|
|
Návrh prostředí pro ladění vícejádrových systémů
Klčo, Michal ; Matula, Peter (oponent) ; Hynek, Jiří (vedoucí práce)
Táto práca popisuje problém ladenia man-core systémov s využitím intergrovaného vývojového prostredia. Predstavuje niektoré z integrovaných prostredí, debuggerov, ich funkcie a analyzuje ich. Táto práca tiež opisuje návrh a implementáciu modifikácií týchto nástrojov, ktoré pomáhajú uživateľovi ladiť many-core systémy efektívnejšie a pohodlnejšie.
|
|
| |
|
|
Semiautomatická optimalizace pomocí specializovaných instrukcí
Mikó, Albert ; Hynek, Jiří (oponent) ; Masařík, Karel (vedoucí práce)
Návrh instrukční sady aplikačně specifických procesorů je náročná úloha. Tato práce popisuje problematiku výběru, označení a vytvoření instrukčních rozšíření aplikačně specifických procesorů. Použitá semiautomatická metoda umožňuje uživateli snadný výběr instrukčních rozšíření pomocí označení úseku zdrojového kódu aplikace. Samotné vytvoření nové instrukce v modelovacím jazyku je řešen automaticky. Tím nechá uživatele soustředit se na činnost, při které se nejvíce uplatní vynalézavost a zkušenosti člověka.
|
|
|
Podpora SIMD instrukcí v překladači LLVM
Šnobl, Pavel ; Hynek, Jiří (oponent) ; Masařík, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá podporou automatické vektorizace kódu v kompilačním frameworku LLVM a rozšířením modelu procesoru Codix o SIMD instrukce. Výsledkem je schopnost LLVM vytvářet reporty o proběhlém procesu autovektorizace a možnost využívat speciálních direktiv pragma pro dodání dodatečných informací pro optimalizace programů. Rovněž je představen a implementován způsob dodávání informací o architekturách procesorů vytvořených pomocí vývojového prostředí Codasip Framework, potřebných pro efektivnější vektorizaci. Nakonec je pro procesor Codix vybrána a následně do modelu přidána sada celočíselných vektorových instrukcí a souvisejících nových registrů.
|
|
|
Návrh a konstrukce audio výkonového zesilovače ve třídě AB
Hynek, Jiří ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Brančík, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na návrh audio výkonového zesilovače ve třídě AB s minimálním výstupním výkonem 2 x 80 W, s možností ovládat kmitočtové charakteristiky, hlasitost a balance. Tento návrh je možno široce uplatnit v dnešní společnosti. Samotný návrh je koncipován, tak aby bylo možno jej zhotovit z běžně dostupných součástek. Práce obsahuj návrh vhodného napájecího zdroje a návrh chlazení aktivních prvků.
|
|
| |
|
|
Vytvoření modelů procesorů pomocí ADL jazyka
Steinhauser, Dominik ; Hynek, Jiří (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vytvoření modelů dvou procesoru Tensilica Xtensa a Sparc Leon na instrukční úrovni. Modely byly implementovány v ADL jazyku CodAL. Vývoj simulace a testování probíhalo ve vývojovém prostředí Codasip Studiu. Aplikačně specifické procesory mohou být vyvíjeny od začátku, nebo je možné pouze upravit již navrhnutý procesor, aby lépe vyhovoval dané aplikaci. Mnou vytvořené modely budou přidány do portfolia firmy Codasip, které budou moci uživatelé Codasip Studia používat či upravovat. Výsledkem jsou otestované funkční modely těchto procesorů, pro které lze vygenerovat simulátor, assembler i překladač jazyka C. Modely byly porovnány pomocí několika Benchmark testů a výsledky porovnání byly vyhodnoceny.
|
|
|
Optimalizace procesorového jádra pro knihovnu OpenCV
Benna, Filip ; Hynek, Jiří (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá překladem knihovny OpenCV pro procesorové jádro Codix RISC a následnou optimalizací vybraných aplikací implementovaných s použitím této knihovny. Optimalizace je založena na rozšiřitelnosti procesorového jádra, proto je v této práci teoreticky popsáno a na příkladu vysvětleno přidání vektorových instrukcí do instrukční sady procesoru. Nakonec jsou uvedeny dosažené výsledky a jejich porovnání s neoptimalizovanou verzí aplikace.
|
|
| |
|
|
Distribuované optické vláknové senzory
Hynek, Jiří ; Šifta, Radim (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Optická vlákna jsou v dnešní době jednou z neodmyslitelných částí telekomunikačních sítí, jelikož slouží pro přenos informací na velké vzdálenosti. Tato práce využívá optická vlákna ne jako nosiče, ale přímo jako zdroje informací, přesněji jako senzory k zjišťování fyzikálních vlivů působících na konkrétní optické vlákno, které je standardně využíváno pro telekomunikační účely. K získání vhodných informací o působících vlivech na optické vlákno je využito lineárních a nelineárních vlastností vlákna.
|
host ::
RSS.