|
|
Molekulární mechanismy regulace transportu a funkce různých podtypů NMDA receptorů v hipokampálních neuronech
Skřenková, Kristýna ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
dizertační práce Molekulární mechanismy regulace transportu a funkce různých podtypů NMDA receptorů v hipokampálních neuronech Mgr. Kristýna Skřenková N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ionotropní glutamátové receptory, které mají klíčovou úlohu v savčí centrální nervové soustavě. Za fyziologických podmínek jsou tyto receptory důležité pro excitační synaptický přenos a tvorbu paměťových stop. Za patologických podmínek může ovšem jejich abnormální regulace, či aktivace vést k mnohým neurologickým a psychiatrickým onemocněním, jako je například Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, epilepsie, nebo schizofrenie. Množství NMDA receptorů na povrchové membráně buněk je regulováno na několika úrovních, zahrnujících jejich syntézu, skládání, internalizaci, či degradaci. Během transportu na buněčnou membránu dochází rovněž ke kontrole vazby agonistů a správné aktivace NMDA receptorů. Současně dochází u NMDA receptorů k celé řadě posttranslačních modifikací, jako je palmitoylace, fosforylace, nebo N-glykosylace. V této dizertační práci jsme se zabývali studiem molekulárních mechanismů, které mohou ovlivnit transport a funkční vlastnosti NMDA receptorů v savčích buňkách a potkaních hipokampálních neuronech. Konkrétně jsme podrobně studovali i) roli N-glykosylace u GluN1,...
|
|
|
Barokní sochařská dílna Ondřeje Filipa a Jana Antonína Quitainerových
Hořák, Martin ; Adamcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Zápalková, Helena (oponent)
Sochařská dílna rodiny Quitainerových působila v Praze od přelomu 17. a 18. století do roku 1765. Doba jejího trvání je vymezena na jedné straně příchodem jejího zakladatele Ondřeje Filipa Quitainera (1679-1729) ze severočeského Frýdlantu a na druhé straně smrtí pokračovatele v rodinné tradici Jana Antonína Quitainera (1709-1765). Již za života Quitainera staršího se dílna etablovala jako jeden z předních pražských sochařských ateliérů. Své postavení si O. F. Quitainer upevnil během působení ve Württembersku v letech 1709-1712, resp. 1713 a 1714, kdy se spolu s dalšími pražskými umělci podílel na výzdobě zámecké rezidence v Ludwigsburgu. Po návratu do Prahy se starší Quitainer dokázal prosadit po boku nejvýznamnějších osobností českého barokního sochařství, F. M. Brokoffa a M. B. Brauna, a vytvořil svá nejlepší díla, k nimž se řadí čtveřice soch na bočních oltářích sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Quitainerův syn Jan Antonín se vyučil v rodinné dílně a po smrti otce ji převzal. Východiskem jeho tvorby byl realisticky zakotvený sochařský projev jeho otce. Tento základ však syn významně obohatil o prvky estetizace a dekorativní stylizace formy. Neobvyklou kombinací realismu a vybroušeného senzualismu si získal obdiv a zájem publika a podle jednoho písemného...
|
|
| |
|
|
Regulace transportu NMDA receptorů v savčích neuronech
Hemelíková, Katarína ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory řadíme mezi ionotropní glutamátové receptory ovlivňující excitační synaptický přenos a synaptickou plasticitu v centrálním nervovém systému (CNS) savců. Aktivace NMDA receptorů hraje klíčovou roli ve vývoji mozku nebo při formování paměti. Abnormální regulace NMDA receptorů je jedna z hlavních příčin vzniku různých neurologických a psychiatrických onemocnění. NMDA receptory vytvářejí heterotetramerní komplexy složené z GluN1, GluN2(A-D) a/nebo GluN3(A a B) podjednotek. Povrchová exprese NMDA receptorů je regulovaná na mnoha úrovních, včetně zpracování a kontroly v endoplazmatickém retikulu (ER), intracelulárního transportu přes Golgiho aparát (GA), internalizace, recyklace a následné degradace. NMDA receptory jsou na úrovni časného transportu regulovány: volnou dostupností GluN podjednotek v ER, přítomností ER- retenčního a exportního signálu a posttranslačními modifikacemi, včetně fosforylace a palmitoylace. Avšak role N-glykosylace v regulaci transportu NMDA receptorů dosud nebyla plně objasněna. Cílem této práce proto bylo objasnění mechanismů regulace povrchové exprese a funkčních vlastností NMDA receptorů. V předložené práci jsme použili kombinaci nejmodernějších metod z oblasti molekulární biologie, mikroskopie, biochemie a elektrofyziologie. Rovněž...
|
|
|
Studium funkčních vlastností receptorů pro GABA a glycin v MNTB savců
Hrušková, Bohdana ; Tureček, Rostislav (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Horák, Martin (oponent)
GABA a glycin představují nejvýznamnější inhibiční přenašeče v CNS. Svůj vliv uplatňují prostřednictvím ionotropních a metabotropních receptorů, které tvoří oligomerní komplexy v plazmatické membráně neuronálních buněk. Farmakologické vlastnosti, distribuce a tím i funkce GABA a glycinových receptorů závisí na jejich podjednotkovém složení. Cílem předkládané práce bylo nalézt podjednotková složení a fyziologickou úlohu ionotropních glycinových a metabotropních GABAB receptorů na neuronech mediálního jádra trapézovitého tělesa, MNTB. Toto jádro je součástí sluchové dráhy v mozkovém kmeni savců a vyznačuje se dobře definovanými excitačními a inhibičními vstupy. Excitační vlákna tvoří v MNTB obří glutamátergní nervová zakončení, tzv. Heldovy kalichy, zatímco inhibiční vlákna končí jako drobné GABA/glycinergní butony. Oba typy aferentních vláken inervují somatodenritické časti hlavních neuronů MNTB a toto jádro tak představuje vhodný modelový systém pro studium molekulárních a buněčných mechanismů interakcí mezi synaptickou excitací a inhibicí. Naše pokusy jsme provedli s použitím elektrofyziologických a imunohistochemických metod. Pro snímání membránových proudů a potenciálů neuronů v živých řezech MNTB potkana nebo myši jsme používali techniku terčíkového zámku. Zvukem vyvolanou aktivitu neuronů v...
|
|
|
Glutamátové receptory a kvalitativní kontrola v endoplazmatickém retikulu
Tachezy, Ruth ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Pavel (oponent)
Kvalitativní kontrola (QC) je soubor procesů, které se účastní biogeneze a výstavby proteinů. Cílem této práce je tyto procesy detailně popsat. V buňce probíhá QC na mnoha úrovních. Popisuji QC endoplazmatického retikula (ER) a s ní propojenou QC cytosolickou. QCER zahrnuje více druhů translokace do lumen ER, glykosylaci, formování disulfidických můstků pomocí protein disulfid izomerázy (PDI), chaperony účastnící se těchto procesů a ER-asociovanou degradační dráhu, která chybně sbalené proteiny retranslokuje zpět do cytoplasmy, kde jsou následně degradovány v proteosomu. QC cytosolu je s ERQC propojená, neboť proteiny se translatují v cytosolu a jsou poté různými druhy drah přenášeny na nebo přes membránu ER. S cytosolickou degradací proteinů v proteasomu souvisí ubikvitinace proteinů a účastní se jí také cytosolické chaperony a další buněčné organely, jako například agresomy, juxtanukleární kompartmenty a depozita nerozpustných proteinů. S kvalitativní kontrolou a správným sbalením proteinů v ER je rovněž spojena vápníková rovnováha. Například chybné sbalení glutamátových receptorů vede k některým neurodegenerativním onemocněním. Klíčová slova: kvalitativní kontrola, endoplasmatické retikulum, ERAD, ERQC, glutamátový receptor, protein, glykosylace, posttranslační modifikace, degradace, proteasom,...
|
|
|
Strukturní determinanty regulace povrchového transportu NMDA receptorů v savčích buňkách
Danačíková, Šárka ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ligandem otevírané iontové kanály aktivované agonistou glutamátem a koagonistou glycinem. Mají klíčovou roli ve zprostředkování rychlého excitačního synaptického přenosu v centrální nervové soustavě savců. Pro vytvoření funkčního receptoru je nutná přítomnost dvou GluN1 podjednotek, které se společně s GluN2 nebo GluN3 podjednotkami skládají do formy heterotetramerů. Předchozí studie potvrdily důležitost M3 transmembránového helixu a extracelulárně lokalizovaných cysteinů v regulaci povrchové exprese funkčních NMDA receptorů. Cílem mé práce je objasnit vliv klinicky relevantních mutací lokalizovaných v M3 transmembránovém helixu a roli všech známých cysteinů tvořících disulfidické můstky na povrchový transport NMDA receptorů exprimovaných v heterologní buněčné linii opičích ledvinných fibroblastů (COS-7). Pomocí molekulárně-biologických, imunocytochemických a mikroskopických metod jsem zjistila, že klinicky relevantní mutace M641I a Y647S v GluN1 podjednotce a mutace konkrétních cysteinů tvořící disulfidické můstky v GluN1, GluN2A a GluN2B podjednotkách způsobily výrazné snížení počtu povrchově exprimovaných NMDA receptorů. Dále jsem zjistila, že vliv mutovaných GluN1 podjednotek na snížení povrchového transportu závisí na podjednotkovém složení receptorů....
|
|
|
Role glykosylace ionotropních glutamátových receptorů v savčích neuronech
Danačíková, Šárka ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Glutamát je nejvíce zastoupeným excitačním neuropřenašečem v centrální nervové soustavě savců. Existují dva typy glutamátových receptorů, ionotropní a metabotropní, které se nacházejí v excitačních synapsích savců. Práce je zaměřena na ionotropní glutamátové receptory, které mají klíčovou roli v procesech učení a paměti. Hlavní subtypy ionotropních glutamátových receptorů byly označeny podle svých specifických agonistů: α-amino-3- hydroxy-5-methyl-4-isoxazolpropionové kyseliny (AMPA), N-methyl-D-aspartátu (NMDA) a kainátu. Všechny typy ionotropních glutamátových receptorů, které se skládají do formy tetramerů, obsahují mnoho glykosylačních míst, které mohou být modifikovány glykany nebo monosacharidy. Glykany a monosacharidy navázané na receptory regulují klíčové procesy jako je skládání podjednotek, transport na buněčný povrch nebo funkce receptorů. Bylo zjištěno, že abnormální glykosylace ionotropních glutamátových receptorů může mít význam v rozvoji neurologických a psychiatrických poruch jako je například schizofrenie. Tudíž porozumění molekulárním mechanismům, které se podílejí na regulaci glykosylace ionotropních glutamátových receptorů, může mít význam pro vývoj nových způsobů léčby pacientů se změněnou funkcí glutamátergních synapsí v centrální nervové soustavě.
|
|
|
Daňové aspekty zdaňování transferů nemovitých věcí a jejich vlastnictví po rekodifikaci soukromého práva
Horák, Martin ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá problematikou zdanění úplatných převodů nemovitých věcí a jejich vlastnictví. V první části práce se autor věnuje základním pojmům s tématem práce úzce souvisejícím - je zde uvedena definice a charakteristika pojmů daň a nemovitá věc, dále jsou uvedeny formy transferů nemovitých věcí. V další kapitole je uvedena charakteristika daní včetně možností jejich dělení dle daňové teorie, představena je také česká daňová soustava a obecně jsou charakterizovány konstrukční prvky daně, na jejichž základě jsou v dalších částech práce charakterizovány jednotlivé právní předpisy. Další části práce se věnují samotným právním úpravám daní, jejichž prostřednictvím jsou zdaňovány jak úplatné převody nemovitých věcí, tak vlastnictví nemovitých věcí. Jako první je analyzována daň z nabytí nemovitých věcí, přičemž autor podrobněji rozebírá nejprve historické právní úpravy předcházející aktuálně účinnému zákonu o dani z nabytí nemovitých věcí a následně analyzuje současný právní stav. Poslední částí kapitoly jsou pak diskuze a návrhy de lege ferenda. Stejnou strukturu má také kapitola následující, která se věnuje dani z nemovitých věcí. Poslední kapitola se věnuje daním, které s transferem nemovitých věcí souvisejí také, a to dani z příjmů a dani z přidané hodnoty.
|
|
|
Kázání na žalmy
Horák, Martin ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
1 Anotace Práce se zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek je možné v církvi kázat na biblické žalmy. Ukazuje, jakým způsobem je možné žalmy chápat jako Boží slovo, a tedy vhodný základ pro kázání. Prokazuje dále, že žalmy mohou být oprávněně užity ke kázání, navzdory tomu, že liturgickým určením žaltáře byla modlitba. Práce ukazuje, jaké tematické, literární a rétorické možnosti žalmy poskytují pro tvorbu kázání. V závěru na třech příkladech z kazatelské tvorby církve předkládá ukázku využití těchto možností. Cílem této práce je prokázat, že žalmy jsou nejen možným základem křesťanského kázání, ale poskytují pro kázání specifické možnosti. Klíčová slova kázání homiletika žalmy Starý zákon hermeneutika
|
host ::
RSS.