|
|
Okolo mě
Maatová, Ester ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Práce zkoumá vztah mezi prostorem reálným a zobrazovaným, jejich vizuální podobu a vzájemnou provázanost. Řeší otázku světa subjektivního a objektivního, skutečného a imaginárního. Člověka staví do role aktéra, tvůrce i diváka, který s prostorem interaguje prostřednictvím výtvarné tvorby. Stručně popisuje vývoj rozličných uměleckých tendencí zabývajících se krajinářskou tvorbou v souvislosti se spojením okolo mě a hledá příklady u vybraných autorit uměleckého světa z minulosti i současnosti, jež spolu vzájemně porovnává. Výtvarná část se skládá z uzavřeného souboru akrylových maleb, zobrazujících osobní svět autorky, přičemž každému z nich je přikládán individuální význam s odkazem na narativní, časovou a prostorovou složku. Obrazy jsou dále zkoumány a podrobovány úvaze, jenž charakterizuje jejich vznik a smysl. Didaktická část práce představuje návrh výtvarného zadání pro žáky gymnázií ve věku patnácti let, líčí možné postupy a předpoklady k jeho vhodnému splnění, následované ukázkami eventuálních výstupů. V závěru práce se dozvídáme, jak se v jejím průběhu změnil autorčin vztah k prostoru a jak se změnily obecné přístupy v krajinomalbě a zobrazovaném světě. KLÍČOVÁ SLOVA Okolo mě, výtvarné umění, obraz, hlavní námět a okolí, proměny situací v jednom obraze
|
|
| |
|
|
Skrytá typografie krajiny a její použití ve výtvarné výchově
Lochová, Monika ; Gajdošíková, Pavla (vedoucí práce) ; Vačkář, Adam (oponent)
Klíčová slova: analogová fotografie, experiment, krajina, malířská zkratka, proměna krajiny, stylizace, transformace, typografie. Bakalářská práce s názvem "Skrytá typografie krajiny a její použití ve výtvarné výchově" se zabývá monotónností krajiny pomoci nahlížení více úhlů pohledu. Sleduje a mapuje tak její nevšední stránku a proměnlivost. Rozebírá charakter krajiny, která nás všechny dennodenně obklopuje a stává se naším domovem. V teoretické části hledá různorodost malířských přístupů a samotné pojetí krajiny jako nositele významu v historickém kontextu. Měřítkem se stává netradiční pohled na krajinu, který vymezuje široké malířské přístupy zejména 20. a 21. století. Zmiňuje autory, kteří se zabývají podobným tématem a reagují na stereotypní pojetí krajinné scenérie. V praktické části práce autorka hledá nevšednosti krajiny a zaznamenává je na film analogového fotoaparátu, který si následně samostatně vyvolá. Vznikne fotografický cyklus černobílých fotografií, které se stávají motivem pro transformaci krajiny a ke vzniku malířské zkratky. Výsledkem tohoto projektu je malířský soubor nesoucí název Abeceda krajiny, který povede nad přemýšlením mnohoznačností, rytmem a dynamikou. Stěžejní část práce se nachází ve stylizaci, pohybu a rytmu, který vede ke vzniku vlastní typografie v praktické...
|
|
|
ČASOSBĚR
Pufflerová, Jana ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Práce se věnuje technice časosběru ve filmu, fotografii a výtvarném umění. Zabývá se časosběrem jako jedinečným způsobem, jak zachytit proces tvorby, změny prostředí, ale třeba i vlastní vzpomínky, životní situace atd. Dále také popisuje počátky a vývoj tohoto fenoménu v odvětví fotografie a filmové tvorby. Didaktické koncepce pro výuku výtvarné výchovy zahrnují práci s časosběrem formou fotografie a videa, malby a kresby, knižní tvorby a seznamují s významnými osobnostmi a přístupy v tomto odvětví. Praktická část, kterou je dokumentární film, zachycuje příběhy spolužáků ze střední školy po dobu osmi let. Klíčová slova: časosběr; časosběrný film; časosběrná fotografie; dokumentární film; deník; proces; záznam; výtvarná výchova
|
|
| |
|
|
Obraz nekonečných možností
Isaeva, Andzhela ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat způsoby uchopení kresby jako nekonečného procesu, prožitku, vedoucích k zintenzivnění a pochopení sebe a svých možností. Vytváření dlouhodobých portrétních skic, jako neustálé opakování a zdokonalování kresby. Práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části práce definuji historické užívání kresby jako záznamu a jako nástroj pro denní rituál ve výtvarném umění s důrazem na umělce 19. 20. století. V praktické části realizuji a představuji sérii portrétních kreseb v různých technikách uvedených v teoretické části. V didaktické části zrealizuji výtvarnou řadu na téma "Nekonečná kresba" / kresba jako poznání světa. KLÍČOVÁ SLOVA Kresba, portrét , autoportrét, tvář, grafika,umělecký obraz, koláž
|
|
| |
|
|
O mýtu a věčném návratu v umění
Novotná, Karolína ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce O mýtu a věčném návratu v umění má za cíl představit a propojit pojmy jako jsou mýtus, rituál, archetyp, praobraz, obraz a návrat. V práci se zabývám poutí a labyrintem, jako cestou člověka životem, v niž hledá symboly a odkazy v obrazech, které se stávají průvodci na cestě. Teoretická práce je rozdělena na tři části - Mýtus, Návrat a Obraz. Všechny tři jsou pak propojeny právě onou poutí, cestou či nití, kterou člověk po cestě nalézá. Téma obrazu je stěžejní ve všech třech částech této práce, protože jen díky němu, se neviditelné stává viditelným. V didaktické části představuji výtvarnou aktivitu, která je zaměřena na Návrat v umění, k počátkům umění a kultury samotné - k jeskynním malbám. Ve výtvarném projektu se snažím celé téma mé bakalářské práce uchopit výtvarně, vytvořením malé knihy, která je tištěna na pauzový papír. Je zde kladen důraz na propojenost mezi stránkami "minulými, nynějšími a budoucími". Poslední částí je příloha, která obsahuje výtvarné práce na téma "Labyrint", které vytvořili mí přátelé na základě mého zadání. Každý k labyrintu přistoupil z jiného úhlu a vytvořil tak svůj osobitý pohled na dané téma. KLÍČOVÁ SLOVA mýtus, rituál, obraz, archetyp, návrat
|
|
| |
|
|
Strach v prostoru
Savincová, Karolína ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem strach v prostoru. Pomocí a/r/tografického výzkumu autorka zkoumá koncept a proměny jeho chápání během procesu tvorby uměleckého a pedagogického díla. V první části autorka popisuje teoretický a metodologický rámec výzkumu, popisuje návrh výzkumu a definuje pojmy s ním související. V druhé části autorka představuje vlastní způsob uchopení konceptu v prostoru a definuje pojmy, které s tímto tématem souvisí. Koncept zkoumá prostřednictvím reflexe vlastní tvorby, a to nejdříve umělecké, a pak i pedagogické. V rámci umělecké tvorby autorka seznamuje čtenáře s procesem vzniku jejího uměleckého díla a jeho následné reflexe, ze které vychází při tvorbě výtvarného úkolu. Ve třetí části analyzuje primární dokumenty za pomoci třífázového kódování a poté ze získaných kódů vytváří konceptové mapy, které slouží pro vizualizaci zobrazení výsledků výzkumu. Data získaná z výzkumu interpretuje. Ve čtvrté části autorka shrnuje výsledky výzkumu, odpovídá na výzkumné otázky a hodnotí dosažení cíle výzkumu. Z výsledků analýzy primárních dokumentů a porovnáním konceptových map zjišťuje, zda se proměňuje chápání konceptu na základě zkušeností získaných při tvorbě uměleckého a pedagogického díla. Také dochází k poznatkům ohledně podobnosti a odlišnosti uměleckého a pedagogického díla.
|
host ::
RSS.