|
|
Decisions in seed reproduction in plants
Mašková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Thompson, Ken (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Generativní rozmnožování je klíčovou částí životního cyklu většiny rostlin. Umožňuje šíření rostlinného druhu v prostoru i čase, a tím podstatně ovlivňuje dynamiku rostlinných společenstev i douhodobé přežívání druhů. Tvorba semen, jejich klíčení, následný vývoj a přežívání semenáčů jsou podrobeny selekčním tlakům prostředí, což vede k optimali- zování mateřské péče, která se u rostlin projevuje množstvím vyprodukovaných semen a množstvím živin uložených v jednotlivých semenech. Cílem práce je zodpovězení dvou otázek: (i) zda je mateřská péče, ve smyslu velikosti jednotlivých semen a živinové ste- chiometrie semen, optimalizována dle podmínek prostředí, ve kterých je předpokládáno klíčení semen a (ii) jak dostupnost živin, jednak uložených do semen mateřskou rostlinou, jednak dostupných ze substrátu, ovlivňují růst a vývoj semenáče. Pro zodpovězení první otázky jsme se zaměřili na mezidruhové srovnání živinové ste- chiometrie semen, kterou jsme spojili s daty o hmotnosti semen a živinovými nároky druhů. Použili jsme fylogeneticky informovaný srovnávací přístup ke zkoumání stechiome- trie fosforu, dusíku a nestrukturálního uhlíku v semenech 510 bylinných druhů rostlin....
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Role of phenology in differentiation of plant niches: quantitative and comparative approach using a large set of species
Huang, Lin ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; van Kleunen, Mark (oponent) ; Dostál, Petr (oponent)
Niche differentiation is the most recognized species coexistence mechanism, of which, the temporal differentiation of species, i.e. phenological differentiation has gained an increasing interest of ecologists. However, as an important dimension of phenology, the phenology of growth has drawn relatively few attentions due to the lack of sufficient phenological data. Therefore, the aim of this thesis is to examine potential role of temporal differentiation of plant growth patterns in plant coexistence. I first collected data on growth phenology of 381 perennial herbs in the Botanical Garden of Charles University in Prague within one growing season (in 2015). Using this database, I addressed the general patterns of growth phenology among perennial herbs. I distinguished two contrasting growth patterns: (1) species with early peak growth had high standardized growth rates in contrast to late species, reflecting the survival under forest canopy, where species are selected to grow early and fast before the development of tree canopy which restricts their size; (2) tall species showed later peak growth than short species, associating with (asymmetric) competition for light in open habitats, where the main selection factor is for tall stature, which cannot be attained early in the season. Then, by linking...
|
|
|
Study of plant dispersal in river corridors using molecular marker
Fér, Tomáš ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent) ; Tribsch, Andreas (oponent)
Úvod K šířenírostlin a ýměně genetickéinformacemezi populacemidocházískrze tzv. propagule(částice určenépro šíření)a pyl. Propagule mohou být bud' vegetativní(např' pacibulky nebo turionyJ nebo generativní(semenaneboplody].Různédruhyisoušířenyrůznýmzpůsobem,např.větrem(anemochorie), vodou (hydr.ochorie),zvířaty [zoochorie] nebo díky člověku (antropochorie).Typ a frekvence šíření v'ýznamněovlivňu|erozšířenídruhu a takédistribuci genetickévariability uvnitř a mezi populacemi. Zl]alosttzv' ,dispersalkernel',cožie určenítoho,iak jsou šířenasemenaokolo zdroie,ie zásadnípro porozuměníekologickýmprocesůmnakraiinnéúrovni.PočetšíŤ.enýchsemen,aIei Vzdálenosta směrjejich transportu ie podstatnépro ekologickéotázky. Používáse něko|ik různýchpřístupůke studiu šíření: (lJ sledovánÍ šířených propagulí, (2J chytání šířených propagulí, (3) matematické (empirické, mechanistické)modelypopisuiígípohybpropagulíokoloiejichzdrojůa (4Jpříménebonepi.ímégenetické metody vyrržÍvajícímolekulární informaci fisozymovou, restrikčnífragmenty,DNA sekvence).Protože genetickápodobnostodpovídápříbuznostimeziiedinci,prostorovépatterngenetickévariabilitymůžebýt interpretovánojakovýměnagenetickéinformace,např.šířenípropagulímezipopulacemi. studovatšířenírostlinie obzvláštězajimavév heterogenníkrajině,kde jsoupotenciálnívhodnámísta propoiena...
|
|
| |
|
|
Plant body as a behavioural platform - an ecologist's insight
Weiser, Martin ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Novoplansky, Ariel (oponent)
Souhrn Rostliny rostou. Porovnáváme-li jedince (rostlin) se stejnou sadou vloh, najdeme rozdíly dvou typů: jedny lze předem předpovědět podle toho, do jaké velikosti jedinci narostli, druhý typ rozdílů je dán tím, jakým způsobem narostli, a lze jej předpovědět s menší jistotou. Způsob růstu, který rostlina zvolí, je vlastně jejím chováním. Takto nahlížený růst dovolí předvídat výsledky interakcí jedinců či prostředí, kde lze s takovým chováním (zvolenou formou růstu) uspět. Na druhou stranu, prostor pro možné chování omezují vlohy jedinců, a ačkoliv se jedinci vlohami liší obecně, větší rozdíly lze očekávat mezi málo příbuznými jedinci, kteří nemohou dát vzniknout potomkům s kombinacemi svých vloh. Právě možnost soužití takových skupin jedinců, tedy druhů, je předmětem zájmu ekologie společenstev. V této práci se snažím ukázat, jak souvisí chování příslušníků druhu s jejich společnými, druhovými, vlastnostmi. Protože jde o rostliny, zaměřil jsem se na vlastnosti jejich těl, jakožto výsledků a současně platforem růstu. Tím se pokouším poskytnout pravidla (korelativní povahy), která by v důsledku umožnila spojit vlastnosti těl druhů s jejich soužitím, je-li soužití druhů závislé na jejich chování. Tato práce obsahuje čtyři takové studie a každá z nich se věnuje jinému okruhu vlastností druhů a jejich vlivu na...
|
|
|
Community ecology from the perspective of classic and bayesian statistics
Klimeš, Adam ; Keil, Petr (vedoucí práce) ; Herben, Tomáš (oponent)
Ekologie společenstev z hlediska klasické a Bayesovské statistiky Community ecology from the perspective of classic and Bayesian statistics Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: Mgr. Petr Keil, Ph.D. Abstrakt Významnou součástí dnešní vědy je kvantitativní zhodnocení dat prováděné statistickou analýzou. Bayesovský přístup představuje začínající, ale rychle se rozvíjející, obohacení statistické analýzy. Liší se ve svých východiscích od klasických metod a tyto rozdíly, jako například odlišná interpretace pravděpodobnosti, jsou považovány za překážky k přijetí Bayesovského přístupu. V této práci vyznačuji cestu, jak přistoupit k předpokladům Bayesovkého přístupu a jak se postavit k hlavním námitkám vůči němu. Bayesovský přístup prezentuji jako nový způsob analýzy dat odpovídající na otázky, které si ve vědě klademe. Bayesovský přístup hodnotím z pozice ekologie společenstev. Na příkladech ilustruji nové možnosti, které tento přístup nabízí pro analýzu mnohorozměrných dat typických pro ekologii společenstev. Zaměřuji se zejména na často používanou analýzou hlavních komponent. Představuji její Bayesovskou analogii a výhody, které přináší oproti klasickému přístupu, jako je například práce s nejistotou odhadů. Bayesovská analýza mnohorozměrných dat v ekologii je teprve ve svých počátcích, nicméně zavádí cenné nové...
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Dynamické modely opylování
Smyčka, Jan ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Dynamické modely opylování (abstrakt) Opylování je komplexní biologický fenomén, který může zahrnovat velké množství interagujících druhů rostlin a živočichů. Při studiu vlastností složitých opylovacích systémů, zvláště pokud nás zajímá i prostorový aspekt interakcí, je často vhodné si vypomoci nějakým formálním přístupem, jako je dynamické modelování. Tato práce se zabývá popisem obvyklých metod dynamického modelování v prostoru. Proces opylování je možné rozložit do dvou návazných dějů - pohybu opylovače a přenosu pylu. Jednoduchým způsobem, jak modelovat pohyby opylovačů, je použít zákonitosti pohybu fyzikálních částic, např. Brownův pohyb. To je přístup, který najde uplatnění hlavně v systémech s jedním druhem rostlin a na velkých škálách. Složitější, ale přesnější, možností je zabývat se podrobněji potravním chováním opylovače a modelovat pohyb na základě rozhodovacích algoritmů určených jeho smyslovou a kognitivní výbavou. Modely přenosu pylu jsou potom nutným "překladem" pohybu opylovače do proměnných relevantních pro rostliny. Součástí práce je i rozbor konkrétních modelů opylování. Jsou zde diskutovány jejich předpoklady, predikce, ale i možnosti, jak tyto modely uzpůsobit řešení některých dalších dosud neprozkoumaných problémů.
|
|
|
Vliv pastvy koní na vegetaci
Třeštíková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Mnoho studií ukazuje, že velcí býložravci mohou mít zásadní vliv na složení vegetace. Zavedením celoroční pastvy s nízkou intenzitou spásání vede rostlinné ekology k domněnce, že selektivní pastva býložravců vytvoří mozaiku společenstev s rozdílnou strukturou a druhovým složením. Očekává se, že tato mozaika nakonec zaručí vysoký stupeň biodiverzity. Pastva se proto jeví jako vhodný prostředek k údržbě travnatých porostů. Významná je také schopnost herbivorů ovlivňovat vegetaci prostřednictvím endozoochorie. V předkládané práci jsem se pokusila zjistit, jaké mají koně dietní preference ve vztahu k rostlinným druhům a jaké rostlinné druhy mohou šířit prostřednictvím endozoochorie. Tyto poznatky jsem porovnala se skladbou pastveních a lučních porostů na zkoumané lokalitě v Malenicích a Hoslovicích. Za účelem zjištění druhové preference jsem vytyčila na pastvině plošky, na nichž jsem zaznamenala údaje o vegetaci před pastvu a v časových intervalech v průběhu pastvy. Dále jsem zjišťovala množství klíčivých semen a druhové složení semenáčků v trusu, který jsem nechala klíčit. Abych porovnala druhového složení pasených a sečených luk na dané lokalitě jsem zhotovila fytocenologické snímky z pastvin a luk. Na zkoumané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než luk. V pokusech na selektivitu pastvy...
|
host ::
RSS.