|
|
Pozemky a věcná břemena
Moravcová, Alžběta ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Obsahem této práce je právní úprava omezení vlastnického práva k půdě se zaměřením na věcná břemena, jako na jeden z prostředků takového omezení. Práce popisuje historický vývoj institutu věcných břemen na území České republiky, vykládá a hodnotí současnou právní úpravu, přibližuje budoucí právní úpravu dle nového občanského zákoníku a tu následně porovnává s právní úpravou současnou.
|
|
|
Právní regulace ochrany před znečišťováním z mobilních zdrojů
Ottomanský, Miroslav ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Miroslav Ottomanský Právní regulace ochrany před znečišťováním z mobilních zdrojů Cílem práce je zmapování právních nástrojů regulace znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů. Práce se zaměřuje na silniční motorová vozidla, s jejichž regulací jsou v České republice největší problémy, ale jsou v ní naznačeny i základní prvky právní úpravy týkající se dalších mobilních zdrojů. Po věcném úvodu do problematiky následuje přehled mezinárodněprávní úpravy a hlavních koncepčních nástrojů používaných v Evropské unii. V kapitole věnované principům evropského práva z pohledu regulace mobilních zdrojů znečištění je zkoumáno, nakolik se tyto zásady již uplatnily v konkrétních právních normách. Jedna kapitola je věnována ochraně práva na příznivé životní prostředí a jeho vymahatelnosti. V další části textu je rozebrána normativní regulace v rámci emisních standardů, schvalování typu, požadavků na kvalitu paliv a kontroly emisí silničních vozidel. V poslední kapitole před závěrem je stručně vysvětlena nová úprava týkající se mobilních zdrojů v zákoně o ochraně ovzduší v kontextu přibývajících problémů s regulací silniční dopravy ve městech. Klíčová slova: znečištění ovzduší z mobilních zdrojů, fosilní paliva, právní regulace znečištění ovzduší
|
|
|
Role občanských sdružení v ochraně životního prostředí
Skochová, Jitka ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Role občanských sdružení v ochraně životního prostředí RESUMÉ Cílem této práce je vymezit úlohu občanských sdružení při ochraně životního prostředí. Občanská sdružení jsou nevládními neziskovými organizacemi, které prosazují veřejný zájem na ochraně životního prostředí. Aby mohla řádně plnit svoji klíčovou roli, musejí být rovnocenným partnerem a nikoliv protivníkem správních úřadů. Mezi jejich nejdůležitější úkoly patří praktická ochrana přírody, výchovná a osvětová činnost, participace na tvorbě environmentální legislativy a účast na rozhodovacích procesech ve věcech životního prostředí. Zvyšování vážnosti role občanských sdružení v oblasti ochrany životního prostředí je důležitou částí vývoje směrem k otevřenější participační a demokratické společnosti. Tato práce se skládá ze čtyř hlavních částí, které jsou dále členěny na kapitoly a případně na podkapitoly. První úvodní část se zaměřuje na obecná pojmová východiska a obsahuje tři kapitoly zabývající se definicí neziskové organizace a jejím významem, právní formou občanského sdružení a také úpravě spolku dle nového občanského zákoníku včetně plánovaného statusu veřejné prospěšnosti. Druhá část je rozdělena do tří kapitol a zaměřuje se na občanská sdružení z pohledu environmentálního. Definuje pojmy životního prostředí a jeho ochrany a poskytuje stručný...
|
|
|
Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí
Haisová, Eva ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tato práce pojednává o právní úpravě odpovědnosti za ztráty na životním prostředí. Jednotlivé části práce se věnují mezinárodní úpravě včetně zvláštních právních režimů, následně úpravě Evropské unie, zejména směrnici 2004/35/ES, dále je podrobněji popsána britská legislativa v této oblasti a následně právní úprava České republiky, zejména srovnání environmentální škody a ekologické újmy, zmíněna je i úprava starých ekologických zátěží. Závěrem se práce pokouší o srovnání britské a české úpravy odpovědnosti za ztráty na životním prostředí.
|
|
|
Implementace Třetího energetického balíčku do právního řádu České republiky
Jančuška, Michal ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o implementaci tzv. Třetího energetického balíčku do právního řádu České republiky. Balíček se skládá ze třech nařízení a dvou směrnic Evropské unie, jejichž cíl spočívá v liberalizaci trhů s energiemi. Tato práce si nejprve klade za cíl uvést čtenáře do problematiky energetického práva, a zároveň popsat úspěchy a neúspěchy předchozích balíčků. Poté podává práce čtenáři analyticko-syntetickou metodou výklad o některých konkrétních opatřeních přijatých Třetím energetickým balíčkem za účelem liberalizace energetických trhů. Jednotlivé kapitoly se věnují oddělení provozovatelů přenosových, přepravních a distribučních soustav, požadavku certifikace nezávislosti těchto provozovatelů, posílení nezávislosti národních regulačních orgánů a v neposlední řadě práce pojednává o zvýšené ochraně spotřebitele.
|
|
|
Kraje a ochrana životního prostředí
Zavadilová, Gabriela ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Diplomová práce s názvem "Kraje a ochrana životního prostředí" je členěna do tří částí. První část je věnována zasazení krajů do nezbytného historického kontextu. Druhá část popisuje ústavněprávní zakotvení krajů, jejich konstitutivní prvky a vymezuje pojem samostatné a přenesené působnosti. V poslední části se zaměřuji na propojení institutu kraje a ochrany životního prostředí. Závěr práce je věnován úloze kraje v samostatné a přenesené působnosti ve vybraných složkách ochrany životního prostředí. Kraje v ochraně životního prostředí plní úlohu nezbytného článku mezi státem a obcemi, neboť řeší věci, které svým významem přesahují vlastní možnosti obcí, ale zároveň nedosahují důležitosti celostátní.
|
|
| |
|
|
Účast veřejnosti na řízeních o ochraně životního prostředí v právní teorii a praxi
Humlíčková, Petra ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Sobotka, Michal (oponent)
110 7. Závěr Závěrem této práce shrnuji nejen poznatky z provedené komparace českého vnitrostátního práva s právem mezinárodním a komunitárním, ale také výstupy z provedené analýzy. S jejich pomocí se pokouším odpovědět na otázky položené již v úvodu. Institut účasti veřejnosti je jistě oprávněným a užitečným prostředkem současné demokratické společnosti. Pokud je správně používán vede k zefektivnění činnosti státní správy a lepší ochraně životního prostředí. Má své místo všude tam, kde samotné fyzické a právnické osoby chtějí hájit vybraný veřejný zájem a nespoléhat se pouze na stát. Navíc se jedná o nezbytné sekundární oprávnění k právu na příznivé životní prostředí. Úprava tohoto institutu existuje, a to ve všech třech právních úrovních - právu mezinárodním, komunitárním i českém vnitrostátním. Pro mezinárodní právo je hlavním dokumentem Aarhuská úmluva, zda se v českém právním řádu jedná o přímoaplikovatelnou mezinárodní úmluvu ale není zatím jasné. Jejími hlavními výhodami jsou: vzájemná provázanost práva na informace, práva na účast v řízení s přístupem k soudní ochraně a hlavně relativní jednoduchost, stručnost a přitom vysoký standard povinností smluvních stran. Nejdůležitějším požadavkem je umožnit účinnou účast veřejnosti v zásadě na všech řízeních, která by realizace předmětu řízení mohla mít...
|
|
|
Právní úprava ochrany rostlinstva a živočišstva
Futterová, Alice ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Právní úprava ochrany rostlinstva a živočišstva Předmětem této práce s názvem "Právní úprava ochrany rostlinstva a živočišstva" jsou vybrané nejvýznamnější právní normy, upravující problematiku ochrany rostlinstva a živočišstva, a jejich rozbor za účelem vytvoření uceleného rámce právní úpravy ochrany fauny a flory in situ, a to v mezinárodní, evropské a vnitrostátní rovině práva. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole nejprve uvádím do struktury a šíře problematiky ochrany rostlinstva a živočišstva, přičemž se rovněž snažím blíže zamyslet nad pojmem biologická rozmanitost. V dalších kapitolách se postupně věnuji právní úpravě ochrany rostlinstva a živočišstva v rovině mezinárodního, evropského a českého práva. Úvodem vždy stručně zmiňuji vývoj historických událostí a souvisejících norem, jež daly podobu současné právní úpravě. Následuje výčet vybraných nejvýznamnějších norem platné právní úpravy. Na závěr práci shrnuji a zhodnocuji, zda systém platných právních norem skutečně vede k dosažení cílů právní úpravy ochrany rostlinstva a živočišstva, a to především k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a její obnově do budoucna.
|
|
|
Vybrané otázky ochrany přírody a krajiny v českém právu (kauza těžebních věží v mikroregionu Frenštátsko )
Slabá, Jana ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejprve historickým vývojem územní ochrany, poté přechází k závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva a práva EU. Na mezinárodní úrovni práce zvlášť popisuje vybrané mezinárodní smlouvy. V rámci práva EU se práce soustředí na realizaci ochrany přírody prostřednictvím vytvoření soustavy Natura 2000 a její implementaci do českého právního řádu. Práce také zkoumá, jak se projevuje ochrana přírody a krajiny v ústavním pořádku ČR. Po stručném úvodu k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny práce, podrobně analyzuje jednotlivé kategorie obecné a zvláštní územní ochrany. V závěru diplomová práce zpracovává případovou studii kauzy těžebních věží v mikroregionu Frenštátsko v kontextu vybraných otázek ochrany přírody a krajiny.
|
host ::
RSS.