|
|
Sukcese vegetace na plochách po těžbě dřeva v oblastech borových lesů
Šmidrkalová, Monika ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Sukcese vegetace na plochách borových lesů po těžbě dřeva byla studována ve vybraných pískovcových oblastech České republiky (Český ráj, Dokesko, České Švýcarsko). Cílem práce bylo zjistit, jaký je sled druhů a rychlost změn v průběhu sukcese, které faktory sukcesi ovlivňují a jak se liší sukcese vegetace po těžbě dřeva a po požáru. Metodou space-for-time substitution bylo zaznamenáno celkem 249 fytocenologických snímků (100 m2 ) po těžbě dřeva ve věku 1 - 170 let, rozdělených do 7 sukcesních stádií. Výsledky práce ukázaly, že v průběhu celé sukcese se počet druhů na snímek statisticky průkazně neměnil. Jednotlivá sukcesní stádia se mezi sebou odlišovala v druhovém složení. Nejmladší sukcesní stádia (do 5 let) se druhovým složením nejvíce odlišovala od všech starších sukcesních stádií hlavně světlomilnými ruderálními druhy rostlin. Nejstarší sukcesní stádia (nad 40 let) si svým druhovým složením byla velmi blízká. Z testovaných faktorů prostředí měla největší vliv na druhové složení vysázená dřevina a lokalita. Po porovnání sukcese vegetace po těžbě dřeva a požáru se plochy po těžbě dřeva vyznačovaly průkazně menším celkovým počtem druhů na snímek. Na plochách po těžbě dorůstaly...
|
|
|
Sukcese raných stadií vývoje jehličnatých lesů v ČR
Šmidrkalová, Monika ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V jehličnatých lesích probíhají přirozené nebo člověkem způsobené disturbanční procesy (vítr, oheň, škůdci, těžba,…), které narušují krajinu. Tyto procesy jsou hlavní silou řídící dynamiku lesů po celém světě. Po disturbancích zůstávají v lese poškozené nebo zničené plochy, na kterých ihned po narušení začíná regenerace. Vývoj lesa na těchto plochách probíhá v závislosti na různých abiotických a biotických faktorech, kterými jsou hlavně dostupnost semen (zdroj semen, jeho vzdálenost od paseky, velikost disturbované plochy, disperzní schopnost, vliv okolní vegetace), vhodné stanoviště (otevřená plocha, klimatické podmínky místa, vlastnosti půdy, topografie oblasti, přítomnost zvěře) a historie stanoviště před disturbancí. Idealizovaný průběh sukcese vegetace, probíhající v lesích po disturbancích, začíná nástupem ruderálních jednoletých druhů rostlin a pokračuje bylinnými trvalkami a keři k raně sukcesním stromům a pozdně sukcesním stromům. Studium sukcese se nejčastěji provádí metodou fytocenologického snímkování různě starých sukcesních stádií. Sukcese vegetace na disturbovaných plochách v jehličnatých lesích je v České republice zatím málo popsána a zvláště chybí studie zabývající se sukcesí v oblastech borů s dominující Pinus sylvestris. Klíčová slova: les, sukcese, vegetace
|
|
|
Stanovištní nároky druhů Huperzia selago a Lycopodium anotinum v pískovcové oblasti NP ČŠ
Trachtová, Pavla ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Adámek, Martin (oponent)
Druhy Huperzia selago a Lycopodium annotinum se vyskytují na chladných a vlhkých stanovištích s kyselým podkladem. V České republice to jsou hlavně horské oblasti, ale také pískovcové rokle, ve kterých dochází k teplotní inverzi. Ta způsobí, že se klimatické podmínky v roklích odlišují od klimatu okolního prostředí, což způsobuje vysokou druhovou bohatost mezi stanovišti. Montánní a boreální druhy zde tedy rostou ve velmi nízkých nadmořských výškách a v blízkosti termofilních druhů. Jestli se budou montánní a boreální druhy rostlin vyskytovat v pískovcových roklích, ovlivňuje převážně přítomnost teplotní inverze, která je určena vlastnostmi rokle (hloubka, šířka, orientace) a povětrnostními podmínkami. Kromě mikroklimatických podmínek, jsou dalšími důležitými faktory ovlivňujícími výskyt těchto druhů množství živin v půdě a míra kompetice. Oba druhy, Huperzia selago i Lycopodium annotinum, spadají v České republice do kategorie C3, to znamená, že vykazují trvalý ústup z naší přírody. Při mé terénní práci na území Národního parku České Švýcarsko se u druhu Huperzia selago tento trend potvrdil.
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
|
Studie ekosystémových dopadů invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum)
Hladík, Marek ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ekologickými dopady invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve Slavkovském lese. Jako významný invazní druh s negativním impaktem na lidské zdraví byl předmětem mnoha studií. Navzdory tomu je stále málo známo o jeho vlivu na invadovaný ekosystém. Předmětem mého výzkumu bylo hledat možné změny na stanovištích s H. mantegazzianum. Práce byla rozdělena na tři části: 1) mikroklimatická měření teplot a vlhkostí a jejich porovnávání mezi invadovanou a kontrolní vegetací, 2) vysévání modelových rostlin do invadovaných porostů a kontrolních porostů a porovnávání míry jejich klíčení a přežívání semenáčků a 3) studie vlivu přítomnosti H. mategazzianum na produkci semen modelového druhu. Má práce ukázala, že invaze Heracleum mantegazzianum mění mikroklimatické podmínky stanoviště. Jaký to může mít impakt na druhy invadovaných společenstev je však potřeba dále studovat. Vliv přítomnosti H. mantegazzianum na klíčení a přežívání vysévaných rostlin byl neprůkazný. Stejně tak se neprokázal dopad na množství produkovaných semen modelovou rostlinou.
|
|
|
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků
Průchová, Dana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Faktory určující rozšíření druhů suchých trávníků Přežívání a rekolonizace druhů rostlin ve fragmentované krajině jsou v současné době náplní velkého množství prací. Většina z nich se zabývá celkovou druhovou diverzitou nebo pouze jedním či několika málo druhy. Také existuje mnoho prací věnujících se abiotickým faktorům fragmentovaných stanovišť. Studie, které by umožnily zhodnotit chování většího množství jednotlivých druhů, jsou stále poměrně vzácné, zvláště v případě suchých trávníků. Porovnání vlastností druhů ve spojení se znalostmi způsobu využití půdy v minulosti a abiotických nároků druhů může být klíčem k pochopení současného rozšíření druhů a jejich regionální dynamiky ve fragmentované krajině. Cílem mé práce je určit druhové vlastnosti, které mají vliv na odpověď druhů na management v minulosti. Za tím účelem jsem od vlivu hospodaření v minulosti odečetla vliv abiotických faktorů stanoviště a vliv managementu jsem pak vztáhla na druhové složení ve fytocenologických snímcích. To jsem se pak pokusila vysvětlit vlastnostmi jednotlivých druhů. Vlastnosti druhů, na které jsem se soustředila, souvisely s šířením (hmotnost semen, prezence chmýru, terminal velocity, přilnavost semen, míra endozoochorie) a s perzistencí druhu (klíčení, nároky druhů na prostředí v podobě Ellenbergových čísel) nebo...
|
|
|
Sukcese na lokalitách suchých travníků po obnově pastvy
Fulínová, Martina ; Hadincová, Věroslava (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Pastevní management je v současné době velmi populární a jeho využívání v ochraně přírody je stále častější. Stále však nejsou dostatečně objasněny všechny účinky pastvy na pasené lokality. Tato práce se zaměřila na vliv pastvy ovcí z hlediska zoochorie na obnovu druhově bohatých trávníků na stanovištích vykácených akátin a stanovištích vykácených souvislých keřových porostů trnek. Za účelem sledování změn druhového složení trávníků byly založeny trvalé plochy. Pro zjištění zdrojů semen nově se objevujících druhů v obnovovaných trávnících byly inventarizovány plochy v nejbližším okolí trvalých ploch, byla odebrána a klíčena semenná banka odebraná z krajů trvalých ploch a vzorky trusu a semen z vlny pasených ovcí. Sledování trvalých ploch ukázalo, že pod vlivem pastvy je potlačeno znovuzarůstání akáty a trnkami. Více degradovaná stanoviště procházejí většími změnami druhového složení než stanoviště, která se nacházejí v lepším stavu. Klíčící pokusy prokazují, že semenná banka odráží druhové složení nadzemní vegetace, odkud pochází, tudíž pro obnovu trávníků nemá zásadní vliv. Oproti tomu ovce mohou k obnově trávníků významně přispívat šířením semen endozoochorií i epizoochorií při přecházení mezi stanovišti více a méně druhově bohatými. Toto zjištění má zásadní význam pro organizaci pastevního managementu,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.