|
| |
|
|
The role of Nuclear Phosphatidylinositol 4,5 bisphosphate in RNA Polymerase II Transcription
Balaban, Can ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Šebesta, Marek (oponent) ; Castano, Enrique (oponent)
(Česky) Fosfatidylinositoly jsou podtřídou glycerofosfolipidů s jejich inositolovou hlavní skupinou spojenou s diacylglycerolovou kostrou. Diferenciální fosforylace inositolové hlavní skupiny poskytuje sedm různých fosfoinositidfosfátů (PIP), které mohou být mono-, bi- nebo tri-fosforylované. Role cytoplazmatických PIP byly rozsáhle studovány ve vezikulárním transportu, iontových kanálech, transportérech, generujících druhé posly a membránové a cytoskeletální dynamice. Zatímco jejich cytoplazmatické funkce jsou velmi dobře popsány, molekulární mechanismus jejich jaderných funkcí je stále málo pochopen. Z jaderných PIP je fosfatidylinositol 4,5-bisfosfát (PIP2) nejhojnějším fosfoinozitidem v buněčném jádru a podílí se na vytváření jaderné architektury regulací procesů, jako je remodelace chromatinu, reakce na poškození DNA a genová exprese. V buněčném jádře se lokalizuje většinou do jaderných skvrn, kde interaguje se sestřihovým apárátemmRNA. V jadérku je PIP2 zapojen do mechanismu regulace transkripce rDAN RNA polymerázou I. Nedávno jsme definovali nukleoplazmatický pool PIP2, který je pozorován v ostrůvcích o průměru 40 - 100 nm (NLI). Vznikající transkripty RNA polymerázy II (RNAPII) byly vizualizovány na jejich periferii a ukázalo se, že RNA je nezbytná pro jejich integritu. V této studii jsme...
|
|
| |
|
| |
|
|
Promyelocytic leukemia protein function in normal, tumor and senescent human cells
Rossmeislová, Lenka ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Protein promyelocytární leukémie (PML) gen kóduje jaderný protein lokalizovaný do nukleoplasmy. PML je nyní považováno za gen s tumor-supresivními vlastnostmi, protože je funkčně propojen s mnoha funkcemi, ovlivňujících jadernou buněčnou proliferaci, apoptózu a stárnutí. Předkládaná práce je součástí širšího projektu, jehož cílem je objasnit regulaci exprese promyelocytární leukémie proteinů a zkoumá roli PML bílkovin v buněčné stárnutí. Konkrétní cíle PhD. projektu bylo vyhodnocení nových in vitro modelů pro studium PML, objasnění vlivu inhibitorů histon deacetyláz PML na expresi genů.
|
|
|
Localization matters: function of paxillin and phopholipids in the cell nucleus
Marášek, Pavel ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Půta, František (oponent) ; Žárský, Viktor (oponent)
(Czech) Paxillin i PIP2 jsou dobře známé součásti každé buňky, i když odlišné povahy. Paxillin, protein fokálních adhezí, šíří signál z extracelulární matrix prostřednictvím integrinů a receptory růstových faktorů, a tak reguluje buněčnou motilitu a migraci buněk (Schaller, 2001). PIP2, hlavní stavební kámen buněčných membrán, který je fosfolipasou C štěpen na tzv. druhé posly (Hokin and Hokin 1953; Streb et al. 1983). V nedávné době bylo prokázáno, že obě molekuly jsou také lokalizovány v jádře. Jejich dosud známé funkce jsou detailně prozkoumány, ale my nyní odhalujeme zcela odlišné funkce těchto biologických složek, a to navíc v úplně odlišných částech buňky, než kde se jejich lokalizace předpokládá. V této práci ukazujeme, že paxillin je důležitým faktorem buněčného jádra, kde kontroluje expresi dvou důležitých genů IGF2 a H19, které řídí růst buňky. Paxillin nemění alelickou expresi těchto imprintovaných genů, ale reguluje chromosomální interakce mezi promotory IGF2/H19 a jejich společným enhancerem na aktivní alele. Přesněji řečeno, paxillin stimuluje interakci mezi enahncerem a promotorem genu IGF2, čímž zesiluje transkripci IGF2, zároveň paxillin brání interakci mezi enhancerem a promotorem H19, a tím snižuje transkripci H19. Nalezli jsme paxillin v komplexu s kohesiny a také Mediatorem RNA...
|
|
|
Manipulating the mammalian oocyte and embryo - Biological and epigenetic aspects
Fulková, Helena ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Motlík, Jan (oponent)
CONCLUSIONS . By antibodies against ďfferent covalent histone modifications and 5-methylcytosine, we have partialty characterised the epigenetic changes taking place during the oocyte mauration and in early mammalian embryogenesis in the mouse and pig, respectively. o We have also characterised thc epigenetic repogramming activities of cytoplasts derived from oocytes at different stages of maturation after somatic cell nuclear transfer. . We have evaluated the epigenetic effec$ of selected procedures that are currently used for embryo production. . Finally, we have developed a new cryopreservation scheme for oocyte nuclear material storage. orrr research is engaged in the development ofnew bíotechniques as well as elucidating and characterising the epigenetic pÍocesses that take place during normal and abnormal embryogenesis. Abnormal embryonic development is for example often observed in somatic cell nuclear transfer embryos. These techniques can also be potentially used not only in human medicine but also for valuable livestock and endangered species preservation Oy e.g. interspecies nuclear transfer). Especially in human meďcine, attention to the ethical issues associated with these techniques must be paid. It is also clear tbat many biological problems still do exist and these should not be...
|
|
|
Myosin I and actin binding proteins in cell
Krásna, Hana ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Motlík, Jan (oponent) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Existuje množství prací, které dokazují přítomnost a důležitost aktinu v jádře. Aktin se v buněčném jádře pojí s procesy od chromatinového remodelingu přes transkripci, splicing, až po jaderný transport. Pro zabezpečení dynamiky jaderných procesů se aktin spojuje s jedním ze základních motor proteinů, kterým je myozin. Poukazuji na úlohu aktinu a jaderného myozinu I (NMI) v transkripci ribozomálních genů pomocí RNA polymerázy I (Pol I). Mikroinjekcí protilátek proti aktinu a NMI jsme potlačili transkripci Pol I in vivo. Skupina in vitro pokusů potvrzuje inhibici transkripce Pol I po použití protilátek proti aktinu a NMI na čisté DNA i upraveném chromatinovém templátu. Koimunoprecipitační pokusy odhalují fyzické spojení aktinu a NMI s rRNA geny a s transkripčním komplexem Pol I. Zatím co se aktin váže na iniciační a elongační Pol I molekulu, NMI interaguje se subpopulací Pol I zodpovědnou za iniciaci vázanou na TIF-IA, tedy bazální transkripční faktor zodpovědný za regulaci rRNA syntézy. V současnosti je známých několik hypotéz o formě jaderného aktinu. Nedávné výzkumy poukazují na pravděpodobnou dynamickou rovnováhu mezi monomerní a polymerní formou. V této práci prezentuji ultrastrukturální rozložení šesti aktin vazebných proteinů (-aktinin, filamin, spektrin, paxilin, p190RhoGAP a tropomyozin)...
|
|
| |
|
|
Analysis of functional interactions of phospholipids in the cell nucleus.
Biddle, Veronika ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent) ; Malínský, Jan (oponent)
(Czech) Fosfoinositidy jsou glycerofosfolipidy se záporným nábojem. Jako složky buněčných membrán se podílejí na membránové dynamice, buněčném pohybu, signalizaci a na modulaci iontových kanálů a membránových transportérů. Kromě cytoplazmy fosfoinositidy také lokalizují do buněčného jádra. Fosfoinositidy hrají roli v klíčových jaderných procesech, jako je transkripce DNA, zpracování pre-rRNA a pre- mRNA, reakce na poškození DNA, diferenciace buněk nebo apoptóza. Fosfatidylinositol 4-fosfát (PI(4)P) a fosfatidylinositol 4,5-bisfosfát (PI(4,5)P2) jsou nejhojnějšími fosfoinositidy v buňce. Lokalizace a funkce obou fosfoinositidů v buněčnem jádře je do značné míry neznámá. V této práci popisujeme lokalizaci PI(4)P a PI(4,5)P2 na úrovni superrozlišení a jejich zapojení do jaderných procesů. PI(4)P je přítomen v jaderné lamině, jaderných speckles, jádérkach a tvoří malá ohniska v nukleoplasmě. Většina jaderného PI(4)P se lokalizuje do nukleoplasmy, zatímco jenom 16% je přítomno v jaderných speckles. V případe PI(4,5)P2 je situace opačná, většina je lokalizována v jaderných speckles, 30 % je v nukleoplasmě a menšina v jadérkách. V nukleoplazmě tvoří PI(4,5)P2 malé ložiska nazývané nukleární lipidové ostrůvky (NLIs). Jádro NLIs je bohaté na lipidy a je obklopené proteiny, RNA a DNA. Periferie NLIs je...
|
host ::
RSS.