|
| |
|
|
Vliv hry selat v období před odstavem na jejich schopnost vyrovnat se se stresem
Večlová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrou zvířat obecně, jejími vlastnostmi, faktory, které ji ovlivňují a také možným využitím hry k rozpoznání a zlepšení welfare (životní pohody) v chovech zvířat. Hra je zajímavá i z hlediska fyziologie a neurologie, neboť může vyvolávat pozitivní emoce. V práci také shrnuji hlavní hypotézy, které se snaží vysvětlit evoluční význam hravého chování. Podle nejnovější hypotézy hra může sloužit k tréninku mláďat na nečekané situace, které je v dospělosti mohou potkat (Špinka et. al., 2001). Z této hypotézy také vychází experimenty, které jsme provedli a pomocí nichž jsme se pokusili otestovat, zda hra v raném věku může pozitivně ovlivnit výskyt agonistického chování ve stresových situacích, které se objeví po několika týdnech až měsících. Naše výsledky ukazují, že hra v přidaném prostoru v raném věku nemá příliš velký dlouhodobý vliv na chování prasat, nicméně se zdá, že v některých případech jim může pomoci zvládnout stresové situace. Z výsledků také vyplývá, že dalšími faktory, které mají vliv na rozvoj agresivního chování u prasat, jsou velikost skupiny, pohlaví a přírůstky.
|
|
|
Antipredační chování ťuhýka obecného: role klíčových znaků v rozpoznávání predátora
Součková, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o rozpoznávání a kategorizaci různých druhů podnětů u ptáků a ve své praktické části se věnuje rozpoznávání predátorů u ťuhýka obecného (Lanius collurio). Mým cílem bylo prozkoumat, zda se ťuhýci obecní řídí při rozpoznávání predátorů klíčovými znaky nebo barvou podnětu. Svůj průzkum jsem provedla pomocí atrapových experimentů, kdy jsem sledovala antipredační reakce ťuhýků na různé typy atrap lišících se přítomností či nepřítomností znaků dravce či různým zbarvením. Z reakcí ťuhýků jsem usoudila, že při rozpoznávání predátora hraje zásadní roli informace o klíčových znacích, ale pouze tato informace není sama o sobě plně dostačující. Kromě typu atrapy ovlivňovalo antipredační chování ťuhýka obecného i pohlaví, samci byli při obraně hnízda aktivnější než samice.
|
|
|
Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech
Lipanská, Barbora ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
LIPANSKÁ, B. 2011: Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Sýkora koňadra (Parus major) používá k varování před pozemními predátory a sedícími vzdušnými predátory varovné hlasy složené z vysokofrekvenčních tonálních slabik a sérií chrastivých širokopásmových slabik. Funkce některých akustických parametrů těchto komplexních hlasů byla testována v playbackovém experimentu na krmítku. Jako nejúčinnější se ukázalo varování dvou ptáků současně. Významnější pro varovnou funkci hlasů byly širokopásmové slabiky. Délka sérií širokopásmových slabik měla opačný vliv než u některých severoamerických sýkor rodu Poecile. Na varovné hlasy sýkory koňadry reaguje i sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus). Její reakce je však slabší. Tento rozdíl může být způsoben její slabší kompetiční schopností vůči koňadře. Klíčová slova: antipredační chování, varovné hlasy, sýkory, playbackový experiment
|
|
|
Vliv lidského demonstrátora na výsledky koní v prostorové úloze: Existuje mezidruhové sociální učení u koní?
Pokorná, Miroslava ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Existenci sociálního učení u koní (Equus caballus) lze očekávat vzhledem k jejich ekologické a evoluční historii. Ačkoliv se sociálním učením u koní zabývalo několik studií, žádné se však vzhledem k metodologickým problémům jeho existenci prokázat nepodařilo. V této práci bylo testováno mezidruhové sociální učení na prostorové úloze s využitím lidského demonstrátora. Předpokládali jsme, že 1) koně s možností sledovat člověka předvádějícího danou úlohu dokončí tuto úlohu v kratším čase než koně bez možnosti sledovat lidského demonstrátora a 2) koně s možností sledovat známého člověka dokončí tuto úlohu v kratším čase než koně, kteří sledovali neznámého člověka. A to v důsledku dlouhodobého pozitivního vztahu koně s konkrétním člověkem. Celkem 24 jezdeckých koní různého věku a plemen bylo náhodně rozděleno do 3 skupin po 8 koních (skupina se známým, neznámým a žádným demonstrátorem). Každý kůň byl individuálně vypuštěn ze startu v experimentální aréně a byla zaznamenávána latence dokončení následující úlohy: kůň měl od startu urazit vzdálenost 25 m k čtvercové ohrádce 4x4 m ohraničené páskou, obejít ohrádku a vejít dovnitř vstupem orientovaným opačným směrem ke startu a vzít si pamlsek z kbelíku s odměnou. Osm lidí figurovalo v experimentu v roli demonstrátorů, známý člověk pro jednoho koně byl současně i...
|
|
|
Nové interakce v novém prostředí: koexistence blízce příbuzných druhů pěvců v lidských sídlech
Sedláček, Ondřej ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Grim, Tomáš (oponent) ; Procházka, Petr (oponent)
Nové interakce v novém prostředí: koexistence blízce příbuzných druhů pěvců v |idských sídlech ondřej Sedláček 1. soUHRN DÍZERTAčNÍpnÁce Nezadržite|něpostupujícíurbanizacekrajinystavínaprostouvětšinuorganismůpřed zásadníprob|ém- jak se Vyrovnats masivnízměnouve struktuřewéhoživotního prostředí.ochranářsky|aděníeko|ogovése protov pos|ednídoběorientujíčímdá| častějina studiumfaktorůdů|ežiýchpro zachováníbio|ogickérozmanitostiv |idmi si|něov|ivněnékrajině.Vedlespecia|izovanýchdruhů,kterés přeměnoubiotopů ustupují,existujece|ářadajiných,kterése noým podmínkámdokážípřizpůsobit změnousrnichživotních(reprodukčních,potravníchaj.) strategií.Městatak |ze považovatza přírodní|aboratořumožňujícístudiumbehaviorá|něeko|ogickýcha fyzio|ogichýchadaptacísynantropizujícíchse organismů'Typickouv|astností|idslcých síde|je rovněžnebyva|epestrámozaikakontrastníchbiotopů.Díkynípřicházejído bezprostředníhokontaktudruhy,kterév evolucirozdě|i|opřizpůsobenírozdílnému prostředí.Tomutofenoménuby|ov urbánníekologiidosudvěnovánopřekvapivě má|opozornosti.Vhodnýmodelprojeho studiumpředstavujedvojicepříbuzných pěvcův současnostihojně rozšřenýchv urbánníchbiotopech- rehek domácí (Phoenicurusochruros)a rehekzahradní(P. phoenicurus).oba druhy rehkůmají obdobnouhnízdníi potravníeko|ogii,v příroděvšakosíd|ujízce|aod|išnébiotopy....
|
|
|
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
|
|
|
Reaction of Palearctic and Nearctic chickadees to sympatric and allopatric predators using feeder experiments: do regional differences in recognition of predators and determination of threat they are posing exist?
Lončík, Lukáš ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Schopnosť sýkoriek rozpoznať sympatrických a alopatrických dravcov a zhodnotiť stupeň ich nebezpečnosti bola testovaná pomocou krmítkových experimentov na divokých sýkorkách v Nearktickej a Palearktickej oblasti. Pokusy boli vykonané v Prahe v Českej republike počas zimy v roku 2013, na sýkorkách veľkých (Parus major) a sýkorkách belasých (Parus caeruleus). V nasledujúcom roku v meste Calgary v Kanade na sýkorkách čiapočkatých (Poecile atricapillus). Ako testovacie druhy boli vybrané tri druhy sokolov (sokol kobec (Falco columbarius) sokol myšiar (Falco tinnunculus) a sokol pestrý (Falco sparverius), kde dva druhy boli sympatrické a jeden alopatrický k pokusovaným sýkorkám. Testovaná bola aj reakcia na hniezdneho predátora straku obyčajnú/americkú (Pica pica/hudsonia). Pokusy prebiehali s pomocou krmítkových experimentov, kde k jednému z krmítok bola umiestnená atrapa buď sokola alebo straky a k druhému krmítku atrapa buď jastraba (najnebezpečnejší vtáčí predátor), alebo hrdličky (neškodný vták vo veľkosti testovaných dravcov). Na druhé krmítko boli predkladané sympatrické druhy: jastrab krahujec (Accipiter nisus), jastrab cooperov (Acipiter cooperii), hrdlička záhradná (Streptopelia decaocto) a hrdlička karolínska (Zenaida macroura). V Calgary sa nepodarilo preukázať žiadne rozdiely v reakciách...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Vliv kvality hnízda na reprodukční úspěšnost u rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ptačí hnízda představují pro rozmnožování drtivé většiny druhů ptáků klíčové struktury a měla by proto podléhat přírodnímu výběr. Selekční tlaky, které na velikost hnízda působí, popisuje šest hypotéz, jejichž platnost u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) jsem ve své diplomové práci testoval. První dvě hypotézy - predační a parazitační - by měly vést ke zmenšování hnízda. Jejich vliv na rozměry hnízda se mi ovšem prokázat nepodařilo, ačkoliv v jednom ze studovaných let existuje mírná kontraintuitivní negativní závislost mezi měkkou výškou hnízda a pravděpodobností predace. Žádná podobná závislost nebyla nalezena u vlivu hnízdního parazitizmu. Jeho pravděpodobnost je ovlivněna pouze dvěma charakteristikami hnízdního místa a to viditelností hnízda z nejbližšího potenciálního pozorovacího bodu pro kukačku a vzdáleností od volné vody, kdy hnízda nacházející se hlouběji v rákosovém porostu trpí nižší mírou parazitace. Zbylé čtyři hypotézy popisují selekční tlaky na větší hnízda nebo některé z jejich funkčních částí. Platnost termoregulační hypotézy ani hypotézy stability hnízda se prokázat nepodařilo. Obdobně nebylo zjištěno, že by hnízdo fungovalo jako postkopulační signál kvality samice. Jedinou z těchto hypotéz, jejíž platnost se prokázat podařilo, je hypotéza ideální velikosti snůšky, kdy...
|
host ::
RSS.