působnosti trestních zákonů běžně věnována ve vysokoškolských učebnicích či v jiné odborné literatuře, by mohla na první pohled naznačovat, že jde o materii spíše stručnou, jíž není třeba věnovat většího prostoru. Opak je pravdou. Působnost trestních zákonů představuje téma velmi rozsáhlé a rozmanité, její úpravu nalezneme v různých hmotněprávních i procesních předpisech, na úrovni běžných zákonů i ústavních předpisů a mezinárodních dohod. Bližší teoretický výzkum i řešení konkrétních praktických případů pak přináší nutnost zabývat se řadou dílčích otázek, a to nejen z oblasti trestního práva, ale i z řady dalších právních odvětví. Rozlišují se čtyři působnosti: časová, místní, osobní a věcná. Každá z nich se vyznačuje bohatou historií teoretického, zákonného i judikaturního vývoje. I přesto tento dlouhý vývoj jde o téma stále aktuální, a to jak z pohledu odborné, tak i laické veřejnosti. Zároveň jde o otázky, které je třeba řešit v každodenní činnosti soudů, státních zástupců,...
|
|
|
Soudnictví ve věcech mládeže - komparace švýcarské a české právní úpravy
Hurychová Peroutková, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Mencerová, Ingrid (oponent)
Soudnictví ve věcech mládeže - komparace švýcarské a české právní úpravy se zaměřením na procesní právo Abstrakt česky Disertační práce se věnuje srovnání české a švýcarské úpravy soudnictví ve věcech mládeže. V úvodních kapitolách stručně shrnuje obsah českého zákona č. 218/2003 Sb., základní principy trestání a trestního řízení proti mladistvému, koncepci jeho trestní odpovědnosti, vymezuje jednotlivé sankce - výchovná, ochranná a trestní opatření, jež lze mladistvému uložit, jejich výkon a zvláštní úpravu trestního řízení proti němu. Poté je čtenáři podrobně představena švýcarská úprava této problematiky, trestní zákoník mladistvých - Jugendstrafgesetz a trestní řád mladistvých - Jugendstrafprozesordnung. Rovněž tyto kapitoly obsahují výčet základních zásad a principů obou zákonů, použitelnost obecných trestních předpisů, koncepci trestní odpovědnosti, podrobný popis náplně jednotlivých trestů - Strafen a ochranných opatření - Schutzmassnahmen, a jejich výkon, dále je ve čtvrté kapitole představena úprava trestního řízení proti mladistvým a jeho specifika. Následuje analýza představených zákonů a komparace obou koncepcí trestní odpovědnosti, jednotlivých trestů a opatření i specifické úpravy trestního řízení proti mladistvému. Pro srovnání jsou doplněny v přílohách aktuální statistiky míry kriminality...
|
|
|
Česká a polská právní úprava trestní odpovědnosti za drogové delikty
Rosůlek, Adéla ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Kuchta, Josef (oponent) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Disertační práce na téma české a polské právní úpravy drogových deliktů se zabývá řízením vozidel pod vlivem návykových látek, odpovědností za činy spáchané pod vlivem návykových látek, přechováváním drog, pěstováním konopí, výrobou a distribucí drog, nakládáním s předměty k výrobě drog a šířením toxikomanie. Cílem práce je přinést kritický pohled na aktuální českou právní úpravu drogových deliktů a související problematiky a následně na základě srovnání s polskými právními předpisy představit konkrétní návrhy de lege ferenda. Práce analyzuje polskou a českou právní úpravu drogových deliktů a přináší srovnání skutkových podstat výše uvedených trestných činů a konkrétní případové studie. Práce vychází z právních předpisů a judikatury obou zemí, praktických poznatků a také dostupných statistických údajů. Práce se zevrubně věnuje legalizaci drog včetně argumentů pro a proti legalizaci, které zaznívají v České republice a v Polsku. Řeší legalizaci konopných drog na příkladu Holandska, USA a Uruguaye, a také dostupnost tvrdých drog v rámci substitučních programů v České republice a v Polsku. V závěru je de lege ferenda rozvedeno, jakým způsobem by se měl český zákonodárce ubírat na cestě od drogové prohibice k legalizaci. Práce vychází vedle literatury na téma legalizace z polské zkušenosti s absolutní...
|
|
|
Poškozený a oběť trestného činu v kontextu restorativní justice
Dleštíková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Hlavní cíl disertační práce spočívá v potvrzení či vyvrácení hypotézy, zda alternativní řešení trestních věcí a programy restorativní justice přináší pozitiva pro účastníky trestního konfliktu, především pak pro poškozeného, respektive oběť trestného činu. Z toho důvodu se práce zaměřuje na oběti trestné činnosti z pohledu restorativní justice ve snaze poznat jejich zájmy, potřeby a očekávání pramenící ze spáchání trestného činu a ve snaze poznat rovněž to, zda je trestní proces, resp. alternativní řešení trestních věcí a restorativní programy, schopen je účinně reflektovat. Práce je proto dělena do čtyř vzájemně provázaných celků. V první části se věnuje teoretické analýze konceptu restorativní justice a jejímu vztahu k justici retributivní. Dále krátce pojednává o teorii konfliktu, na což navazuje představením restorativního procesu, principů, z nichž vychází, a jeho účastníků, jimiž jsou kromě přímých aktérů trestného činu, tj. oběti a pachatele, i komunita (ve významu jejich sociálního okolí) a v neposlední řadě rovněž osoba zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že restorativní justice chápe trestný čin jako sociální událost negativně ovlivňující nejen jeho přímé účastníky, ale i narušující pokojný stav uvnitř společnosti, považuje tento přístup za klíčové, aby na ni bylo reagováno se zahrnutím...
|
|
|
Sankcionování mladistvých - srovnávací studie
Budayová, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na problematiku sankcionování mladistvých v České republice podle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů. Klade si za cíl analyzovat českou právní úpravu sankcionování mladistvých, porovnat ji se zahraničními právními úpravami, zhodnotit poznatky z aplikační praxe a zjistit četnost využívání jednotlivých institutů s přihlédnutím k míře aplikování prvků restorativní justice. Porovnává jednotlivé etapy vývoje právní úpravy v této oblasti v českých zemích a zaměřuje se na okolnosti a důvody přijetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Zkoumá, zda systém a druhy sankcí a rovněž jiná řešení trestních věcí mladistvých, která zákonodárce v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže upravil, odpovídají potřebám mladistvých a mohou skutečně představovat účinné řešení jejich situace a zároveň účinně chránit společnost. Detailně rozebírá jednotlivé možné způsoby reakce na provinění spáchaná mladistvými, tyto kriticky hodnotí a srovnává s reakcemi na trestnou činnost dospělých pachatelů. Také seznamuje čtenáře s analýzou četnosti využívání jednotlivých institutů s přihlédnutím k míře aplikování prvků restorativní justice. Rovněž poskytuje srovnání se sankcionováním mladistvých ve Slovenské...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Stuchlík, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je ochrana poškozeného v trestním řízení. V průběhu celé práce autor analyzuje především právní předpisy, odbornou literaturu a judikaturu. U otázek, u kterých panuje u odborné veřejnosti neshoda, autor shrnuje klíčové argumenty a formuluje vlastní názor. Práce zahrnuje obecné vymezení pojmu poškozeného, a to jak vymezení negativní, tak pozitivní, a rozlišení mezi pojmy poškozený a oběť. Autor se blíže zabývá otázkou, kdy poškozený není oprávněn vykonávat svá práva. Z hlediska aktuální úpravy i de lege ferenda jsou rovněž popsány možnosti nepřipuštění poškozeného k trestnímu řízení. Autor dále rozebírá jednotlivá práva poškozeného, a to se zaměřením na právo poškozeného udělit souhlas se zahájením trestního stíhání a právo poškozeného s nárokem na náhradu škody domáhat se uspokojení tohoto nároku podle zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, který má za sebou svůj první rok účinnosti. Práce se dále věnuje adheznímu řízení, zejména podmínkám náležitého uplatnění nároku na náhradu škody a užití hmotněprávních ustanovení na náhradu škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení. Větší pozornost je věnována náhradě nemajetkové újmy, a to zejména v podobě bolestného a náhradě za ztížení...
|
|
|
Peněžitý trest - jeho výhody, úskalí a aplikace
Šeba, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
V západních státech představuje peněžitý trest osvědčenou alternativu (ne)podmíněného trestu odnětí svobody. Společná snaha Nejvyššího státního zastupitelství a Nejvyššího soudu učinila z peněžitého trestu v několika posledních letech trend i v České republice. Proč by měly orgány činné v trestním řízení usilovat o častější ukládání peněžitého trestu? Ve kterých případech představuje peněžitý trest vhodnou sankci? A jakým způsobem je, resp. by měl být, peněžitý trest ukládán a vykonán? Předkládaná práce upozorňuje na úskalí účinné právní úpravy a rozkolísané aplikační praxe. Pozornost je věnována hmotněprávní i procesní stránce věci, relevantní judikatuře a statistickým údajům. S vědomím limitů komparace v trestním právu autor přihlíží i k zavedené německé, rakouské a nizozemské právní úpravě. První část práce pojednává o peněžitém trestu obecně. Postihnut je jeho účel, postavení v systému trestních sankcí a základní vlastnosti. Blíže je rozebrán nový způsob uspokojení nároku poškozeného, který byl zaveden k 1. lednu 2018 zákonem č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení. V dalších dvou částech se autor podrobně zabývá účinnou právní úpravou. Práce rozebírá předpoklady uložení, proces výměry, náhradní trest odnětí svobody a výkon...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Vrátilová, Alena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení Abstrakt Ústředním motivem diplomové práce je právo obviněného na obhajobu, jenž se uplatňuje v průběhu celého trestního řízení v podobě formální a materiální obhajoby. Důraz je v práci kladen na obhájce obviněného, a to zejména na jeho roli v hlavním líčení. Diplomantka se snaží věcným a stručným způsobem vymezit práva a povinnosti obhájce tak, aby bylo zcela zřetelné, kdy se jedná o výkon práva a kdy o jeho zneužití a nepochopení úlohy obhájce. Práce je tak velmi aktuální a jednoznačně přínosná i pro praktiky v oboru, neboť jak je zjevné z přehledu kárných rozhodnutí České advokátní komory, praxe přináší i v otázce mezí obhajoby, jakož i práv a povinností obhájce stále mnoho problémů. Práce je tematicky rozdělena do dvou celků, přičemž první část práce pojednává obecně o východiscích práva na obhajobu a o postavení obhájce v trestním řízení, zatímco druhá část je zaměřena na konkrétní rysy obhajoby v hlavním líčení. V první kapitole diplomové práce je blíže analyzováno právo obviněného na obhajobu v kontextu základních lidských práv a svobod s odkazem na národní i mezinárodní prameny práva. Rovněž je v této části rozebráno právo obviněného na spravedlivý proces, neboť právo hájit se a mít obhájce je jeho nezbytnou součástí. Druhou kapitolu uvozuje krátký historický...
|
host ::
RSS.