|
|
Učitel jako pozorovatel žákova učení v Montessori škole
Bartušková, Lucie ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Práce se zabývá problematikou pozorování žáků v Montessori systému, navrženém Marií Montessori. Jedněmi z principů této pedagogiky je individuální přístup učitele k žákovi a respektování jeho učebního tempa. Učitel se tak dostává do role pozorovatele, který musí znát úroveň vzdělání každého žáka ve svém smíšeném ročníku. Jak ovšem mapovat individuální pokrok jednotlivých žáků? Práce si kladla za cíl popsat a analyzovat způsob a význam pozorování jako profesní činnosti učitele vyučujícího v heterogenní třídě Montessori školy a posoudit možnosti modifikace pozorování pro klasické primární školy. První část diplomové práce se zabývá alternativními školami a charakteristikou Montessori pedagogiky jako úvodu do hlavních principů zkoumaného prostředí praktické části. Dále popisuje žáka a učitele jako hlavní účastníky edukačního procesu a líčí jejich úlohou v tomto alternativním typu vzdělávání. V neposlední řadě mapuje pozorování v pedagogice - v pedagogickém výzkumu, přípravném vzdělávání a konečně v profesní činnosti učitele. Praktický výzkum využil metody pozorování, rozhovoru a analýzy školních materiálů pro mapování způsobu individuálního pozorování v jedné konkrétní třídě Montessori typu. Průvodci pro sledování žáků využívali různé nástroje a tvořili různé modely tohoto pozorování. Výsledky z něj...
|
|
|
Domácí vzdělávání
Urválková, Karolína ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá domácím vzděláváním. Teoretická část vymezuje základní pojmy domácího vzdělávání, historii, vývoj a legislativu domácího vzdělávání. Další část definuje komunikační strategie a spolupráci, která probíhá mezi rodiči a školou. Praktická část diplomové práce je zaměřena na komunikaci a spolupráci mezi rodiči a školou. Tato část se opírá o informace získané prostřednictvím dotazníků pro rodiče a rozhovorů s ředitelem, pedagogem a rodičem o jejich zkušenosti. Cílem práce je vyhledat a popsat zkušenosti s domácím vzděláváním z hlediska spolupráce rodiny a školy, soustředit se na komunikační aspekty této spolupráce a pojmenovat problémy, které mohou nastat. Výsledky vyhodnocení dotazníků a rozhovorů jsou zaznamenány ve vyhodnocení výzkumných otázek a předpokladů. KLÍČOVÁ SLOVA Domácí vzdělávání, individuální vzdělávání, vzdělávání v domácím prostředí, komunikace, spolupráce
|
|
|
Motivace žáků k učení na 1. stupni ZŠ
Panáčková, Pavlína ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Slezáková, Jana (oponent)
Pavlína Panáčková Učitelství pro první stupeň ZŠ 5. ročník ABSTRAKT (K DIPLOMOVÉ PRÁCI S NÁZVEM MOTIVACE K UČENÍ NA PRVNÍM STUPNI ZŠ) Diplomová práce řeší otázku motivační kvality sémantické podpory při výuce na prvním stupni základních škol. Teoretická část se skládá ze třech kapitol. První kapitola se věnuje pojmu motivace, jejím zdrojům a motivačním problémům ve škole. Současně je zde řešena problematika komunikace. Specifika učení žáků na prvním stupni základních škol jsou vymezena ve druhé kapitole. Poslední kapitola se zabývá didaktickým zdůvodněním evokační a motivační funkce sémantické podpory k učení. Zároveň je zde řešena otázka, zda v některých předmětech má užití sémantických podpor větší význam v závislosti na typu učení. Cílem praktické části je nalézt odpověď na otázku: Jak ovlivňuje užívání sémantických podpor znalosti žáků a jejich vztah k učení? V této části jsou obsaženy rozhovory jednotlivých učitelů, kteří promlouvají na téma sémantické podpory a jejich využívání v hodinách. Zároveň součástí práce je akční studentský učitelský výzkum a dotazníkové šetření, aplikované na žácích 3. tříd, které porovnává tři typy výuky matematiky - klasickou matematiku, Hejného metodu se sémantickým zaměřením a Hejného metodu zaměřenou strukturálně. Práce obsahuje výsledky a vyhodnocení dotazníků a...
|
|
|
Funkční cesty rozvoje čtenářské gramotnosti v ZŠ
Řešátková, Klára ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat a analyzovat funkční cesty rozvoje čtenářské gramotnosti žáků ZŠ a zjistit, jak a s jakými výsledky si lze tyto cesty osvojovat z pozice učitele a žáků ZŠ. Teoretická část se zaměřuje na čtenářskou gramotnost, na její složky, na etapy a na faktory, které nejvíce ovlivňují její rozvoj. Vymezuje pojmy čtení, čtení s porozuměním, a s tím spjaté čtenářské dovednosti a strategie. Dále se zabývá samotným rozvojem čtenářské gramotnosti ve škole. Popisuje žáka prvního i druhého stupně a klíčové kompetence učitele základní školy. Také popisuje, které složky čtenářské gramotnosti lze u žáků rozvíjet a jaké jsou v ČR vhodné projekty pro její rozvoj. Závěrečná kapitola se soustředí na samotné metody podporující rozvoj čtenářské gramotnosti u žáků, především metody programu RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení) a jejich zařazení do výuky. Cílem výzkumné části této práce je nalézt odpověď na výzkumné otázky: Jak efektivně rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků základní školy? Jak a s jakými výsledky si lze osvojovat funkční rozvoje cesty čtenářské gramotnosti z pozice učitele základní školy? Výzkumná část byla rozdělena na dvě části. V první části byl využit akční výzkum na základní škole Řevničov, během kterého jsem pozorovala mé vlastní pokroky, změny a profesní...
|
|
|
Péče o klima ve třídách 1. stupně ZŠ
Heřmánková, Blažena ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce posuzuje účinnost vybraných forem péče o třídní klima. Teoretická část diplomové práce se zabývá třídním a školním klimatem a objasňuje, jaké faktory je pozitivně ovlivňují. Popisuje riziková období a situace na prvním stupni, při kterých může docházet k adaptačním potížím žákovské skupiny. Ukazuje adaptační programy jako jednu z forem péče o třídní klima. Praktická část zjišťuje, jakým způsobem na riziková období a situace na prvním stupni reagují konkrétní dvě školy a jak se snaží adaptačním potížím předcházet. Dále zahrnuje akční výzkum procesu tvorby, realizace a reflexe adaptačních pobytů pro žáky třetího a prvního ročníku základní školy. Uvádí pozorování adaptačních programů na dvou různých školách. V rozhovorech s pedagogy z obou zkoumaných škol shrnuje, jakým způsobem vnímají učitelé vliv adaptačních programů na klima ve třídách. Věnuje se aktivitám v adaptačních programech, které jsou zaměřené na spolupráci mezi žáky. V závěru praktické části jsou sestaveny metodické pokyny pro přípravu adaptačních programů pro začínající učitele. KLÍČOVÁ SLOVA klima školní třídy, klima školy, adaptační program, pozitivní klima školy, péče o třídní klima
|
|
|
Spolupráce rodiny a školy
Vrbická, Tereza ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Náplní diplomové práce je charakterizovat znaky kvalitní školy a zjistit, zda do tohoto pojmu spadá i spolupráce školy a rodiny. V teoretické části se zaměřuji zejména na výzkumy týkající se spolupráce a na zájem o spolupráci se školou ze strany rodičů, veřejnosti a médií. Důležitou částí je i typologie rodičovských očekávání vůči škole, její práci a vzdělávání žáků. Poté shrnuji dostupné tradiční a netradiční formy spolupráce, které jsou na českých školách uplatňovány. Charakterizuji také roli asistenta pedagoga při výuce, jeho spolupráci s učitelem a rodiči. Cílem praktické části je sledovat spolupráci rodiny a školy z pohledu začínajícího učitele a asistenta pedagoga. Z pohledu asistenta se jedná zejména o to, jakým způsobem je nahlíženo na jeho roli ve vyučovacím procesu, jak je vymezena jeho pracovní náplň, očekávání a hlavně jakým způsobem komunikuje s rodiči. Z pohledu začínajícího učitele se zaměřuji na to jakým způsobem zavést kvalitní komunikaci s asistentem, pojmenovat jeho i svoji pracovní náplň a společně s ním dojít k účinné spolupráci směrem k rodičům. Poslední částí je pak návod pro začínajícího učitele, který má ve třídě asistenta pedagoga, s cílem co nejvíce pomoci jejich spolupráci a komunikaci. KLÍČOVÁ SLOVA Spolupráce rodiny a školy, kvalitní škola, začínající učitel, asistent...
|
|
|
Rozvoj metakognitivního myšlení žáků postupy RWCT
Picková, Jitka ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce na téma Rozvoj metakognitivního myšlení žáků postupy RWCT si klade výzkumnou otázku: Jak postupy RWCT rozvíjí metakognitivní myšlení žáků na 1. stupni ZŠ a s jakými výstupy? Cílem je nacházet možnosti, ale i meze žákovy metakognice za pomocí postupů RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking). V teoretické části se tato diplomová práce na základě studia odborné literatury zabývá vymezením pojmu metakognice, vztahem metakognice a autoregulace, metakognice a sebereflexe, metakognice a výuka a v neposlední řadě postupy RWCT z hlediska cílů samotného programu a z hlediska cílů RVP ZV (Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání). Možnosti využití postupů RWCT v souvislosti s rozvojem metakognitivního myšlení žáků na 1. stupni základní školy byly prověřovány s využitím akčního výzkumu, který proběhl v jedné páté třídě. Při hledání odpovědi na výzkumnou otázku je použita analýza a popis na základě zúčastněného pozorování, žákovských produktů, písemné reflexe a sebereflexe žáků. Dále také na základě nestrukturovaného rozhovoru. Z akčního výzkumu vyplývá, že postupy RWCT podněcují u žáků diskusi, usnadňují vyjadřování vlastních názorů, vytváří prostředí pro úvahy a kritické myšlení. Postupy RWCT rozvíjí metakognitivní myšlení a v neposlední řadě naplňují RVP ZV. Pravidelná a...
|
|
|
Hodnocení žáků na 1.stupni základní školy
Brunátová, Pavla ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horáčková, Klára (oponent)
Tématem diplomové práce je řešení problému hodnocení na 1. stupni základní školy akčním učitelským výzkumem. Cílem je postihnutí vlivu analytické zpětné vazby na sebehodnocení žáků a vývoje hodnocení od 1. do 4. ročníku. První části práce se zabývá teorií problému hodnocení s využitím poznatků o hodnocení, zpětné vazbě, sebehodnocení a vývojové psychologie. Druhá část popisuje akční učitelský výzkum, který byl zaměřen především na postihnutí vývoje sebehodnocení vzhledem k jednotlivým ročníkům na 1. stupni základní školy. Výsledky práce potvrzují, že systematickým poskytováním vhodné analytické zpětné vazby je možné dosáhnout rozvoje dovednosti sebehodnocení. Je zachycen vliv zpětné vazby na vývoj sebehodnocení. Práce potvrzuje důležitost partnerského přístupu ve vyučování.
|
|
|
Inkluzivní prostředí školní třídy na 1.stupni ZŠ s asistentem žáka s tělesným postižením
Žáčková, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Horská, Petra (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku budování klimatu školní třídy, jejímž žákem je také dítě s výrazným tělesným postižením vyžadující neustálou přítomnost asistenta. Teoretické kapitoly se zaměřují na tělesné postižení a jeho vliv na psychiku dítěte, na specifika začleňování žáka s tělesným postižením do výuky a života třídy a na spolupráci třídního učitele a asistenta žáka, jehož podporu a pomoc vyžaduje žák po celou dobu výuky. Praktická část zprostředkovává pomocí narativního vyprávění dvou dívek a lidí z jejich okolí odpovědi na otázky: Jak se s přibývajícími lety proměňují třídní vztahy a přístup spolužáků k takovému dítěti. Čím může ovlivňovat přítomnost asistenta klima třídy. Zda je pocit o úspěšnosti začlenění dítěte s tělesným postižením dospělých shodný s pocitem dítěte, nebo to dítě vidí jinak. Pomocí případových studií, které mi umožnily utvoření celkového obrazu situace, se potvrdilo, že velmi důležitým faktorem začlenění žáka s tělesným postižením do kolektivu třídy, je věk, ve kterém se žáci potkávají, a přístup učitele a asistenta k žákovi s tělesným postižením i k celé třídě. Práce nastoluje další otázky, které vycházejí z prožívání situace dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA společné vzdělávání, klima inkluzivní třídy, žák s tělesným postižením, asistent pedagoga, spolupráce učitele a asistenta
|
|
|
Hodnotící kompetence učitele na 1. stupni základní školy se zaměřením na sebehodnocení žáků
Homoky, Vendula ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent) ; Šikulová, Renata (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku školního hodnocení. Zaměřuje se na kompetenci učitele 1. stupně ZŠ k rozvoji sebehodnocení žáků. Cílem je vymezit a popsat problematiku hodnocení a sebehodnocení na 1. stupni ZŠ a zjistit, jakým způsobem je implementováno do vyučovacího procesu. Teoretická část je věnována osobnosti učitele, jeho profesi, profesním kompetencím, pojetí výuky a reflexi. Poté se autorka věnuje osobnosti žáka, klimatu ve školní třídě a interakci učitel - žák. V závěru se autorka zaměřuje na hodnocení ve vyučovacím procesu, především formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Výzkumná část prezentuje výsledky výzkumného šetření, pro které bylo využito kvalitativního designu případové studie. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak učitelé na prvním stupni základní školy rozvíjejí ve vyučovacím procesu sebehodnocení žáků. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je určit, jakým způsobem má žák možnost podílet se na hodnotícím procesu. Druhým dílčím cílem je zjistit a analyzovat metody, které učitel pro sebehodnocení žáků ve vyučovacím procesu využívá. Na základě výsledků šetření bylo v rámci hodnocení zjištěno zastoupení jak tradičního hodnocení známkou, tak především hodnocení formativního, které je založeno na poskytování zpětné vazby,...
|
host ::
RSS.