|
|
Immune response of different subpopulations of dendritic cells to probiotic strain of E. coli O83:K24:H31
Gorelová, Miroslava ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergia, ako jedno z celosvetovo najčastejších patológii, patrí k ochoreniam s neustále sa zvyšujúcim výskytom aj u malých detí. Identifikácia prognostických markerov poukazujúcich na zvýšené riziko vzniku vývoja alergie nám umožňuje zavedenie skorých preventívnych opatrení. Jedným z možných preventívnych opatrení môže byť skoré postnatálne podávanie probiotík. Ukázalo sa, že podávanie vybraných probiotických kmeňov či zmesi môžu zabrániť vzniku alergií. V diplomovej práci sa testovala schopnosť probiotického kmeňa Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) na podporu maturácie dendritických buniek a polarizáciu imunitných odpovedí. Podávanie tejto probiotickej vakcíny, nazývanej Colinfant Newborn, sa javí ako vhodné preventívne opatrenie na zníženie incidencie alergických ochorení u detí s predispozíciou k vzniku alergie. Bola sledovaná schopnosť E. coli O83 podporovať maturáciu dvoch hlavných subpopulácií dendritických buniek (myeloidných dendritických buniek - mDC a plazmacytoidných dendtitických buniek - pDC) pupočníkovej krvi novorodencov zdravých matiek (detí s relatívne nízkym rizikom vzniku alergie) a alergických matiek (detí s relatívne vysokým rizikom vzniku alergie). Ďalej bolo testované zastúpenie jednotlivých cytokínov a transkripčných faktorov charakteristických pre jednotlivé...
|
|
|
Komplexy cytokin/anti-cytokin mAb a jejich biologická aktivita
Hnízdilová, Tereza ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
biologická aktivita některých cytokinů může být paradoxně zvýšena tvorbou komplexu některými svými monoklonálními protilátkami (mAb) rozpoznávajícími tento cytokin. Prodloužení poločasu eliminace z 2 mAb komplexy, neboť v použitém klonu mAb dochází k selektivní stimulaci buď CD25 2/S4B6 komplex) buněk. Díky výrazné stimulaci NK buněk a paměťových CD8 lymfocytů a pouze mírné stimulaci Treg buněk by IL nahradit konvenční IL vysoce selektivní stimulací Treg buněk naopak mohly uplatnit při léčbě autoimunitních onemocnění a transplantacích. Potenciálně klinicky využitelné jsou dále IL stimulaci žírných buněk, IL plazmatickými buňkami či IL proliferaci a přežívání T lymfocytů. Imunokomplexy mohou být tvořeny také cytokinem a jeho 15Rα komplexy představují generaci IL onistů, které mohou být díky stimulaci expanze NK buněk a paměťových CD8 T lymfocytů využity jako Klíčová slova 15Rα komplexy
|
|
|
Therapeutic Nanoparticles and Immunotoxicity
Lehutová, Daniela ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Nanočastice sú submikroskopické štruktúry vyhotovené z rôznych materiálov s obrovským terapeutickým potenciálom. Rovnako predstavujú nový nástroj pre lepšie cielenie a podávanie liečiv do jednotlivých tkanív. Bolo vynaložených mnoho pokusov pre vyvinutie terapeutík, ktoré budú lepšie kompatibilné v organizme a zároveň by zlepšili účinnosť moderných liekov. Na rozdiel od bežne používaných spôsobov pre podávanie liečiv, enkapsulovaná forma predstavuje obrovskú výhodu pri znižovaní vedľajších účinkov oproti bežne používaných liekoch. V tejto práci sú porovnávané výhody použitia nanočastíc spolu s ich možným rizikom, najmä na ich munitný systém. Vzhľadom k tomu, že toxicita sa líši v závislosti na chemicko fyzikálnych vlastnostiach a tkanivách, v ktorých sa akumulovali, musí byť zvolená vhodná stratégia, aby sa predišlo možných nežiaducim účinkom. Z tohto dôvodu je potrebné zvážiť preventívne opatrenia a správne upraviť dané nanočástice predtým, než budú použité v organizme, rovnako ako spôsobená odpoveď organizmu a jej dôsledok musia byť vhodne monitorované. Zvýšená pozornosť musí byť venovaná príprave nanočastíc, aby sa predišlo prípadnej kontaminácii a nebezpečenstvu pre laboratórny personál. Kľúčové slová nanočástice, podávanie liečiv, imunita, toxicita, teranostika
|
|
|
Role bakterie Escherichia coli v tumorigenezi kolorektálního karcinomu
Čurnová, Lenka ; Klimešová, Klára (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Kolorektální karcinom je závažné onemocnění tlustého střeva. Patří mezi nádory s nejvyšší incidencí a zároveň je pro něj typická také vysoká mortalita. V procesu tumorigeneze se uplatňuje celá řada rozličných mechanismů, především poškození a následná reparace DNA buněk a zánět. Střevní mikrobiota hraje důležitou roli ve vzniku a rozvoji kolorektálního karcinomu. Mikroorganismy ovlivňují mikroprostředí střeva. Mohou podporovat zánětlivou reakci či produkovat různé toxiny. Cyklomodulační látky, které některé bakterie produkují, ovlivňují buněčný cyklus. V diplomové práci byl zjišťován vztah mezi přítomností genů pro cyklomoduliny v genomu jednotlivých kmenů bakterie Escherichia coli a jejich genotoxickými vlastnostmi. Využit byl in vitro model pro zjištění přímého vlivu bakterií na buňky. Jako modelový mikroorganismus byla zvolena E. coli, která je běžnou součástí střevní mikrobioty a zároveň je fakultativně anaerobní, čímž je snadno kultivovatelná. Vybráno bylo šest kmenů, které mají různý vztah k hostiteli. Některé kmeny jsou probiotické, jiné komenzální a některé patogenní. U probiotických kmenů E. coli (Nissle 1917 a O83) bylo detekováno méně genů pro cyklomoduliny než u ostatních testovaných kmenů. Výrazné rozdíly v genotoxických vlastnostech nebyly pozorovány. Rozdíly v působení jednotlivých...
|
|
|
Mechanismy působení imunosupresivních látek na mezenchymální kmenové buňky.
Vacková, Julie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
1 Abstrakt Mezenchymální kmenové buňky (MSC) jsou definované jako multipotentní buňky negativní pro znaky hematopoetických kmenových buněk. Na imunosupresivních vlastnostech MSC je založena buněčná terapie oboru transplantací a autoimunitních onemocnění. Pacientům bývají současně s MSC podávány imunosupresivní látky. Neví se však, jak imunosupresivní látky ovlivňují imunomodulační mechanismy MSC. Cílem práce bylo testovat vliv nejčastěji využívaných imunosupresivních látek cyklosporin A, mykofenolát mofetil, rapamycin, dexametazon a prednizon na přežívání a fenotyp myších a lidských MSC. Po krátkodobé kultivaci imunosupresivní látky různě ovlivňují metabolickou aktivitu, přežívání a expresi významných molekul pro imunosupresi MSC. Většina imunosupresivních látek měla inhibiční efekt na studované parametry myších MSC a pouze cyklosporin A fenotyp a přežívání myších MSC neměnil. Naopak u lidských MSC cyklosporin A, mykofenolát mofetil a rapamycin zvyšují expresi TSG-6, PD-L1 a TGF-β, a tedy jejich schopnost inhibovat proliferaci a efektorové funkce lymfocytů, inhibovat maturaci dendritických buněk a podpořit vznik tolerogenního fenotypu makrofágů. Glukokortikoidy sice podporují přežívání a expresi Fas-L lidskými MSC, ale snižují expresi řady molekul uplatňujících se při imunosupresi. Vhodnou kombinací...
|
|
|
In vivo biologická aktivita a terapeutický potenciál imunokomplexů IL-2/anti-IL-2 mAb
Hnilicová, Šárka ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Interleukin-2 patří spolu s interleukiny 4, 7, 9, 15 a 21 do rodiny γc cytokinů, která funguje v organismu jako hlavní regulátor homeostázy a funkce lymfocytů. Tyto cytokiny mají schopnost indukovat a podporovat proliferaci a přežívání lymfocytů, čímž významně ovlivňují hlavně adaptivní imunitní odpověď. Interleukin-2 (IL-2) je produkován převážně aktivovanými T buňkami a působí jak autokrinně, tak parakrinně. Kupodivu lze jeho aktivitu zvýšit vytvořením komplexu s určitými anti-IL-2 monoklonálními protilátkami. Takové IL-2/anti-IL-2 mAb imunokomplexy selektivně stimulují proliferaci různých populací imunitních buněk, v závislosti na použitém typu anti-IL-2 mAbs. Imunokomplexy IL-2/S4B6 jsou vysoce stimulační pro CD122high populace (paměťové CD8+ T buňky a NK buňky) a o něco méně i pro CD25+ populace (Treg a aktivované T buňky), zatímco IL-2/JES6-1 imunokomplexy aktivují výhradně CD25+ buňky. Tato protilátkami způsobená vyšší účinnost a selektivita působení IL-2 může mít významný potenciál v terapeutickém využití, a to jak v imunoterapii nádorů, tak i v autoimunitních onemocněních, vakcinaci nebo transplantologii.
|
|
|
Molekulární mechanizmus aktivace MST1 kinázy v nádorových buňkách
Smetanová, Jitka ; Vališ, Karel (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
MST1 kinasa je nedílnou součástí Hippo signální dráhy. Hippo dráha je evolučně konservovaná, reguluje růst tkání a orgánů, ovlivňuje proliferaci a apoptosu. Pokud je MST1 aktivní, fosforylujeonkoproteiny YAP a TAZ, které v nefosforylovaném stavu regulují transkripční faktory TEAD a SMAD. Dále aktivní MST1 kinasafosforyluje FOXO transkripční faktory a indukuje jejich translokaci do buněčného jádra. Aktivace MST1 kinasy ve finále způsobuje buněčnou apoptosu nebo zástavu buněčného cyklu v G1 fázi. Podmínkou aktivace MST1 je jeho autofosforylace a štěpení. V dnešní době existuje několik článků, které se problematikou aktivace MST1 zabývají. Některé z nich popisují aktivaci MST1 působením efektorových kaspas-3 a -7, naopak nejnovější články tvrdí, že samotný MST1protein je zodpovědný za aktivaci kaspas. V rámci této bakalářské práce byl studován molekulární mechanismus aktivace MST1 proteinu. K aktivaci MST1 byla využita biologicky aktivní látka GDC-0941. Dále byla inhibována aktivita kaspas specifickým inhibitorem Z-DEVD a pomocí metody elektropřenosu proteinů s následnou imunodetekcí bylo prokázáno, že MST1 je aktivní i v případě, kdy kaspasy jsou specificky inhibovány. Tento fakt poukazuje na možnou úlohu dalších proteas v procesu aktivace MST1 proteinu. Klíčová slova: MST1 kinasa, kaspasy, leukemie,...
|
|
|
Immunoprotective properties of Sertoli cells
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Sertoliho bunky (Sertoli cells- SC) sú somatické bunky nachádzajúce sa v samčích pohlavných orgánoch, semenníkoch. Ich funkcia a rola v spermatogenéze je každým dňom ozrejmená o niečo viac a niet pochýb, že bez SC by bola narušená reprodukcia druhu a teda jeho zachovanie. SC ovplyvňujú okrem už známej spermatogenézy aj imunitný system a to na viacerých úrovniach. Bunková aj nebunková časť imunitného systemu sú po aplikácii SC ovplyvnené a tak predlžujú prežitie nielen seba samých, ale aj ďalších kotransplantovaných buniek. Modulácia odpovede zložiek vrodenej aj získanej imunity sa zdá byť do budúcna kľúčovým nástrojom pre terapiu rady chorôb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mechanismus protinádorového účinku seskviterpenických laktonů.
Filandr, František ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Jedním ze způsobů, jak zamezit nádorovému bujení je způsobit diferenciaci, apoptosu, nebo nekrózu nádorových buněk. Bylo zjištěno, že skupina chemických látek, které indukují apoptosu a inhibují proliferaci u leukemických buněk, jsou laktony seskviterpenů, mezi které patří látka cnicin, nacházející se v rostlině Cnicus benedictus, užívaná (užívá se) mimo jiné jako hořký tonik v alkoholických nápojích. Mechanismus, jakým se tak děje není zatím znám, ale nedávno popsaná Hippo signalizační dráha se zdá být jedním z cílů těchto látek. Centrální kinasa této dráhy je protein MST1/2 a v této práci je popsána jeho aktivace cnicinem za odštěpení aktivní N-terminální domény. Dále je sledován vliv cnicinu na onkoprotein C-MYC, jeden z hlavních deregulovaných pro-proliferačních proteinů u leukemických buněk, jehož množství v buňce se vlivem cnicinu snižuje. Navíc pomocí kvantitativní PCR bylo zjištěno, že vlivem cnicinu dochází k významnému snížení exprese anti-apoptotických proteinů BCL2, MCL1 a onkogenu cMYC.
|
|
|
Lectin receptor-ligand interaction important in experimental tumor therapy
Grobárová, Valéria ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Lektin-sacharidové interakce jsou zapojeny do mnoha biologických procesů, které jsou nezbytné pro přežití a správnou funkci mnohobuněčných organismů. Receptory podobné lektinům C-typu, které se nacházejí převážně na povrchu buněk vrozeného imunitního systému, rozpoznávají sacharidové struktury na mikrobech a také glykosylační vzorec na nádorových buňkách. Rodina receptorů NKR-P1 byla mezi prvními identifikovanými rodinami receptorů NK (natural killer-"přirozený zabíječ") buněk, nicméně ligandy pro některé členy zůstávají stále neznámé. V nedávné době byly po prošetření Etickou komisí Mikrobiologického ústavu AVČR v. v. i. a Univerzity Karlovy v Praze některé publikace popisující oligo- sacharidové struktury zakončené N-acetylglukosaminem jako možné ligandy pro NKR-P1 receptor doporučeny ke korekci/retrahování. Přezkoumání účinku glykodendrimerů, zejména vliv osmivětevných dendrimerů s N- acetyl-D-glukosaminem na polyamidoaminové kostře (GN8P), ukázalo většinou nepřímou roli NK buněk na modulaci imunitní odpovědi. Správně složené rozpustné rekombinantní potkaní NKR-P1A a myší NKR-P1C receptory nevážou neoglykoproteiny modifikované GlcNAc strukturami. Kromě toho byly pro vazbu sacharidů zjištěny nové cílové populace buněk (NKT buňky a makrofágy).
|
host ::
RSS.