|
|
Používání informovaného souhlasu na jednotce intenzivní péče
Machálková, Dana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá používáním informovaného souhlasu v akutní kardiologii. Je popsán způsob informování pacientů před a po přijetí Konvence na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. V dalších částech práce popisuje důvody vzniku informovaného souhlasu, jeho formy i zákonné normy, které používání informovaného souhlasu upravují. Nastiňuje teoretické i praktické problémy používání informovaného souhlasu v oboru kardiologie. V praktické části používá metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu (dotazníkové šetření, rozhovory s pacienty jednotky intenzivní péče a standardního kardiologického oddělení, obsahová analýza). Z výsledků šetření vyplývá skutečnost, že institut informovaného souhlasu není v praxi správně a důsledně používán. Pacienti očekávají paternalistický přístup ze strany lékařů, většinou si neuvědomují závažnost aktu projevení své vůle informovaným souhlasem. Písemné souhlasy nesplňují formální a obsahové požadavky vyhlášky č. 64 /2007 Sb., o zdravotnické dokumentaci, navíc jsou dlouhé, obsahují velké množství cizích slov a tudíž jsou pro pacienty obtížně srozumitelné. Na základě takto získaných poznatků navrhuje možné cesty ke změně.
|
|
|
Celostní pojetí zdraví a udržitelný rozvoj
Krýslová, Simona ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tématu zdravého a trvale udržitelného rozvoje. Autorka pracuje se dvěma euroamerickými koncepty, 1. socio-ekologický model zdravý proklamovaný WHO (Světovou zdravotnickou organizací) a 2. strategie trvale udržitelného rozvoje, se kterým se autorka seznámila během svého studia na Fakultě humanitních studií UK.
|
|
|
Nedobrovolné přijetí na psychiatrii
Korbelová, Eva ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládána magisterská práce zpracovává téma přijetí a hospitalizace na psychiatrii bez souhlasu pacienta, tzv. nedobrovolný vstup a nedobrovolnou léčbu. Teoretická část práce uvádí ve stručnosti vývoj společenských a etických norem vedoucích k tvorbě a respektování práv pacientů a stěžejní dokumenty určující práva pacientů, kam spadá i právo na souhlas s léčbou, popřípadě odmítnutí léčby. Dále popisuje historii psychiatrických hospitalizací bez souhlasu nemocného a vývoj právních norem v oblasti nedobrovolných hospitalizací. Navazující kapitoly se zabývají incidencí nedobrovolných vstupů a popisem základních termínů v oblasti informovaného souhlasu a hospitalizace bez souhlasu pacienta. Praktická část je zaměřena na podrobnější rozbor některých právních norem, zejména na srovnání Konvence o biomedicíně a stávající národní legislativy a na aplikaci ustanovení vyplývající z Konvence o biomedicíně do praxe. S tématem přijetí a léčby bez souhlasu souvisí i problematika informovaného souhlasu a způsobilosti k právním úkonům, práce zasahuje i do oblasti práv pacientů a vztahu zdravotníka a pacienta. Závěrečná část obsahuje návrh doporučení, diskusi a závěr. Uplatňování pravidel daných Konvencí o biomedicíně bude vyžadovat změny v našem medicínském právu i v praxi zdravotnických zařízení, přinese i...
|
|
|
Domácí péče o onkologicky nemocné
Pokorná, Kateřina ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku domácí péče o onkologické pacienty v ČR. Práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část pojednává o všech aspektech domácí paliativní péče. Druhá část prezentuje výsledky akčního výzkumu, který se zabýval informovaností onkologických pacientů a jejich rodin o možnostech domácí péče.
|
|
|
Problematika extrémně nezralých novorozenců
Konečná, Blanka ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Korvasová, Alexandra (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá problematikou extrémně nezralých novorozenců. Práce je po formální stránce členěna na dvě části. První část se zaměřuje na teoretický popis problematiky nezralých novorozenců. Druhá část se věnuje vlastnímu výzkumnému šetření. V teoretické části je popsán historický vývoj oboru neonatologie, klasifikaci novorozenců, současné možnosti léčby nezralých novorozenců. Zabývá se problémy, které přináší zachraňování extrémně nezralých novorozenců a také dopady tohoto zachraňování na zachráněné, zachraňující (sestry) a případně společnost. Praktická část je věnována výzkumnému šetření, které jsem provedeno na oddělení intenzivní a resuscitační péče a dvou oddělení fyziologických novorozenců na Gynekologicko-porodnické klinice, která je součástí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výzkumné šetření bylo zaměřené na postoj zdravotních sester k hranici viability nezralých novorozenců. Základním problémem se ukázala neznalost hranice viability ze strany zdravotních sester. Přesto se objevila shoda, aby se hranice viability nezralých novorozenců nadále nesnižovala. Další část získaných informací dobře ilustruje problematiku péče o extrémně nezralé novorozence. A je třeba se jí v budoucnu věnovat.
|
|
|
Porod & negativní zážitek
Havránková, Ivana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat otázku negativních zážitků žen v souvislosti s porodem v kontextu se současnou problematikou našeho porodnictví. Účelem této práce je objasnit charakter pocitů a duševních pochodů rodiček a jejich vnímání dějů spojených s porodem. Dalším záměrem práce je zjistit, jaký je případný vliv těchto procesů na budoucí rozhodování žen o dalším těhotenství a místu porodu. Teoretická část práce se věnuje historii porodnictví, ale jejím základním cílem je objasnění všech důležitých termínů a postupů, majících návaznost na teoretickou část práce. Náplň některých kapitol v teoretické části práce je identická s diskutovanou problematikou našeho porodnictví, kde probíhá živá debata o nutnosti změn, které by vedly k jeho humanizaci a demedikalizaci. Výzkumná studie uvedená v praktické části této práce je rozdělena na dvě části. První fáze šetření užívá kvantitativní metodologii výzkumu. Zkoumanou populací je 204 žen, u kterých je formou dotazníku zjišťován charakter a četnost negativních zážitků ve vztahu k porodu a jejich spokojenost s péčí v porodnici. Druhá fáze výzkumu užívá kvalitativní metodologie výzkumu, hloubkového rozhovoru ke zjištění niterných prožitků rodiček v souvislosti s porodem. Cílem této fáze výzkumu bylo objasnit, jak je prožívání a chování rodiček ovlivněno, či v...
|
|
|
Násilí na pracovišti ve zdravotnictví - se zaměřením na psychatrická pracoviště
Bašistová, Veronika ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Tomek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou násilí, zvláště násilím na pracovišti ve zdravotnictví. Otázka násilí na pracovišti je stále více aktuální. V teoretické části se věnuji problému násilí ve společnosti, jeho příčinám, důsledkům a možným opatřením na pracovišti. V závěru této části práce popisuji specifika problému násilí na pracovištích psychiatrií. Praktická část této magisterské práce je věnována mapování situace v oblasti výskytu násilí na pracovišti v Psychiatrické léčebně Bohnice v Praze. Obsahuje také výsledky krátké ankety na toto téma. Cílem této části je zhodnocení přístupu k této problematice a návrh na změnu v organizaci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zdravotní sestry a pracovní problémy spojené s jejich mateřstvím
Otcová, Václava ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Práce mapuje okolnosti návratu zdravotních sester po mateřské a rodičovské dovolené zpět do zaměstnání v konkrétním zdravotnickém zařízení. Teoretická část stručně zpracovává problematiku rodiny, genderových nerovností a především zaměstnávání matek s malými dětmi. Dále popisuje některá specifika sesterské profese a platné normy mezinárodní i národní legislativy, které se vztahují k hlavnímu tématu práce. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum založený na strategii zakotvené teorie (grounded theory). Výzkum analyzuje rozhovory se sestrami - matkami dětí předškolního věku, které pracují v Ústřední vojenské nemocnici Praha. Navržená teorie pak stanovuje podmínky, za kterých je návrat sester s malými dětmi do zaměstnání úspěšný. Závěrečná doporučení mají za cíl usnadnit proces návratu sester - matek po mateřské a rodičovské dovolené a zvýšit tak jejich šanci na návrat do konkrétní organizace.
|
host ::
RSS.