|
|
Vliv vnějších faktorů na řídnutí kostí u pacientů s fenylketonurií
Tůmová, Linda ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Vliv vnějších faktorů na řídnutí kostí u pacientů s fenylketonurií. Fenylketonurie je poměrně vzácné onemocnění, ale zároveň je to jedna z nejčastějších dědičných metabolických poruch s výskytem 1:10000 novorozenců v Evropě. Z hlediska genetiky se jedná o autozomálně recesivní onemocnění, způsobené deficitem nebo nízkou aktivitou enzymu fenylalaninhydroxylázy v játrech. Tento enzym katalyzuje hydroxylaci fenylalaninu na tyrozin za přítomnosti kofaktoru tetrahydrobiopterinu. Mutace v oblasti genu pro tento enzym (doposud bylo popsáno více než 800 mutací) nebo v genu pro kofaktor (2 % případů) vede, při příjmu normální stravy, k vysoké koncentraci fenylalaninu v krvi a ve tkáních, zatímco hladina tyrosinu a jeho metabolitů je nízká. Důsledkem toho je těžká mentální retardace, kožní ekzémy, mikrocefalie, křeče, zpomalení růstu, pohybové postižení, psychiatrické problémy aj. Mentální postižení bývá zpravidla ireverzibilní, proto je důležitá včasná diagnostika tohoto onemocnění, která se provádí v rámci povinného novorozeneckého screeningu, zavedeném v ČR roce 1975. Poté následuje léčba dietou, která spočívá v přísném omezení proteinů a suplementaci aminokyselinových preparátů bez fenylalaninu. Jedním z chronických problémů u dětí i dospělých s fenylketonurií je snížená kostní denzita. Přestože základní příčina osteopenie
u fenylketonurie dosud nebyla objasněna, předpokládá se, že na vině může být řada různých faktorů.
Pomocí dotazníkového šetření byl zmonitorován výskyt řídnutí kostí u pacientů s PKU. Z mého průzkumu vyplývá, že frekvence výskytu řídnutí kostí u pacientů s PKU
je vyšší, než u normální populace. U 41,3 % pacientů s PKU byla diagnostikována osteopenie a u 2,2 % osteoporóza. U normální populace 99 % respondentů uvedlo, že řídnutím kostí netrpí, u 1 % byla diagnostikována osteoporóza. Dále porovnáním údajů u normální a PKU populace nebylo potvrzeno působení vnějších vlivů (BMI, pití kávy a kolových nápojů, pohybová aktivita) na řídnutí kostí. Naopak se ukázalo, že fenylketonurici častěji konzumují kolové nápoje oproti normální populaci, nejspíš z důvodu rychlého doplnění energie.
|
|
|
Výživa vrcholových kulturistů
Knobová, Kateřina ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Bakalářská práce obsahuje, shrnuje a ve strukturované podobě a logicky člení všechny relevantní poznatky z odborné a vědecké literatury. Poznatky se týkají se správného postupu ve výživě vrcholových kulturistů a to jak v objemové fázi, rýsovací přípravě i období regenerace. Uváděné skutečnosti jsou ověřené vrcholovými kulturisty a dietology.
Kulturistika obsahuje mnoho nedílných, souvisejících a vzájemně propojených částí (trénink, regenerace, výživa, životní styl, životospráva, atd.) a zanedbání i třeba jediné z nich se může velmi znatelně podepsat na konečném výsledku.
Jednou z těchto zásadních částí je právě výživa.
Práce si klade za cíl popis základních výživových atributů v období jednoho roku. Vždy je v práci podrobně uvedeno vhodné zastoupení základních složek výživy bílkovin, sacharidů a tuků, včetně výčtu konkrétních doporučených potravin. Současně je věnována pozornost i dalším složkám výživy vitamíny, minerály, potravinové doplňky apod.
Z výstupů práce vyplývá, že výživa vrcholových kulturistů je velice specifická a zajímavá, i když neobsahuje žádné zázračné potraviny, které by nemohl přijímat obyčejný člověk. U kulturistů se jedná spíše o kvalitu a obsah živin v těchto potravinách, jejich množství, skladbu, jejich vstřebatelnost a využitelnost. Dalším důležitým aspektem je vlastní načasování příjmu, dodržování pitného režimu a používání vybraných doplňků stravy. Jsou uváděny zásadní suplementy jako vitamíny a minerální látky, proteinové a sacharidové koncentráty, anabolizéry a NO doplňky, kloubní výživa, BCAA (Branched Chain Amino Acids aminokyseliny s rozvětveným řetězcem), suplementy podporující spalování tuků, arginin, kreatin, glutamin a další produkty, jejich význam, dávkování, vhodnost a doba použití.
Typické a ojedinělé pro kulturisty je spíše střídání jednotlivých fází v rámci kulturistického roku, intenzivní tréninky a velice důležitá regenerace. A to co v souhrnu dělá z obyčejného sportujícího člověka vrcholového kulturistu je i specifický životní styl, vůle, cílevědomost a odhodlání.
|
|
|
Nadváha a obezita u dětí mladšího školního věku
Houserová, Johana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Adéla, Adéla (oponent)
Problematika nadváhy a obezity u dětí je velice aktuálním problémem nejen v České republice, ale po celém světě. Cílem této práce bylo posouzení nadváhy a obezity mladších školáků v městských a vesnických školách ve Středočeském kraji se zaměřením na stravovací návyky a pohybovou aktivitu.
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, kde je popsána charakteristika mladšího školního věku, úvod do problematiky, epidemiologie, příčina vzniku, typy obezity, diagnostika, problémy obézních dětí, výživa dětí i adolescentů a jejich stravovací zvyklosti, prevence, léčba, specifické programy pro prevenci a léčbu dětské nadváhy a obezity a přehled některých mýtů o dětské obezitě. Praktická část diplomové práce zahrnuje dotazníkovou studii realizovanou ve 4. ročnících vybraných městských a vesnických škol Středočeského kraje a polostrukturovaný rozhovor s matkou dítěte, které má problém s nadváhou už od raného dětství.
Sledovaný soubor tvořilo 155 žáků 4. tříd ze dvou městských a pěti vesnických škol Středočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že nadváhou a obezitou trpí 23 % městských a 20 % vesnických mladších žáků. Dalším výsledným faktorem je rozdíl ve způsobu jejich života. Vesnické děti tráví volný čas pasivním způsobem, hraním her na počítači než sportovními aktivitami, méně navštěvují sportovní kroužky a mají vyšší konzumaci sladkostí, než děti ve městě. Více městských mladších školáků se stravuje třemi až čtyřmi jídly za den, oproti vesnickým žákům, kteří z větší části konzumují pět až šest porcí. Většina dává přednost zdravému jídlu před nezdravým a doma konzumují převážně jídla česká. 90 % všech mladších školáků uvedlo, že má dobrý vztah ke sportu. Více než polovina dětí trpících nadváhou a obezitou nesportuje nebo se nevěnuje sportovním aktivitám v dostatečné míře. Vzhledem k pravidelnosti stravy a konzumaci snídaní a svačin je pozitivním zjištěním, že tři čtvrtiny dětí pravidelně snídají a nosí si připravené svačiny do školy. Polostrukturovaný rozhovor s matkou dítěte s nadváhou prokázal, že nadváha není způsobena pouze přejídáním a pasivním způsobem života, ale i genetickou predispozicí.
V závěru autorka formuluje výsledky práce a obecnou primární prevenci na úrovni rodiny, školy a komunity.
|
|
|
Výživa sportovců se zaměřením na fitness
Hájková, Eva ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Hroncová, Zuzana (oponent)
Výživa je důležitou součástí života každého z nás. To, jakým způsobem se stravujeme, ovlivňuje naše zdraví a celkovou fyzickou i psychickou kondici. Pokud přijímáme vyváženou a pestrou stravu je dokázána spojitost s předcházením onemocnění. Má bakalářská práce se zabývá výživou sportovců, kteří se věnují fitness. Ve sportu obecně je na výživu kladen velký důraz a to hlavně z hlediska podávání sportovního výkonu. Ve fitness tomu není jinak. Konzumací správných potravin ve správný čas zvyšujeme svou výkonnost, upravujeme tělesnou hmotnost a celkově upevňujeme své zdraví. Je logické, že tělo sportovce si klade vyšší nároky na dodávku energie, množství živin i tekutin. Je tedy velmi důležité, aby každý sportovec měl svůj jídelníček, který odpovídá jeho fyzické činnosti. Při fitness aktivitách dochází z části k silové zátěži a z části také k vytrvalostní zátěži. Spolu se speciální výživou si takto zaměření sportovci tvarují těla, zbavují se tělesného tuku a zlepšují svou fyzickou zdatnost. Většina fitness sportovců chce nabýt a udržet si svalovou hmotu i při náročném tréninku a snížit množství tělesného i podkožního tuku na možné minimum. Bez upravených jídelníčků a tréninku by nikdy nedošli k vysněnému cíli. Pokud není sportovec schopný dodat tělu dostatečné množství živin potravou, doporučuje se mu, aby obohatil svůj jídelníček doplňky stravy. Než začne sportovec doplněk stravy užívat, měl by si zjistit, co mu opravdu chybí a poté si důkladně vybrat ten, který bude pro jeho tělo nejvhodnější. Některé doplňky stravy napomáhají sportovcům neztrácet svalovou hmotu tréninkem, jiné k rychlejší regeneraci po tréninku.
|
|
|
Výživa dostihových koní v průběhu roku
Hrstková, Lucie ; Hučko, Boris (vedoucí práce)
Bakalářská práce analyzuje problematiku nutriční výživy dostihových koní v období tréninkového procesu od přípravného přes hlavní až po období přechodné. Cílem předložené práce je obnovit a rozšířit informace v oblasti výživy a techniky krmení těchto koní. Práce je rozdělena do tří částí. První část tvoří charakteristika trávícího traktu koní, druhá část se zabývá krmivy a jejich zařazení do krmných dávek, třetí část je zaměřena na složení krmné dávky a zásadám správné výživy dostihových koní.
|
|
|
Bílkoviny ve výživě sportovců
Zemanová, Kristýna ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Pro sportovce hrají bílkoviny důležitou roli při regeneraci, obnově a růstu svalové hmoty. Jsou v jídelníčku, na rozdíl od tuků a sacharidů, nenahraditelné. Svalová tkáň je tvořena především bílkovinami, proto většina sportovců věří, že čím vyšší příjem bílkovin budou mít, tím rychleji jejich svaly porostou. Při nadměrném množství přijatých bílkovin však dochází k únavě organismu, zatěžování ledvin, jater, ztrátě velkého množství vody a draslíkových ionů. Dále nadbytek bílkovin vyčerpává některé minerální látky a vitaminy (např. vápník, zinek, vitaminy skupiny B).
Organismus není schopen využít více jak 2-2,5 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Doporučené denní množství bílkovin je pro průměrnou populaci 0,8-1,2 g/kg tělesné hmotnosti a 1,2-2 g/kg tělesné hmotnosti pro sportovce, vytrvalostní sportovci přibližně 1,2 až 1,4 g/kg tělesné hmotnosti, silovým sportovcům je doporučováno přijímat více bílkovin, od 1,6 do 1,7 g/kg tělesné hmotnosti.
Plnohodnotné jsou pro nás bílkoviny z živočišných zdrojů, obsahují ideální poměr esenciálních aminokyselin pro lidskou potřebu. Oproti tomu bílkoviny z rostlinných zdrojů jsou neplnohodnotné. Při vhodné kombinaci rostlinných zdrojů lze však zajistit dostatečný přísun všech esenciálních aminokyselin.
Při vyváženém a pestrém jídelníčku a dostatečném množství přijaté energie není nutné suplementovat bílkovinné doplňky stravy. Většina sportovců však používá k podpoře regenerace a růstu svalové hmoty nejčastěji syrovátkový protein. Ten je oceňovaný především pro jeho snadnou stravitelnost, proto je doporučovaný především po tréninku (v dávce 0,3 g/kg tělesné hmotnosti), kdy ještě trávicí trakt není připraven na trávení složitějších jídel. Po jeho konzumaci dochází v krvi k rychlému nárůstu aminokyselin, které mohou být využity na svalovou proteosyntézu.
|
|
|
Vliv výživy na vznik zubního kazu
Šrejmová, Eva ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
Hlavním cílem mé práce bylo upozornit na nutriční aspekty při vzniku zubního kazu. Práce se zaměřuje na potraviny, které mají prokazatelný či potencionální vliv na kazivost zubů, především potom na sacharidy.
Cílovou skupinu tvořilo 100 pacientů registrovaných ve stejné zubní ordinaci. Všichni účastníci vyplnili jednoduchý dotazník, který zahrnoval 19 otázek týkajících se nejen jejich stravovacích návyků, ale také návyků v oblasti orálního zdraví. U všech respondentů byla dle zdravotnické dokumentace zaznamenána hodnota KPE indexu, jež kvantifikuje kazivost zubů. Veškerá data byla zpracována, porovnána a vyhodnocena pomocí programu Microsoft Excel 2007.
Z výsledků vyplývá, že respondenti konzumující sladkosti 1x denně a vícekrát vykazují vyšší kazivost zubů (KPE 16,58) než ti, kteří konzumují sladkosti méně než 1x denně (KPE 9,41). Obdobná situace je u konzumace slazených nápojů, jejichž popíjení nejméně jednou denně je spojeno s výrazně vyšší průměrnou hodnotou KPE (16,30), než je tomu u osob, které slazeným nápojům holdují méně (KPE 12,87). Respondenti, kteří nesladí kávu, čaj či jiné nápoje a potraviny jsou postiženi zubním kazem mnohem méně (KPE 11,07), než osoby, které sladí jen někdy nebo vždy (KPE 16,27). Významná souvislost mezi konzumací ovoce a ovocných džusů a vznikem kazivých lézí se nepotvrdila.
Získaná data poukazují na souvislost mezi příjmem jednoduchých sacharidů a vyšší kazivostí zubů. Prokazatelná je také spojitost mezi zdravým životním stylem (častá konzumace zeleniny, ojedinělé stravování ve fast foodech, absence slazených nápojů a cukrovinek) a nižším výskytem zubního kazu. Nezanedbatelnou roli hrají rovněž socioekonomické faktory (například vzdělání) a samozřejmě důraz na prevenci dentálních problémů, tedy pravidelné zubní prohlídky, správná technika čištění zubů a vhodný výběr dentálních pomůcek.
|
|
|
Vliv zkrmování přípravku TMR Balance na užitkovost dojnic ve vybraném chovu
Pitrmucová, Dagmar ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
V této diplomové práci byla analyzována současná výživa telat a především dojnic, neboť výživa těchto kategorií hraje významnou roli vedoucí k následující vysoké produkci. Obsah práce je hlavně zaměřen na výživu dojnic a jejich užitkovost při zkrmování odlišných krmných dávek, které byly dojnicím předkládány na přelomu roku 2013/2014 a 2015. Krmné dávky se lišily pouze v podání přípravku TMR Balance B, kdy dojnicím byl tento granulát podáván od května roku 2014. Pozorování probíhalo na soukromé zemědělské farmě v Podkrkonoší. Na této farmě byla sledována skupina dojnic převážně kříženek Českého strakatého plemene, která měla dohromady 34 kusů, 4 dojnice Holštýnského plemene a 30 dojnic kříženek Českého strakatého plemene.
V prvním období byla tato skupina dojnic krmena krmnou dávkou v letech 2013/2014 bez granulátu TMR Balance B. Stejné skupině dojnic byla v druhém období podávána krmná dávka s přídavkem granulátu TMR Balance. Statisticky jsou vyhodnoceny i dojnice na první laktaci, kterým byl granulát podáván ihned po prvním otelení. Skupina krav, která byla sledována na první laktaci, zahrnovala 11 dojnic. V naší práci jsme sledovali výši užitkovosti podle dat z kontroly užitkovosti vedené Českomoravskou společností chovatelů.
Na základě dosažených výsledků byla přijata hypotéza, že přípravek TMR Balance B přidávaný do krmné dávky zvýšil užitkovost dojnic na této farmě, neboť došlo k vyrovnání krmné dávky, poskytnutí dostatečného množství vitamínů a minerálních látek potřebných k vyšší produkci kvalitního mléka a lepšímu zdraví dojnic. Dojivost mléka v roce 2015 se podle dosažených a průkazných výsledků zvedla o 614,64 kg ve 305 dnech laktace, o 802,91 kg ve 200 dnech laktace, o 371,59 kg ve 100 dnech laktace. Prokázala se i zvýšená užitkovost bílkovin o 28,93 kg.
|
|
|
Antioxidanty ve výživě lidí
Nemcová, Romana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Hroncová, Zuzana (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo poukázat na důležitost antioxidantů v lidské výživě, jejich fungování a působení na lidské zdraví.
Antioxidantům se v poslední době věnuje zvláštní pozornost díky jejich příznivým účinkům na lidský organismus. Antioxidační aktivita je veličina, kterou se hodnotí schopnost organismu vychytávat volné radikály, bránit jejich vzniku nebo je převádět na nereaktivní nebo méně reaktivní formy. Volné radikály vznikají v našem organismu jako vedlejší produkt látkové výměny v buňkách, kde hrají pozitivní roli v obranyschopnosti. Na druhé straně jejich nadměrná tvorba může být pro organismus škodlivá, narušují buněčné membrány, ničí DNA. Nadměrnou tvorbou reaktivních forem kyslíku a dusíku vzniká oxidační stres. Oxidační stres významně přispívá ke vzniku různých degenerativních onemocnění, nádorů, působí mutace DNA, poškozuje makromolekuly a tkáně.
Lidský organismus má vytvořenu vlastní antioxidační aktivitu v podobě endogenních antioxidantů, které jsou produkovaný naším tělem. Nejvýznamnější jsou antioxidační enzymy (SOD, kataláza, peroxidáza), antioxidační substráty (glutathion, bilirubin, ubichinon, kyselina močová). Exogenní antioxidanty přijímáme z potravy a jsou především rostlinného původu. Nejznámější jsou vitaminy (A,D,E), karotenoidy (beta-karoten, lutein, lykopen), fenolické látky a stopové prvky (měď, zinek, selen). Nejvíc antioxidantů můžeme najít v brusinkách, borůvkách, rajčatech, luštěninách, ořeších, semínkách nebo bylinkách. Antioxidanty plní důležitě funkce v potravinářském průmyslu, kde zabraňují oxidaci tuků a proteinů, udržují chuť a barvu potravin a také zvyšují jejich trvanlivost.
|
|
|
Rozšíření ekologického zemědělství na orné půdě v krajině‚ bioprodukce pro širší potravinářské a krmivářské využití
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra rostlinné výroby, Praha ; Dvořák, Petr ; Kuchtová, Perla ; Hučko, Boris ; Mudřík, Zdenek ; Kodeš, Alois ; Mičák, Libor ; Krejčířová, Lucie ; Bicanová, Eva ; Capouchová, Ivana ; Petr, Jiří
Součástí závěrečné zprávy jsou dílčí zprávy: Shrnutí výsledků pokusů s různými šířkami řádků za rok 2007 (struční výsledky odběrů rostlin a výnosové výsledky, Zhodnocení kvalitativních ukazatelů bioprodukce pšenice k využití pro různé užitkové směry, Odrůdy obilnin pro ekologické zemědělství, Výsledky jednotlivých odrůdových pokusů, Krmná hodnota zrna obilovin z ekologického pěstování, Skladba zásobních bílkovin pšenice ozimé z ekologického způsobu pěstování, Plísně a mykotoxiny u ekologicky vypěstovaných obilnin, Vliv dlouhodobého ekologického hospodaření na obsah přijatelných živin v půdě.
|
host ::
RSS.