|
|
Role neutrofilů u preeklampsie
Miková, Eliška ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Preeklampsie je v současné době jednou z hlavních příčin maternální těhotenské morbidity a mortality. Na rozvoji onemocnění se podílí velké množství faktorů, ale hlavní zdroj zůstává neznámý. Placenty žen s preeklampsií jsou definované zvýšenou zánětlivou odpovědí. Prvními buňkami migrujícími do místa zánětu jsou neutrofily. Současné studie poukazují na značnou heterogenitu neutrofilů, dříve považovaných za terminálně diferencovanou populaci s velmi omezenou plasticitou. Dysbalance mezi proporčními a funkčními vlastnostmi prozánětlivých a imunoregulačních subpopulací neutrofilů, včetně myeloidních supresorových buněk, může vést k těžkým komplikacím v průběhu těhotenství, jako je například preeklampsie. Lepší pochopení příčin vzniku abnormálních subpopulací neutrofilů a jejich role při patogenezi preeklampsie by mohlo pomoci odhalit možné terapeutické cíle. Klíčová slova: subpopulace neutrofilů, preeklampsie, NETóza, myeloidní supresorové buňky, myeloperoxidáza, elastáza, PD-L1, zánět
|
|
|
Rozdíl v T regulačních buňkách pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek
Macholdová, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění a jejich incidence celosvětově stále stoupá zejména mezi dětmi a dospívajícími. K rozvoji alergického onemocnění dochází již v časném postnatálním období a bylo popsáno několik faktorů, které mohou novorozence predisponovat ke vzniku alergických onemocnění. Dosud však stále není zcela objasněn mechanismus vzniku alergie. Důležitými imunitními buňkami, které se na tomto mechanismu podílejí, jsou regulační T buňky (Treg, angl. regulatory T cells). Jejich funkcí je vytváření centrální tolerance vůči autoantigenům a periferní tolerance vůči neškodným antigenům vyskytujícím se ve vnějším prostředí, mezi něž patří i alergeny. Cílem této práce bylo porovnání proporčních a funkčních vlastností Treg u dětí zdravých matek (děti s nízkým rizikem rozvoje alergického onemocnění) a dětí alergických matek (děti s vysokým rizikem rozvojem alergického onemocnění). Byla sledována jak celková populace Treg tak i jednotlivé subpopulace (přirozené (n)Treg a indukované (i)Treg) v plné pupečníkové krvi obou skupin dětí. Pro posouzení funkčních vlastností byly Treg izolovány z pupečníkové krve pomocí magnetické separace a následně ko-kultivovány s CD4+CD25- T buňkami nebo mononukleární frakcí buněk pupečníkové krve (CBMC, angl. cord blood mononuclear cells),...
|
|
|
Dietary factors in the development of type 1 diabetes
Fiala, Marek ; Funda, David (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění, které se vyvíjí u geneticky náchylných jedinců a jehož výskyt se zejména ve vyspělých zemích rychle zvyšuje. Rozvoj tohoto onemocnění je často spojován s faktory prostředí: viry, stresující životní události nebo absence expozice antigenům v raném životě zvyšují jeho výskyt v populaci. Antigeny, kterým jsme nepřetržitě vystavováni, jsou obsaženy v potravě. Lepek, mléčné bílkoviny nebo příjem prekurzorů vitaminu D jednoznačně ovlivňují patogenní proces diabetu mellitu 1. typu. Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat naše současné znalosti o úloze výživových faktorů u diabetu 1. typu, jejich možných imunitních mechanismech a interakcích s dalšími vnějšími faktory. Klíčová slova: diabetes 1. typu, faktory výživy, bezlepková dieta, imunitní mechanismy, prevence, NOD myš, slizniční imunita
|
|
|
Immune response of different subpopulations of dendritic cells to probiotic strain of E. coli O83:K24:H31
Gorelová, Miroslava ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergia, ako jedna z celosvetovo najčastejších patológii, patrí k ochoreniam s neustále sa zvyšujúcim výskytom aj u malých detí. U geneticky predisponovaných jedincov sú dendritické bunky schopné po kontakte s alergénom polarizovať imunitnú odpoveď Th2 smerom. Jedným z možných preventívnych opatrení zamedzujúcich rozvoj či vznik alergických ochorení môže byť skoré postnatálne podávanie probiotík. Ukázalo sa, že podávanie vybraných probiotických kmeňov či zmesi môžu zabrániť vzniku alergií. V diplomovej práci sa testovala schopnosť probiotického kmeňa Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) na podporu maturácie dendritických buniek (DC; Dendritic Cell) a polarizáciu imunitných odpovedí. Podávanie tejto probiotickej vakcíny, nazývanej Colinfant Newborn, sa javí ako vhodné preventívne opatrenie na zníženie incidencie alergických ochorení u detí s predispozíciou k vzniku alergie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo sledovať schopnosť E. coli O83 podporovať maturáciu dvoch hlavných subpopulácií DC (myeloidných dendritických buniek - mDC a plazmacytoidných dendritických buniek - pDC) pupočníkovej krvi novorodencov zdravých matiek (detí s relatívne nízkym rizikom vzniku alergie) a alergických matiek (detí s relatívne vysokým rizikom vzniku alergie) a meraná metódou prietokovej cytometrie. Bolo testované...
|
|
|
Regulatory CD8+ T lymphocytes
Chadimová, Tereza ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Regulační T-buňky jsou nezbytné pro udržování periferní imunitní tolerance, zabraňování aloimunity a prevenci imunopatologie způsobené patogeny. Zatímco regulační CD4+ T lymfocyty jsou studovány po více než dvě desetiletí, existence regulačních T lymfocytů mezi CD8+ buňkami zůstává nadále kontroverzní. V průběhu let byla možná regulační aktivita zpozorována u několika subpopulací CD8+ T lymfocytů, nicméně žádná z nich nebyla dosud kanonicky uznána. Cílem této práce je přezkoumat současné znalosti týkajících se těchto předpokládaných CD8+ regulačních lymfocytů a zhodnotit, zda tyto podskupiny mohou být zavedeny jako regulační T buňky. Důraz bude kladen na fenotypovou charakteristiku, regulační aktivitu a inhibiční mechanismy těchto buněk. Klíčová slova: CD8+ regulační T lymfocyty, imunologická autotolerance, imunosuprese
|
|
|
Immune response of different subpopulations of dendritic cells to probiotic strain of E. coli O83:K24:H31
Gorelová, Miroslava ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergia, ako jedno z celosvetovo najčastejších patológii, patrí k ochoreniam s neustále sa zvyšujúcim výskytom aj u malých detí. Identifikácia prognostických markerov poukazujúcich na zvýšené riziko vzniku vývoja alergie nám umožňuje zavedenie skorých preventívnych opatrení. Jedným z možných preventívnych opatrení môže byť skoré postnatálne podávanie probiotík. Ukázalo sa, že podávanie vybraných probiotických kmeňov či zmesi môžu zabrániť vzniku alergií. V diplomovej práci sa testovala schopnosť probiotického kmeňa Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) na podporu maturácie dendritických buniek a polarizáciu imunitných odpovedí. Podávanie tejto probiotickej vakcíny, nazývanej Colinfant Newborn, sa javí ako vhodné preventívne opatrenie na zníženie incidencie alergických ochorení u detí s predispozíciou k vzniku alergie. Bola sledovaná schopnosť E. coli O83 podporovať maturáciu dvoch hlavných subpopulácií dendritických buniek (myeloidných dendritických buniek - mDC a plazmacytoidných dendtitických buniek - pDC) pupočníkovej krvi novorodencov zdravých matiek (detí s relatívne nízkym rizikom vzniku alergie) a alergických matiek (detí s relatívne vysokým rizikom vzniku alergie). Ďalej bolo testované zastúpenie jednotlivých cytokínov a transkripčných faktorov charakteristických pre jednotlivé...
|
|
|
Komplexy cytokin/anti-cytokin mAb a jejich biologická aktivita
Hnízdilová, Tereza ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
biologická aktivita některých cytokinů může být paradoxně zvýšena tvorbou komplexu některými svými monoklonálními protilátkami (mAb) rozpoznávajícími tento cytokin. Prodloužení poločasu eliminace z 2 mAb komplexy, neboť v použitém klonu mAb dochází k selektivní stimulaci buď CD25 2/S4B6 komplex) buněk. Díky výrazné stimulaci NK buněk a paměťových CD8 lymfocytů a pouze mírné stimulaci Treg buněk by IL nahradit konvenční IL vysoce selektivní stimulací Treg buněk naopak mohly uplatnit při léčbě autoimunitních onemocnění a transplantacích. Potenciálně klinicky využitelné jsou dále IL stimulaci žírných buněk, IL plazmatickými buňkami či IL proliferaci a přežívání T lymfocytů. Imunokomplexy mohou být tvořeny také cytokinem a jeho 15Rα komplexy představují generaci IL onistů, které mohou být díky stimulaci expanze NK buněk a paměťových CD8 T lymfocytů využity jako Klíčová slova 15Rα komplexy
|
|
|
Therapeutic Nanoparticles and Immunotoxicity
Lehutová, Daniela ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Nanočastice sú submikroskopické štruktúry vyhotovené z rôznych materiálov s obrovským terapeutickým potenciálom. Rovnako predstavujú nový nástroj pre lepšie cielenie a podávanie liečiv do jednotlivých tkanív. Bolo vynaložených mnoho pokusov pre vyvinutie terapeutík, ktoré budú lepšie kompatibilné v organizme a zároveň by zlepšili účinnosť moderných liekov. Na rozdiel od bežne používaných spôsobov pre podávanie liečiv, enkapsulovaná forma predstavuje obrovskú výhodu pri znižovaní vedľajších účinkov oproti bežne používaných liekoch. V tejto práci sú porovnávané výhody použitia nanočastíc spolu s ich možným rizikom, najmä na ich munitný systém. Vzhľadom k tomu, že toxicita sa líši v závislosti na chemicko fyzikálnych vlastnostiach a tkanivách, v ktorých sa akumulovali, musí byť zvolená vhodná stratégia, aby sa predišlo možných nežiaducim účinkom. Z tohto dôvodu je potrebné zvážiť preventívne opatrenia a správne upraviť dané nanočástice predtým, než budú použité v organizme, rovnako ako spôsobená odpoveď organizmu a jej dôsledok musia byť vhodne monitorované. Zvýšená pozornosť musí byť venovaná príprave nanočastíc, aby sa predišlo prípadnej kontaminácii a nebezpečenstvu pre laboratórny personál. Kľúčové slová nanočástice, podávanie liečiv, imunita, toxicita, teranostika
|
|
|
Role bakterie Escherichia coli v tumorigenezi kolorektálního karcinomu
Čurnová, Lenka ; Klimešová, Klára (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Kolorektální karcinom je závažné onemocnění tlustého střeva. Patří mezi nádory s nejvyšší incidencí a zároveň je pro něj typická také vysoká mortalita. V procesu tumorigeneze se uplatňuje celá řada rozličných mechanismů, především poškození a následná reparace DNA buněk a zánět. Střevní mikrobiota hraje důležitou roli ve vzniku a rozvoji kolorektálního karcinomu. Mikroorganismy ovlivňují mikroprostředí střeva. Mohou podporovat zánětlivou reakci či produkovat různé toxiny. Cyklomodulační látky, které některé bakterie produkují, ovlivňují buněčný cyklus. V diplomové práci byl zjišťován vztah mezi přítomností genů pro cyklomoduliny v genomu jednotlivých kmenů bakterie Escherichia coli a jejich genotoxickými vlastnostmi. Využit byl in vitro model pro zjištění přímého vlivu bakterií na buňky. Jako modelový mikroorganismus byla zvolena E. coli, která je běžnou součástí střevní mikrobioty a zároveň je fakultativně anaerobní, čímž je snadno kultivovatelná. Vybráno bylo šest kmenů, které mají různý vztah k hostiteli. Některé kmeny jsou probiotické, jiné komenzální a některé patogenní. U probiotických kmenů E. coli (Nissle 1917 a O83) bylo detekováno méně genů pro cyklomoduliny než u ostatních testovaných kmenů. Výrazné rozdíly v genotoxických vlastnostech nebyly pozorovány. Rozdíly v působení jednotlivých...
|
|
|
Mechanismy působení imunosupresivních látek na mezenchymální kmenové buňky.
Vacková, Julie ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
1 Abstrakt Mezenchymální kmenové buňky (MSC) jsou definované jako multipotentní buňky negativní pro znaky hematopoetických kmenových buněk. Na imunosupresivních vlastnostech MSC je založena buněčná terapie oboru transplantací a autoimunitních onemocnění. Pacientům bývají současně s MSC podávány imunosupresivní látky. Neví se však, jak imunosupresivní látky ovlivňují imunomodulační mechanismy MSC. Cílem práce bylo testovat vliv nejčastěji využívaných imunosupresivních látek cyklosporin A, mykofenolát mofetil, rapamycin, dexametazon a prednizon na přežívání a fenotyp myších a lidských MSC. Po krátkodobé kultivaci imunosupresivní látky různě ovlivňují metabolickou aktivitu, přežívání a expresi významných molekul pro imunosupresi MSC. Většina imunosupresivních látek měla inhibiční efekt na studované parametry myších MSC a pouze cyklosporin A fenotyp a přežívání myších MSC neměnil. Naopak u lidských MSC cyklosporin A, mykofenolát mofetil a rapamycin zvyšují expresi TSG-6, PD-L1 a TGF-β, a tedy jejich schopnost inhibovat proliferaci a efektorové funkce lymfocytů, inhibovat maturaci dendritických buněk a podpořit vznik tolerogenního fenotypu makrofágů. Glukokortikoidy sice podporují přežívání a expresi Fas-L lidskými MSC, ale snižují expresi řady molekul uplatňujících se při imunosupresi. Vhodnou kombinací...
|
host ::
RSS.