|
|
Architektonická skulptura chrámu Matky Boží před Týnem na Starém městě pražském v lucemburském období
Peroutková, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Magisterská práce zabývající se architektonickou skulpturou chrámu Matky Boží před Týnem v lucemburském období je postavena na základech práce bakalářské, jež zhodnotila dostupnou odbornou literaturu především českých badatelů, prameny, restaurátorské zprávy a stavebně historické průzkumy zabývající se touto památkou. Téma bakalářské práce zaměřené zejména na ikonografické souvislosti zdobných konzol severního bočního portálu chrámu nová studie rozšiřuje na celý soubor kamenné skulptury chrámu sledovaného období. Práce si klade za cíl zhodnocení dostupné zahraniční literatury, revizi ikonografie, stylové roviny a datování celého souboru, a to i na základě spolupráce na nově otevřeném stavebně-historickém průzkumu vedeném NPÚ. Následně bude sochařský soubor Týnského chrámu podroben komparaci s dobově a stylově příbuznými památkami v Čechách i zahraničí. Práce se zaměří na formální, stylovou a ikonografickou analýzu, novou archivní rešerši, na obnovený stavebně-historický a restaurátorský průzkum. Cílem magisterské práce je revize datace, stylové a ikonografické roviny památky, která svým nesourodým výrazem dala prostor k velmi odlišným uměleckohistorickým hodnocením.
|
|
|
Historik umění Rudolf Chadraba a jeho vědecké dílo
Johanidesová, Tereza ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Předkládaná práce se pokouší zhodnotit vědecké dílo českého historika umění Rudolfa Chadraby, jenž bývá obecně považován za zakladatele a jednoho z nejvýraznějších představitelů ikonologické metody v rámci tuzemského dějepisu umění. Práce se nesnaží ani tak přehledně a chronologicky mapovat vyvíjející se Chadrabovu vědeckou dráhu z biografického hlediska, jako pojednat v jednotlivých kapitolách vlivy, východiska a zájem o určité motivy či témata, jež se v uměleckohistorických odborných pracích Rudolfa Chadraby zajímavým způsobem odráží, prolínají a formují tak jeho osobitou metodu. Jen ve zkratce je zde podán Chadrabův životopisný nástin, poukázáno je na jeho přesahy do dalších humanitních oborů, jež svým širokým pojetím ikonologické metody obsáhl. Nemalá pozornost je zde věnována vlivům takových osobností, jako byl Max Dvořák, Ladislav Cejp, ze zahraničních badatelů pak Alois Dempf, Josef Strzygowski či Herbert Read, kteří často představovali nemalé inspirační zdroje v Chadrabově díle. Domýšlením podnětů v pracích zmíněných badatelů za přispění jeho zájmu o tradici a triumfální symboliku v křesťanském umění pak Chadraba dospěl i k nalézání paralel mezi evropským a orientálním uměním do té doby v české uměnovědě jen málo uplatněném. Z toho důvodu Chadrabovo postavení v tomto prostředí znamenalo do jisté...
|
|
|
Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma
Murár, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Bakalářská práce Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma se zabývá formulací významného teoretického díla Barokní princip v dějinách architektury (1924) českého historika umění Vojtěcha Birnbauma (1877-1934). V pěti kapitolách se věnuje této v českých dějinách umění výjimečné práci. Po krátkém úvodu samotné osobnosti Vojtěcha Birnbauma práce zkoumá způsob formulace Barokního principu v dějinách architektury a snaží se ji zasadit do dějinného kontextu českého dějepisu umění počátku 20. století. Dále uvádí teoretický rámec v dějinách přemýšlení o baroku od jeho počátků dodnes. Nakonec práce interpretuje Birnbaumovo chápání stylu na základě výskytu barokní epochy v dějinách umění.
|
|
|
Moderní dějiny a památková péče ve středo-východní Evropě
Krejčí, Marek ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Český historik Max Dvořák je znám jako jeden z hlavních představitelů moderní památkové péče ve středo-východní Evropě. Podobně jako jeho mentor Alois Riegl, formuloval své názory na základech vídeňské školy dějin umění. Hlavní cíl a přínos studie spočívá v porovnání některých jevů, stejně jako recepce Dvořákových a Rieglových myšlenek v zemích středo-východní Evropy, to jest bývalého Československa, Polska, Maďarska a Slovinska od počátků organizované státní památkové péče v habsburské monarchii do současnosti. V někdejším Československu se Dvořákovy zásady ochrany památek prosadily jako univerzální. bohužel v praxi tento dominantní teoretický diskurz byl pozměněn památkovou praxí, projevující se pragmatickou konformitou v konfliktu s politickou realitou. Poválečná léta na jedné straně přinášejí rozmach státní památkové péče, který je trpce vykoupen ještě výraznějším podřízením odborných hledisek politickým. Vším tím podstatně utrpěl morální étos oboru, kdy převládl byrokratický formalismus nad věcným řešením problémů, kompromisnictví a neochota riskovat vlastním postavením kvůli řešení zásadních otázek ochrany památek, stejně jako nezájem o metodologickou a teopretickou reflexi oboru. Jenom historici umění Oldřich Stefan (s holistickým sociologickým pojetím památky), Václav Richter (silně...
|
|
|
Stavovský oděv katolického kněžstva a jeho zobrazení ve výtvarném umění. Historie - proměna - význam
Martinek, Radek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Z hlediska současného překotně se rozvíjejícího badatelského zájmu o dějiny odívání (ať už podle období, profesních skupin nebo geografických oblastí) stojí stavovské odívání křesťanského kněžstva poněkud stranou. Je to způsobeno i tím, že tvoří v rámci celkových dějin odívání značně specifickou skupinu vyznačující se nepřetržitou kontinuitou a bohatou symbolikou, stvrzenou církevními předpisy, ale i místní tradicí. Už během prvních staletí se formuje teologická nauka o kněžství a kněžském stavu, ale nezůstává pouhou naukou, ale má i praktický dopad v životě duchovního a jeho okolí. Kněz se stává garantem společenského řádu a s ním spojených hodnot. Viditelné odlišení kněze od ostatního společenství tak dostává i svůj symbolický rozměr. Práce se snaží na pozadí obecných dějin církve naznačit vývoj, kterým se ubírala nauka o kněžství a jeho úkolu v křesťanském společenství. Kněžský oděv zcela zjevně vypovídá o tom, jak byl kněz vnímán společností, církví (resp. církevním právem), ale i jak vnímal sám sebe. To vše je konfrontováno s obrazovým materiálem a analýzou dochovaných oděvních součástí.
|
|
|
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
|
|
|
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
|
|
|
Dekorativní tvarosloví italského knižního malířství (1250-1330)
Kubík, Viktor ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Predmetem teto prace je rozbor dekorativniho tvaroslovi italskeho knizniho malirstvi v easovem rozmezi od poloviny '200 po l.tretinu '300 pomoci metody, kterou v nasem dejepise umeni pouzival Jan Kvet (1896-1965).1 Jadremjeho metody je dusledny rozbor vyzdoby rukopisu z hlediska celkoveho systemu rozvrhu vyzdoby i z hlediska typologie jednotlivych motivu ornamentiky. Vychozi predpoklad se opira 0 nutnost studia genese jednotlivych forem ornamentiky, protoze pouze pri znalosti, alespoii bezprostredne predchazejiciho zpusobu pouziti sledovanych motivu a komposienich schemat lze studovany motivicky repertoar ajeho promeny zasadit do zretelneho typologickeho kontextu. Soueasne lze na tomto zaklade definovat nazvoslovi ornamentiky s ohledem na komposieni a skladebne principy, ktere utvarely vzezreni sledovanych motivu, a to v sirsim easovem horisontu, nez jake nabizi vymezene sledovane obdobi. Promeny a transformace studovaneho dekorativniho tvaroslovi se neomezuji na analogie v bezprostredne sevrenem easovem useku ei zuzenem regionalnim ei stylovem okruhu, ale oteviraji moznost studia v sirsich souvislostech. Kombinace typologickeho rozboru, formalni analysy omamentiky v ramci dilenske produkce v jednotlivych centrech ajejich komparace na typologickem zaklade (evidujicim promeny jednotlivych druhu ornamentu)...
|
|
|
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě. Kapitoly k počátkům řezbářské tradice ve střední Evropě
Mudra, Aleš ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě dosud nebyla věnována velká pozornost a příliš toho o něm nevíme. Ještě před takovými třiceti lety by nedávalo příliš smyslu uvažovat o práci na podobné téma. Důvodů bylo hned několik. Některé řezbářské památky 13. století tehdy nebyly známy, jiné byly známy jen ze starých fotografií, další se nacházely v těžko dostupných zahraničních sbírkách a sakrálních stavbách a psalo se o nich v literatuře, kterou nebylo snadné získat. Ostatní sochy nebyly řazeny do adekvátních souvislostí nebo se předpokládalo datum jejich vzniku v pozdější době. O těch několika málo památkách, s nimiž mohli tehdy čeští historici umění pracovat, panovalo mezi odbornou veřejností jen velmi slabé povědomí.
|
|
|
Dekorativní tvarosloví italského knižního malířství (1250-1330)
Kubík, Viktor ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Predmetem teto prace je rozbor dekorativniho tvaroslovi italskeho knizniho malirstvi v easovem rozmezi od poloviny '200 po l.tretinu '300 pomoci metody, kterou v nasem dejepise umeni pouzival Jan Kvet (1896-1965).1 Jadremjeho metody je dusledny rozbor vyzdoby rukopisu z hlediska celkoveho systemu rozvrhu vyzdoby i z hlediska typologie jednotlivych motivu ornamentiky. Vychozi predpoklad se opira 0 nutnost studia genese jednotlivych forem ornamentiky, protoze pouze pri znalosti, alespoii bezprostredne predchazejiciho zpusobu pouziti sledovanych motivu a komposienich schemat lze studovany motivicky repertoar ajeho promeny zasadit do zretelneho typologickeho kontextu. Soueasne lze na tomto zaklade definovat nazvoslovi ornamentiky s ohledem na komposieni a skladebne principy, ktere utvarely vzezreni sledovanych motivu, a to v sirsim easovem horisontu, nez jake nabizi vymezene sledovane obdobi. Promeny a transformace studovaneho dekorativniho tvaroslovi se neomezuji na analogie v bezprostredne sevrenem easovem useku ei zuzenem regionalnim ei stylovem okruhu, ale oteviraji moznost studia v sirsich souvislostech. Kombinace typologickeho rozboru, formalni analysy omamentiky v ramci dilenske produkce v jednotlivych centrech ajejich komparace na typologickem zaklade (evidujicim promeny jednotlivych druhu ornamentu)...
|
host ::
RSS.