|
|
Globalization and regionalization: how profoundly are they interconnected?
Utěšený, Jakub ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Observing current stage of political and economic decision-making in Europe, leads me to conclusion that the governments have been weakening at the expense of increasing importance of other actors and are rather being overshadowed by a certain kind of governance that has been gradually replacing the government as an old-fashioned mode of political decision-making. The long-term liberalisation of the world trade and constant development of global market have strongly affected ways of how governments behave in terms of economy and law-making. The national governments have been loosing their powers over economic management and they are getting to become more and more dependent on decisions of multinational corporations recently turning into roles of the most important actors of the economic development. In regard to these changes the national governments have been trying to not forfeit all its influence over the traditional fields of governmental management and they are turning themselves to supranational organizations such as the European Union supposing to it will help them to respond effectively to the emergiong challenges the globalisation brings. The European Union has developped many tools in order to successfully face the increasing economic competition in its internal territory and of course between...
|
|
|
Sociální kritika v pojetí Michaela Walzera. Spor liberalismu a komunitarismu
Kubeczka, Aleš ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Velek, Josef (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Úvodní část práce se snaží vymezit postavení Michaela Walzera v diskusi liberálů a komunitaristů. Popisuje jednotlivé roviny diskuse a reflektuje jednak sekundární literaturu k tématu, jednak to, jak své místo v diskusi chápe samotný Walzer. V další části práce se autor pokouší popsat možné způsoby sociální kritiky tak, jak je vidí M. Walzer; postupně tedy prochází tři cesty sociální kritiky tak, jak je vytyčil Walzer. Zároveň podává kritiku Walzerova vymezení a ukazuje jeho jisté slabiny. Tvrdí nejen, že se vůči Walzerově kritice metody vynalézání dá bránit, je také přesvědčen, že Walzerova sociální kritika je vnitřně rozporná. Pokouší se shrnout a hlavně objasnit základní argumentaci, upozornit na vzájemné souvislosti kritické argumentace a přidat nový způsob argumentace. Z toho důvodu se pouští do rozboru hermeneutické interpretace a uvažuje o jejích možnostech a limitech jako nástroje sociální kritiky. Dále interpretuje Walzerovo pojetí sociální kritiky s ohledem na kategorie moci, historie a členství, které vymezuje jako podstatné samotný Walzer. Za jeden z klíčových konceptů, který je v pozadí Walzerovy koncepce, lze považovat koncept sdílených významů. Autor se v souvislosti s nimi pokouší ukázat jisté jednostrannosti Walzerova přístupu.Interpretuje Walzerovo pojetí tolerance a reflektuje Walzerovu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pojetí člověka jako společenské bytosti v teoriích Axela Honnetha a Nancy Fraser: analogie a rozdíly
Kubišová, Zuzana ; Hrubec, Marek (vedoucí práce)
V předkládané práci se budu věnovat srovnání pojetí člověka v teoriích dvou současných předních představitelů kritické teorie- Axela Honnetha a Nancy Fraser. Ke srovnání teorií Nancy Fraser a Axela Honnetha jsem se rozhodla proto, že, ač se oba autoři hlásí ke stejné společensko-vědní tradici, a jejich teorie tak sdílejí mnoho společných rysů, existují mezi nimi důležité rozdíly, které ukazují, jak různým způsobem je možné požadavky a předpoklady kritické teorie společnosti realizovat. Na pojetí člověka jsem se rozhodla. zaměřit proto, že určitá představa o aověku je vlastní každé sociologické teorii (jmenujme jen namátkou home oeconomicus, homo socilogicus, homo duplex), přičemž právě v této představě (explicitní či implicitní) se promítají nejdůležitější východiska příslušné teorie, protože, ať je předmět dané sociologické teorie definován jakkoli, vždy se předpokládá, že člověk v sociálních strukturách jedná určitým způsobem a z určitých důvodů. Je vcelku lhostejné zda jsou tyto důvody kladeny do společenských struktur, či do psychických předpokladů člověka, či jsou představovány jako určitá kombinace obou těchto prvků. V každé sociologické teorii se tím nebo oním způsobem bere v potaz sociální aktér a pokud má být teorie koherentní, je třeba, aby představa o aktérovi odpovídala povaze jiných částí teorie.
|
|
|
Kritická teorie Axela Honnetha: princip výkonu a výzvy globální spravedlnosti
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zabýval sociální teorií významného německého kritického teoretika Axela Honnetha. Konkrétně jsem se zaměřil na dva problémy, které považuji v konceptuálním prostoru Honnethovy teorie uznání za velmi aktuální a naléhavé. Za prvé jsem se zabýval interpretací důsledků významného pojmového posunu, který do jisté míry Axel Honneth ve své teorii provedl v posledním desetiletí: sociální ocenění vnímá jako rozdělenou kategorii, v které z hlediska kritiky pozdně-kapitalistické společenské formy hraje podstatnější roli studium a analýza výkonu. Za druhé bylo cílem mé studie anticipovat předpokládanou transpozici Honnethovy teorie uznání na globální rovinu. S tímto problémem jsem se zde vyrovnal především na rovině zdůvodnění globálního redistribuce jako základního pnnc1pu kosmopolitní spravedlnosti. Z těchto důvodů byla má studie složena z těchto částí: obecné a heslovité seznámení s metodologickým odkazem kritické teorie s ohledem na tu jeho část, která hraje nejvýznamnější roli v teorii Axela Honnetha. Poté následovalo stručné seznámení s komplexní teorií uznání Axela Honnetha tak, jak ji aktuálně rozpracoval podle struktury: sociální teorie a teorie spravedlnosti. Další část byla analýzou a interpretací morální kategorie výkonu u Axel a Honnetha s tím, že jsem náležitě vypointoval...
|
|
|
Kritická teorie Axela Honnetha: princip výkonu a výzvy globální spravedlnosti
Lánský, Ondřej ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem zabýval sociální teorií významného německého kritického teoretika Axela Honnetha. Konkrétně jsem se zaměřil na dva problémy, které považuji v konceptuálním prostoru Honnethovy teorie uznání za velmi aktuální a naléhavé. Za prvé jsem se zabýval interpretací důsledků významného pojmového posunu, který do jisté míry Axel Honneth ve své teorii provedl v posledním desetiletí: sociální ocenění vnímá jako rozdělenou kategorii, v které z hlediska kritiky pozdně-kapitalistické společenské formy hraje podstatnější roli studium a analýza výkonu. Za druhé bylo cílem mé studie anticipovat předpokládanou transpozici Honnethovy teorie uznání na globální rovinu. S tímto problémem jsem se zde vyrovnal především na rovině zdůvodnění globálního redistribuce jako základního pnnc1pu kosmopolitní spravedlnosti. Z těchto důvodů byla má studie složena z těchto částí: obecné a heslovité seznámení s metodologickým odkazem kritické teorie s ohledem na tu jeho část, která hraje nejvýznamnější roli v teorii Axela Honnetha. Poté následovalo stručné seznámení s komplexní teorií uznání Axela Honnetha tak, jak ji aktuálně rozpracoval podle struktury: sociální teorie a teorie spravedlnosti. Další část byla analýzou a interpretací morální kategorie výkonu u Axel a Honnetha s tím, že jsem náležitě vypointoval...
|
|
|
Globální sociální nerovnosti: důsledky a alternativy
Hrubec, Marek
Článek se zaměřuje na téma globálních sociálních nerovností. Za prvé, analyzuje negativní důsledky současného globálního uspořádání, které nabízejí podněty pro vytvoření alternativních uspořádání a které jim poskytují určitou legitimitu. Za druhé, příspěvek otevírá diskuzi o dvou alternativách založených na projektech „Make Poverty History“ a „islámská politická ekonomie“.
|
|
|
Třetí cesta
Hrubec, Marek
Rozbor v současné době dominantních evropských pojetí politiky, které se zhroucením státního socialismu a globalizačními tendencemi.
|
|
| |
host ::
RSS.