|
|
Vývoj SPD po znovusjednocení Německa do roku 2005
Jůza, Robert ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v letech 1990 - 2005. Na počátku tohoto období došlo ke znovusjednocení Německa, v jeho závěru skončilo koaliční vládnutí SPD a Zelených a SPD ztratila kancléřský post. V práci je nejprve krátce zrekapitulován poválečný vývoj SPD, jehož znalost je klíčová pro pochopení událostí po roce 1990. Další kapitoly jsou podle jednotlivých volebních období věnovány právě létům 1990 - 2005. Práce se zaměřuje na hlavní fenomény, které SPD ve zkoumaném období provázely. Pozornost je věnována např. stranickým diskuzím o hospodářské, sociální a zahraniční politice či personálním sporům v rámci SPD. Rozebrány jsou hlavní programové dokumenty SPD ve zkoumaném období. Předkládané informace jsou v práci shrnuty a zanalyzovány.
|
|
|
Vývoj SPD po znovusjednocení Německa do roku 2005
Jůza, Robert ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v letech 1990 - 2005. Na počátku tohoto období došlo ke znovusjednocení Německa, v jeho závěru skončilo koaliční vládnutí SPD a Zelených a SPD ztratila kancléřský post. V práci je nejprve krátce zrekapitulován poválečný vývoj SPD, jehož znalost je klíčová pro pochopení událostí po roce 1990. Další kapitoly jsou podle jednotlivých volebních období věnovány právě létům 1990 - 2005. Práce se zaměřuje na hlavní fenomény, které SPD ve zkoumaném období provázely. Pozornost je věnována např. stranickým diskuzím o hospodářské, sociální a zahraniční politice či personálním sporům v rámci SPD. Rozebrány jsou hlavní programové dokumenty SPD ve zkoumaném období. Předkládané informace jsou v práci shrnuty a zanalyzovány.
|
|
|
Komparace KSČM a Die Linke z hlediska ne/přijatelnosti jejich účasti na celostátní vládě
Jůza, Robert ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou přijatelnosti případně nepřijatelnosti české politické strany KSČM a německé politické strany Die Linke z pohledu jejich účasti na celostátní vládě. V práci jsou popsány postoje důležitých a pro tuto problematiku klíčových aktérů, tj. postoje v rámci samotných zkoumaných stran, poté v rámci sociálnědemokratických stran v České republice i v Německu a zároveň i postoje v dalších relevantních stranách v obou výše zmíněných státech. Následně jsou poznatky plynoucí z této analýzy vzájemně porovnány. Zkoumané období začíná v případě KSČM od roku 2002, kdy se v ČR konaly volby do Poslanecké sněmovny a v případě Die Linke od roku 2005, kdy v Německu proběhly volby do Spolkového sněmu. Analyzován je vývoj až do roku 2014, přičemž posledním rozebíraným vrcholem jsou volby do dolních komor českého i německého parlamentu, které proběhly shodně na podzim roku 2013. Během zkoumaného období se několikrát zdálo, že podmínky jsou poměrně pozitivně nakloněny tomu, aby se KSČM potažmo Die Linke zúčastnila vládnutí, ať již přímo nebo i nepřímo. Nikdy se tak však nestalo. Důvodů lze najít víc. Hlavním však je, že nikdy nebyl dostatečný počet aktérů na politické scéně přesvědčen o tom, že KSČM potažmo Die Linke je přijatelná k tomu, aby se zúčastnila celostátní vlády. Příčina leží...
|
|
|
Rozkol v sociálnědemokratickém hnutí v Rakousko-Uhersku v 80. letech 19. století
Jůza, Robert ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o rozkolu v sociálnědemokratickém hnutí v Rakousko- Uhersku v 80. letech 19. století. Analyzuje stranické programové dokumenty z hlediska sporných bodů rozkolu. Dělnické hnutí se tehdy rozdělilo do frakcí umírněných a radikálů. Tyto skupiny mezi sebou vedly polemiku o taktice, pomocí které proletariát co nejdříve dojde svých cílů. Ty byly pro oba tábory společné, přechod k beztřídní společnosti a společenskému vlastnictví výrobních prostředků. Zkoumány jsou i usmiřující programové dokumenty, na základě kterých by rozkol ukončen. Důležitá je přitom otázka, zda více odpovídají zásadám umírněné či radikální frakce.
|
host ::
RSS.