|
|
Exekuční řízení. Vybrané aspekty postavení a činnosti soudních exekutorů.
Nešpor Nováková, Hana ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Diplomová práce na téma: Exekuční řízení. Vybrané aspekty postavení a činnosti soudních exekutorů. Klíčová slova: Soudní exekutor. Exekuční řád. Aktuální problémy právní úpravy exekutorů. Diplomová práce se zaobírá osobou soudního exekutora, avšak nemá ambici vydávat se za komplexní pojednání. Předmětem se staly vybrané aspekty jeho postavení a činnosti, autorka se zaměřovala hlouběji na ta témata, která se jí subjektivně jevila jako zajímavá a aktuální. Soudní exekutor, jakožto fyzická osoba, splňující vymezené zákonné předpoklady a jmenovaná do exekučního úřadu, provádí nucený výkon exekučním titulem přiznaných povinností, které nebyly dobrovolně splněny, čímž zasahuje do soukromé sféry osob, tudíž nebývá vnímán příliš pozitivně. Ovšem exekutorský stav je mnohdy zaměňován s vymahači, což k tomuto negativnímu postoji ze strany společnosti přispívá, a tak byla krátká stať věnována i těmto osobám, a dále insolvenčnímu správci, se kterým je často porovnáváno vzájemné postavení, zejména v diskuzích ohledně finančních podmínek činnosti. Zmíněni byli též zaměstnanci exekutora tendující pro futuro ke jmenování do exekutorského úřadu, a totiž exekutorští koncipienti a kandidáti. Exekutor je v současné době zároveň v postavení orgánu veřejné moci a v postavení samostatného podnikatele....
|
|
|
Důkazní břemeno o protiprávním jednání poskytovatele zdravotních služeb
Slezáková, Alžběta ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Důkazní břemeno o protiprávním jednání poskytovatele zdravotních služeb Diplomová práce se věnuje institutu důkazního břemene a jeho rozložení mezi stranami sporu, pokud jde o protiprávní jednání poskytovatele zdravotních služeb. Kromě výkladů je zvláštní důraz na případy rozhodování na základě pravidel důkazního břemene, nichž není pacient jako strana důkazním břemenem zatížená s jednání poskytovatele zdravotních služeb, případně i další předpoklady po náhradě újmy, a to z důvodu, že poskytovatel zdravotních služeb porušil svou povinnost vést řádně zdravotnickou dokumentaci. První kapitola je věnována představení občanskoprávní odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb, která může vznikno souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Představeny jsou případy subjektivní i objektivní občanskoprávní odpovědnosti. Druhá kapitola se zabývá pojmem protiprávního jednání poskytovatele zdravotních služeb. Kromě obecného vymezení je pozornost věnována zejména porušení náležitého odborného ) poskytovatelem zdravotních služeb a dalším typickým případům protiprávního jednání v souvislosti se zdravotní péčí. Třetí kapitola se zabývá krátkým představením ostatních předpokladů, bez nichž nemůže být povinnost k náhradě újmy dána. Čtvrtá kapitola obsahuje výklad procesních povinností stran sporu, zejména pak povinností...
|
|
|
Předběžná opatření ve sporném řízení
Vnoučková, Michaela ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Předběžná opatření ve sporném řízení Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce s názvem "Předběžná opatření ve sporném řízení" se zabývá právní úpravou předběžných opatření nařizovaných v rámci řízení vedených podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Občanský soudní řád"). Předběžná opatření představují procesní institut, jehož účelem je řešení situací, kdy je naléhavě nutné dočasně upravit poměry účastníků nebo zajistit výkon rozhodnutí. Avšak nařízení předběžného opatření není řešením konečným, neboť doba trvání předběžných opatření je vždy omezena a úspěšný navrhovatel bude zpravidla iniciovat zahájení řízení ve věci samé, v jehož rámci bude věc vyřešena s konečnou platností. Pro předběžná řízení přitom platí, že jejich výsledek zásadně nemá vliv na rozhodnutí ve věci samé. Jelikož bylo téma předběžných opatření v civilním řízení již mnohokrát zpracováno studenty různých právnických fakult, tato práce je blíže zaměřena na dva dílčí instituty předběžných opatření ve sporném řízení, kterými jsou náhrada škody a jiné újmy způsobené předběžným opatřením a jistota skládaná právě za účelem zajištění náhrady této škody a jiné újmy. Diplomová práce je rozdělena na tři části. V první, obecné části, je obsažen základní rozbor platné právní úpravy předběžných...
|
|
|
Dokazování v civilním sporném řízení se zaměřením na zásadu projednací
Holanová, Linda ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Dokazování v sporném civilním řízení se zaměřením na zásadu projednací Abstrakt Cílem diplomové práce bylo poskytnout ucelený přehled o interpretaci stěžejní zásady civilního sporného procesu - zásady projednací, podle které se řídí činnost procesních subjektů v rámci dokazování. Pod jejím vedením soudy zjišťují skutkový stav v rozsahu tvrzeném účastníky, neboť právě oni mají ve sporném řízení rozhodující úlohu. Rozvíjejí soudní řízení vzájemnými kontradiktorními aktivitami a nesou odpovědnost za zjištění skutkového stavu, neboť zrovna je ve sporu tíží procesní břemena tvrzení a dokazování. Soud má v civilním sporném řízení především objektivně a nestranně rozhodnout na základě jimi shromážděného důkazního materiálu. Nejsou-li strany v procesu patřičně aktivní, vystavují se riziku neúspěšného výsledku vedeného sporu. Projednací zásada je ovšem zákonem a procesními principy modifikována. Jsou proto připouštěny výjimky, na základě kterých může soud svým působením do fáze dokazování zasáhnout. Zákon mu to umožňuje na základě dvou kumulativně spojených podmínek - důkaz musí být ke zjištění skutkového stavu potřebný a musí pro něj být podkladu v obsahu spisu. Ze zákonného znění tedy vyplývá, že míra soudního působení není zcela pevně stanovena, a soudcům je dána příležitost k jejich vlastnímu výkladu ustanovení,...
|
|
|
Komparace rozsudku pro zmeškání v české a španělské právní úpravě
Švábová, Marie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace rozsudku pro zmeškání v české a španělské právní úpravě Abstrakt Diplomová práce se věnuje české a španělské právní úpravě zmeškání soudního řízení žalovaným a jejich následnému srovnání. První kapitola je věnována zmeškání nařízeného soudního jednání žalovaným v českém právu, konkrétně konceptem zmeškání soudního řízení žalovaným, předpoklady, které musí být splněny, aby mohl být rozsudek pro zmeškání vydán, nepřípustností vydání kontumačního rozsudku, omluvitelným důvodem zmeškání soudního jednání a také prostředky nápravy, které lze proti vydanému rozhodnutí uplatnit. Druhá kapitola navazuje popisem španělské úpravy zmeškání soudního řízení žalovaným. Pojednává o konceptu zmeškání soudního řízení žalovaným, předpokladech pro vydání prohlášení o zmeškání žalovaného, důsledcích, s nimiž je neúčast žalovaného na řízení spojena, doručování soudních písemností žalovanému a o návrhu na zrušení pravomocného rozhodnutí ve věci obmeškalého a dalších opravných prostředcích, které zákon proti předmětnému rozhodnutí umožňuje podat. Závěrečná kapitola této práce pak vytyčuje důležité rozdíly, které byly studiem každé z úprav shledány. Autor se snaží i o vlastní kritický komentář a vede úvahy nad účelností úprav a návrhy de lege ferenda. Výsledkem studia těchto dvou odlišných právních řádů je zjištění, že...
|
|
|
Kolektivní (skupinové,hromadné) žaloby a řízení o nich
Benko, Jan ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Kolektivní (skupinové, hromadné) žaloby a řízení o nich Abstrakt S ohledem na globální ale i vnitrostátní vývoj je nutné reagovat na jím vyvolané společenské změny v oblasti soukromého práva. Jednou z těchto změn je i masovost právních vztahů spočívající v existenci velkého množství téměř identických práv a povinností mezi jedním či několika subjekty na straně jedné a tisíci až miliony na straně druhé. V praxi tak vznikají nové problémy, jako je zahlcení soudů, enormní náklady řízení, opakující se dokazování aj. A právě s nimi se snaží vypořádat instituty kolektivní ochrany práv, obecně označované jako kolektivní žaloby. Mezi ně patří skupinová žaloba, reprezentativní žaloba, vzorová žaloba, veřejná žaloba apod. Prototypem všech uvedených žalob je americká class action s hlubokými historickými kořeny, která se stala nejpoužívanější a tím i nejznámější. Také v mnoha dalších zemích světa a Evropy byly kolektivní žaloby v různé formě zavedeny, často inspirované právě americkou class action. V České republice byla donedávna kolektivní ochrana práv nediskutovaným tématem bez perspektivy komplexního legislativního zakotvení, nyní je však situace odlišná a civilní procesní právo dozná nejen v této oblasti podstatných změn. Dosavadní úprava je neucelená, nedostatečná a neposkytuje rozumnou míru ochrany soukromých...
|
|
|
Problematika náhradního mateřství
Antošová, Barbora ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou právní úpravy náhradního mateřství. Vývoj v oblasti reprodukční medicíny v podobě prvního "dítěte ze zkumavky" v roce 1978 a na to navazujících medicinských pokroků s sebou nevyhnutelně přinesl rozvoj tohoto institutu. Institutu, který, ačkoliv s sebou přináší mnoho etických, sociálních a právních otázek, není v České republice právně regulován (kromě jediného ustanovení § 804 občanského zákoníku). Tato diplomová práce se proto snaží poskytnout návrh právní úpravy, která by mohla být v České republice přijata, a to za použití především analytické a komparativní metody. Po vysvětlení, co tento institut vlastně znamená a jaké známe jeho formy a modely, je objasněn jeho mezinárodní právní rámec. Ačkoliv si mnoho států uvědomuje aktuálnost tohoto tématu, do dnešního dne nebyla přijata žádná mezinárodní úprava, která by upravovala např. přeshraniční náhradní mateřství. Jisté vodítko tu ale přeci jen máme, a to zájem dítěte, jak judikoval Evropský soud pro lidská práva. Právní úprava v jednotlivých zemích se pohybuje na škále od kriminalizace (Francie) až po legalizaci komerčního náhradního mateřství (Ukrajina). Po zhodnocení právních úprav některých států, na kterých je ukázáno reálné fungování modelů náhradního mateřství, je zjevné, že pro Českou republiku...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání
Mayerová, Vendula ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Shrnutí Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání Účelem této diplomové práce je analýza a popis problematiky občanskoprávní odpovědnosti ve specifickém případě nerespektování pacientova dříve vysloveného přání lékařem. Institut dříve vysloveného přání byl do českého právního řádu poprvé zaveden Úmluvou o lidských právech a biomedicíně v roce 2001 a později zákonem č. 372/2011 Sb., zákon o poskytování zdravotních služeb. Ačkoli již nelze považovat dříve vyslovené přání za nový institut českého práva, není v praxi příliš využíván. K tématu občanskoprávní odpovědnosti v předmětném případě dosud nebyla vytvořena judikatura a praxe trpí fatálním nedostatkem zkušeností. Nejistota ohledně nastíněné problematiky způsobuje, že lékaři se zdráhají zřídka se objevující dříve vyslovená přání respektovat, neboť se obávají případné trestní odpovědnosti za neposkytnutí zdravotní péče nebytné pro záchranu života pacienta. Tato diplomová práce se snaží vyzdvihnout váhu pacientovy svobodné vůle a současně poukazuje na skutečnost, že i záchrana pacientova života může způsobit nežádoucí právní odpovědnost lékaře. Zabývá se primárně analýzou a rozborem této odpovědnosti v kontextu obecné úpravy občanskoprávní odpovědnosti v českém právu a pokouší se také nastínit problematiku možných nároků...
|
|
|
Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče
Holčapek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Uhlíř, David (oponent)
Holčapek, T., Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče, disertační práce, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010. Disertační práce se soustředí na problematiku zjišťování skutkového stavu obecně a dokazování zvláště, a to v rámci občanského soudního řízení a se zřetelem na spory vznikající z poskytování zdravotní péče. Zkoumá, které skutkové předpoklady odpovědnosti zdravotnického zařízení za újmu na zdraví či zásah do osobnostních práv pacienta musejí být zjištěny (prokázány), kdo ve vztahu k nim nese důkazní břemeno, jak přesvědčivý důkaz musí být podán a jaké techniky pro ulehčení důkazního břemene (například skutkové domněnky nebo odpovědnost za ztrátu šance či jiná proporcionální odpovědnost) bývají různými právními řády využity. Práce vychází ze srovnání českého práva s dalšími právními systémy, jak z oblasti kontinentálního práva, tak i z oblasti common law. Klíčová slova: zdraví, zdravotní péče, občanskoprávní odpovědnost, občanské soudní řízení, dokazování
|
|
|
Reformy evropských trhů práce
Holčapek, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Diplomová práce "Reformy evropských trhů práce" pojednává o rozdílných přístupech členských států Evropské unie k regulaci pracovního trhu a k souvisejícím opatřením v oblasti sociálního zabezpečení a pomoci. Téměř všechny evropské státy se snaží uchovat a rozvíjet koncept státu blahobytu, který by v ideálním případě měl zajišťovat obyvatelstvu potřebnou míru jistoty a sociální ochrany, zároveň by však neměl přílišnou rigiditou regulace znemožnit hospodářskou činnost a pokrok. Práce popisuje modelové kategorie, do nichž se vyspělé evropské státy dají rozčlenit, označované jako přístup liberální, skandinávský a tradiční. Každý z nich přináší určité výhody a nevýhody, mezi nimiž členské státy usilují najít rovnováhu. Jednotlivé modely jsou ilustrovány na příkladu šesti vybraných evropských zemí. Předmětem zájmu práce jsou i aktuální reformní pokusy v těchto státech. Práce se dále zabývá snahou o koordinaci národních politik v oblasti zaměstnanosti na úrovni institucí Evropské unie a zkoumá vytčené cíle i reálně dosažené výsledky na tomto poli. Z metodického hlediska používá syntézu ekonomických, právních a dalších náhledů na problematiku s výraznou aplikací komparace mezi jednotlivými modelovými příklady.
|
host ::
RSS.