Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 115 záznamů.  začátekpředchozí106 - 115  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ryby říční sítě Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Lojkásek, B.
Říční síť na území CHKO Beskydy (1,620 km2 ) patří k úmořím Baltického a Černého moře. Většinou se jedná o malé toky I. a II. řádu. Základní složku rybího osídlení tvoří pstruh obecný f. potoční a vranka pruhoploutvá. V dolních částech větších toků se vyskytují i další druhy, jako lipan podhorní, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecný, vranka obecná a další.
Fauna ryb vodních toků na území CHKO Broumovsko
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Lusková, Věra
Říční síť na území CHKO Broumovsko tvoří systém povodí Stěnavy (úmoří Baltického moře) a systém povodí Metuje (úmoří Severního moře). V povodí Stěnavy byl zjištěn výskyt 12 druhů ryb a mihule potoční, v povodí Metuje se vyskytovalo pouze 9 druhů ryb a mihule potoční.
Ichtyofauna umělého mokřadu v PR Chomoutovské jezero, CHKO Litovelské Pomoraví
Horák, Václav ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Mendel, Jan
Umělý mokřad v přírodní reservaci Chomoutovské jezero byl přirozenou cestou zarybněn při záplavě katastrofální povodní v roce 1997. V průběhu výzkumů v letech 2001-2003 tam byl zjištěn výskyt 15 druhů ryb. Nejvyšší početnost tam dosáhly populace plotice obecné, perlína ostrobřichého, karase stříbřitého a okouna říčního.
Diploidní, triploidní a tetraploidní karas stříbřitý Carassius auratus z dolního toku Dyje: první výsledky reprodukční charakteristiky a experimentální hybridizace
Flajšhans, Martin ; Lusková, Věra ; Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel ; Rodina, Marek ; Lusk, Stanislav ; Gela, David
Diploidní, triploidní a tetraploidní samci karasa stříbřitého Carassius auratus produkovali živé, pohyblivé spermie, schopné oplození. Spermie diploidního karasa byly haploidní, spermie triploidního karasa byly aneuploidní, spermie tetraploidního karasa byly hodnoceny jako aneuploidní nebo diploidní. U koncentrace spermií a podílu živých spermií se jevila tendence poklesu se vzrůstající ploidií a tento rozdíl byl průkazný u tetraploida.
Ichtyofauna národní přírodní rezervace Křivé jezero a přilehlé části Dyje
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel
V hydrologickém systému národní přírodní rezervace Křivé jezero, ležící v záplavovém území Dyje, byl zjištěn výskyt 24 druhů ryb. Z toho pouze dva druhy (karas stříbřitý, střevlička východní) byly nepůvodní. V tamním rybím společenstvu dominantními druhy byly: plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, cejn velký a okoun říční. Blízký úsek řeky Dyje měl obdobné druhové složení rybího osídlení.
Vybrané biologické charakteristiky invazního druhu Perccottus glenii
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Koščo, J.
Pokožka se vyznačuje extremně silnou povrchovou vrstvou vykazující tendenci k rohovatění, značící jistě značnou mechanickou odolnost. Adaptací pro pobyt v mělkých vodách s možným negativním vlivem slunečního záření je pravděpodobně velké rozšíření melanoforů. Kromě všeobecně se vyskytujících melanoforů ve škáře se současně vyskytují i v pokožce. Melanofory jsou přítomny na povrchu gonád samců a také pronikají do nitra gonády. Invaze nepůvodních druhů může představovat pro dané území vážný ekologický problém vzhledem k ohrožení nebo i přímo zdecimování původních společenstev. Perccottus glenii je druhem, u něhož jsou předpoklady pro negativní ovlivnění původních společenstev značné. Má velkou odolnost vůči nízkým hodnotám kyslíku ve vodě a změnám teploty (snáší promrznutí toku) a široké potravní spektrum. Vysoká reprodukční výkonnost je podmíněna časnou pohlavní dospělostí, dávkovým výtěrem a péčí o vytřené jikry.
Ploidie karasa stříbřitého v ČR z pohledu umělé reprodukce
Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Flajšhans, M.
Populace karasa stříbřitého na území ČR prošla výraznými změnami - čistě triploidní unisexuální gynogenetická populace se změnila v diploidně-polyploidní komplex, v němž výrazné místo patří diploidům (na některých lokalitách takřka 80%) a ztrácí se v ní podíl (v první fázi tohoto přerodu relativně častých) triploidních samců a tetraploidů. Jedinci tohoto komplexu mají různou strategii rozmnožování, naznačující, že naše dělení jedinců karasa stříbřitého pouze na základě jejich ploidie je příliš hrubé a nevystihuje přesně poměry v populaci. Je pravděpodobné, že v budoucnosti bude možno (zejména na základě geneticko-molekulárních metod) rozdělit dané jedince jemněji a vyřešit tak i další otázky týkající se karasa stříbřitého, jako jeho původ a systematické zařazení.
Výskyt a růst drska menšího (Zingel streber) a drska většího (Zingel zingel) v České republice
Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel ; Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav
Drsek menší (Zingel streber) a drsek větší (Zingel zingel) jsou typické dunajské druhy, které se vzácně vyskytují v povodí řeky Moravy na území České republiky. Obnovený výskyt obou druhů umožnilo zlepšení kvality vody a bezbariérové spojení říčního systému Moravy a Dyje na území České republiky s Dunajem. Výskyt obou druhů je omezen na krátké úseky (Morava ř. km 70-74,1 a Dyje 0-26,7).
Vliv ploidie na červený krevní obraz u karasa stříbřitého (Carassius auratus)
Vetešník, Lukáš ; Halačka, Karel ; Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav
U vzorku karasa stříbřitého z přirozené populace byly zkoumány parametry červeného krevního obrazu ve vztahu k úrovni ploidie jedinců. Zjistili jsme statisticky významný vliv ploidie na počet erytrocytů, střední objem erytrocytu a hemoglobin erytrocytů. Rozdíly hodnot obsahu hemoglobinu, hematokritu a střední barevné koncentrace neby statisticky průkazné.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 115 záznamů.   začátekpředchozí106 - 115  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.