|
| |
|
|
Zdroje a vývoj postoje Spolkové republiky k rozšiřování NATO v letech 1990-97
Eberle, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Zdroje a vývoj postoje Spolkové republiky k rozšiřování NATO v letech 1990-97" přináší vysvětlení formování pozice spolkové vlády k danému tématu založené na sociálně konstruktivistických teoriích zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, které zdůrazňují význam hodnot, norem a jazyka na úkor materiálních faktorů. Navrhuje trojčlenný teoretický model pro analýzu tvorby německé zahraniční politiky, jehož součástmi jsou (1) identita tvořící normativní rámec, jenž vymezuje prostor pro chování státu jakožto kolektivního aktéra, (2) vznik zahraničně politických rolí a jejich střet v rámci diskurzu a (3) výsledné rozhodování ovlivněné vstupem externích faktorů. Kriticky zkoumá klíčové směry chápání normativního základu německé zahraniční politiky v podobě konceptů civilní mocnosti a strategické kultury a identifikuje, jaké hodnoty a normy tvoří její obsah. Popisuje vznik různých variant postoje SRN k rozšíření Aliance, ukazuje, kdo byli jejich nositelé, jakým způsobem interpretovali obsah německé identity a jak probíhal jejich střet. Pokouší se odhadnout nejvýznamnější externí faktory a jejich dopad na konečné německé rozhodnutí, jak se zformovalo především v roce 1994.
|
|
|
Kulturní vývoj na území bývalé NDR v 50. - 70. letech 20. století s důrazem na oblast populární hudby
Karafiát, Nikola ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Kulturní vývoj na území bývalé NDR v 50. - 70. letech 20. století s důrazem na oblast populární hudby" postihuje obraz kultury v části poválečného Německa od počátku poválečné obnovy a vojenské správy země přes stavbu berlínské zdi až po závěr 70. let. Důraz je, jak vyplývá z názvu, kladen na oblast populární hudby - práce se zabývá počátečními kroky směřujícími k politizaci hudby, úporným bojem státního aparátu proti veškeré "podvratné a škodlivé", tedy ze Západu pocházející hudbě, přechodnou fází uvolnění v první polovině 60. let a následně i opětným zostřením státní kulturní politiky ve vztahu k populární hudbě jako prostředku kritiky režimu, včetně obnovených pokusů nahradit ji konformnější nápodobou. Pomyslný zlom zde představuje vyhoštění slavného socialistického písničkáře a básníka Wolfa Biermanna na podzim 1976. Práce se též okrajově zmiňuje i o vývoji v ostatních oblastech kultury (z důvodu rozsahu je popsána pouze oblast literatury a výtvarného umění).
|
|
| |
|
| |
|
|
Německá blízkovýchodní politika na přelomu tisíciletí
Dostálová, Petra ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Pojar, Miloš (oponent)
Tématem předložené práce je reflexe německé politiky na Blízkém Východě z německého pohledu. Středem zájmu této práce je zaměření zahraniční politiky Spolkové republiky na Blízkém Východě na přelomu 20. a 21. století s časovým rámcem do spolkových voleb v roce 2002. Jak a proč se německá blízkovýchodní politika změnila od předchozích desetiletí a jakou je možno sledovat kontinuitu? Jaké faktory byly v této souvislosti určující? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Extrémní pravice po sjednocení Spolkové republiky Německo
Vašíček, Aleš ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Sjednocení Německa postavilo celou extrémní pravici na rozcestí a vyvolalo nejen u ní velká očekávání. Volební úspěchy v nových spolkových zemích dokázala slavit ale až koncem devadesátých, tedy v době, kdy se sociální a hospodářské problémy na východě SRN začaly projevovat stále silněji. Hlasy východních Němců, které obdržely DVU a NPD v zemských volbách v letech 1998 a 2004, jsou alarmující vizitkou pro politiku velkých etablovaných stran. Nepříznivé společenské klima na východě SRN^ je ideální pro působení extrémní pravice, která dokáže obratně pracovat s frustrovanou části východoněmeckého obyvatelstva. Svou šanci využila a zaměřila svou pozornost převážně na tuto oblast. Ve své práci jsem se koncentroval z velké části na ideologii a cíle stran organizované extrémní pravice. Přes všechny rozlišnosti je u nich nepochybně zřetelný společný základ a kontinuita. Extrémní pravice dnešních dnů fakticky nic výrazně nového nenabízí. Víra ve fanatický nacionalismus a jednotu německého národa našla své vyjádření v nejkřiklavější podobě za nacionálního socialismu. Odkaz této doby je bohužel stále přítomný. Proto musíme konstatovat, že extrémní pravice nepředstavuje žádné dočasné a přechodné hnutí, ale tvoří součást politické kultury Německa, i když se pohybuje na samém okraji německého politického systému. Velké...
|
|
|
Role ASEM v euroasijských vztazích
Beroun, Vladimír ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Maitah, Mansoor (oponent) ; Handl, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je zhodnotit roli Asijsko-evropského setkání (ASEM) a jeho politického, ekonomického a sociálně-kulturního pilíře jako politického procesu v interregionálním (vícestupňovém) vládnutí v euroasijských vztazích. Provedli jsme tak jedinečnou případovou studii, která je založena na kvalitativně-interpretativním holistickém výkladu za využití postpozitivistické perspektivy a diskurzivní analýzy. Vzhledem k přechodovému a multidimenzionálnímu charakteru interregionalismu jako politického procesu jsme za základní teoretický přístup pojali (neo)realistické vyvažování s prvky (neo)liberalistického multilateralismu a sociálního konstruktivismu. Na základě této konstrukce docházíme v rámci našeho zkoumání k závěrům, že (1) ASEM jako interregionální rámec je příliš flexibilní (ve smyslu témat a vytváření agendy) a příliš inkluzivní (z hlediska rozšiřování). (2) Vzhledem k neschopnosti ASEM aktivně reagovat na různé výzvy a řádně implementovat skrze rozličné nástroje své politiky, nelze tento formát euroasijského interregionalismu považovat za plnohodnotný příspěvek do globálního či vícestupňového vládnutí. (3) Proto také interregionalismus v procesu ASEM nebude mít za následek vytvoření zmíněného "euroasijského století", a to i přes nespornou potřebu identifikovat takové nadstátní politické režimy, které budou efektivně podporovat rovnováhu ve vztazích mezi Evropou, Asií a Amerikou. (4) Interregionalismus jako politický přístup tak nelze redukovat pouze na volné a neformální interakce národních států či regionů, neboť současné výzvy v mezinárodních vztazích vyžadují organizovanější a výsledkově orientovaný rámec spolupráce. (5) Zároveň rovněž platí, že stávající bilaterální vztahy ve spolupráci mezi jednotlivými asijskými a evropskými státy budou nadále určující efektivnější formou řešení problémů a výzev mezi státy.
|
|
|
Německá zahraniční politika a politický realismus
Janura, Lukáš ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se venuje jedné z teorií mezinárodních vztahu - realismu. Zkoumá, jak moc je realismus prítomen v diskusích o nemecké zahranicní politice na pude Spolkového snemu. V úvodu jsou vymezeny klícové pojmy realismu a liberalismu. Cílem je zhodnotit prítomnost realistického vyjadrování u jednotlivých frakcí. Situace je popisována na trech zahranicnepolitických tématech - diskuse o Cíne, Gruzii a Turecku. K práci jsou použity stenografické záznamy parlamentních debat za prísušné období.
|
host ::
RSS.