|
| |
|
|
Museums and Agriculture in Cold War Europe: The establishment of the Association Internationale de Musées d'Agriculture
Rocha Joaquim, João Pedro ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
Český abstrakt Klíčová slova: AIMA, dějiny muzejnictví, dějiny zemědělství, historie mezinárodních nevládních organizací, studená válka Předkládaná práce se zaměřuje na formování a rozvoj zemědělského muzejnictví v teorii i praxi ve studenoválečné Evropě. Důraz je kladen na utváření transnacionálních znalostních sítí a organizací s cílem přispět k identifikaci teoretických a metodologických trendů ve vývoji tohoto muzeologického oboru. Etnografické museum v přírodě Skansen ve Stockholmu a výrazně technicky orientované Maďarské národní zemědělské muzeum v Budapešti, obě založena v 90. letech 20. století, patřila k průkopníkům zemědělského muzejnictví a působila jako vzory pro pozdější iniciativy v Evropě i mimo ni. Tento dvojaký původ a s ním spojené různé přístupy dodnes ovlivňují vývoj zemědělské muzeologie: lze najít zemědělská muzea zaměřená na technické záležitosti, jídlo a výživu, folklór, specifická průmyslové obory a odvětví atd. Museografické přístupy a kurátorské praxe těchto institucí se mohou značně lišit - od opětovného zavádění tradičních postupů až po vědecká centra zaměřená na environmentální témata. V čase, kdy prezentace zemědělství, produkce potravin a životního prostředí v muzejních expozicích získává na významu, je nezbytné pochopit a lépe poznat historický vývoj těchto institucí. Cílem...
|
|
|
Linguistic Identity in the English as a Lingua Franca Communication: Changing Perceptions on English Non-nativeness in the Context of an Erasmus Community of Practice
Klánová, Aneta ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Standardní jazyková ideologie, která je zakořeněná v diskurzech tradiční výuky cizích jazyků, může mít negativní vliv na lingvistickou identitu u nerodilých mluvčích angličtiny. Ten se projevuje věnováním přehnané pozornosti jak správné výslovnosti, tak gramatické korektnosti, dále také upínáním pozornosti směrem k nedostatkům a srovnávání s ideálem rodilého mluvčího. To má za následek utváření negativního lingvistického sebepojetí v angličtině. Nedávné studie nicméně poukazují k opačným zjištěním. Ukazuje se, že oslabování ideologického vlivu vychází především ze současné role angličtiny jako globální linguy franky. Hlavním cílem této práce tedy je prozkoumat pohledy mladých nerodilých mluvčích, studentů participujících v programu Erasmus, na jejich angličtinu a její užívání jako hlavní jazykový zdroj pro socializaci v rámci jejich komunity. Na základě toho lze poté zjistit, zda tato decentralizace v kombinaci s praktickým užíváním angličtiny ve značně neformálním prostředí studentské skupiny může mít nějaký vliv na formování jazykové identity mluvčích. Teoretická část práce se skládá ze tří hlavních sekcí. První sekce je vysvětluje koncept angličtiny užívané jako lingua franca (ELF) a jeho vývoj. V druhé části se odkrývá vztah mezi ELF a tématem identity, zatímco třetí část představuje Wengerův...
|
|
| |
|
|
Pojetí životního prostředí v expertním myšlení československých architektů 1960-1971
Chmátal, Jonáš ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Práce se zabývá reflexí témat životního prostředí v expertním prostředí československých architektů v šedesátých letech dvacátého století. Životní prostředí se od konce padesátých let a zejména v letech šedesátých stalo frekventovaným tématem napříč různými odbornostmi. Českoslovenští architekti patřili právě k jedné z těchto skupin a během šedesátých let toto téma významně rozvíjeli. To se promítlo nejen do architektonické teorie, ale i konkrétních výstupů jako bylo založení specializovaného oboru nebo výrazným podílem na organizaci a účasti na mezinárodních setkání k problematice životního prostředí v rámci Evropské hospodářské komise OSN, UNESCO nebo Mezinárodní unie architektů. Kromě těchto přímých výstupů přineslo promýšlení témat životního prostředí také zajímavé teoretické koncepty, které zapadají do obecného intelektuálního milieu šedesátých let a dále ukazují na prozatím ne zcela prozkoumanou myšlenkovou bohatost československého intelektuálního a odborného prostředí. Architekti taktéž kriticky poukazovali na pokračující degradaci přírodního prostředí Tato analýza, proto nadále ukazuje, že kontinuální problematický stav životního prostředí v době vlády komunistické strany nebyl způsoben nezájmem o toto téma ze strany odborných kruhů či jeho nedostatečnou reflexí. Klíčová slova:...
|
|
|
Alpská krajina očima anglických cestovatelů z první poloviny 18. století
Štětka, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce je sledovat obraz hor, horské krajiny a přírody ve vybraných anglických/britských cestopisných a korespondenčních pramenech z první poloviny 18. století, ve kterých jejich autoři líčí své cesty do alpské oblasti. Řešitel nejdříve stručně nastíní obecný vývoj evropského přístupu k horám do poloviny 18. století. Poté představí jednotlivé prameny a jejich autory, které následně analyzuje a porovnává především na základě toho, zda vůbec a jakým způsobem zmiňují, popisují či hodnotí hory a horskou krajinu. Nakonec prezentuje zjištěné závěry, které se pokouší konfrontovat s obecnými tezemi o vývoji vnímání hor, přírody a krajiny. Klíčová slova Hory, Alpy, krajina, příroda, 18. století, Angličané/Britové, cestovatelé, cestopisy.
|
|
|
The development of National Institutes for Culture: The Case Study of the French (Institut Français) and Russian (Russian Centre of Science and Culture) Cultural Centres
Zakharova, Oleksandra ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Heinich, Nathalie (oponent) ; Schaeffer, Jean - Marie (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce analyzuje Francouzský institut (IF) a Ruské středisko vědy a kultury (RCSC) a je přínosná proto, že odhaluje odlišné modely fungování kulturních center v mezinárodně globálním kontextu. Hlavním cílem textu je analyzovat rozdíly kulturních center (IF a RCSC) Francie a Ruska a identifikovat v čem tyto rozdíly ve fungování ovlivňují rozvoj center v zahraničí. V souladu s tímto cílem operujeme v jasně vymezeném konceptuálním a teoretickém rámci: národní kultura a soft power (jako příčina rozvoje národních kulturních center), globalizace (jako podmínka jejich rozvoje), národní branding (jako výsledek jejich fungování). V konečném důsledku tato studie podporuje hypotézu, že národní kulturní centra v zahraničí definují svou strategii v reakci na situaci v dané zemi a že role manažerů kulturních center je v tomto procesu klíčová. Studie je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola vysvětluje proč IF a RCSC byly vytvořeny a analyzuje historii jejich utváření. Zkoumá důvod nárůstu jejich počtu pro uplatnění efektivnější soft power. Druhá kapitola se zaměřuje na rozmístění center po světě. Srovnáváme síť francouzských a ruských center a to z hlediska strategické pozice ovlivněnou globalizací. Po představení důvodů k rozvoji center a představení aktuální podoby sítě...
|
|
|
Harmonising British and European Identity in a Technological Project
White, Stephen Washbourn ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Sonkoly, Gábor (oponent) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vztah technologie a integrace v britském kontextu na přelomu 20. a 21. století. V praxi to znamená použití transnacionálního evropského projektu jako čočky pro analýzu politické a sociální debaty za účelem sledování vzájemného vztahu Británie a Evropy ve formulaci britské identity. Technologie, jež se rozebírá v této diplomové práci, je Eurofighter Typhoon, na jehož rozvoji se podílely takové státy jako Španělsko, Francie a Německo. Autor si klade za cíl přispět do diskusí o formování britské identity ve vztahu k Evropě a také k rozvíjející se oblasti kulturních a sociálních dějin technik vedenou pracemi, které spojují technologii a spolubudování národních identit. Klíčová slova: Technologie, Integrace, Podpůrce EU, Euroskeptik, Británie, Evropa, Eurofighter.
|
|
|
Region Building : the process of regionalization of defense and security cooperation in Visegrad and Western Balkan countries
Vanchoski, Aleksandar ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Czoch, Gábor (oponent)
Procesy utváření regionů a regionalizace v posledních dekádách přitahují pozornost historiků, geografů, politologů, ekonomů, diplomatů a zástupců mnoha dalších vědeckých disciplin. Regionalizace se objevuje na různých úrovních geografické hierarchizace - na úrovni nad-státní, vnitrostátní či přeshraniční. Komplexní studium regionů a regionalizace tak představuje vícevrstvý a obtížně uchopitelný problém, integrující rozdílné narativy a kategorie jako regionální identita, prostor, hranice a vymezení, kulturní a sociální homogenita, politické a ekonomické vztahy závislosti apod. Regiony jsou konstruovány v reakci na často protichůdné funkční, teritoriální a administrativní požadavky. V období pokračující globalizace a prohlubování evropské integrace se regiony stávají důležitým nástrojem prosazování protichůdných cílů a zájmů. V současné době jsou otázky regionů, regionální kooperace a regionální identity v politickém i veřejném diskurzu častým prostředkem sociální a politické mobilizace. Západní Balkán, podobně jako Visegrád či Pobaltí, představuje nově vznikající region formovaný v kontextu integračních politik EU. V makedonském politickém a veřejném diskurzu tyto tendence jsou také patrné a stávají se důležitým faktorem politické a sociální mobilizace. Termíny "západobalkánský region" a "regionální...
|
|
|
The Construction of the Symbolic Meaning of the Monarchy in Contemporary Thai Society
Nirundon, Chanankan ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Geaney, Kathleen Brenda (oponent) ; Verdier, Nicolas (oponent)
SHRNUTÍ Tato práce se zaměřuje na konstruování veřejného obrazu krále Bhumibola - současného thajského krále, ve dvou novodobých dokumentárních filmech "Můj král" z roku 2012 a "Bhumibol - král lidu" z roku 2013. Hlavním cílem této studie je především zkoumat jak je za využití současného dokumentárního filmu vytvářen obraz současného thajského krále. Studie vychází z předpokladu, že Bhumibol si propůjčuje způsob vytváření veřejného obrazu a reprezentace z evropského kontextu, tak jak byla popsána Peterm Burkem na příkladu konstruování veřejné reprezentace u Ludvíka XIV v díle "Výroba Ludvíka XIV" (The Fabrication of Louis XIV"). Základ empirické části studie tak tvoří výše zmíněná Burkeho práce, články o analýze dokumentárních filmů a literatura o významu obrazů v thajské společnosti. Ze zmiňovaných dvou dokumentárních filmů bylo pak vybráno jedenáct specifických atributů veřejného obrazu krále Bhumibola: "Respektovaný", "Otec lidu", "Velkorysý", "Božský", "Slavný", "Hrdina národa", "Neporazitelný", "Pracovitý", "Moderní", "Zbožný", a "Znalý". Na základě výsledků tohoto výzkumu je možné učinit závěr, že vytváření veřejného obrazu krále Bhumibola není radikálně odlišné od obdobného procesu u krále Ludvíka XIV. Thajský král tak převzal podstatu vytváření veřejného obrazu z evropského vzoru, přičemž ji...
|
host ::
RSS.