|
|
Mateřství u žen s PAS
Finkerová, Veronika ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Hrdličková, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o mateřství u žen s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem práce je zjistit, jak matky s poruchou autistického spektra prožívají své mateřství. Teoretická část práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol. První kapitola představuje poruchy autistického spektra, jejich definici, projevy a poruchy autistického spektra u žen. Druhá kapitola se věnuje tématu mateřství, jeho základnímu vymezení a vybraným psychologickým a interpersonálním aspektům. Poslední kapitola se zabývá mateřstvím u žen s PAS a předkládá výsledky dosavadních výzkumů na toto téma. Empirická část práce popisuje proběhlý kvalitativní výzkum. Nejprve byl stanoven cíl práce, poté hlavní výzkumná otázka a pět dílčích výzkumných otázek. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti matkami s poruchou autistického spektra. Získaná data byla analyzována pomocí metody tematické analýzy. Byla stanovena čtyři hlavní témata, která se v rozhovorech s participantkami objevovala: já jako matka, vztah s dítětem, výzvy mateřství a podpora v mateřství. Každé z témat dále zahrnovalo několik podtémat. Výsledky výzkumu značí, že mateřství je pro ženy s PAS náročné, ale přináší jim do života také pozitivní aspekty. Zdá se, že významným faktorem, který má vliv na prožívání mateřství u matek...
|
|
|
Stres a copingové strategie u nadaných jedinců ve vynořující se dospělosti
Mykiska, Mojmír ; Zábrodská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrdličková, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zvládání a prožívání stresu u nadaných jedinců. Jejím cílem je identifikovat specifika prožívání zátěžových situací a copingových strategií u nadaných osob v období vynořující se dospělosti. Obsahem teoretické části je nejprve vymezení klíčových definic a teorií vztahujících se ke konceptům inteligence, nadání a výjimečného výkonu. Následně je práce zaměřená na definování konceptů stresu, zátěže a copingu. Jsou zde popsány hlavní současné teorie zvládání stresu a jejich implikace pro nadané jedince. Empirická část práce byla realizována za využití kvalitativního výzkumného designu. Cílem výzkumu bylo porozumět tomu, s jakými stresory se nadaní jedinci v průběhu přechodu do dospělosti setkávají, jak se s nimi vyrovnávají a jakou roli hraje v těchto procesech vnímání vlastního nadání. Data byla získána na základě polostrukturovaných rozhovorů s šesti nadanými respondenty a respondentkami. Získaná data byla analyzována za využití principů tematické analýzy. Výsledky analýzy ukázaly, že vnímání a zvládání stresu u nadaných probíhalo na třech úrovních: na osobní, sociální a meta-úrovni. Osobní úroveň byla definována tématy: vnitřní tlak na výkon, vědomí svých schopností, silnější prožívání a ambivalence rutiny. Na sociální úrovni se jedná o témata vnějšího...
|
|
|
Vybrané perinatální rizikové faktory poporodní deprese
Tenglerová, Hana ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Hrdličková, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku poporodní deprese (PPD) a souvisejících rizikových faktorů. Cílem teoretické části bylo vytvořit přehled těchto faktorů, s důrazem na rizikové faktory vyskytující se v perinatálním období. Cílem empirické části bylo zjistit, zda symptomy PPD mohou souviset s psychosociálním klimatem porodnice, a které konkrétní aspekty tohoto klimatu jsou pro rozvoj symptomů PPD klíčové. Pro tuto analýzu byla využita data z prospektivní longitudinální studie The Mother and Child Vysočina Cohort Study. Výzkumný soubor zahrnoval 755 žen. Pro měření symptomů PPD byla použita Edinburská škála postnatální deprese (EPDS), psychosociální klima porodnice ženy hodnotily s využitím dotazníku Dotazník psychosociálního klimatu porodnice (KLI-P). Pro analýzu rizikových faktorů PPD byla použita zobecněná lineární regrese. Výsledky ukazují, že horší hodnocení psychosociálního klimatu na porodnickém oddělení i oddělení šestinedělí souvisí s vyšší hladinou depresivních symptomů v šesti týdnech a devíti měsících po porodu. Analýza zaměřená na jednotlivé aspekty psychosociálního klimatu ukázala, že míra depresivních symptomů souvisela zejména s přístupem zdravotníků, podáváním informací, a prostředím porodnice. Výsledky této práce poukazují na význam nejen lékařské, ale i...
|
|
|
Rozpoznávání emocí podle zrakových a sluchových vodítek
Hrdličková, Kristýna ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Pešout, Ondřej (oponent)
Tato práce se ve své literárně-přehledové části zabývá schopností rozpoznávání emocí a jejím ontogenetickým vývojem napříč modalitami, včetně vlivů, které na tuto schopnost působí. Pozornost je věnována nejčastěji využívaným výzkumným designům a volbě podnětů. Představuje také poznatky o možné senzorické dominanci u dětí. Dále je popsána metoda a výsledky realizovaného kvantitativního výzkumu. Děti ve věku 4-7 let (N = 18), 8-11 let (N = 18) a dospělí (N = 24) se zúčastnili experimentu. Postupně jim byly prezentovány čtyři bloky emočních podnětů zobrazujících emoci radosti a strachu: samostatně videozáznamy výrazů v tváři; samostatně audionahrávky vět v angličtině; současně videa a audia s instrukcí ignorovat video; a současně videa a audia s instrukcí ignorovat audio. Skupiny se mezi sebou nelišily v úspěšnosti rozpoznávání emocí z výrazu tváře (v unimodální i multimodální podmínce) a emocí z hlasu v kongruentní multimodální podmínce. Mladší děti byly méně úspěšné než starší děti a dospělí v poznávání emocí z hlasu v unimodální podmínce a mladší děti i starší děti byly méně úspěšné než dospělí v poznávání emocí z hlasu v nekongruentní multimodální podmínce. Role own-age biasu se neprokázala. Klíčová slova rozpoznávání emocí; vývoj rozpoznávání emocí; databáze emočních projevů; senzorická...
|
|
|
Měření biomechanických charakteristik u různých variant skoku Axel Paulsen v krasobruslení
Hrdličková, Kristýna ; Sedláčková, Marie (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Měření biomechanických charakteristik u různých variant skoku Axel Paulsen v krasobruslení Cíle: Cílem diplomové práce bylo naměření biomechanických charakteristik (výšky a délky) skoku jednoduchý Axel Paulsen. Skok byl naměřen ze dvou nájezdů, z místa (z nulové počáteční rychlosti) a z jízdy (z jednoho přeložení vzad). Metody: Pro diplomovou práci byla využita kvantitativní metoda výzkumu, konkrétně měření vybraných parametrů skoku jednoduchý Axel Paulsen. Měření bylo provedeno na vzorku 16 krasobruslařek, ve věkovém rozmezí 10 - 16 let. V rámci analýzy byly pro každou proměnou vytvořeny sloupcové grafy. Pro kvantitativní analýzu byly vždy vybrány nejlepší pokusy. Dále byly vypočítány průměry a směrodatné odchylky. Vzhledem k velikosti měřeného vzorku byly pro testování hypotéz použity neparametrické metody. Byl využit Wilcoxonův párový test, dále byly vytvořeny grafy chybových úseček. Analýza dat a grafy byly vytvořeny ve statistickém programu IBM SPSS Statistics 24. Výsledky: Jednoduchý Axel Paulsen je delší při provedení z jízdy. U hodnot výšky skoku jednoduchý Axel Paulsena bylo zjištěno, že u varianty z místa je skok vyšší v průměru o 0,5 cm než u varianty skoku z jízdy (jednoho přeložení vzad) - tyto hodnoty byly zjištěny z tabulky nejlepších naměřených výsledků. Klíčová slova:...
|
|
|
Stravovací návyky dětí s poruchou autistického spektra
Hrdličková, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Práce se ve své literárně-přehledové části věnuje objasnění mechanismů regulace příjmu potravy, vlivu rodiny na stravovací návyky dětí, stravování dětí ve věku od 2 do 6 let a specifikům stravování dětí s poruchou autistického spektra. Dále je představena metodologie a výsledky realizovaného výzkumu. Rodiče dětí s PAS (N = 34) a typicky se vyvíjejících dětí (N = 24) ve věku 2-6 let vyplnili sérii dotazníků. Skupiny dětí se mezi sebou lišily v oblíbenosti potravinové kategorie "ovoce" (méně oblíbená dětmi s PAS, M = 3,58, SD = 0,9, Mdn = 3,86 vs. M = 4,05, SD = 0,61, Mdn = 4,17, Mann Whitney U = 236, p = 0,046); v množství nikdy neochutnaných potravin (více u dětí s PAS, M = 15,2, SD = 11,7, Mdn = 10,5 vs. M = 5,6, SD = 6,4, Mdn = 4,0, U = 134, p < 0,001); a v četnosti emočního přejídání (častější u dětí s PAS, M = 1,84, SD = 0,846, Mdn = 1,75 vs. M = 1,38, SD = 0,466, Mdn = 1,25). Rodiče dětí s PAS častěji dávali svým dětem něco k jídlu, když zažívaly silné emoce (M = 2,12, SD = 0,646, Mdn = 2 vs. M = 1,35, SD = 0,550, Mdn = 1). Klíčová slova stravování, porucha autistického spektra, předškolní věk
|
|
|
Vitální kapacita plic u krasobluslařek v žákovských kategoriích
Hrdličková, Kristýna ; Sedláčková, Marie (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Název práce: Vitální kapacita plic u krasobruslařek v žákovských kategoriích Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo 1. porovnat klidové hodnoty usilovné vitální kapacity (FVC) krasobruslařek s děvčaty ve stejném věku; 2. zjistit vliv volné jízdy na změny respiračních funkcí u krasobruslařek v žákovských kategoriích. Metoda: Empirický výzkum byl prováděn pomocí osobního spirometru na vzorku 20 krasobruslařek ve věku 11-14 let. Hodnoty byly měřeny v klidovém stavu a po zátěži. K porovnání FVC mezi krasobruslařkami a děvčaty z jiných sportovních odvětví bylo využito dat získaných v rámci festivalu sportu pro děti "Sporťáček". Data byla analyzována pomocí neparametrických statistických metod. Výsledky: Klidové FVC bylo u krasobruslařek v porovnání s děvčaty z ostatních odvětví statisticky významně nižší a to i po transformaci na FVC index (FVC/BMI). Hodnoty vybraných respiračních ukazatelů se bezprostředně po zátěži ani minutu po zátěži statisticky významně neměnily, byl však pozorován trend jejich zvýšení bezprostředně po zátěži v porovnání s klidovými hodnotami. Závěr: Tréninkové zatížení v krasobruslení jako faktor může negativně ovlivnit FVC. Pravděpodobně může docházet ke zvýšení FVC a dalších vybraných ukazatelů bezprostředně po zátěži. Klíčová slova: krasobruslení, spirometrie, dýchání, starší...
|
host ::
RSS.