|
|
Úloha SGK1 v srdci
Havlíková, Nikola ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Mančíková, Andrea (oponent)
Sérum a glukokortikoid-regulovaná kináza 1 (SGK1) je enzym, který je kódovaný genem sgk1. Jedná se o dimer. Obecně patří SGK1 mezi protein kinázy, avšak svou stavbou se poněkud liší od ostatních protein kináz, zejména v oblasti reakčního centra, což souvisí s její aktivitou. SGK1 patří do podrodiny serin/threonin kináz. Tato kináza je aktivována pomocí insulinu či růstového faktoru skrze fosfatidylinositol-3-kinázu (PI3K) a savčí rapamycin mTORC2. SGK1 hraje podstatnou roli v zánětlivých procesech, proliferaci a apoptóze. V srdci pomáhá zvyšovat abundanci proteinů, čímž působí na morfologii iontových kanálů a na Na+ /K+ -ATPázu. Gen sgk1 hraje důležitou roli v buněčné odpovědi na stres. Tato kináza aktivuje draselné, sodné a chloridové a vápníkové kanály, což svědčí o účasti v regulaci procesů, jako je přežívání buněk, neuronální dráždivost a renální vylučování sodíku. Momentálně jsou nejvíce diskutované role SGK1 v srdci, ledvinách, mozku, plicích a gastrointestinálním traktu. V posledních letech bylo zjištěno, že exprese SGK1 je rozdílně regulována během jednotlivých vývojových etap i za patologických stavů, jako jsou hypertenze, diabetická neuropatie, ischemické a traumatické stavy a neurodegenerativní onemocnění. Klíčová slova: SGK1, srdce, iontové kanály, ischémie, hypertenze, buněčný stres
|
|
|
Faktory ovlivňující přírůstky váhy v těhotenství
Vodrážková, Nicole ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
V této bakalářské práci jsem popsala faktory ovlivňující přibývání váhy v jednotlivých trimestrech těhotenství. Jsou to faktory ovlivňované životosprávou, mezi které patří například strava, fyzická aktivita, kouření a BMI před těhotenstvím. Dále jsou to i faktory, které jsou dané individuálními dispozicemi, změnou v metabolismu a hormonálním stavem organismu. Na základě toho se v této práci věnuji i následkům, které má nadměrný či nedostatečný hmotnostní zisk v těhotenství pro matku a její plod.
|
|
|
Úloha PGC1 v kardioprotektivních mechanismech
Jeřábková, Adéla ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Jednou z hlavních příčin úmrtí na světě jsou kardiovaskulární choroby. Vědci se proto zabývají mechanismy, které navozují kardioprotekci. Kardioprotekce je všeobecný patofyziologický pojem, pod kterým rozumíme ochranu myocytů před poškozením ischemií a následným reperfuzním postižením, zánětem, hypertenzí a toxickými a degenerativními změnami včetně některých typů apoptózy. Jedním z méně rozšířených způsobů kardioprotekce je i chladová adaptace. Adaptivní termogeneze je důležitou součástí energetické homeostázy a obrany proti obezitě, metabolické poruše ohrožující srdce. V adaptivní termogenezi hraje velmi důležitou roli rodina PGC proteinů. Tato práce shrnuje současný stav literatury v problematice chladové adaptace, zejména pak roli PGC-1 α a jeho působení na buněčné i tkáňové úrovni. Exprese mRNA PGC-1α je silně zvyšovaná v hnědém tuku a příčně pruhovaném svalstvu myší vystavených chladu. PGC-1α rovněž zvyšuje transkripční aktivitu PPAR-γ a thyroidního hormonálního receptoru na rozpřahujícím proteinu UCP-1 (uncoupling protein). UCPs (uncoupling proteins) jsou malé proteiny lokalizované na vnitřní straně mitochondriální membrány, které usnadňují transport protonů, propouštějí je po koncentračním gradientu bez syntézy ATP a tak generují teplo.
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na tukovou tkáň: efekt obezity a stárnutí
Čížková, Terezie ; Šiklová, Michaela (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Obezita i stárnutí jsou spojeny se změnami ve vlastnostech tukové tkáně, které jsou považovány za jednu z patofyziologických příčin asociovaných komplikací, jako jsou kardiovaskulární onemocně- ní, cukrovka II. typu apod. Pohybová aktivita se již dlouhou dobu považuje za účinnou prevenci nemocí spojených se stárnutím či obezitou. Vliv pohybové aktivity na charakteristiky tukové tkáně jsou však zatím u lidí prozkoumány relativně málo. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o těchto efektech. Rešerše dále pojednává o změnách (dysfunkci) tukové tkáně při obezitě a jsou zmíněny i současné poznatky o působení různých typů cvičení na zdravotní stav seniorů. Úvodní kapitola se zabývá morfologií, metabolismem a endokrinní funkcí tukové tkáně. Další část je vě- nována obezitě, je představen koncept chronického zánětu nízkého stupně jako rizikového faktoru spojeného s obezitou. Klíčovou částí práce je čtvrtá kapitola, ve které jsou probrány efekty pohy- bové aktivity na tukovou tkáň, především na metabolismus adipocytů a aktivaci imunitních buněk v tukové tkáni. Na závěr jsou rozebrány patofyziologické změny v zánětlivých charakteristikách a distribuci tukové tkáně u seniorů, jakož i způsoby jejich zlepšení pomocí cvičení.
|
|
|
Mechanismy úniku z buněčné senescence - protinádorové bariéry.
Davidová, Eliška ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Rakovina je jednou z nejnebezpečnějších nemocí moderního světa. Proto se mnoho světových laboratoří zabývá výzkumem příčin vedoucích k propuknutí této zákeřné nemoci. V této souvislosti bylo již dříve zjištěno, že normální živočišné buňky se nedělí nekonečně dlouho, nýbrž mají konečnou kapacitu svého replikačního života. Po uplynutí této doby podléhají buňky buď apoptotickým procesům nebo vstupují do tzv. senescence, fáze typické ukončenou proliferací, ovšem zachovanými metabolickými pochody. Dalším výzkumem bylo odhaleno, že senescence slouží jako účinný protinádorový program a v současné době je osvětlován její význam také v souvislosti s různými fyziologickými procesy či patologiemi spojenými se stárnutím. V této práci je kladen důraz především na roli senescence jako bariéry výskytu nádorových onemocnění a její účinnost. Je možné předpokládat, že pokud by senescentní zástava cyklu fungovala dokonale, výskyt rakoviny mezi lidmi by byl zaznamenán v podstatně nižší míře. Cílem bakalářské práce je zpracování dosavadních poznatků o fyziologických a patologických úlohách senescence a možných příčinách překonání této bariéry, jehož následkem může být právě nekontrolované buněčné dělení a nádorové bujení.
|
|
|
Inhibice 11β-hydroxysteroiddehydrogenázy 1 v hipokampu
Kvapilová, Pavlína ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá inhibicí 11-hydroxysteroiddehydrogenázy 1 v hipokampu. Cílem bylo zjistit, zda vybrané inhibitory při intraperitoneálním podání procházejí hematoencefalickou bariérou, stanovit časový průběh inhibice hipokampální 11-HSD1, porovnat účinnost jednotlivých inhibitorů a u těch nejúčinnějších zjistit jejich plazmatickou koncentraci a porovnat ji s plazmatickými koncentracemi glukokortikoidů. Vybranými inhibitory byly emodin, quercetin, glycyrrhetinová kyselina a substituovaný adamantyl C544. Nejvýraznější efekt na inhibici 11-HSD1 vykazovaly neselektivní inhibitor glycyrrhetinová kyselina a selektivní inhibitor substituovaný adamantyl C544. Porovnáním plazmatických hladin těchto inhibitorů a plazmatických hladin glukokortikoidů bylo zjištěno, že selektivní inhibice C544 neovlivňuje celkovou hladinu kortikosteronu, a tedy aktivitu HPA osy, což z něj dělá významný potentní inhibitor 11-HSD1 vhodný pro další studium. Klíčová slova 11-hydroxysteroiddehydrogenáza 1, HPA osa, glukokortikoidy, hipokampus, inhibice, emodin, quercetin, glycyrrhetinová kyselina, substituovaný adamantyl C544
|
|
| |
|
|
Řízení enzymatické aktivity molekuly kreatinkinázy změnami její konformace
Horníková, Daniela
Konformační změny myofibrilární kreatinkinázy byly studovány za účelem sledování jejich významu v řízení enzymatické aktivity. Získaná data pomocí fluorescence a absorpční spektroskopie ukazují na tři konformační stavy v závislosti na vazbě substrátů. Tak, jak se snižoval poloměr CK molekuly pod vlivem vazby substrátů v uspořádání: CK volná, komplex CK-ATP+kreatin a komplex CK-ATP, tak se ve stejném uspořádání snižoval poločas života emise fluorescence (lifetimes) 2.72, 2.42, 2.38 ns vnitřních tryptofanových zbytků, pokles anisotropie, rotační korelační časy 35, 29, 27 ns a zhášení akrylamidem. Data byla potvrzena měřením anizotropie u fluorescenčně značené CK (CK-FITC), které poskytlo korelační časy 34, 30, 27 ns. Výsledky ukazují, že vedle "minimalizačního energetického principu", který se projevil konformačními změnami při vazbě substrátů, existuje ještě další esenciální komponenta odpovědná za fyziologické řízení enzymatické aktivity na subcelulární úrovni, která se účastní přechodu CK-ATP+creatine komplexu z intermediární (nereaktivní) konformace do uzavřené (reaktivní) konformace molekuly. Klíčová slova: kreatinkináza, konformační závislot na substrátech, enzymatická aktivita
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.