|
|
Edukace kulturního dědictví ve vybraných programech Archeoskanzenu Březno
Fuksová, Johana ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na vypracování konkrétního návrhu kategorizace cílů aktivit, které probíhají v rámci edukačního programu Archeoskanzenu Březno Žít pravěk. Tomuto návrhu předchází vymezení těch oblastí pedagogiky, do kterých řadíme muzea obecně, konkrétně pak edukační programy archeoskanzenů. Nedílnou součástí této práce je také obecná kategorizace cílů vzdělávání z hlediska rámcových vzdělávacích programů, jejich průřezových témat a vzdělávacích oblastí a z hlediska taxonomií cílů. V návrhu kategorizace cílů jsou cíle z těchto oblastí kategorizovány a definovány za účelem zpřehlednit edukační programy dané instituce pro učitele základních škol a nastavit vhodné podmínky pro evaluaci těchto programů v rámci běžného vyučování. Součástí práce je také analýza předloženého návrhu, která vznikla za účelem dalšího zpřehlednění očekávaných cílů edukačních programů a naleznutí oblastí s potenciálem ke zefektivnění nebo zvýšení edukačního působení v rámci edukačních programů na žáky základních škol.
|
|
| |
|
| |
|
|
Portfolio profesního rozvoje Denisy Soukalové
Soukalová, Denisa ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce "Portfolio profesního rozvoje" se věnuje v osmi kapitolách profesnímu rozvoji. Práce osahuje informace o osobnosti vychovatele, činnosti školní družiny, o kvalifikaci a kompetencích vychovatele, o pracovišti i studiu na vysoké škole. Součástí této práce je strukturovaný životopis, ve kterých autorka uvádí vzdělání, pracovní zkušenosti i kurzy. Odborná esej se zabývá osobností vychovatele. Další kapitola obsahuje profesiografický rozbor vychovatele, dále, případová studie školy, písemná příprava na hodinu a na závěr reflexní úvaha o vlastním studiu, které autorce pomohla zamyslet se nad vlastním profesním růstu. Jedna z kapitol je zaměřena na rozbor knihy "Školní kázeň v teorii a praxi", která se hodila do konceptu celé práce. Vše je podloženo odbornou literaturou, která je zaznamenána na posledních stránkách bakalářské práce. Objevují se zde i její osobní názory a postoje. KLÍČOVÁ SLOVA Školské zařízení, profese, profesní rozvoj, osobnost, syndrom vyhoření.
|
|
|
Sociální rozvoj na táboře využitím zážitkové pedagogiky
Zapletalová, Věra ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Richterová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá využitím zážitkové pedagogiky na letním dětském táboře. Teoretická část se zabývá v oblasti pedagogiky volného času dětskými tábory, zážitkovou pedagogikou a jejími prostředky pro sociální rozvoj žáků. V rámci výzkumu se zaměřuje na adaptaci nových studentů a jejich vztahy k budoucím spolužákům na letním dětském táboře pro děti věku 15-18 let. Analýza se vztahuje zároveň na využití metod zážitkové pedagogiky v programu tábora. V závěru dochází ke zjištění, že tábor novým studentům pomohl v navázání vztahů napříč obory a orientaci v klimatu školy a zavedených pravidlech.
|
|
|
Odborný učitel oboru zubní technik a jeho výuka
Štajnerová, Ludmila ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová se zaměřuje na odborné školství, odborné učitele a výuku odborných předmětů dvou zdravotnických oborů, asistent zubního technika a diplomovaný zubní technik. Cílem práce bylo zjistit, jaký je profil učitelů těchto oborů, jakým způsobem učí teoretické a praktické předměty a jaké se nabízejí možnosti zlepšení z hlediska didaktiky, ale i obsahu výuky. Výzkumné šetření pomohlo zmapovat situaci ve zdravotnických školách oborů zubní technik, kterých je v České republice celkem 13. Design výzkumu byl proveden následujícím způsobem: školám jsem rozeslala elektronické dotazníky, na které odpovědělo celkem 54 odborných učitelů, což jsou v průměru 4 osoby z každé školy. Dále byl kvantitativní výzkum obohacen o kvalitativní výzkum v podobě rozhovorů s šesti odborníky z praxe, kteří vyjádřili své požadavky na kompetence absolventů oboru. Výsledky výzkumů poukázaly na potřebné změny nejen ve způsobu odborné výuky, ale především v jejím obsahu. Z kvantitativního výzkumu vyplývá, že většina učitelů jsou ženy, učí 15-20 let, nepracují v oboru nebo pouze příležitostně a ve škole učí na plný úvazek. Téměř všechny školy jsou vybaveny nějakým typem digitálních technologií pro výrobu zubních náhrad. Nedostatky jsou zejména v oblasti kompetencí odborných učitelů v ovládání moderních technologií, kde se...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.