|
|
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití
Trávníček, Ivan ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Soukup, Viktor (oponent) ; Veselý, Štěpán (oponent)
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití MUDr. Ivan Trávníček Souhrn Cíl: Cílem práce je identifikovat možné tkáňové biomarkery ke zhodnocení efektu sunitinibu v léčbě metastatického světlobuněčného renálního karcinomu. Materiál a metody: Retrospektivně hodnocená studie. Ze 119 pacientů léčených v naší nemocnici cílenou léčbou pro metastatický karcinom ledviny (mRCC) od 2005 do 2012 bylo 45 vhodných k další analýze. Z nich 42 (93,3%) bylo světlobuněčných (CCRCC), jeden papilární (PRCC), jeden chromofóbní (CHRCC) a jeden neklasifikovaný RCC. Ze skupiny mCCRCC bylo 40 léčeno sunitinibem, u 14 pacientů (32,6%) byl sunitinib podán po selhání léčby cytokiny (INF-α a IL-2), u 4 pacientů (10%) byl sunitinib druhou linií po sorafenibu. Při operačním výkonu pro primární tumor byly odebrány vzorky tkáně tumoru a zdravého parenchymu ledviny, následně byly vyšetřeny imunohistochemicky a semikvantitativně byla hodnocena přítomnost sledovaných biomarkerů: mTOR, p53, VEGF, HIF1, HIF2, CAIX. Průměrná míra exprese tkáňových markerů byla hodnocena ve vztahu k odpovědi tumoru na podávanou léčbu, ve skupinách pacientů bez odpovědi na léčbu (progrese) a pacientů s odpovědí na léčbu (stabilní onemocnění či regrese tumoru), hodnocení při první kontrole po zahájení léčby po 3 až 7 měsících. Výsledky jsme hodnotili...
|
|
|
Problematika nádorů ledvin u nemocných v terminální fázi ledvinneho selhání
Ürge, Tomáš ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Morávek, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod: Riziko karcinomu ledviny je u nemocných v terminální fázi ledvinného selhání (end stage kidney disease - ESKD) minimáln_ 10 x vyšší. Nicmén_ existuje pouze málo informací o morfologických a chromozomálních zm_nách renálních tubul_, ze kterých vzniká karcinom a o jeho patogenezi, která se zdá být odlišná od karcinomu u b_žné populace. Cíl práce: V klinické _ásti pomocí statistických metod zjistit charakteristické znaky renálního karcinomu u ESKD. V experimentální _ásti analýzou vybraných chromozomálních aberací objasnit patogenezi vzniku t_chto karcinom_. Soubor metodika: V letech 2000 - 2007 bylo v pé_i transplanta_ního centra a nefrologické ambulance FN Plze_ 184 pacient_ v kone_ném stádiu selhání ledvin. U 15 z nich byl zjišt_n renální karcinom. Byly hodnoceny následující prom_nné: v_k, pohlaví, primární p_í_ina ledvinného selhání, délka trvání dialýzy. Prom_nné v_k, pohlaví a bun__ný typ nádoru byly srovnány se souborem pacient_ se sporadicky se vyskytujícím nádorem ledvin. V experimentální _ásti práce sledujeme po_etní aberace chromozóm_ 7, 17 a Y tubulárního epitelu nemocných s ESKD, který zatím nevykazuje nádorové zm_ny pomocí fluorescen_ní hybridizace in situ (FISH). Výsledky: Bylo hodnoceno celkem 15 pacient_ s renálním karcinomem p_i ESKD. Pr_m_rný v_k nemocných 55,7 ± 11,5 let, délka...
|
|
|
Neinvazivní diagnostika uroteliálního karcinomu močového měchýře stanovením volné DNA a microRNA v moči
Brisuda, Antonín ; Babjuk, Marek (vedoucí práce) ; Hora, Milan (oponent) ; Broďák, Miloš (oponent)
Nádor močového měchýře (NMM) představuje nejčastější malignitu močového traktu. Jeho incidence vykazuje v posledních letech v ČR stabilní úroveň, celosvětově však narůstá. Zásadní je poměr incidence a mortality, který je u NMM ze všech nádorů močopohlavního traktu nejvyšší. Časná diagnostika a správná léčba je tedy pro prognózu určující. Existuje několik komerčně dostupných neinvazivních testů z moči, žádný z nich však zatím není doporučen jako standard v jakékoli indikaci. Cytologie moči tak se všemi svými limitacemi zůstává jediným široce používaným testem jako doplněk invazivní cystoskopie. Volné nukleové kyseliny v moči, respektive supernatantu moči, patří mezi potenciální nádorové biomarkery. Volná DNA (ucfDNA) je do moči vylučována z buněk podléhajících nekróze a apoptóze, nicméně mohou pocházet i z normálních živých buněk. Jejich hladina v moči nebo séru tedy může značit přítomnost nádorového onemocnění. Micro RNA (miRNA) jsou krátké nekódující sekvence RNA, které jsou produkovány mimo jádro a vážou se ke komplementárním sekvencím na mRNA, čímž ovliňují její translaci a tvorbu proteinů. Hrají tedy důležitou roli při dělení buněk a tedy i kancerogenzi. V naší práci jsme pomocí metod molekulární biologie porovnávali hladiny ucfDNA v supernatantu moči kontrol a pacientů s NMM různých...
|
|
|
Vzácné nádory ledvin - Cystické nádory ledvin
Pitra, Tomáš ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Fedorko, Michal (oponent) ; Weibl, Peter (oponent)
Cíl: Kvantifikovat výskyt cystických nádorů ledvin v celkové populaci pacientů s nádory ledvin, komparovat výsledky zobrazovacích vyšetření s definitivní histologií, zhodnotit frekvenci výskytu maligních lézí v jednotlivých kategoriích dle Bosniaka a zhodnotit možnosti operační léčby cystických renálních tumorů. Determinovat přínos využití magnetické rezonance v diagnostickém algoritmu cystických lézí ledvin. Materiál a metody: Byli vyhledáni a opětovně hodnoceni všichni pacienti léčení chirurgicky na Urologické klinice FN Plzeň pro renální tumor či cystickou lézi ledvin v letech 2009-17. Z celkového souboru byli vyčleněni pacienti s cystickou renální lézí (úvodně detekovanou radiologicky), u nichž byly následně standardizovaně přezkoumány výsledky zobrazovacích vyšetření a histologický nález. Ve standardním diagnosticko-léčebném algoritmu jsou léze radiologicky klasifikovány dle Bosniaka (na základě CT). U nejasných nálezů bylo v rámci klinické studie doplněno vyšetření MR. Všechny neoplásie byly při zpracování výsledků histologicky reklasifikovány dle recentní WHO klasifikace nádorů ledvin z roku 2016. Vlastní soubor cystických lézí (n=247) byl následně stratifikován do dvou podsouborů. Kategorie Bosniak I-IIF (n=115), které byly operačně řešeny nikoliv z důvodu podezření na přítomnost malignity,...
|
|
|
Předoperační diagnostika karcinomu prostaty
Dolejšová, Olga ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Záleský, Miroslav (oponent) ; Springer, Drahomíra (oponent)
v českém jazyce Úvod: V současné době je největší pozornost v diagnostice karcinomu prostaty zaměřena na nádorové markery a zobrazovací metody, především magnetickou rezonanci a fúzní vyšetření pozitronové emisní tomografie a počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Cílem je přesná identifikace ložiska karcinomu a předpověď biologického chování nádoru. Přesná diagnostika umožňuje volbu optimálního terapeutického postupu. Cíl: Cílem práce je zhodnocení předoperačních diagnostických metod při volbě optimálního léčebného postupu u nemocného s karcinomem prostaty. Hlavním cílem je zhodnocení využití indexu zdraví prostaty (PHI) v odlišení karcinomu nízkého rizika od karcinomu agresivního. Dalším cílem práce je využití zobrazovacích metod. Zaměřila jsem se na využití 3T mpMRI v posouzení invaze mimo prostatu a u rizikových nemocných i na novou metodu fúzního vyšetření PET/MRI pro predikci uzlinového postižení. Metodika: Do studie bylo zařazeno 320 nemocných s karcinomem prostaty, kteří podstoupili na našem pracovišti předoperační diagnostiku pomocí zkoumaných metod (PHI, MRI, cholin PET/MRI) a následně radikální prostatektomii, což nám umožnilo zmíněná diagnostická vyšetření zpětně zhodnotit. Statistickými metodami byly zhodnoceny výsledky PSA, %fPSA, -2proPSA a PHI. A to jak celkově, tak i ve...
|
|
|
Papilární renální karcinom
Procházková, Kristýna ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Král, Milan (oponent)
V Plzeňském kraji je dlouhodobě zaznamenávána celosvětově nejvyšší incidence nádorů ledvin. Tento kraj čítající kolem 580 tisíc obyvatel se potýkal přibližně s 240 novými případy diagnózy C64 (zhoubný nádor ledviny mimo pánvičku) za rok 2015. Prvenství mezi renálními nádory si dlouhodobě udržuje světlobuněčný renální karcinom, papilární renální karcinom (PRK) je na Urologické klinice Fakultní nemocnice Plzeň hned druhým nejčastěji operovaným nádorem ledvin. Podle nové WHO klasifikace 2016 pro nádory ledvin je stále oficiálně uznána pouze stratifikace PRK na PRK typ 1 (PRK1) a typ 2 (PRK2). Bohužel toto dělení neodpovídá běžné praxi. Většina klinických studií zabývajících se PRK často nepracuje s rozlišením na jejich podtyp, případně dodržuje jen oficiální dělení a ostatní atypické papilární formy ze studií vyřazují. Zůstává proto stále otázkou, zda histologický typ PRK ovlivňuje riziko recidivy nebo úmrtí u chirurgicky léčených pacientů. Cílem této disertační práce je zohlednit rovněž všechny ostatní formy, které se vlastnostem PRK1 a PRK2 vymykají. Práce se zabývá souborem pacientů Urologické kliniky FN Plzeň s chirurgicky řešeným a histologicky verifikovaným PRK za posledních devět let. Jelikož PRK1 se zdá býti z této pestré skupiny PRK nejvíce homogenní, je zde věnována tomuto typu největší...
|
|
|
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití
Trávníček, Ivan ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Soukup, Viktor (oponent) ; Veselý, Štěpán (oponent)
Molekulární biologie nádorů ledvin v klinickém využití MUDr. Ivan Trávníček Souhrn Cíl: Cílem práce je identifikovat možné tkáňové biomarkery ke zhodnocení efektu sunitinibu v léčbě metastatického světlobuněčného renálního karcinomu. Materiál a metody: Retrospektivně hodnocená studie. Ze 119 pacientů léčených v naší nemocnici cílenou léčbou pro metastatický karcinom ledviny (mRCC) od 2005 do 2012 bylo 45 vhodných k další analýze. Z nich 42 (93,3%) bylo světlobuněčných (CCRCC), jeden papilární (PRCC), jeden chromofóbní (CHRCC) a jeden neklasifikovaný RCC. Ze skupiny mCCRCC bylo 40 léčeno sunitinibem, u 14 pacientů (32,6%) byl sunitinib podán po selhání léčby cytokiny (INF-α a IL-2), u 4 pacientů (10%) byl sunitinib druhou linií po sorafenibu. Při operačním výkonu pro primární tumor byly odebrány vzorky tkáně tumoru a zdravého parenchymu ledviny, následně byly vyšetřeny imunohistochemicky a semikvantitativně byla hodnocena přítomnost sledovaných biomarkerů: mTOR, p53, VEGF, HIF1, HIF2, CAIX. Průměrná míra exprese tkáňových markerů byla hodnocena ve vztahu k odpovědi tumoru na podávanou léčbu, ve skupinách pacientů bez odpovědi na léčbu (progrese) a pacientů s odpovědí na léčbu (stabilní onemocnění či regrese tumoru), hodnocení při první kontrole po zahájení léčby po 3 až 7 měsících. Výsledky jsme hodnotili...
|
|
| |
|
|
Vliv ischémie na funkci ledviny - klinický model resekce tumoru solitární ledviny
Stránský, Petr ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Broďák, Miloš (oponent) ; Doležel, Jan (oponent)
Cíl: Cílem práce je posouzení vlivu teplé ischémie na funkci ledviny. Metodika:V rámci multicentrické studie byla získána data o resekcích pro nádor funkčně nebo anatomicky solitární ledviny z 9 urologických pracovišť v České republice. Soubor pacientů byl rozdělen do skupin dle doby teplé ischémie a v každé skupině byla určena průměrná hodnota kreatininu předoperačně, 3. a 7. den po operaci, nejnižší hodnota GF pooperačně a u každé skupiny bylo určeno průměrné R.E.N.A.L. nefrometrické skóre. Výsledky: Zkoumaný soubor zahrnoval 97 pacientů. Otevřený přístup byl zvolen v 78 případech, v 16 případech bylo postupováno laparoskopicky. Robotická operace byla provedena u 3 pacientů. Výkon s nulovou ischémií byl proveden u 29 pacientů (30%). Závěr: Naše výsledky potvrzují, že operační řešení s nulovou ischémií, snižuje riziko akutního poškození ledvin. K resekci nádoru ledviny bez uzavření hilu je možno indikovat hlavně menší exofytické nádory bez hluboké parenchymové invaze. Většinu resekcí ledvin je nutno provádět při uzavřeném hilu, což umožní přesné chirurgické uzavření dutého systému, cév a parenchymového defektu hlavně u větších nádorů s hlubší parenchymovou invazí. Dle našeho sledování vyplývá, že doba teplé ischémie do 15 minut je pro ledvinu bezpečná, dochází jen k mírné elevaci renálních testů. Uzavření...
|
|
|
Význam infekce v etiopatogenezi karcinomu prostaty
Hrbáček, Jan ; Urban, Michael (vedoucí práce) ; Vonka, Vladimír (oponent) ; Hora, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Autoreferát disertační práce Význam infekce v etiopatogenezi karcinomu prostaty Jan Hrbáček Praha 2012 1 Doktorské studijní programy v biomedicíně Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky Obor: Experimentální chirurgie Předseda oborové rady: Prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. Školicí pracoviště: 3. lékařská fakulta UK, Urologická klinika Autor: MUDr. Jan Hrbáček Školitel: doc. MUDr. Michael Urban Školital-konzultant: doc. MUDr. Jiří Heráček, PhD., MBA Oponenti: ……………………...................……………………………….. ……………………...................……………………………….. ……………………...................……………………………….. Autoreferát byl rozeslán dne: ………………. Obhajoba se koná dne: ………………. v ……...…. hod. kde ..................................................................................................... S disertací je možno se seznámit na děkanátě 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 2 Souhrn......................................................................................................................................................... 4 Summary.................................................................................................................................................... 5...
|
host ::
RSS.