|
|
Schleiermacherova všeobecná hermeneutika a stručný nástin jejího vlivu na rozvoj hermeneutiky ve 20. století
Hauzrová, Kateřina ; Lyčka, Milan (oponent) ; Halík, Tomáš (vedoucí práce)
Práce je rozdělena na dvě poněkud nesourodé části. První část se zabývá Schleiermacherovovým pojetím hermeneutiky. Tato část má spíše interpretativní charakter. Druhou část práce tvoří stručný souhrnný přehled základních směrů hermeneutiky ve 20. století a má pouze naznačit směr vývoje, jakým se ubírala Schleiermacherova myšlenka na vytvoření všeobecné metody interpretace. Druhou část práce chápu jako určitý doplněk k části první, která je stěžejní. Z toho důvodu jsou obě části nestejně dlouhé a hloubka zkoumání dané problematiky je odlišná. Hlavní část práce představuje Schleiermacherovo pojetí interpretace. Podle něj se interpretace nemá zabývat primárně textem, ale řečí. Řeč je podle Schleiermachera totožná s myšlením. Text je pouze jednou z forem řeči. Všeobecné hermeneutice má jít především o hledání porozumění druhému, popř. nalezení smyslu. Dále se Schleiermacher snaží ukázat, že naše vztahování se ke světu se děje skrze tuto řeč a co více, že vlastní řečí (tedy myšlením) svět formujeme. Zejména tento teoretickofilosofický rozměr jeho hermeneutiky (byť Schleiermacher udílí i některé konkrétní rady, jak se má při interpretaci postupovat) je dále rozvíjen moderními mysliteli. Naopak praktickou stránkou interpretace se zabývá moderní biblická hermeneutika. Základní přehled obou větví hermeneutiky je...
|
|
|
Moderní islám - setkávání islámu se Západem
Vacek, Lubomír ; Halík, Tomáš (oponent) ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
S islámem, nejmladším z monotheistických náboženství, které vznikly na Blízkém východě, se v současnosti setkáváme každý den. Jeho působení na naše životy již dávno překročilo rámec jednoho z mnoha náboženství, z nichž si v liberálních a pluralitních státech soudobého Západu můžeme vybírat. Islám významně ovlivňuje životy nemuslimů na Západě. Vývoj vztahů s muslimskými státy a dění v arabských zemích denně zaplňují přední stránky západních novin. Jak ukázala nedávná aféra, týkající se uveřejnění kreseb vtipkujících na téma islámu a proroka Muhammada, islám dnes zásadním způsobem ovlivňuje dění a politiku států, které jsou neislámské a považovány tradičně za křesťanské. Na rozhořčených protestech muslimů po celém světě a zejména na téměř vyděšené reakci západních politiků se ukázalo, jak velký vliv si islám na naší civilizaci vybudoval. Muslimové, byť v mnoha ohledech pocházející z velmi odlišných kulturních, historických a ekonomických podmínek a často také rozdělení tradičním nepřátelstvím mezi svými zeměmi, ukazují v některých ohledech naopak vysokou míru jednoty a vzájemné solidarity. Neboť v otázkách víry opravdu v určitých případech existuje jediná a jednotná obec - umma , tak jak si Muhammad v době vzniku islámu přál. Jednota této obce se projevuje právě při setkávání a střetech v otázkách, které...
|
|
|
Městská posttradiční religiozita
Fassatiová, Paula ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Halík, Tomáš (vedoucí práce)
Východiskem této práce byla snaha alespoň částečně odhalit, jak může v současnosti vypadat to, co Uibbe nazval kulturou našeho vztahu k transcendentnu,148 tedy náboženství v současné společnosti. Abychom měli pevný podklad pro naši tezi o městské posttradiční religiozitě, pokusili jsme se nejdříve pohlédnout na širší kulturní kontext, který poukázal na to, že náboženství je a vždy bude v určité formě "živé", protože je základem každé kultury, protože každý člověk je nevyléčitelně náboženský, ať už si to uvědomuje nebo ne.
|
|
|
Vysvobozený Tantalos: cesta od hladu k nasycení v díle Simony Weilové
Smolen, Štěpán ; Halík, Tomáš (oponent) ; Lyčka, Milan (vedoucí práce)
Předkládané práce se zabývá myšlením francouzské filosofky Simony Weilové (1909-1943). Na základě výkladu krátkého textu podobenství o Tantalovi obsaženého v autorčiných zápisnících hledá v kontextu jejího vlastního díla odpověď na otázku po možné cestě k hrdinovu vysvobození. V druhém plánu si exegeze zmíněného příběhu klade za cíl osvětlit základy náboženské metafyziky Simony Weilové a takto ukázat, v jakém smyslu se její úvahy nacházejí v dvojím průsečíku mezi křesťanstvím a ateismem, mezi křesťanstvím a náboženským univerzalismem.
|
|
|
Raimon Panikkar and interculture. Theological basis and philosophical environment of one ontology of relation
Verhoeven Kopecká, Marie ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Labbé, Yves (oponent) ; von Sinner, Rudolf (oponent)
Raimon Panikkar (* 1918) je jedním z nejznámějších současných myslitelů mezikulturního dialogu. Rodinné zázemí- jeho otec byl indickým hinduistou a matka španělskou katoličkoupředurčilo směr Panikkarova intelektuálního působení. Po studiu chemie, filozofie (Barcelona, Bonn, Madrid) a následně i teologie (Madrid a Řím), působil v Indii, kde se stal jedním z protagonistů dialogu křesťanského myšlení s Orientem, zejména indickou kulturou. Ve svém úsilí pokračoval jako profesor na prestižních amerických univerzitách. Práce nejprve sleduje teologické a filozofické zázemí Panikkarova myšlení. Panikkar postupně ve svých pracích rozvíjel myšlenku nutnosti komplementarity mezi Východem a Západem. Začal základním srovnáváním náboženských a filozofických koncepcí pomocí funkční analogie (srovnávání vnímaní skutečnosti, Boha, metafyzických pojmů jako je transcendence, imanence atd.). Velmi rychle přešel k existenciální rovině, která vyvrcholila přesvědčením o vztahovosti veškeré skutečnosti a ustanovením vztahu jako konstitutivního prvku každého bytí. Pro její vyjádření Panikkar použije termínu "ne-dualita" (později "adualita"), jejíž koncept je inspirován indickou filozofií Advaity-Védanty spolu s křesťanským učením o Boží trojici. "Ne-dualita", či vědomí radikální relativity, je pak představena jako základní...
|
|
|
Postoje pravoslavných tradicionalistů k církevnímu kalendáři a pokusům o jeho úpravu
Kolář, Vojtěch ; Halík, Tomáš (oponent) ; Lyčka, Milan (vedoucí práce)
Práce pojednává o zbožné oddanosti a úctě, s níž konservativnější část pravoslavných křesťanů lpí na svém církevním kalendář. Sleduje jejich argumentaci v několika rovinách, počínaje historickým výkladem o vzniku kalendáře, kdy se zvlášť zaměřuje na úsilí o stanovení jednotného data Paschy, přes narušení liturgické jednoty křesťanstva v důsledku řehořské reformy v 16. století, až po 20. léta 20. století, kdy se ke změně tradičního kalendáře odhodlaly některé místní pravoslavné církve. Zabývá se námitkami tradicionalistů, již shledávají "nový styl" nevyhovujícím z hlediska církevních kánonů a neodpovídajícím duchu patristické tradice. Zvláštní pozornost bude věnovat narušení liturgického pořádku v důsledku zavedení nového kalendáře i ekumenickým ohledům, které stály v jeho pozadí. Práce se snaží postřehnout, o jaké chápání kalendáře se opírá oposice proti jeho změně, je-li žádoucí jeho astronomická přesnost, je-li nutným výrazem církevní jednoty právě kalendář a dotýká-li se hlouběji duchovního života Církve i jednotlivých věřících.
|
|
|
Nejstarší buddhismus a výklad etických otázek spojených se smrtí a umíráním
Mičkalová, Klára ; Halík, Tomáš (oponent) ; Holba, Jiří (vedoucí práce)
Buddhismus byl již ve starověku spojován s lékařským uměním a tento rys buddhismu si vždy uvědomovala laická i odborná veřejnost. V současnosti se buddhismus stal mimo jiné předmětem zájmu odborníků na lékařskou etiku (bioetiku), kteří se domnívají, že z buddhistických tradic je možné načerpat inspiraci a argumentaci k diskuzím o eticky sporných otázkách spojených se smrtí a umíráním. Debata se vede o tom, zda je morálně přípustné, aby nevyléčitelně nemocní pacienti spáchali sebevraždu, pokud jsou toho sami schopni, nebo aby jim někdo ke spáchání sebevraždy pomohl, pokud toho sami schopni nejsou (asistovaná sebevražda), a zda je přípustné, aby pacienti rozhodovali o pokračování péče a medikace, případně aby druzí rozhodovali o takových pacientech, kteří toho vzhledem ke svému stavu nejsou schopni.
|
|
|
Interspiritualita
Koukal, Aleš ; Lyčka, Milan (oponent) ; Halík, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem této práce je fenomén, který se skrývá pod termínem "interspiritualita." Jedná se o intenZÍvní formu vztahu mezi náboženstvími, který je motivován nábožensky a vede ke vzniku spirituality, u níž můžeme konstatovat jednotný charakter. Tato spiritualita se z jádra jedné náboženské tradice vztahuje k mystické zkušenosti příslušníků jiných náboženství. Fundamentálním předpokladem je zde jedinost posvátna, s nímž žádné z náboženství není v privilegovaném vztahu, a které se stejnou plností a intenzitou projevuje v rozličných mystických tradicích různých náboženství. Skrze sdílené porozumění tomuto vztahu se potom vytváří specifický typ náboženské sociality, který je iniciován jednotnou vizí spirituality. K této spiritualitě velmi často patří také některé jiné aspekty jako například silný důraz na komunitu, sociální angažovanost, ekologie nebo politická orientace kriticky se vymezující vůči problémům průmyslové modernity a globálního kapitalismu. Centrálním referenčním rámcem těchto podtémat však zůstává univerzalisticky pojatá spiritualita, která však nezůstává bez vazby ke konkrétní náboženské tradici. Jedná se tedy o spiritualitu, která stojí na okraji jak v rámci tradičních náboženství, tak i v rámci západní alternativní spirituality, která má často velmi individualistický charakter, v němž je veškeré...
|
|
|
Vytváření nové identity a symbolů české společnosti v letech 1989-1993 (Analýza na základě konceptu občanského náboženství)
Novotný, Josef ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Práce se snaží prokázat aplikovatelnost konceptu občanského náboženství na českou společnost. Po představení konceptu občanského náboženství pocházejícího od R. Bellaha, občanské společnosti a procesu legitimizace (založeném na myšlenkách J. Přibáně) jsou analyzovány projevy prezidenta V. Havla a články z vybraných dobových periodik. V letech 1989-1993 jako transformačním a krizovém období lze sledovat diskuzi o nutnosti vytvořit občanskou společnost, nalézt způsob legitimizace nového stavu a vytvořit novou kolektivní identitu. Zaměření na jedince a občanství vyplývající z těchto článků představuje fundamenty společnosti, v nichž je díky občanskému náboženství rozpoznán transcendentní prvek a univerzalita, které jim dodávají jednotící potenciál a které se mohou skrze mýty prezentovat v partikulární formě.
|
|
|
Satmarští chasidé v Brooklynu
Jančíková, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Hnutí chasidismu1 vzniklo ve východrú Evropě poloviny osmnáctého století. Přes odpor oficiálrúch rabínských kruhů se rychle rozšířilo, takže o století později zde byl chasidismus běžným způsobem života. O další století později byla většina chasidů zavražděna nacisty. Ti, kteří přežili, se rozhodli najít nový domov, kde by mohli žít způsobem, na jaký byli zvyklí. Mezi nimi byla i dynastie satmarských chasidů, která se usadila ve městě New York, USA. Tato práce se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry byli úspěšrú. Jak žijí Satmaři v Brooklynu? Jak se jim podařilo zachovat si svou specifickou identitu navzdory každodenní interakci s okolím? Vytvářejí si totiž bariéry mezi sebou a vnějším světem, za účelem zachovám své kultury. Těmito bariérami mohou být sociálrú instituce jako např. škola, synagoga nebo rodina, ale i předpisy týkající se stravovárú nebo oděvu. I přes tyto bariéry dochází k interakci mezi komunitou a okolím. Budu se tedy zabývat popisem těchto bariér, stejně jako vztahy uvnitř komunity i interakci s okolím. Vycházet budu nejen ze sekundárrú literatury, ale také z osobrú zkušenosti s touto komunitou. Satmaři byli úspěšrú. Nejen, že našli nový domov, stali se dokonce největší chasidskou komunitou na světě. Pokud si cestu Satmarů představíme jako osu, pak na jejím počátku stojí Maďarsko a...
|
host ::
RSS.