|
|
Vytváření sociokulturní kompetence žáka cizince v českém prostředí
Jirásková, Tereza ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou integrace žáků cizinců. Konkrétně vytvářením sociokulturní kompetence v českém prostředí. Primárně je zaměřena na prostředí základní školy a žáky druhého stupně. Skládá se ze dvou částí. Teoretická část vymezuje pojem sociokulturní kompetence a zasazuje jej do širšího kontextu. Dále se zabývá žákem cizincem a osvojováním jazyka cizího. V neposlední řadě rozpracovává sadu faktorů, které jsou klíčové pro osvojení sociokulturní kompetence žáka cizince. Představen je také Společný evropský referenční rámec a jeho jednotlivé referenční úrovně. V části praktické je popsáno realizované výzkumné šetření kvalitativního rázu. Cílem šetření je zodpovědět hlavní výzkumnou otázku, a to: Jak se vytváří sociokulturní kompetence žáka cizince v české škole? Pro výzkum byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli vybíráni na základě stanovených kritérií. Skrze jejich výpovědi se došlo k závěru, že při práci s žákem cizincem je třeba vycházet z konkrétních situací. Dále byla potvrzena hypotéza, že pedagog je jedním z nejsilnějších faktorů ovlivňující proces osvojování sociokulturní kompetence žáka cizince v prostředí školy. KLÍČOVÁ SLOVA žák cizinec, sociokulturní kompetence, komunikační kompetence, prostředí, škola, učitel,
|
|
|
Osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1. stupně ZŠ
Martáková Styblíková, Jana ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Höflerová, Eva (oponent) ; Čechová, Marie (oponent)
Název: Osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1. stupně ZŠ Autor: Mgr. Jana Martáková Styblíková Katedra: Katedra českého jazyka, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Školitel: doc. PhDr. Eva Hájková, CSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou osvojování lingvistického pojmu a termínu spojka u žáků 1.-5. ročníku základní školy, pracuje s dětskými prekoncepty v jazykové oblasti a seznamuje s tím, jakým způsobem žáci 1. stupně základní školy s pojmem spojka pracují. Mapuje kognitivní procesy žáků v rámci osvojování jazykového jevu spojka a důležité okamžiky, v nichž se v žákovské mysli prvotní dětský prekoncept mění v jazykový termín. Seznamuje s procesem konceptualizace jazykové skutečnosti, při níž dochází k odpoutání od naivní dětské představy pojmu spojka ke konkrétnímu lingvistickému termínu spojka jako slovního druhu. Popisuje jednotlivé části výzkumu, při nichž se postupně transformují jednotlivé myšlenkové operace žáků v oblasti lingvistického uchopení pojmu spojka. Představuje jednotlivé výzkumné metody jako nástroje, pomocí nichž sledujeme vývoj naivního dětského prekonceptu pojmu spojka v koncept jazykový. Řízené rozhovory s žáky 1. stupně základní školy za doprovodu postupů zakotvené teorie nám postupně odhalují a vyobrazují skutečnost v podobě konkrétního...
|
|
|
Reflexe prekonceptu přísudku v 6. ročníku ZŠ
Skřivánek, Vratislav ; Štěpáník, Stanislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Cílem práce Reflexe prekonceptu přísudku v 6. ročníku ZŠ je postihnout, jakým způsobem žáci 6. ročníku přemýšlejí o větném členu přísudek. Práce tedy nejprve charakterizuje konstruktivismus, jakožto směr, který s prekoncepty aktivně pracuje, ve vztahu k výuce českého jazyka. Dále je charakterizován přísudek, a to jak z hlediska lingvistického, tak z hlediska didaktického pojetí v RVP a v učebnicích. Ke zjištění prekonceptu přísudku bylo využito cvičení speciálně designovaného pro tento výzkum, které žáci písemně individuálně vypracovávali, a polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na jejich způsob řešení. Pro výzkum bylo vybráno 37 žáků 6. ročníku ze 4 různých pražských škol. Rozhovory byly nahrávány a následně přepsány a analyzovány. Z výzkumu vyplývá, že žáci výrazně preferují přísudek slovesný před slovesně-jmenným, avšak pro oba typy přísudku dokáží navrhnout adekvátní komunikační situaci. Zkoumáno také bylo, jestli žáci sami použijí podstatné a přídavné jméno jako neslovesnou část přísudku. Zatímco přídavná jména takto užívali hojně, užití podstatného jména tímto způsobem pro ně bylo problematické. Dále z výzkumu vyplývá, že žáci neidentifikují přísudek jakožto důležitý větný člen pro smysl věty. Výsledky výzkumu potvrzují, že žáci v 6. ročníku uvažují spíše o významu jednotlivých slov než o...
|
|
|
Analýza učebnic českého jazyka pro střední školy z genderového hlediska
Dvořáková, Jana ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou genderu v učebnicích. Klade si za cíl provést analýzu tří řad učebnic českého jazyka pro střední školy a na jejím základě zjistit, zda tyto učebnice přispívají k reprodukci genderových stereotypů ve společnosti či nikoliv. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou nejprve stručně objasněny základní pojmy týkající se genderu. Dále je pozornost věnována diskriminaci žen v jazyce a dalším tématům z oblasti genderové lingvistiky. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na vliv genderových stereotypů na školní vzdělávání. Empirická část obsahuje již zmíněnou analýzu vybraných učebnicových řad českého jazyka. Všímá si způsobu zobrazování mužů a žen v učivu, jejich vyobrazování na doprovodných ilustracích, dále sleduje, zda je používán genderově vyvážený jazyk, a také to, zda jsou do učebnic zařazována témata z oboru genderové lingvistiky. Výsledkem analýzy je zjištění, že ve všech zkoumaných učebnicových řadách dominují muži, a to jak na ilustracích, tak mezi známým osobnostmi i autory úryvků z umělecké literatury. Co se týká rolí, povolání, zájmů a vlastností, s nimiž jsou jednotlivé postavy spojovány, nezobrazují učebnicové řady muže ani ženy výhradně stereotypním způsobem, celkově však v učebnicích genderové...
|
|
|
Komunikace ve škole a její specifika. (Učební styl - samostatný styl funkční?)
Chvalovská, Eliška ; Hoffmannová, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent)
Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o učebním stylu a na základě zkoumání konkrétních mluvených a psaných projevů učitelů i žáků formuluje další charakteristické rysy tohoto stylu na obecné úrovni i na úrovni jednotlivých žánrů. Pozornost je zde věnována i méně zpracovaným žánrům školní komunikace (mluvený monolog žáků, dialog mezi žáky; učitelské přípravy, didaktické testy, čtenářské deníky, žákovské referáty). Specifičnost komunikačních cílů a funkcí spojených se sférou školní komunikace, charakteristické rysy komunikátů učebního stylu (úzký vztah mezi komunikáty mluvenými a psanými, komplexnost, dialogičnost) i užívané prostředky vedou autorku k doporučení, aby byl učební styl vydělen jako samostatný styl funkční.
|
|
| |
|
|
Nadaný žák na základní škole - možnosti rozvíjení v předmětu český jazyk
Chejnovská, Lenka ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá intelektově nadanými jedinci a z užšího hlediska nadanými žáky v předmětu český jazyk na druhém stupni základní školy. V teoretické č ásti se autorka věnuje nadání, definicím a pojmům z této problematiky, známým modelům od různých autorů, charakteristikám nadaných dětí, přístupy českých škol ke vzdě lávání těchto dětí i mimoškolním možnostem k rozvoji schopností nadaných jedinců. Práce se dále zabývá problematikou jazykové inteligence a osobností učitele. Hlavním cílem je podat reálný obraz toho, jak pohlíží učitelé českého jazyka na nadané žáky a jaké odlišnosti vidí mezi nadanými jedinci a běžnými žáky. Dále autorka práce hledá rozdíly mezi schopnostmi nadaných žáků v českém jazyce a ostatními žáky při plnění zadaných úkolů. V neposlední řadě pak sleduje pohled samotných žáků na vzdělávání. V praktické č ásti jsou pomocí metody strukturovaného rozhovoru zjiš ťovány informace a názory vyučujících nadaných žáků k výuce českého jazyka, s přihlédnutím k poznámkám samotných žáků. Dále jsou vypracované, na základě zjištěných teoretických poznatků, praktické úlohy v oboru český jazyk, které byly vyzkoušeny v praxi nadanými i běžnými žáky a následně byly jejich výsledky vyhodnoceny a srovnány. Šetření ukázalo, že nadaní se nemusí vždy diametrálně lišit od svých...
|
|
| |
|
|
Účinnost metody tvůrčího psaní na rozvoj řečové dovednosti psaní v češtině jako cizím/druhém jazyku
Stárková, Zuzana ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá rozvojem řečové dovednosti psaní u studentů češtiny jako cizího/druhého jazyka úrovně A2 až B2. Věnuje se otázce, zda může mít tvůrčí psaní pozitivní vliv na lingvistickou a diskursní kompetenci při osvojování tohoto cílového jazyka ve srovnání s klasickými postupy. Pro tento účel byla provedena sonda - jednosemestrální akční výzkum kvalitativního charakteru, která byla zasazena do kontextu tendencí v novodobém výzkumu psaní. Výzkumný vzorek sestával z 30 vysokoškolských respondentů. Ti byli rozděleni do dvou experimentálních a kontrolních skupin s ohledem na maximální srovnatelnost v jazykové úrovni, v sociolingvistických parametrech, zadaných žánrech, tématech i počtu výukových hodin. U experimentálních skupin byla rozvíjena dovednost psaní metodou psaní tvůrčího, u kontrolních skupin klasickými postupy. Po semestrálním působení dvěma různými metodami došlo u experimentální skupiny I a kontrolní skupiny I, které byly na jazykové úrovni B1/B2, ke srovnatelnému zvýšení sledovaných kompetencí. Lze tedy konstatovat, že metoda tvůrčího psaní může v daných kompetencích kladně ovlivnit rozvoj řečové dovednosti psaní. V případě experimentální skupiny II a kontrolní skupiny II, které byly na jazykové úrovni A2/B1, nejsou výsledky jednoznačné. Respondenti obou...
|
|
|
Regionální dopad na nezaměstnanost při hypotetickém uzavření jaderných elektráren Dukovany a Temelín
Hájková, Eva ; Říhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem uzavření jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Zejména řeší dopad na nezaměstnanost při tomto uzavření. Nejdůležitějším cílem je zjištění, zda uzavření elektráren postihne pouze regiony, ve kterých elektrárny působí, nebo i přilehlé regiony. Teoretická část obsahuje základní pojmy související s tématem, jako je nezaměstnanost, migrace nebo energetika. V praktické části jsou analyzována data z Českého statistického úřadu související s dojížďkou do zaměstnání a rozhovory s představiteli každé z elektráren. Na základě provedené analýzy lze říci, že uzavření by postihlo nejvíce regiony, ve kterých elektrárny sídlí. Dalšími postiženými regiony v případě elektrárny Temelín by byly přilehlé okresy, v případě elektrárny Dukovany by uzavření postihlo i sousedící kraj.
|
host ::
RSS.