|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Musilová, Tereza ; Búřilová,, Eva (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem práce je návrh úpravy a dostavby části Květné zahrady v Kroměříži nazývané Holandská zahrada.Jedná se o návrh návštěvnického centra,které by poskytlo základní informace nejen o Květné zahradě,ale zahradách všeobecně.Dále se řeší využití stávajících budov kolem tzv. čestného dvora. Jižní část zahrady bude řešena ve hmotách a to návrhem zahradnického skleníku a replika králičího kopečku. Návrh řeší návštěvnické centrum v severní části předpolí.Jedná se o jednopodlažní budovu s centrální vstupní halou a horizontální komunikací procházející podélně půdorysem a kopírující historickou osu od voliéry.Z této hlavní komunikace jsou přístupné další prostory. Rozvržení severní zahrady vychází z geometrie Květné zahrady Spodní část respektuje danou osu ,na které leží hmota skleníku,plocha pro letní divadlo a je zakončena ptačí voliérou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Areál bývalého šamotového závodu MŠLZ Mladějov na Moravě - funkční využití areálu pro potřeby Průmyslového muzea Mladějov
Racková, Eliška ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je využití rozsáhlého areálu obsahujícího nesourodou směsici výrobních, servisních a obytných objektů různého stáří a kvalit. Různý charakter má i území areálu – stará výrobní část, která je poměrně udržovaná a trvale osídlená, a nová část na severu – narychlo dobytá v šedesátých letech a rychle zarůstající sukcesním březovým lesem. Rozdíl se odráží nejen v urbanistickém řešení areálu (viz předchozí práce), ale i v architektonickém pojetí jednotlivých budov. Budovy ve stará části slouží pro potřeby Muzea a jeho přidružených aktivit, forma nových prvků dotváří celek a reaguje na stavební sloh definovaný především budovami z lichtensteinského období závodu – elektrárnu a výtopnu. Charakter jednotlivých budov si vyžádal využití celého spektra přístupů k obnově, od konzervace stávajícího stavu výtopny, přes náznakovou instalaci prostoru elektrárny , po analogickou rekonstrukci dřevěného patra staré pece. Otázka využití a ztvárnění vysokých pecí je komplexnější a je řešena jako hlavní téma práce. Svým charakterem se pece blíží spíše LTO než budově. Obsahuje pouze dva standardní stavební prostory v bývalých odprašovacích komorách, zbytek je zabydlen technologií nebo uzavřený a nepřístupný. Charakterem se jedná o technickou památku určenou k řízenému zániku. Cílem návrhu je využít čas, který neopakovatelné stavební struktuře ještě zbývá a to s intenzitou, která bude z hlediska jeho fungování a bezpečnosti možná. V první fázi jako funkční paralela schematu kartuziánského kláštera v objektu vznikne obydlí pro obměňující se komunitu umělců, jinak tvůrčích nebo zainteresovaných lidí, kdy vlastní obytné prostory – poustevny vzniknou v bývalých sypnících, společné prostory v odprašovacích komorách. Paralelou kaple se stane pecní prostor přístupný veřejnosti. Každý sypníkový domek se sestává ze dvou kontejnerů, zimní zahrady a vlastních venkovních prostor, je sice miniaturizovanou, ale soběstačnou jednotkou, ohraničenou ve svém vlastním vesmíru podle kartuziánských ideálů. Jako hlavní konstrukční prvek slouží použité kontejnery pro dálkovou přepravu zboží, stavebně přizpůsobené bydlení, v sypnících uložené na zavěšených „kolébkách“. Nevyužitý objem spodní špičky sypníku slouží jako obrovský květináč. Trvanlivost takové konstrukce odpovídá době, jaká je mu postupným chátráním pece vyměřena. S časem se role prvků změní. Bývalé komunikační prostory sloužící komunitě se stanou jediným přístupem do prostoru pecí a chodba spojující dříve kontejnerové domky se stane vyhlídkovou plošinou.
|
|
|
Aproximace vícerozměrných dat metodou nejmenších čtverců
Hrabec, Pavel ; Bednář, Josef (oponent) ; Tomášek, Petr (vedoucí práce)
Práce shrnuje základní teorii potřebnou pro odvození aproximace pomocí metody nejmenších čtverců a aplikuje tuto metodu na data z technické praxe. V rámci práce byly vytvořeny programy, v prostředí MATLAB, pro řešení této úlohy. MATLAB už obsahuje několik algoritmů použitelných pro tuto problematiku. Práce zahrnuje porovnání vlastností a testování těchto algoritmů.
|
|
|
Obnova staré pošty Rousínov
Vondráková, Kateřina ; Hrabec,, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá obnovou památkově chráněného objektu staré pošty v Rousínově u Vyškova a novou přístavbou k tomuto objektu. Hlavním cílem této práce bylo navržení nového funkčního využití objektu staré pošty, která je v současné době bez využití. Z důvodu zařazení objektu mezi kulturní památky bylo nutné dodržet barokní tvarosloví budovy a budovu respektovat při návrhu navazující přístavby. Novostavba a stávající objekt tvoří polyfunkční centrum přímo v centru města. Co se týká nového funkčního vybavení, v budově staré pošty bylo navrženo informační a turistické centrum a malé loutkové divadlo. Tyto provozy jsou pak v přístavbě doplněny kavárnou a výstavním prostorem.
|
|
|
Obnova lázní Zábrdovice
Hostinský, David ; Hrabec,, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je rozvinout architektonickou studii rozšiřující historický areál městských lázní v Brně Zábrdovicích o novostavbu krytého plaveckého bazénu. Zadaná parcela je situována při ulici Zábrdovické v těsném blízkosti funkcionalistického objektu zimních lázní. Navrhovaná budova reaguje na tento objekt jednoduchostí kompozičního a tvarového řešení. Celá budova se skládá ze dvou kompozičních hmot. První tvoří prosklený válec, který slouží jako vstupní hala a hlavní komunikační prostor. Na tuto část je napojen zbytek dvoupatrové budovy. Zde se nachází samotná bazénová hala a šatny. Ve druhém nadzemním podlaží je restaurace s prostorem pro možné pořádání výstav. Tato část je železobetonová s vnější omítkou bílé barvy, která podtrhuje čistotu a jednoduchost celé stavby. Budova je kompletně podsklepená a nachází se zde potřebné technologie pro úpravu vody a vzduchu.
|
|
|
Obnova a nové využití Svatotomášského dvora v Brně
Janovská, Andrea ; Hrabec,, Josef (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Svatotomášský dvůr vznikl v letech 1358-1370 na ulici Veveří v městě Brně. Lokalita, na níž se rozkládal, je shodá s jeho dnešní podobou. V roce 1883-1885 zde byly přistaveny nové objekty v historizujícím slohu. Nové funkční řešení se snaží reagovat na potřeby volnočasových aktivit studentů z okolních škol. Celý areál je řešen jako sportovně- kulturní centrum. Ve stávajících objektech budou v jedné části klubovny, dále pak v hlavní budově administrativní prostory a v delším křídle bude restaurace spojená s nově vybudovaným objektem, kde bude bowling. Hlavním architektonickým záměrem bylo především ponechat přírodní charakter celého území. V mém návrhu jsem chtěla především zachovat stavební podstatu staveb s citlivým dotvořením areálu. Proto jsem přiřadila novému objektu jednoduchou formu a celoprosklenou fasádou, v které by se odrážely stávající objekty. Pozemek za těmito objekty bych upravila na sportovní hřiště tak, aby zůstal přírodní charakter s ponecháním vzrostlých stromů.
|
|
|
Obnova a nové využití Svatotomášského dvora v Brně
Jelínková, Barbora ; Hrabec,, Josef (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova památkově chráněných objektů v areálu Svatotomášského dvora v Brně. Velmi dobrá dopravní dostupnost, atraktivní prostředí a návaznost na vzdělávací instituce předurčily areál k transformaci ze současné nevhodné funkce na nové funkční využití – volnočasové centrum sestávající z historických i nových budov, kde se budou nacházet prostory pro mimoškolní zájmové aktivity, sport, studentské centrum, výstavní sál, kavárna, správní zázemí areálu a parkoviště. Urbanistické řešení bylo koncipováno jako soubor staveb tvořících vnitroblok, které ohraničují prostor parku. V areálu budou zachovány 3 památkově chráněné objekty se zdobeným průčelím, doplněné odlehčenou nízkopodlažní zástavbou. Objekty v bezprostřední blízkosti historických budov jsou transparentní, opláštěné zavěšenou prosklenou fasádou, s velmi výraznými prvky vnějšího stínícího systému na jižní fasádě. Zbylé stavby jsou charakteristické svou šikmou vegetační střechou, která má podpořit dojem odpočinkového prostředí parku.
|
host ::
RSS.