|
|
Mnichovský diktát a jeho důsledkyz hlediska ústavního práva
Dvořák, Petr ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Gronský, Ján (vedoucí práce)
- 75 - konstrukce v podstatě skrytě recipoval množství právních předpisů náležejících k jinému než čs. právnímu řádu a až na výjimky uznal i platnost rozhodnutí státních orgánů z doby nesvobody".204 Konečně prosazení československé kontinuity je pouze otázkou úzké skupiny osob. Požadoval bych zde přece jenom něco více. Chybí mi zde právě vůle národa udržet svou státnost, která byla za Protektorátu přece jen vyšší, ale téměř nulová v období II. republiky. Další ze zásadních bodů pak vidím v ustavení Slovenské národní rady vzniklé v prosinci na 1943 na základě tzv. Velikonoční dohody. Ta se prohlásila za nejvyšší orgán slovenského odboje a převzala na Slovensku veškerou moc. Tak byl založen právní dualismus. Navíc se tato postavila proti Benešově teorii politické a právní kontinuity Československa.205 Vzhledem ke složitosti celé problematiky, a to nejen samotné kontinuity, ale rovněž tak dílčích otázek ji provázejících, není možné podat jednoznačné vyjádření. A je to možná dobře, neboť další názory přináší další pohledy a možnosti zkoumání. Jakkoliv všeobecně přijímaná je teorie kontinuity dle mého názoru minimálně diskutabilní a s mnoha slabými místy, a to jak po stránce kontinuity právní, tak té státní. I když tedy souhlasím s neplatností Mnichovské dohody a i přes výhrady ke kontinuitě funkce prezidenta...
|
|
|
Vývoj institutu státního občanství v československých ústavních dějinách
Volf, Zdeněk ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Touto diplomovou prací jsem se snažil popsat vývoj institutu státního občanství v československém ústavním systému. Československé státní občanství vzniklo současně se vznikem československého státu. Ústavní Listinou z roku 1920 bylo koncipováno jako jediné a jednotné. Hlavním pramenem státoobčanského práva meziválečného Československa byly recipované rakousko-uherské právní předpisy. V těchto předpisech byla úprava státního občanství úzce provázána s institutem domovského práva. Dalším charakteristickým rysem právní úpravy státního občanství v tomto období bylo uplatňování principu jednotného státoobčanského statusu rodiny. V této koncepci se projevovalo nerovnoprávné postavení žen, neboť státní občanství členů rodiny bylo odvozeno od státní příslušnosti manžela resp. otce. V dalším vývoji dochází k prosazování principů individuálního nabývání a pozbývání státního občanství. Sňatek nebo změna státní příslušnosti manžela za trvání manželství postupně přestávají tvořit samostatnou právní skutečnost, na základě které by docházelo ke změně státoobčanského statusu ženy. Po II. světové válce se ve státoobčanském zákonodárství projevuje zřetelná tendence směřující k vytvoření národního státu Čechů a Slováků. Ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. byly ze státního svazku propuštěny osoby německé a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.