|
| |
|
|
The God Sobek in Ptolemaic and Roman Times. A Confrontation of the Cult of Sobek in Krokodilopolis and Kom Ombo
Galuzina, Maria ; Coppens, Filip (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kultu egyptského krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době. Cílem práce je srovnání kultu Sobka v jeho chrámech ve Fajjúmské oáze s centrem v Šedetu/Krokodilopoli, a ve slavném dvojitém chrámu v Kóm Ombo v Horním Egyptě. Důležitou součástí práce je rozbor povahy a hlavních rysů božstva, včetně jeho jména, role v náboženském systému, chrámových svátků, věšteb a synkretismu s jinými božstvy. Velká pozornost je věnována též srovnání místní teologií Fajjúmské oázy a Kóm Ombo a hlavnímu teologickému spisu krokodilopolských knězů - tzv. "Fajjúmské Knize" - která obě teologie spojuje. Na základě těchto analýz se tato bakalářská práce pokouší vysledovat a popsat vývoj a rozmanitost kultu krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době.
|
|
|
Planeta Venuše v náboženství starověkého Egypta
Kaplanová, Eliška ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Záměrem této diplomové práce je postihnout postavení planety Venuše v náboženství starověkého Egypta. Práce se zaměřuje na mytologické souvislosti, především na možnosti ztotožnění planety s božstvy či božskými entitami s ohledem na astronomické projevy planety a její následné místo v panteonu starověkého Egypta. Dále zkoumá zmínky zachycující Venuši jakožto jitřenku v staroegyptských zádušních textech a její spojení se zesnulým panovníkem.
|
|
|
Théby v polovině 22. dynastie. Čtyři vlivné thébské rodiny.
Tomášková, Kamila ; Smoláriková, Květa (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje čtyřem významným thébským rodinám 21. a 22. dynastie (jmenovitě rodinám Nespakašuty, Nebnecerua, Džedthutefancha B a Neseramuna). Text se zabývá také tím, jak se politická situace a kulturní tendence Třetího přechodného období odrážely v titulatuře a biografických nápisech jednotlivých členů těchto rodin. Úvod práce je věnován míře libyjského vlivu na Egypt a přehledu dějin Théb během 20. a 22. dynastie. Hlavní část práce se zabývá jednotlivými rodinami na základě titulů jejich členů a biografických nápisů. Závěrečná kapitola se pokouší naznačit, jakým způsobem politická a kulturní situace ovlivnila jednotlivé rodiny. Dochází se k závěru, že politické události jsou v dochovaných pramenech reflektovány jen velmi výjimečně, zatímco stopy politických a kulturních dobových tendencí se projevují v pramenech poměrně zřetelně.
|
|
|
Gods with Solar Aspects during the Old Kingdom
Peterková Hlouchová, Marie ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Morales, Antonio (oponent) ; Allen, James P. (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na skupinu božstev se slunečními aspekty v období Staré říše (ca. 2592-2118+25 př. n. l.). Pro účely této studie bylo zvoleno pět bohů: Atum, Šu, Cheprer, Nefertum a Veneg. Důvod, proč byla vybrána tato skupina božstev, spočívá v tom, že byli spojeni se slunečním cyklem a světlem (Atum s večerním a Cheprer s ranním sluncem, Šu), případně s květinami (Nefertum s leknínem a Veneg s tzv. rostlinou wng). Někteří z těchto bohů byli součástí tzv. héliopolské kosmogonie a kosmologie. V předkládané práci jsou analyzovány různé staroříšské prameny (Texty pyramid, výzdoba hrobek a pohřební výbava se zvláštním zřetelem na domény a obětní formule, dále panovnická jména a epiteta, vlastní jména, královské anály a administrativní dokumenty, konkrétně pečetě a jejich otisky, papyry z Wádí el-Džarf, Gebélénu a Abúsíru, tituly). Pozornost je věnována tomu, v jakých dokumentech se uvedená božstva vyskytují. Na základě tohoto zkoumání jsou určeny jejich vazby ke slunci, sluneční aspekty, také role a funkce, ve kterých se vyskytují, a v neposlední řadě vztahy k ostatním bohům. Dalšími výzkumnými otázkami je, v kterých vrstvách staroegyptské společnosti se tato božstva objevují a na jakých místech byla uctívána, jestli se jednalo pouze o Héliopoli a její okolí nebo zda existovaly jiné...
|
|
|
Sociální role a význam šperku ve Staré říši
Kovalovská, Soňa ; Bárta, Miroslav (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazením a funkcí šperku ve Staré říši. Šperky můžeme považovat za součást kulturních hodnot lidstva, nejen kvůli jejich estetické funkci. Mým cílem je ucelený pohled na význam šperku a jeho zobrazení ve Staré říši, který je spojen se sociální rolí majitelů těchto hrobek. Primárním zdrojem znalostí o významu a funkcích šperku jsou ikonografické prameny z nekrálovských hrobek Staré říše, včetně motivu výroby šperků ve šperkařských dílnách a šperků sloužících jako součást pohřební výbavy.
|
|
|
Seth, the guardian of Ra
Rovenský, Jan ; Coppens, Filip (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o specifické roli staroegyptského boha Seta jakožto ochránce slunečního boha Rea. Činí tak zejména na základě epigrafických a ikonografických pramenů a zároveň zasazuje debatu o Setovi do širšího historického, náboženského, ikonografického a ideologického kontextu. Práce konstatuje, že ačkoli se na první pohled může role Seta jakožto ochránce slunečního boha zdát nelogická, jde ve skutečnosti o představu zcela v souladu a očekáváními starých Egypťanů a jejich náboženství.
|
|
| |
|
|
Achnatonova náboženská reforma jako pozadí mojžíšovských protináboženských důrazů v Tóře
Bureš, Jiří ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Cílem této práce je pátrání po možných vlivech Achnatonovy náboženské reformy na osobu raného Mojžíše. První část je věnována analýze Achnatovy reformy a událostem a náboženským proudům, které mohly zanechat stopy na jejím charakteru. Domnívám se, že pro pochopení povahy této reformy, jež je z pohledu egyptské historie atypická, je důležité stručně zmínit předchozí tradice a historické události, které mohly Achnatona inspirovat. Druhá část se zabývá analýzou Mojžíšova příběhu a to zejména té části, kde se Mojžíš nejvíce dostává do střetu s egyptskou civilizací. Objevuje se zde také otázka historicity exodu. Třetí část práce na základě získaných poznatků shrnuje jednotlivé podobnosti a rozdíly v odkazech obou mužů. Vzhledem k povaze dostupných zdrojů nemohly být poskytnuty jednoznačné závěry. Domnívám se však, že další a podrobnější výzkum této oblasti a bližší zkoumání jednotlivých zdrojů, by mohly vést k dalším zajímavým zjištěním.
|
|
|
Exodus ve vztahu k egyptské tradici
Smítková, Veronika ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Exodus, druhá kniha Mojžíšova, líčí pobyt Izraelců v Egyptě, jejich vyjití a putování do Země zaslíbené. Podle starozákonního vyprávění sloužili v Egyptě jako otroci při výrobě cihel a pracích na poli. Zda je příběh pravdivý nebo smyšlený, je předmětem horlivých diskuzí již po několik desetiletí. Historicita tedy nebyla zatím spolehlivě potvrzena, stejně tak jako několik dalších aspektů této biblické knihy. Nicméně zajímavé je to, že můžeme sledovat podobnosti mezi jednotlivými pasážemi Exodu a staroegyptskými prameny. Cílem této bakalářské práce je tak poskytnout srovnání staroegyptských reálií s biblickou tradicí. V rámci toho bude představeno několik ikonografických a písemných pramenů, zaměřených konkrétně na výrobu cihel a zemědělské práce, se kterými se dle starozákonní verze izraelský lid lopotil. Přestože uvedené zdroje nedokazují pravdivost příběhu, podrobně alespoň vykreslují historicko-kulturní pozadí knihy Exodus.
|
host ::
RSS.