|
| |
|
|
Změna struktury ošetřovatelského týmu gerontologického oddělení a oddělení následné péče z pohledu nové legislativy
Vaňková, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Ivana (oponent)
Jméno studenta: Bc. Dana Vaňková Vedoucí práce: Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Imatrikulační ročník: 2008 Osobní číslo: 72395849 Abstrakt V roce 2008 se poprvé na trhu práce objevila nová profese Zdravotnický asistent. Jedná se o středoškolsky vzdělaného nelékařského zdravotnického pracovníka s kompetencemi zejména v oblasti základní ošetřovatelské péče. Cílem diplomové práce je pomocí pilotní studie provedené na geriatrickém oddělení a oddělení následné péče ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a v Gerontologickém centru v Praze vytvořit optimální návrh změny struktury ošetřovatelského týmu se začleněním této nové profese do praxe. Podklady mohou také sloužit České gerontologické a geriatrické společnosti v rámci koncepce geriatrie jako návod pro stanovení počtu a členění personálního obsazení jednotlivých oddělení nemocnic a zařízení zabývajících se akutní a následnou péčí o seniory tak, aby nedošlo ke snížení kvality poskytované ošetřovatelské péče a zároveň byly dodrženy veškeré podmínky legislativy vztahující se k požadavkům na úroveň kvalifikace ošetřovatelského personálu v pracovní směně. Klíčová slova Změna struktury ošetřovatelského týmu, zdravotnický asistent, koncepce ošetřovatelské péče, koncepce geriatrie, management v ošetřovatelství, vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků,...
|
|
|
Vliv tréninku pracovní paměti na fluidní inteligenci u mladších seniorů
Štěpánková, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Smolík, Filip (oponent)
Deskripce a explanace přirozeného poklesu výkonu kognitivních funkcí během ontogenetického stárnutí položily během více než 100 let své historie základ pro řadu experimentů, jež se snaží najít cestu, jak tento proces poklesu zpomalit či zvrátit. Jednou z kognitivních domén, která v posledních letech získává stále větší pozornost neurovědců / psychologů je pracovní paměť, jež je vzájemně propojena s dalšími funkcemi, a to především s pozorností, exekutivní funkcí a fluidní inteligencí. Zatím nepanuje jednoznačná shoda o modelu této kognitivní funkce. Existuje však řada pokusů o její popis, o vysvětlení její role v rámci kognitivních procesů, a rovněž o její posílení. Tyto snahy daly vzniknout různým komplexním i specializovaným intervenčním programům, jež se v posledních letech využívají i ve studiích zaměřených na starší populaci. Studie popisovaná v této dizertační práci přispívá k dosud omezené literatuře věnované tématu transferu efektu tréninku pracovní paměti u starších osob ve věku 65-75 let (N=65). Jde o randomizovanou kontrolovanou studii s dvěmi intervenovanými a jednou pasivní kontrolní skupinou. Cílem bylo změření efektu různého počtu lekcí (10 či 20 lekcí v rozmezí 5 týdnů) verbálně-vizuálního adaptivního programu n-back administrovaného počítačem, a to na pracovní paměť a fluidní inteligenci na...
|
|
|
Prevence HIV / AIDS na základních školách
Pečánková, Tereza ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Olejník, Radoslav (oponent)
Cílem této diplomové práce je snaha zmapovat aktuální stav způsobů výuky prevence onemocnění HIV/AIDS na základních školách v Praze. Zaměřuje se na obecný postoj učitelů k danému tématu, jejich spolupráci s odborníky a práci s dětmi. V kapitolách teoretické části jsou strukturovány obecné informace o onemocnění HIV/AIDS, tedy charakteristika, způsoby přenosu, léčby apod. Zaměřuje se na popis preventivních činností jednotlivých převážně veřejných aktérů v ČR. Praktická část nabízí výsledky výzkumu, které hodnotí současný stav edukace v oblasti HIV/AIDS na českých školách. Subjektivní výpovědi jednotlivých dotázaných zkombinované s objektivními veřejně známými fakty utvářejí obrázek situace v oblasti prevence vůči onemocnění HIV/AIDS. Autorka v rámci svého hodnocení nabízí možnosti budoucích postupů pro zlepšení současné situace jak z osobní perspektivy, tak z pohledu možných institucionálních změn.
|
|
|
Care Farming jako forma rehabilitace a sociální služby
Kadlecová, Helena ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Care farming je využívání farem, zemědělských prací, zvířat a rostlin pro podporu lidského zdraví a kvality života. Jeho původ je v zapojování pacientů do zemědělských a farmářských prací v léčebnách v minulých staletích a ve venkovské svépomoci zaměstnáváním znevýhodněných jedinců na farmách. Moderní care farming vychází z principu multifunkčního zemědělství, které nabízí služby nad rámec samotné produkce, a z hledání nových možností terapie, rehabilitace a způsobů integrace osob s postižením a znevýhodněním, v rámci procesu deinstitucionalizace péče. Některé země rozvíjejí praxi care farming i výzkum na národních a mezinárodní úrovni. Care farming je většinou přístup vzniklý spontánně od jednotlivých osob a organizací. Při nárůstu počtu jeho poskytovatelů dochází ke snahám o jeho systematizaci. Uvádím příklad Norska a Velké Británie. Program care farming je nabízen zemědělskými farmami nebo organizacemi poskytujícími sociální a zdravotnické služby, které využívají prvků care farming jako prostředku svých služeb. Častými cílovými skupinami jsou lidé s psychickým, mentálním a fyzickým postižením, sociálně znevýhodnění, senioři, děti, problematická mládež, osoby se závislostmi aj. Program care farming je u nich individuálně využíván např. v působení na psychiku a na senzomotorické funkce, jako smysluplná...
|
|
|
Vybrané teoretické a praktické aspekty kvality ošetřovatelské péče
Kazatelová, Petra ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent)
Magisterská práce se zabývá kvalitou ve zdravotnictví. Kvalita ve zdravotnictví je nyní velmi diskutovanou a sledovanou oblastí, na kterou přihlíží nejen odborníci z řad zdravotnického personálu, ale také veřejnost a samotní pacienti. Konkurenční prostředí nutí management nemocnic kvalitu v nemocnici sledovat, následně vyhodnocovat a provádět změny. V úvodu teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které se vztahují k tématu práce. Dále se práce věnuje různým systémům zajišťování kvality, procesu akreditace, ekonomickému hledisku kvality s ohledem na pacienta. Praktická část je věnována výzkumnému šetření spokojenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí, které bylo realizováno na chirurgické jednotce intenzivní péče v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Odpovědi pacientů jsou graficky znázorněny a některé ukazatele vzájemně porovnány. V závěru magisterské práce jsou uvedeny některé možné návrhy změn.
|
|
| |
|
|
Zavedení ošetřovatelského standardu na Klinice anesteziologie a resuscitace
Štěpánková, Jitka ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Vaculíková, Barbora (oponent)
Kvalita je dnes často používaný pojem v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Poskytovat kvalitní služby je cílem každého zdravotnického zařízení. Záleží na každém z nich, jakou cestou se vydá a co vše je schopno udělat pro to, aby byli pacienti spokojeni. Na Klinice anesteziologie v IKEM poskytujeme pooperační péči pacientům po kardiochirurgických výkonech. V časném období pacienti mohou trpět akutní bolestí. Provází ji celá řada symptomů. Nedostatečná analgezie nedovoluje pacientům provádět dostatečnou dechovou rehabilitaci a brání časné mobilizaci pacienta po operaci. Někteří pacienti bolest berou tak, že k operaci patří. Nevyžadují analgezii a přesto bolest pociťují. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zjistit, jakým způsobem pacient vnímá své pocity a prožitky v souvislosti s poskytováním léčebné péče na pooperačním oddělení. Jednoduchými organizačními opatřeními - intenzifikací a zefektivnění zpětné vazby, standardizací postupu a analgetické terapie lze zvýraznit komfort pacientů. A to bez zvýšení nákladů a bez zvýšení výskytu vedlejších nežádoucích účinků.
|
|
|
Ukazatelé kvality v sociálních službách
Hanulíková, Zuzana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
Magisterská práce se zabývá měřitelností kvality sociálních služeb. Současný systém zajišťování kvality sociálních služeb je České republice poměrně mladý, proto může být užitečné podrobit jeho fungování hlubšímu zkoumání. Práce se soustřeďuje na ukazatele kvality sociálních služeb, která jsou podkladem pro hodnocení inspektory kvality. V současnosti vznikají první analýzy proběhlých inspekcí které poukazují na možné subjektivní hodnocení kritérií, která jsou součástí standardů. Nepodložené zjištění o nekvalitě může mít na poskytovatele služeb negativní dopady. Mnozí poskytovatelé jsou však natolik zahlceni zajišťováním finanční stability, tvorbou standardů kvality a provozními záležitosmi, že se této oblasti věnují jen okrajově, nebo vůbec. Ve výzkumné části práce byla použita metoda zakotvené teorie, ve které jsou na základě kvalitativních rozhovorů identifikovány klíčové faktory zkoumané oblasti. Kumulace a odsouvání problémů s sebou totiž přináší řadu negativních dopadů - počínaje nepřijetím filozofie kvality, šířením špatné pověsti inspekce a konče znechucením pracovníků, či jejich odchodem ze sociálních služeb. Dotazovaní poskytovatelé sociálních služeb často negativně vnímají přílišnou neurčitost obecných standardů kvality a jejich nejednotný výklad. Další problémovou oblasti je inspekce kvality...
|
|
|
Současná kvalita péče o hospitalizované gerontologické pacienty
Filipová, Ivana ; Jurašková, Božena (vedoucí práce) ; Šauer, Karel (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Současná kvalita péče o hospitalizované gerontologické pacienty. Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane kvalitní a dostupná zdravotní a ošetřovatelská péče. Péče o starého člověka patří mezi fyzicky i psychicky nejnáročnější. Hospitalizovaní pacienti staršího věku mohou mít výrazný kognitivní, smyslový, pohybový nebo komunikační handicap. Nemohou sdělovat své potřeby, nereagují adekvátně na dotazy a výzvy, nejsou soběstační. Práce zdravotníků se tím výrazně ztěžuje. Kvalitní ošetřovatelskou péči tudíž nelze provádět bez pochopení problematiky stárnutí a stáří, bez empatie a úcty ke starým lidem. Empirická část se věnuje kvalitě poskytované ošetřovatelské péče hospitalizovaných gerontologických pacientů na oddělení následné péče. Střední zdravotnický personál, který je nejvíce v kontaktu s pacienty, je hodnocen většinou jako vstřícný, ochotný, projevující zájem o hospitalizované. Na oddělení jsou pravidelně sledovány indikátory výsledků ošetřovatelské péče ( dokumentace hojení ran, dekubitů, protokoly o pádech pacientů, edukační protokoly,denní záznamy ošetřovatelské péče, pravidelné vyhodnocování ošetřovatelského plánu ).
|
host ::
RSS.