|
|
Blanokřídlí parazitoidi (Hymenoptera: "Parasitica") a jejich dopad na chování hostitelských organizmů
Stiblík, Petr ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Ovlivňování hostitele parazitem či parazitoidem je v poslední době stále více středem zájmu mnohých vědců. Řada z nich se už neomezuje pouze na popsání změn v chování hostitele, ale zkoumá i jejich fyziologické pozadí. Mnoho prací se zabývá manipulací hostitelským prostředím parazitoidy ze skupiny parazitických blanokřídlých (Hymenoptera: Parasitica). Jedná se především o koinobionty, kteří jsou na své hostitele často silně adaptovaní a hostitelsky specifičtí, tudíž se u nich vyvinuly velice sofistikované způsoby, jak svého hostitele ovládat ku svému prospěchu. Tyto vosičky jsou nejen velice diverzifikovaná skupina, ale disponují i stejně rozličnými mechanismy manipulace hostitelem a jeho fyziologií. Někdy parazitoid svého hostitele ovládá téměř jako "vozidlo" se zásobami potravy, jindy pouze ovlivňuje poměry metabolitů v těle nebo potlačuje imunitní reakce hostitele. Při úspěšném životním cyklu těchto vosiček se však hostitel nerozmnoží a většinou je parazitoidem úplně zkonzumován. Má bakalářská práce je souhrnem informací o této problematice.
|
|
|
Phylogeny of parasitic wasps of Torymidae (Hymenoptera: Chalcidoidea) and evolution of their life-strategies
Janšta, Petr ; Vilímová, Jitka (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent) ; Melika, George (oponent)
Dizertační práce se zabývá fylogenezí parazitických vosiček z čeledi Torymidae (Hymenoptera: Chalcidoidea) a evolucí jejich parazitických životních strategií. Celkově práce obsahuje obecný úvod do fylogeneze a klasifikace čeledi Torymidae, čtyři články publikované v mezinárodních vědeckých periodicích a jeden rukopis. Cílem práce bylo navrhnout fylogenetickou pozici Torymidae a ostatních čeledí v rámci nadčeledi Chalcidoidea (článek I a II). Proto byla sestavena supermatice sekvenčních (molekulárních) znaků dvou ribozomálních genů (18S rDNA a 28S rDNA) pro 649 druhů chalcidek. Nicméně bylo zjištěno, že čeleď Torymidae je pravděpodobně polyfyletickou skupinou, kdy podčeleď Megastigminae se jeví jako nepříbuzná podčeledi Toryminae (článek I). Monofylie Torymidae byla potvrzena až v navazující studii (článek II) zaměřené na společnou analýzu jak molekulárních, tak morfologických znaků. Pro tuto publikaci byla využita online databáze pro skórování 233 znaků u 300 zástupců ze všech čeledí Chalcidoidea. Na rozdíl od předešlé studie (článek I) byly také naznačeny možné příbuzenské vztahy čeledi Torymidae s čeleděmi/podčeleděmi Ormyridae+ Colotrechninae nebo Cerocephalinae+Diparinae. Další článek (článek V) byl zaměřen na detailní studii fylogeneze v rámci čeledi Torymidae. Celkem bylo sekvenováno 5 genů...
|
|
|
Fylogeneze a evoluce čeledi Megastigmidae (Hymenoptera: Chalcidoidea)
Böhmová, Julie ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Opatová, Věra (oponent)
Čeleď Megastigmidae (Hymenoptera: Chalcidoidea), jedna z čeledí blanokřídlých parazitoidů, je zcela unikátní tím, že zahrnuje i mnoho druhů s fytofágní výživou larev. Mnoho zástupců různých rodů je totiž semenožravých a rod Bortesia je dokonce schopný vytvářet hálky. Čeleď Megastigmidae je rozšířena zejména v australské oblasti, ale několik rodů/druhových skupin se vyskytuje také v jiných oblastech, především v orientální a holarktické. Hlavním cílem práce bylo zmapovat fylogenetické vztahy mezi jednotlivými rody a objasnit, kolikrát zde došlo k přechodu mezi parazitoidním a fytofágním způsobem života, co je původní potravní strategií čeledi, jakým způsobem se vyvíjely strategie u rodu Megastigmus a jaký je geografický původ čeledi. Otázky byly testovány na základě fylogeneze sestavené pomocí jedné z nejnovějších metod - sekvenace tzv. "ultraconserved elements (UCEs)" - a to s využitím 100 zástupců čeledi Megastigmidae v 11 z 12 dosud platných rodů vybraných s přihlédnutím k potravní strategii a biogeografii jednotlivých druhů. Finální dataset obsahuje celkem 1210 lokusů v délce cca 570.000 párů bazí a většina uzlů je podpořena bootstrapem 100. Výsledky ukazují, že čeleď lze rozdělit na tři hlavní linie. Jedna je tvořena větví s pravděpodobně fytofágními druhy (včetně hálkotvorných) a větví s...
|
|
|
Velikost genomu v evoluci švábů
Stuchlíková, Magdalena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Velikost genomu nebo také obsah jaderné DNA je vlastnost, která se nesmírně liší napříč živými organismy, přičemž neexistuje vztah mezi velikostí genomu a komplexitou organismu. Udávána je obvykle jako tzv. C-hodnota buď v počtech párů bází nebo jako hmotnost DNA v pikogramech. Soubor nevyřešených otázek ohledně mechanismů ovlivňujících velikost genomu a vztahů velikosti genomu s dalšími vlastnostmi organismů je znám také jako C-value enigma. Je známo, že velikost genomu pozitivně koreluje s velikostí buněk a negativně s rychlostí vývoje a dělení buněk. U holometabolního hmyzu byla také navržena maximální hranice haploidní velikosti genomu 2 pg. Přestože je dnes popsán přibližně jeden milion druhů hmyzu, velikost genomu je známá jen pro pouhý zlomek z nich. Tato práce si proto klade za cíl rozšířit dataset dosud známých velikostí genomu hmyzu o co největší počet druhů švábů (Blattodea). Dalším cílem je pak porovnat výsledky se známou fylogenezí a také porovnat rozdíl velikosti genomu mezi pohlavími. Pro stanovení velikosti genomu byla využita průtoková cytometrie, což je rychlá, jednoduchá a efektivní metoda, vhodná také ke studiu ploidie a dalších buněčných vlastností.
|
|
|
Mimeze pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae) v kontextu selekčních tlaků ze strany predátorů, termoregulace a pohlavního výběru
Daňková, Klára ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Pekár, Stanislav (oponent)
Schopnost termoregulace hraje v životě organismů důležitou roli, ať už během hledání potravy, úniku před predátory, pohlavního výběru, tak u přezimování. Kromě toho však může tlak na efektivní termoregulaci organismy ovlivňovat i na evoluční úrovni. Někteří autoři se kloní ke tvrzení, že stojí rovněž za udržováním tzv. nepřesné mimeze u pestřenkovitých (Diptera, Syrphidae). Tato diplomová práce si klade dva cíle: 1) studovat vztah mezi termoregulací, přesností mimeze a napodobovaným modelem, 2) blíže prozkoumat efekt vývojové teploty na příkladu středně přesného mimetika včely medonosné, pestřenky Eristalis tenax. V první části projektu byl změřen rozdíl mezi teplotou těla a teplotou prostředí (Tdiff) u 566 jedinců 47 druhů pestřenek. Mezi přesností mimeze a Tdiff nebyl nalezen průkazný vztah. Bylo však zjištěno, že pestřenky v Tdiff vykazují výrazný pohlavní dimorfismus. Zatímco Tdiff samic byl nižší a příliš nezávisel na vnitřních nebo vnějších faktorech, samci měli vyšší Tdiff, který byl silně ovlivněn aktivitou (letící > sedící) a napodobovaným modelem (čmeláčí mimetici > mimetici včely medonosné > mimetici vos > mimetici drobných tmavých včel). Patrně jde o důsledek silného tlaku pohlavního výběru na termoregulaci samců během dvoření (leku). Druhá část projektu byla zaměřena na vývoj pestřenky...
|
|
|
Parazitická vosička Anaphes flavipes Förster, 1841 (Hymenoptera: Mymaridae) jako model pro studium interakcí parazitoid-hostitel
Samková, Alena ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Honěk, Alois (oponent) ; Hrček, Jan (oponent)
Díky úzkému vztahu parasitoid-hostitel disponují parazitické vosičky širokým spektrem specifických vývojových interakcí se svými hostiteli, a nabízejí tak možnost studia mnoha ekologicko-evolučních otázek. Předložená disertační práce je zaměřena na studium interakce parazitoid-hostitel na příkladu parazitické vosičky Anaphes flavipes (Förster, 1841) (Hymenoptera: Mymaridae). Tato vosička vyniká vysokou variabilitou ve velikosti těla, díky které byla v minulosti opakovaně popsána pod různými druhovými jmény. V této práci byla nejprve provedena redeskripce druhu A. flavipes a byla porovnána variabilita vybraných morfologických struktur u jedinců z 16 zemí Evropy a severní Ameriky (Článek 1). Výrazná variabilita ve velikosti těla vosiček dala podmět druhému článku, ve kterém bylo navrženo, že samičky A. flavipes se nerozhodují podle známého "trade-off" schématu, zda mít více menších nebo méně velkých potomků. Ale počet potomků závisí na velikosti těla mateřské samičky ("body size-fitness" hypotéza) a velikost těla je určena její reprodukční strategií (počtem potomků nakladených samičkou do jednoho hostitele) (Článek 2). Třetí článek poukazuje na reprodukční strategii gregariózních parazitoidů, která nemusí být stálá, ale v případě vosičky A. flavipes se mění vlivem vnějších faktorů (rozdílnou...
|
|
|
Adaptace kladélka parazitoidů sloužící při napadání hostitele v nadčeledi Chalcidoidea (Hymenoptera)
Ročková, Lenka ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Nadčeleď Chalcidoidea patří mezi nejvíce diverzifikované skupiny parazitického hmyzu. Životní strategie převažující u většiny druhů z této nadčeledi je parazitoidismus, který může být člověkem využit jako účinný nástroj v biologickém boji. Parazitoidi se při své reprodukci potýkají se skutečností, že jejich hostitelé jsou často ukryti na těžko dostupných místech. Tato skutečnost je pravděpodobně zodpovědná za některé morfologické znaky kladélek, které není možno vysvětlit čistě fylogeneticky. Tyto znaky jsou tedy adaptací právě na jejich životní strategii - parazitoidismus. Adaptace kladélka odrážejí charakteristiku substrátu, v němž se nachází hostitel a do kterého je tak kladeno potomstvo. Druhy sdílející stejnou niku mívají různě adaptovaná kladélka, což je zdůvodňováno lepším využitím dostupných zdrojů a zároveň je zvažováno jako speciační faktor sympatrických druhů. Detailnější studie zaměřená na odlišnosti v adaptivních znacích kladélek by mohla usnadnit rozpoznávání životních strategií u parazitických blanokřídlých (Hymenoptera: Parasitica) právě na základě morfologie kladélka. Klíčová slova: parazitičtí blanokřídlí, Chalcidoidea, struktura kladélka, vyhledávání hostitele, adaptace na vyhledávání hostitele, diskriminace hostitele
|
|
|
Evoluce hostitelské specializace blanokřídlých parazitoidů rodu Torymus
Bubeníková, Kristýna ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Rod Torymus má velmi diverzifikované parazitické strategie a adaptace na své hostitele. Larvy jsou ektoparazitické a napadají převážně hálkotvorné žlabatky (Hymenoptera: Cynipidae) a hálkotvorné bejlomorky (Diptera: Cecidomyiidae). Nicméně několik druhů parazituje i na jiných hmyzích skupinách nebo jsou to dokonce fytofágové. Bylo publikováno několik hypotéz a prací o evoluci hostitelského spektra, ale zatím nebyly dostatečně testovány na parazitickém hmyzu. V této práci jsem studovala koevoluci rodu Torymus a jeho hostitelů. Hlavními otázkami jsou jaké hostitelské přeskoky během evoluce hostitelských strategií proběhly a zda jsou sesterské druhy parazitoidů specializované na příbuzné nebo nepříbuzné druhy žijící ve stejném prostředí. Také jsem studovala morfologické adaptace na hostitele. Sestavila jsem fylogenetický strom na základě 5 genů, aby mohly být tyto hypotézy kriticky otestovány a porovnala jsem hostitelské asociace uvnitř a mezi klády rodu Torymus. Klíčová slova: Torymus, Chalcidoidea, parazitoid, fylogeneze, hostitelská specializace
|
|
| |
|
|
Vizualizace morfologických struktur hmyzu s použitím rentgenové mikrotomografie a dalších moderních 3D technik
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
V mé bakalářské práci popisuji současně využívané techniky 3D zobrazování morfologických struktur hmyzu. Právě rentgenová mikrotomografie je v současnosti asi nejatraktivnější možností pro vizualizaci vnitřních struktur hmyzu, proto jí v práci věnuji více místa. Zahrnuji sem však i další inovativní techniky. Opomenuty nejsou ani metody tradiční, využívané hlavně v minulosti, které však svou důležitost ani v konkurenci nových metod neztrácejí. V první části jsou jednotlivé metody představeny z hlediska základního funkčního mechanismu, dále jsou popsány základní kroky tvorby 3D rekonstrukcí. Techniky jsou poté porovnávány mezi sebou podle možnosti využití na různé typy a velikosti vzorků, dále s ohledem na požadované konečné rozlišení vizualizace, časovou náročnost technik a jejich invazivitu. V poslední kapitole jsou představeny možnosti využití těchto inovativních metod v entomologii na základě dostupných studií. Klíčová slova: Insecta, morfologie, 3D vizualizace, SEM, CLSM, MRI, Micro-CT
|
host ::
RSS.