|
|
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
|
|
| |
|
|
Samoživitelství z pohledu mužů samoživitelů
Rábová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje tématu samoživitelství, jelikož tento typ rodin, vedených pouze jedním rodičem, považuji v současné době za velice aktuální, a v kontextu nynějších demografických trendů, souvisejících s proměnami společnosti ve vnímání rodinných a partnerských vztahů, lze předpokládat, že jejich počet bude stále narůstat. Konkrétně se pak zaměřuji na muže samoživitele, a to z toho důvodu, že ačkoliv mnohé studie hovoří o určitém procentu mužů samoživitelů v České republice, výzkumů s touto tematikou bylo doposud realizováno jen několik. V převážné většině totiž stojí v čele "neúplných" rodin žena, načež je samoživitelství vnímáno jako vysoce genderovaná zkušenost, která se týká v prvé řadě žen. Hlavním cílem této diplomové práce proto bylo zjistit, jak se vztahují ke zkušenosti se samoživitelstvím samotní muži samoživitelé. Zajímalo mne, jaké cesty k samoživitelství vedly, co tento závazek péče pro muže znamená, jak se podepisuje na jejich každodenním životě a zejména pak, jak se tento typ primárního pečovatelství vztahuje ke konceptu hegemonní maskulinity. Perspektivou genderu tak práce poskytuje ucelený vhled do problematiky samoživitelství, a představuje ho z pohledu samotných mužů samoživitelů. Za tímto účelem bylo využito kvalitativního výzkumu, provedeného formou...
|
|
|
"Nás holek je tu málo, a to je škoda". Nízký počet studentek na technicky zaměřených středních školách
Nguyenová, Monika ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce si všímá velmi nízkých počtů dívek, studujících na středních průmyslových školách technického zaměření. Zkoumá faktory, které vedou k tomu, proč dívky nejsou motivovány ke studiu na středních školách tohoto druhu, stejně jako faktory, které způsobují, proč na tento druh škol dívky vstupují, jako jsou jejich zájem o studium techniky, jejich nadání pro studium techniky, motivace v podobě budoucího profesního uplatnění anebo existence vzorů v podobě osob, které napodobují. V teoretické části, zkoumající příčiny absence studentek, práce podrobuje kritice tvrzení o tom, že chlapci jsou nadanější pro studium technických oborů, zatímco dívky vynikají spíše v humanitních oborech. Ukazuje na způsoby udržování genderově stereotypního uvažování, například na silně zakořeněný názor, že by malé dívky měly být odmalička vedeny spíš k péči o děti a další osoby, k domácí práci a k profesím, které jsou prodloužením těchto jejich domácích rolí do veřejné sféry. Poté, co tato práce identifikuje rizika a dopady absence dívek v technických oborech, jsou zde zmíněny postupy, které by měly být zavedeny do výchovy a vzdělávání dětí na základních školách proto, aby se děti nemusely rozhodovat o svém budoucím oborovém zaměření na základě všeobecně zažitých genderových stereotypů. Na základě...
|
|
|
Dlouhodobá péče o rodinného příslušníka z pohledu pečující osoby
Volejníčková, Romana ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvacetičytřhodinovou domácí péčí o starší členy rodiny z pohledu primární pečující osoby. Cílem této práce je porozumění domácí péči ne jako izolované aktivity praktikované zpravidla ženami v soukromé sféře, ale jako aktivity, kterou ovlivňují vztahy v rodině nebo rozhodováním o ne/poskytnutí domácí péče apod. Z tohoto důvodu se základním teoretickým východiskem této práce stala feministická etika péče, která péči nedefinuje jako "přirozenou"/spontánní ženskou aktivitu, a umožňuje tak odhalit genderovou rovinu péče, která se stala i nosnou osou diplomové práce. Pro hlubší pochopení fenoménu domácí péče jsem využila biografické rozhovory, jejichž hlavní charakteristikou je důraz na vyprávění participanta/tky, což byl důležitý aspekt, který mi pomohl zasadit péči do širšího sociálního kontextu. Klíčová slova: domácí péče, feministická etika péče, biografické rozhovory.
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Konečná stanice, vystupovat! Pojetí péče o jedince s Alzheimerovou demencí očima blízkých (a) pečujících
Pekárková, Mariana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce bude věnována jedincům, kteří mají rodinného příslušníka s Alzheimerovou chorobou. Stěžejním však nebude Alzheimerova choroba jako taková, ale samotní pečující a blízcí. Důraz bude kladen na jejich vzpomínky a především nově vznikající vztahy mezi pečujícími, blízkými a opečovávanými. Cílem práce je zachytit klíčové momenty, které měly u pečujících vliv na následné řešení situací a konotace, které jsou s demencí spojovány a zároveň následné reflektování a vlastní legitimizace rozhodnutí umístit svého_ou blízkého_ou do institucionální péče. Zohlednit bych chtěla také medicínský diskurs, který má vliv na formování názorů o "správně" poskytované péči a konstruování lidí s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
|
|
Jak se senioři vyrovnávají se samotou: komparativní studie copingových strategií
Hottková, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá copingovými strategiemi, které senioři využívají k vyrovnání se se svou samotou. Práce vychází z dvaceti polostrukturovaných rozhovorů se seniory z domova seniorů a se seniory žijícími sami ve vlastním bydlení, které jsou následně vystaveny komparaci. Práce vychází z typologie samoty Roberta Weisse (sociální, emocionální) a dosavadního vědění o vztahu mezi zdravím a samotou a copingovými strategiemi. Hlavním zjištěním diplomové práce je, že prožívání samoty se nijak výrazně neliší mezi dvěma zkoumanými skupinami seniorů, což je v rozporu se závěry dosavadních výzkumů, a že zdraví se ukázalo být důležitým aspektem pro obě skupiny. Dalším zjištěním je, že se nepodařilo nalézt vztah mezi množstvím copingových strategií, které senioři využívají, a jejich samotou. Samota seniorů v souvislosti s konceptem copingových strategií, navíc v komparaci seniorů žijících v domově seniorů a ve vlastním bydlení, je téma, které v českém kontextu zatím nezískalo příliš pozornosti. Diplomová práce proto přispívá do diskuze nad tím, jak se v kontextu českého prostředí senioři vyrovnávají se svou samotou, jaké copingové strategie k tomu využívají a jaké odlišnosti či podobnosti panují mezi dvěma zvolenými skupinami seniorů.
|
|
|
Dopad péče o člověka s demencí na vnímání stáří a stárnutí
Trešlová, Debora ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Tato práce se zaměřuje na témata stáří, stárnutí a demence. Snaží se zjistit, jak lidé, kteří pečují o blízkého s demencí, konstruují své představy o této nemoci a jak se jejich zkušenost s péčí promítá do jejich představ o stáří a stárnutí. Tato témata jsou rozebírána na pozadí třetího věku, aktivního stárnutí a sociální imaginace čtvrtého věku v pojetí Gillearda a Higgse. Práce ukazuje, jak respondentky tvoří své představy ohledně vlastního stáří v kontextu kultury třetího věku, jaké aspekty stáří považují za nejdůležitější, a naopak co pro ně představuje obraz špatného stáří. Zároveň je v této práci zachycena zkušenost respondentek s péčí o svého rodiče a to, jak na jejím základě konstruují představy o této nemoci. Specifické aspekty nemoci demence jsou rozebírány vkontextu klíčových elementů sociální imaginace čtvrtého věku a jejích nejdiskutovanějších konceptů mezi které patří například koncept osobnosti. Ve zkušenosti s péčí o blízkého s demencí se v rámci jejich dopadů na vztah s rodičem, charakter a potřebu péče odráží problematické aspekty této nemoci, které se i reflektují v strachu z tohoto onemocnění.
|
host ::
RSS.