|
|
Vliv stresu na NADP-dependentní enzymy ve vyšších rostlinách.
Kovaľová, Terézia ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Biotický stres způsobený virovou infekcí, stejně jako solný stres, se projevují omezením růstu rostlin, poškozením jejich listů, uzavřením průduchů, a tím sníženou rychlostí fotosyntézy. Ve stresovaných rostlinách tak klesá dostupnost redukovaného koenzymu NADPH, který je však významným koenzymem pro mnoho metabolických pochodů. Jedná se především o biosyntézu mastných kyselin, aminokyselin a sekundárních metabolitů rovněž se podílejících na obranných odpovědích vůči stresu. Je také koenzymem klíčových enzymů antioxidačního systému a regulačních enzymů. Alternativním zdrojem NADPH při nedostatečné fotosyntéze jsou NADP- dependentní enzymy. Cílem této práce bylo současně sledovat změny aktivit tří hlavních NADP-dependentních enzymů: glukosa-6-fosfátdehydrogenasy (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP-isocitrátdehydrogenasy (dekarboxylační) (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, EC 1.1.1.40) a enzymu, který je naopak součástí významné biosyntetické dráhy spotřebovávající NADPH, šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Aktivita všech sledovaných enzymů kromě SDH byla v listech tabáku (Nicotiana tabacum L.) infikovaných Y virem bramboru, kmenem NTN v maximu infekce významně zvýšena, nejvíce NADP-ICDH (o 200 %) a NADP-ME (o 140 %). Zároveň byl sledován...
|
|
|
Fosfolipasa D β v hormonální signalizaci rostliny Arabidopsis thaliana
Krutinová, Hana ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Rostliny, stejně jako všechny živé organismy, reagují na změny prostředí, v němž žijí a jsou nuceny se vyrovnávat s nebezpečím, které z tohoto prostředí přichází. Jako reakce na toto nebezpečí se u rostlin vyvinul systém, reagující na stresové podněty přicházející z okolního prostředí i z prostředí uvnitř rostliny. Signalizace v tomto systému je zprostředkována řadou fytohormonů, mezi něž patří např. kyselina salicylová, kyselina jasmonová, kyselina abscisová, ethylen a auxiny. Výsledkem signalizace fytohormonů je transkripce specifických genů. Do této signalizace je zapojen také fosfolipidový signální systém, kde ústřední roli vykonávají fosfolipasy. Tyto enzymy katalyzují hydrolýzu fosfolipidů, které jsou součástí buněčných membrán a produkty reakce mohou působit jako signální molekuly. V této práci jsme studovali možné zapojení isoformy fosfolipasy Dβ (PLDβ) do signálních drah rostlinných hormonů pomocí rostlin Arabidopsis thaliana nesoucích mutace v obou genech kódujících fosfolipasu Dβ, PLDβ1 a PLDβ2. Nejdříve jsme ověřili, že v mutantech nedochází k transkripci mRNA genů pro fosfolipasu Dβ, detekovatelných u rostlin divokého typu. V druhém kroku jsme porovnávali reakce mutantů a rostlin divokého typu na mechanické poškození, infekci patogenem a působení fytohormonů přidaných do kultivačního...
|
|
|
Interakce farmak s vyššími rostlinami jako model fytoremediačních procesů
Chupíková, Alice ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Přítomnost léčiv v odpadních vodách, které se nepodaří odstranit během procesu čištění odpadních vod a které se tímto způsobem dostávají do řek a ostatních složek hydrosféry, představuje vážný problém pro společnost. Teprve během posledních dvou desetiletí začal výzkum ohledně možného odstraňování těchto léčivých látek z životního prostředí. Jednou z perspektivních metod čištění odpadních vod představuje fytoremediace, která je založena na schopnosti rostlin odebírat ze svého okolí cizorodé látky a následně je ukládat nebo zabudovávat do svých pletiv, případně degradovat. V této souvislosti bylo testováno mnoho rostlinných druhů včetně kukuřice (Zea mays L.) a slunečnice (Helianthus annuus L.), s nimiž byly prováděny fytoremediační experimenty též v rámci tohoto projektu. Rostliny slunečnice odrůdy BELEM a kukuřice odrůdy G1 byly pěstovány ve sterilních médiích, do nichž bylo přidáváno léčivo karbamazepin a jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin. Pro porovnání byly stejné experimenty prováděny s ibuprofenem a acetaminofenem. Antiepileptikum karbamazepin patří mezi léčivé látky, které jsou díky své vysoké stabilitě v přírodě velice špatně rozložitelné. Jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin byl připraven epoxidací dvojné vazby karbamazepinu prostřednictvím kyseliny m-chlorperoxybenzoové v chloroformu. Byl...
|
|
|
Izolace proteinů z oviduktální tekutiny krávy afinitní chromatografií na DNA-celulose
Litváková, Rozálie ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Z kravských vejcovodů byla izolována oviduktální tekutina. Tekutina byla lyofilizována a získané proteiny separovány pomocí afinitní chromatografie na DNA- celulose. Proteiny v proteklé a vázané frakci byly identifikovány elektroforeticky, ve frakci vázané následně i metodou MALDI-TOF MS. U celkové oviduktální tekutiny byla pozorována antimikrobiální aktivita. Dále byla sledována glykosidasová aktivita izolovaných proteinů oviduktální tekutiny. Byla navržena a provedena příprava sloupce, u nějž nebude vlivem glykosidasových aktivit docházet k degradaci.
|
|
|
NADP-dehydrogenasy léčivých rostlin.
Bartošová, Martina ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Léčivé rostliny obvykle obsahují různé metabolity tvořené sekundárními biosyntetickými drahami, jako je např. fenylpropanoidní a šikimátová dráha závisející na dostupnosti NADPH. V této práci byla v 10 léčivých rostlinách běžně dostupných v České republice vedle obsahu celkových fenolických látek a flavonoidů rovněž sledována aktivita enzymů poskytujících NADPH. Jednalo se o glukosa-6-fosfátdehydrogenasu (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP- isocitrátdehydrogenasu (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-malátdehydrogenasu (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, z anglického NADP-malic enzyme, EC 1.1.1.40). Dále byla stanovována aktivita hlavního enzymu šikimátové dráhy šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Pro jednotlivá stanovení byly optimalizovány způsoby extrakce. Vhodným zdrojem NADP-dependentních enzymů je ředkev (Raphanus sativus L. var. niger), česnek (Allium sativum L.) a máta peprná (Mentha piperita L.). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl zjištěn v šalvěji (Salvia officinalis), meduňce (Melissa officinalis L.) a mátě citronové (Mentha citrata). Methanolová extrakce byla pro extrakci těchto látek účinnější než extrakce horkou vodou. Další extrakční postupy a studie jsou však nutné pro charakterizaci jednotlivých látek a principů jejich působení. Klíčová slova: léčivé rostliny,...
|
|
|
Porovnání relativního zastoupení NADP-dependentních enzymů v rostlinách
Kovaľová, Terézia ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
NADPH má v metabolismu rostlin nenahraditelnou úlohu. Je významným substrátem pro mnoho metabolických pochodů, podílí se na udržování redoxní rovnováhy v rostlinných buňkách a je součástí antioxidačního obranného systému buněk. V této práci byla sledována aktivita vybraných NADP-dependentních enzymů poskytujících NADPH, NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, EC 1.1.1.40), NADP- isocitrátdehydrogenasy (dekarboxylační) (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), glukosa-6- fosfátdehydrogenasy (G6PDH, EC 1.1.1.49) a šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25) v různých rostlinách a jejich částech (listech, plodech, semenech). Cílem práce bylo z těchto rostlin vybrat vhodné modelové rostliny pro sledování vlivu abiotického stresu na aktivitu NADP-dependentních enzymů a také vybrat vhodné zdroje pro purifikaci těchto enzymů. Z 19 testovaných rostlin byly pro pokusy sledování vlivu stresu na aktivitu NADP- dependentních enzymů vybrány okurka salátová (Cucumis sativa L.), hrách setý (Pisum sativum L.), nebo leknín (Nymphaea) jako vodomilné rostliny a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) jako rostlina suchomilná. Pro purifikaci NADP-ME byly z 39 zdrojů zvoleny kořeny ředkve černé (Raphanus sativa var. Major), které byly současně bohatým zdrojem všech sledovaných enzymů. Pro...
|
|
|
Souvislost abiotického stresu s NADP-dependentními enzymy v rostlinách
Plisková, Veronika ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Solný stres se projevuje omezením růstu rostliny způsobeným snížením vodního potenciálu v listech, zavřenými průduchy a tím limitovanou fotosyntézou poskytující NADPH. Ten je však nepostradatelným koenzymem celé řady biosyntetických procesů (např. biosyntézy osmoticky aktivních látek zmírňujících účinky stresu) a antioxidačního systému. V této práci bylo zjišťováno, zda se enzymy poskytující NADPH: glukosa-6- fosfátdehydrogenasa (G6PDH), NADP-isocitrátdehydrogenasa (NADP-ICDH), NADP- malátdehydrogenasa (oxalacetát-dekarboxylační) (NADP-ME) a šikimátdehydrogenasa (SDH) podílejí na obranných reakcích vůči 100 mM NaCl. V experimentech byly použity tři různé modelové rostliny: Pisum sativa L., Phaseolus vulgaris L. a Cucumis sativa L. Zatímco v listech stresovaných rostlin hrachu a fazole došlo spíše k poklesu aktivit sledovaných NADP-dependentních (především G6PDH a NADP-ICDH), v listech okurky bylo 9. a 11. den působení stresu zjištěno zvýšení aktivity všech studovaných enzymů. Současně byl v rostlinách vystavených působení solného stresu stanoven obsah Na+ iontů pomocí metody atomové emisní spektrometrie.
|
|
|
Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů
Mizerovská, Jana ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Hýsková, Veronika (oponent)
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE KATEDRA BIOCHEMIE Studium metabolismu 3-aminobenzanthronu a indukce biotransformačních enzymů Autoreferát disertační práce RNDr. Jana Mizerovská Školitelka: Prof. RNDr. Marie Stiborová, DrSc. Praha 2010 RNDr. Jana Mizerovská Úvod 1 ÚVOD 3-Nitrobenzanthron jako prekurzor 3-aminobenzanthronu 3-Nitrobenzanthron, 3-nitro-7H-benz-[d,e,]-anthracen-7on, (3-NBA), je polycyklická aromatická nitrosloučenina, která je jedním z nejsilnějších mutagenů a karcinogenů pro hlodavce. 3-NBA se vyskytuje ve složkách životního prostředí a jako součást výfukových plynů dieselových motorů. Jeho výskyt v prostředí byl prokázán teprve nedávno(9, 8, 14) . Tvořen je pravděpodobně buď nedokonalým spalováním nafty nebo reakcí parentálního polycyklického aromatického uhlovodíku (benzanthronu) s oxidy dusíku z atmosféry. Výskyt 3-NBA je však daleko širší. Byl rovněž prokázán v půdě, na zemském povrchu a jako součást srážkových vod(14, 17, 18, 23) . Jeho mutagenita byla prokázána v testech s několika kmeny Salmonella typhimurium. Genotoxicita 3-NBA pak byla prokázána jeho potenciálem tvořit kovalentní adukty s DNA. Ty byly detekovány jak v experimentech in vitro a v buněčných kulturách, tak i v experimentech in vivo (laboratorní potkan, myš(12, 13, 15, 2) ). V organismu laboratorního...
|
|
| |
|
|
Rostlinný alkaloid sanguinarin a jeho deriváty
Tůmová, Lucie ; Hýsková, Veronika (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Práce sumarizuje dosavadní poznatky o sanguinarinu a kvartérních benzo[c]fenan- tridinových alkaloidech. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy se nachází v kořenech rostlin Sanguinaria canadensis a Macleaya cordata. Od dávných dob jsou extrakty z těchto rostlin využívány v tradiční čínské medicíně pro své antimykotické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Vzhledem ke schopnosti kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů přivodit apoptosu jsou zkoumány jako potenciální agens využitelné v managementu rakoviny. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy interagují s DNA a proteiny. Jsou schopny interkalovat do DNA. Lze je využívat jako fluorescenční DNA sondy. Metabolismus sanguinarinu a dalších kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů dosud není plně objasněn. První krok detoxikace sanguinarinu je přeměna na méně toxický dihydrosanguinarin. Oxidace sanguinarinu se účastní cytochrom P450 1A1. Klíčová slova: Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy, sanguinarin, apoptosa, interkalace, cizorodé látky, enzymy, cytochrom P450
|
host ::
RSS.