|
|
Koncept čtyř ročních období v českém jazyce
Pevná, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce zkoumá čtyři roční období skrze teorii jazykového obrazu světa. Respektuje hledisko etnolingvistické - soustředí se na české vnímání skutečnosti, objektem zájmu je především počasí a příroda proměňující se v rámci čtyř ročních období. Člověk vnímá měnící se roční období smyslově - zrakem, sluchem, čichem i dotekem. Každé roční období je jedinečné, vymezuje se vůči ostatním, především prostřednictvím typických stereotypů (automatizovaných představ o něm), prototypů (hlavních reprezentantů) a konotací (asociativních představ o přírodních fázích), přitom se tyto jednotlivé představy spojují (kolokují) s některými slovy, a vytváří tak nová pojmenování, ve kterých je dané roční období zakódováno. Podle principu antropocentrismu vnímáme jednotlivé astronomické a meteorologické jevy personifikovaně, přisuzujeme přírodě a světu kolem nás lidské vlastnosti a chování. Motto této práce zní "A na jaře už nezaseju", čímž máme na mysli součinnost dvou konceptuálních schémat (cyklu a cesty) a zároveň spojení a podobné vnímání měnící se přírody s fázemi lidského života. Rozdíl mezi nimi je v tom, že člověk vždy dojde konce své cesty, kdežto příroda se na základě cykličnosti po zimním spánku opět probudí.
|
|
|
Chatová komunikace na Facebooku
Honzáková, Veronika ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Diplomová práce pojednává o komunikaci na sociální síti Facebook. Jejím cílem byla sondáž do chatové komunikace na této nové komunikační platformě. V úvodní části práce jsme se snažili shrnout dosavadní poznatky českých jazykovědců týkající se elektronické komunikace, následně byla zaměřena pozornost na definici internetové komunikace, její klasifikaci, klady a zápory a popis jednotlivých typů počítačové komunikace. Prostor je též věnován sociálním sítím, a to zejména Facebooku, jeho základním funkcím, možným způsobům komunikace zprostředkovaných tímto médiem a specifikům Chatu v porovnání se synchronním webovým chatem. Výzkumná část analyzuje chatovou komunikaci na Facebooku z širšího pohledu komunikační situace a z hlediska struktury textu. Snahou bylo srovnat Chat a bezprostřední mluvený dialog, klasifikovat a interpretovat základní typy chatové komunikace a popsat jejich specifické rysy. Závěr práce je věnován ironii na Facebooku, na základě analýzy byly klasifikovány její jednotlivé druhy a sledováno její tvoření a signalizování. Práce se snažila poukázat zejména na specifika chatové komunikace na Facebooku a její spojitost s mluveným dialogem.
|
|
|
Specifika komunikace na facebooku
Klemperová, Aneta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Předkládaná práce se zabývá specifickými rysy komunikace na Facebooku. Zkoumá písemné vyjadřování uživatelů ve všech lingvistických rovinách a snaží se zachytit zejména takové vyjadřování, které je skutečným specifikem komunikace na této sociální síti. Teoretická část je vždy obohacena o příkladový materiál, který je přímo vybírán z Facebooku a dokládá tak zjištění a teorie o tomto typu písemné komunikace. Dále se snaží vysvětlit, proč se uživatelé daným způsobem vyjadřují. Z příkladového materiálu a teoretických závěrů lze tvrdit, že se ve Facebookové komunikaci setkáváme s nahodilým užíváním čárek, častěji však uživatelé používají vykřičníky a otazníky. Pro Facebookovou komunikaci je typické užití interpunkčních znamének, nicméně zmnožení se objevuje také u konsonantů a vokálů. V oblasti lexikální se hojně vyskytují expresivní výrazy, sociolekt mládeže a anglické výrazy, které ozvláštňují promluvy na Facebooku. Nespisovné užívání koncovek dále jen umocňuje teorii, že se tato písemná komunikace v mnoha rysech podobá běžným mluveným projevům.
|
|
|
Nové germanismy v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Tichá, Zdeňka (oponent)
Svou bakalářskou práci jsem nazvala Nové germanismy v češtině. Cílem práce je upozornit na výpůjčky z německého jazyka, které ještě nebyly začleněny do slovní zásoby českého jazyka, a dokázat, že přejímání z němčiny je v současnosti stále produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně-adaptačního a sémantického. Porovnávám nově přejaté lexémy s těmi, které jsou již zaznamenány ve výkladových slovnících a slovnících neologismů. Můj výzkum spočívá v cílené excerpci denního tisku, během níž sleduji, jak se neologismy, konkrétně nové germanismy, prosazují v současném českém lexiku. Následně se zaměřuji na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Množství nových germanismů integrujících se do české slovní zásoby dokládá, že přejímání cizích lexikálních jednotek je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jazyková analýza vybraných internetových diskusí
Brůnová, Kateřina ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka Jazyková analýza vybraných internetových diskusí (Bakalářská práce, 2012) Language Analysis of Selected Internet Discussions Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Radka Holanová, Ph.D. Autorka: Kateřina Brůnová Resumé Bakalářská práce se zaměřuje fenomén internetové diskuse, konkrétně na neformální internetovou diskusi a tři její manifestace, které spojuje téma módy. Internetová diskuse je nejprve zařazena do kontextu dalších způsobů komunikace realizované prostřednictvím internetu, a je pak definována na základě účasti většího množství uživatelů, veřejnosti (faktické veřejné dostupnosti versus uživatelův dojem soukromí) a dialogičnosti. V neposlední řadě je odlišena od online chatu, a to dle tematičnosti, asynchronního a trvalejšího charakteru. Cílem práce je postihnout charakter jazyka těchto diskusí a popsat současné trendy v zacházení s češtinou v tomto komunikačním prostředí. Prostředí internetu obecně je specifické provázaností dat (v diskusi to odráží zapojení hypertextových odkazů a vynechávání kontextů, které je zde ovšem možné poměrně snadno dohledat) a anonymitou, která často vede k nevybíravému vyjadřování až vulgaritě. Běžná je také snaha o zrychlení produkce komunikátu, poplatná obecnému zrychlení životního stylu (uživatelé...
|
|
|
Televizní zprávy jako komunikát
Ružbacká, Jana ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce Televizní zprávy jako komunikát se zabývá analýzou hlavních zpravodajských relací České televize (relace Události) a TV Nova (relace Televizní noviny). První část práce, teoretická, vysvětluje důležité termíny jako například zpráva, publicistický styl, zpravodajství a zpravodajský styl. Praktická část je zaměřena na analýzu zpravodajských pořadů z pohledu jednotlivých jazykových rovin (morfologická, lexikologická, syntaktická, rovina infotainmentu a bulvarizace zpráv). Analyzovány jsou náhodně vybrané 3 dny (16. 1., 17. 1. a 18. 1. 2012). Cílem analýzy bylo najít shodné rysy obou zpravodajství, popř. odlišnosti. Práce je zakončena celkovou shrnovací analýzou. Nechybí analýza headlines a úvodních částí zpravodajských relací, srovnání relací z hlediska délky jedné zprávy.
|
|
|
Staročeský Mastičkář - výklad církevní symboliky
Ondrušková, Věra ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá verbálním vyjádřením církevních a společenských symbolů ve dvou dochovaných verzích staročeského Mastičkáře, v Mastičkáři muzejním a v Mastičkáři drkolenském. Oba záznamy pocházejí ze 14. století. První asi z poloviny století a druhý z 60.-80. let, ale jedná se o opisy starších textů. Práce nejdříve seznamuje čtenáře s vydáními literární památky a poté ji zařazuje do kontextu středověkého dramatu. Následuje vznik a vývoj mastičkářské scény a tři spory související s dílem: spor o pravost Mastičkáře muzejního, spor o vztah staročeského Mastičkáře a německých velikonočních her a spor o původ Mastičkáře. Symboly autorka rozdělila do několika kategorií. Ve své práci se věnuje symbolice postav a jejich jmen, symbolice toponym, zvířat, rostlin, těla a jeho částí, pokrmů a nápojů, nástrojů a čísel. Při výkladu symboliky je nejprve vymezen obecný význam určitého symbolu, poté je uveden význam daného symbolu v díle a nakonec je věnována pozornost jeho verbálnímu vyjádření s důrazem na morfologickou charakteristiku slova - na základě ní autorka tvrdí, že význam symbolu může být ovlivněn tvarem lexému, ale děje se tak spíše ojediněle. V analyzované literární památce byla tato skutečnost zjištěna ve dvou případech. V práci je také ukázáno, jak může význam jednoho symbolu záviset na...
|
host ::
RSS.