|
|
Jörg Haider a rakouská krajní pravice
Kovářová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Jörg Haider a rakouská krajní pravice" se zabývá předpoklady politického úspěchu Haidera, jako předsedy FPÖ (Svobodné strany rakouska). Od roku, kdy byl Haider zvolen předsedou do roku 2000, kdy FPÖ se stala členem vládní koalice, se zvýšila volební podpora z 9,7% na 26,9%. Aby mohlo být porozuměno této změně voleličských preferencí je zde přiblíženy teorie krajní pravice a populismu. Tato práce se zabývá předpoklady politického potenciálu pro zvýšení volebních výsledků krajní pravice v Rakousku. Je zde zvažován vývoj rakouské společnosti, které zahrnuje trendy v západní Evropě a teorii "tiché kontrarevoluce". Je zde také analyzována role Jörga Haidera jako "charismatického lídra", a vývoj krajní pravice po Haiderově smrti a upozorňuje na pokračující populistická témata.
|
|
|
Multilateralismus v německé zahraniční a bezpečnostní politice v letech 1999-2011
Schwarzová, Petra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Resumé Studie transformace německého multilateralismu v zahraniční politice pomocí jednotlivých případových studií ukázala, že se pro jednotlivá období dají vysledovat jasné tendence, které odpovídají jednotlivým konceptualizacím multilateralismu. Ačkoli se změnily zahraničněpolitické priority a multilateralismus získal nové rozměry, nelze mluvit o hegemonizaci či unilateralizaci německé politiky. V devadesátých letech se Německo pomalu normalizovalo a prolomilo některá tabu typická pro minulá desetiletí. Zahraniční a bezpečnostní politika však byla stále postavená na desítky let replikované identitě a na pacifistických hodnotách. Tato tendence odpovídá reflexivnímu multilateralismu. V dalším období se německá vláda emancipovala tím, že začala zdůrazňovat své vlastní zájmy, nezalekla se odmítnout účast na operaci, jež neměla souhlas OSN, ani izolace. Vztah vůči USA ochladl a SRN kladla důraz na bilaterální spojenectví s Francií. Evropská integrace již nebyla povinností, ale stala se spíše dobrovolnou záležitostí. Toto naplňování nově nalezených zájmů svědčí o instrumentálním pojetí multilateralismu. V dalším období se nová vláda velké koalice snažila obnovit důvěru v SRN a oživit evropský integrační projekt. Vláda se účastnila mise v Kongu, kde převzala dokonce velení, a postupně plnila své závazky v rámci...
|
|
|
Vliv búrských válek na vztahy mezi Velkou Británií a jižní Afrikou
Chlupáč, Zdeněk ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
(Abstrakt) Bakalářská práce "Vliv búrských válek na vztahy mezi Velkou Británií a jižní Afrikou" se zabývá převážně britsko-búrskými ozbrojenými konflikty na jihu Afriky v druhé polovině 19. století a na přelomu století 19. a 20. Autor v tomto textu primárně zkoumá, jaké byly příčiny těchto konfliktů, jaký byl průběh a výsledek búrských válek, a také to, jaký byl jejich vliv na celý vymezený region a dopady na tamní obyvatelstvo. K úplnému porozumění problematice búrských válek je třeba znát i několik důležitých souvislostí, např. původ Búrů, způsob jejich života, zájmy Velké Británie v jižní Africe aj. O těchto tématech, jež jsou nezbytné k pochopení toho, jak komplikované byly vztahy mezi Velkou Británií a Búry, pojednává úvodní část této práce. Přestože k výše zmíněným válkám došlo až v osmdesátých letech 19. století, respektive na přelomu století 19. a 20., je třeba si uvědomit, že příčiny, které tyto spory způsobily, se objevily již mnohem dříve. V tomto textu lze nalézt mimo jiné i odpovědi na následující otázky: co bylo nejožehavějším tématem při britsko-búrských jednáních, proč se nepodařilo dosáhnout oboustranně přijatelného kompromisu, a zabránit tak ozbrojenému konfliktu a jakou roli hrálo v búrských válkách původní černošské obyvatelstvo Afriky. Práce zajisté poslouží všem, kteří se...
|
|
|
Německo coby energeticko-politický hráč
Bradáč, Adam ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Německo coby energeticko-politický hráč" se zabývá vývojem v oblasti energetické politiky a bezpečnosti Německa od roku 1998, tedy od nástupu Gerharda Schrödera, po současnost. Práce si klade za cíl zjistit, zda německá energetická politika, ve které se odráží německo-ruské energetické partnerství, představuje brzdu užší evropské energetické integraci, jejímž cílem je vytvoření jednotné unijní energetické politiky. Velký vliv na směřování německé energetiky mají kromě státu také soukromé německé energetické společnosti. Z tohoto důvodu je v této práci věnována pozornost i těmto privátním energetickým společnostem, které mj. představují ekonomickou dimenzi německo-ruského energetického partnerství. Součástí této práce je také analýza postojů jednotlivých politických stran, resp. frakčních uskupení, které v otázce energetické bezpečnosti země zastávají. V otázce německo-ruského energetického partnerství jsou analyzovány jak jeho příčiny, tak i výhody a nevýhody z něho pramenící. Předmětem zájmu této práce je také zjistit, zda v kontextu změny na postu kancléře, kdy Gerharda Schrödera nahradila Angela Merkelová, došlo k proměně německo-ruského energetického partnerství.
|
|
|
Evropská politika kabinetů Angely Merkelové 2005-2010. Srovnání evropské politiky velké koalice 2005-09 s politikou kabinetu konzervativně-liberální koalice 2009-10
Říšová, Zuzana ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá evropskou politikou Spolkové republiky Německo pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Předmět zájmu lze tedy vymezit jako časové období od roku 2005 do přelomu let 2010 a 2011, které je možné dále rozdělit do dvou etap: 1) vláda velké koalice "Unie" (CDU/CSU- Christlich Demokratische Union/ Christlich-Soziale Union) a sociálních demokratů (SPD- Sozialdemokratische Partei Deutschlands) a 2) současná vládní liberálně-konzervativní koalice CDU/CSU a liberálů (FDP- Freie Demokratische Partei). Cílem práce je komparace obou kabinetů z hlediska jejich priorit ve vybraných oblastech evropské politiky tak, jak je stanovují koaliční smlouvy, stejně jako konkrétních provedených kroků. Z provedených případových studií vyplývá, že evropská politika velké koalice pod vedením spolkové kancléřky Angely Merkelové měla velmi prointegrační a kooperativní charakter. Kancléřka získala důvěru států střední a východní Evropy a výrazně se zasloužila také o obnovení diskuze o budoucnosti EU a jejím reformním dokumentu. Došlo tak k zesílení pozice SRN v Evropě. Období vlády konzervativně-liberální koalice je spojeno s dozníváním světové ekonomické a finanční krize a ekonomickými potížemi několika členů eurozóny. Jeho analýza potvrzuje hypotézu, že se v této situaci evropská politika vlády...
|
|
|
Jörg Haider a rakouská krajní pravice
Kovářová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Jörg Haider a rakouská krajní pravice" se zabývá předpoklady politického úspěchu Haidera, jako předsedy FPÖ (Svobodné strany rakouska). Od roku, kdy byl Haider zvolen předsedou do roku 2000, kdy FPÖ se stala členem vládní koalice, se zvýšila volební podpora z 9,7% na 26,9%. Aby mohlo být porozuměno této změně voleličských preferencí je zde přiblíženy teorie krajní pravice a populismu. Tato práce se zabývá předpoklady politického potenciálu pro zvýšení volebních výsledků krajní pravice v Rakousku. Je zde zvažován vývoj rakouské společnosti, které zahrnuje trendy v západní Evropě a teorii "tiché kontrarevoluce". Je zde také analyzována role Jörga Haidera jako "charismatického lídra", a vývoj krajní pravice po Haiderově smrti a upozorňuje na pokračující populistická témata.
|
|
|
Fašistický režim Benita Mussoliniho v Itálii mezi dvěma světovými válkami: od nástupu duceho k moci po konsolidaci italského fašismu
Suchá, Anita ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Fašistický režim Benita Mussoliniho v Itálii mezi dvěma světovými válkami: od nástupu duceho k moci po konsolidaci italského fašismu" mapuje fašistický režim od jeho počátku po 1. světové válce až do vstupu Itálie do války v roce 1940. Toto období je důležité nejen z vnitropolitického hlediska, vlastní fašistická minulost je v Itálii dodnes vnímána jako velmi citlivé téma, ale stejně tak pro světové dění, protože se Itálie stala jedním z prvních evropských států, kde se moci chopili fašisté. Práce zkoumá příčiny a události, které napomohly vzniku fašistického hnutí v Itálii s důrazem na analýzu osobnosti Benita Mussoliniho, vůdce tohoto hnutí. Práce sleduje jeho odklon od socialistické strany, založení fašistického hnutí v roce 1919, zisk postu předsedy vlády v roce 1922, pevné uchopení veškeré moci v Itálii, fašizaci státu a potlačení opozice. Práce popisuje fašistickou doktrínu a postupnou proměnu režimu z autoritářského k totalitnímu. Dále se zabývá zahraniční politikou, zejména druhé poloviny 30. let 20. století, kdy došlo k územní expanzi a sbližování Itálie s nacistickým Německem.
|
|
| |
|
|
Současná krajní pravice v Rakousku
Černoch, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce "Současná krajní pravice v Rakousku" pojednává o dvou stranických uskupeních v Rakousku - FPÖ (Freiheitliche Partei Österreichs) a BZÖ (Bündnis Zukunft Österreich) v období let 2005-2011. Tato práce si klade za cíl kompletně představit podobu současných krajně pravicových stran s důrazem na ekonomické, historické, politické a ideologické příčiny jejich podpory. Cílem práce je také podrobně analyzovat projevy krajní pravice na celorakouské i regionální dimenzi. Tuto nižší dimenzi představuje devět rakouských spolkových zemí, jimž je věnována pozornost. Práce rovněž zkoumá vliv volebního a stranického systému Rakouska na FPÖ i BZÖ. Vzhledem k volebnímu systému a volebním výsledkům (na příkladu voleb do Národní rady v letech 2006 a 2008 a příkladu voleb do zemských sněmů v rozmezí let 2008-2010) práce zanalyzuje, zda mohou volební parametry ovlivnit podporu a zastoupení krajní pravice. Dalším cílem je klasifikace těchto stran a jejich vymezení k pojmům spjatých s krajní pravicí - extremismus, populismus, neofašismus a neonacismus. Na základě vyzkoumaných poznatků se práce pokusí nastínit pravděpodobný vývoj krajně pravicových stran v následujících letech.
|
|
| |
host ::
RSS.