Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Imunoterapie nemalobuněčného karcinomu plic založená na vakcíně na bázi dendritických buněk pulsovaných imunogenními nádorovými buňkami
Podzimková, Naďa ; Adkins, Irena (vedoucí práce) ; Ryška, Aleš (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
Karcinom plic patří mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění na světě, které navíc dlouhodobě vykazuje velmi špatnou prognózou a vysokou mortalitou. Imunoterapie založená na využití vlastního imunitního systému pacienta v boji proti nádorovým onemocněním zažívá v současnosti v onkologii velký rozvoj a s tím i vakcíny na bázi dendritických buněk (DC). DC vakcíny pro léčbu nemalobuněčného karcinomu plic jsou však stále omezeně testovány v klinické vývoji navzdory pokrokům v technikách přípravy těchto vakcín. V této práci jsme se zaměřili na vývoj a charakterizaci DC vakcíny, kde k pulzaci nádorových antigenů byly použity nádorové linie ošetřené vysokým hydrostatickým tlakem (HHP) a cytotoxickou hypertermií (cHT). Obě fyzikální modality indukovaly imunogenní buněčnou smrt nádorových buněk, jejíž molekulární mechanismy jsme podrobně studovali. Nádorové buňky ošetřené cHT navodily částečnou profylaktickou imunitu v myším nádorovém modelu. DC vakcína pulsovaná nádorovými buňkami ošetřenými HHP nebo cHT vykazovala zralý fenotyp, zvýšenou produkci protizánětlivých cytokinů, chemotaktickou migraci a schopnost antigenní prezentace. DC vakcínu je možné vyrobit v mediu bez přídavku séra v GMP režimu pomoci standardizovaných metod. Stanovili jsme optimální hodnotu HHP a cHT ošetření, která zabíjí...
Mechanisms of immune dysregulation leading to inflammatory bowel disease
Horáčková, Klára ; Froňková, Eva (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Bc. Klára Horáčková DIPLOMOVÁ PRÁCE Mechanismy imunitní dysregulace vedoucí k nespecifickému střevnímu zánětu Abstrakt Nespecifický střevní zánět (IBD) je chronické zánětlivé onemocnění gastrointestinálního traktu. Klasický IBD má multifaktoriální charakter s nástupem v dospělosti nebo pozdním dětství. Dětští pacienti s velmi brzkým nástupem (VEO-IBD, do 6 let věku) jsou ale specifickou podskupinou, jejíž onemocnění je často způsobené závažnými mutacemi v genech souvisejících s imunitní homeostázou ve střevech. Cílem této práce bylo identifikovat kauzální genetické varianty u 20 pacientů s pediatrickým IBD (s nástupem onemocnění od 3 do 154 měsíců) s využitím celoexomového sekvenování.. Vyhodnocovali jsme použití několika bioinformatických postupů pro zpracování celoexomových dat. To zahrnovalo porovnání rozdílů v identifikaci variant pomocí dvou bioinformatických postupů využívajících v prvním případě nástroje VarScan2 nebo ve druhém případě založeném na GATK4. Také jsme srovnávali úspešnost filtrování nalezených kauzálních variant pomocí čtyř virtuálních panelů genů, z nichž jeden panel byl vytvořen speciálně pro účely této diplomové práce. Identifikovali a validovali jsme 5 kauzálních variant ve 4 genech (DUOX2 složený heterozygot, FOXP3, NLRP3 and NOD2), které zastupují 20 % z analyzované kohorty...
Hledání genetických a molekulárních příčin familiární formy SAA amyloidózy
Kmochová, Tereza ; Hodaňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Tato práce dokumentuje první případ idiopatické AA amyloidózy u člověka způsobené mutací v promotoru SAA1. Znalost mechanismu vzniku nemoci může být v budoucnu indikací pro zahájení cílené léčby. Mutace v promotoru SAA1 by měly být zvažovány u všech případů idiopatických forem AA amyloidózy, u kterých není jasně přítomna imunitní ani zánětlivá složka nemoci.
Studium interakcí nových protinádorových léčiv s lékovými transportéry
Šorf, Aleš ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Kollár, Peter (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Aleš Šorf Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název disertační práce: Studium interakcí nových protinádorových léčiv s lékovými transportéry I přes významné pokroky v posledních letech je úspěšnost protinádorové terapie komplikována rozvojem lékové rezistence. Příčinou mohou být mimo jiné farmakokinetické mechanismy mezi něž patří eflux podávaných cytostatik ATP-vázajícími (ABC) transportéry a biodegradace aktivní látky na neaktivní metabolit zprostředkovaná metabolizujícími enzymy. Tyto proteiny navíc hrají zásadní roli v absorpci, distribuci a exkreci s nimi interagujících léčiv, což může při současném podání dvou a více látek vést ke vzniku farmakokinetických lékových interakcí. Jelikož mají v moderní protinádorové terapii čím dál významnější roli cílená léčiva ze skupiny inhibitorů proteinkináz, bylo cílem této práce objasnit interakce vybraných látek z této skupiny s ABC transportéry, případně metabolizujícími enzymy za pomoci in vitro metod, a dále otestovat relevantní látky ex vivo na mononukleárních buňkách izolovaných přímo z krve pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií (AML). V případě inhibitoru cyklin-dependentní kinázy (CDK) 4 a 6 ribociklibu jsme...
Studium interakcí nových protinádorových léčiv s lékovými transportéry
Šorf, Aleš ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Kollár, Peter (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Aleš Šorf Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Název disertační práce: Studium interakcí nových protinádorových léčiv s lékovými transportéry I přes významné pokroky v posledních letech je úspěšnost protinádorové terapie komplikována rozvojem lékové rezistence. Příčinou mohou být mimo jiné farmakokinetické mechanismy mezi něž patří eflux podávaných cytostatik ATP-vázajícími (ABC) transportéry a biodegradace aktivní látky na neaktivní metabolit zprostředkovaná metabolizujícími enzymy. Tyto proteiny navíc hrají zásadní roli v absorpci, distribuci a exkreci s nimi interagujících léčiv, což může při současném podání dvou a více látek vést ke vzniku farmakokinetických lékových interakcí. Jelikož mají v moderní protinádorové terapii čím dál významnější roli cílená léčiva ze skupiny inhibitorů proteinkináz, bylo cílem této práce objasnit interakce vybraných látek z této skupiny s ABC transportéry, případně metabolizujícími enzymy za pomoci in vitro metod, a dále otestovat relevantní látky ex vivo na mononukleárních buňkách izolovaných přímo z krve pacientů s nově diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií (AML). V případě inhibitoru cyklin-dependentní kinázy (CDK) 4 a 6 ribociklibu jsme...
Význam aberací chromosomu 7 u hematologických onemocnění myeloidní řady
Onderková, Martina ; Ransdorfová, Šárka (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Přesná lokalizace zlomových míst a deletovaných úseků na chromosomu 7 v buňkách kostní dřeně nemocných je základním krokem při identifikací genů, které se podílejí na nádorové transformaci buňky. U hematologických malignit se jedná zpravidla o onkogeny a tumor supresorové geny, které jsou změnou v uspořádání genetického materiálu aktivovány či deletovány. Aberace chromosomu 7, úplná či částečná ztráta chromosomu 7, především dlouhých ramen 7q patří k rekurentním cytogenetickým změnám u nemocných s myeloidními onemocněními jakou jsou myelodysplastické syndromy (MDS) a akutní myeloidní leukemie (AML). Alterace chromosomu 7 jsou důležitým prognostickým ukazatelem vyskytujícím se u 8-10 % de novo MDS a AML a u 40-50 % léčených MDS/AML. Pro detailní analýzu zlomových míst a aberací chromosomu 7 jsme pomocí cytogenetických a molekulárně cytogenomických metod vyšetřili 51 dospělých nemocných s diagnózou AML/MDS. U šesti pacientů (12 %) jsme zjistili izolovanou monosomii chromosomu 7. Ve vyšetřovaném souboru jsme prokázali samostatnou deleci 7q u jednoho nemocného (2 %). Alteraci chromosomu 7 detekovanou v kombinaci s další změnou jsme vyšetřili u 17 případů (33 %) a 27 pacientů (53 %) mělo komplexní změny karyotypu zahrnující chromosom 7. Nejčastějším zlomovým místem byla oblast 7q22. U 26 nemocných jsme...
Experimentální terapie B-nehodgkinských lymfomů.
Klánová, Magdalena ; Klener, Pavel (vedoucí práce) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
1 ABSTRAKT Agresivní nehodgkinské lymfomy vycházející z B-lymfocytů (B-NHL) představují heterogenní skupinu vzácných hematologických malignit vznikajících nádorovou transformací tzv. periferních lymfocytů v průběhu jejich diferenciace v sekundárních lymfatických orgánech. Difúzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL, difuse large B-cell lymphoma) a lymfom z plášťových buněk (MCL, mantle cell lymphoma) jsou agresivní typy B-NHL. V jejich patogenezi se uplatňuje zejména narušení mechanismů programované buněčné smrti, buněčného cyklu či oprav poškozené DNA. Identifikovány byly také abnormálně aktivované signalizační dráhy, které vedou ke zvýšení proliferace nádorových buněk či inhibici apoptózy. Poznání těchto mechanismů umožňuje vyvíjet a experimentálně testovat nová protinádorová léčiva, která cíleně blokují onkogenní kaskády rekurentně nalézané u jednotlivých typů B-NHL. MCL je agresivní typ B-NHL s nepříznivou prognózou. In vivo modely lidského MCL pro experimentální terapii tohoto onemocnění však dosud chyběly. Zavedli a charakterizovali jsme několik modelů lidského MCL pomocí xenotransplantace primárních buněk a ustálených linií MCL do imunodeficitních myší. Prokázali jsme, že buňky přihojené a proliferující v myších tkáních jsou biologicky odlišné a mají komplexní změny genové exprese, fenotypu a senzitivity k...
Vyšetření HLA systému a KIR genů u dárců a příjemců kostní dřeně
Kroulíková, Zuzana ; Vraná, Milena (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
HLA a KIR geny dosahují vysoké míry polymorfismu v rámci lidského genomu. Proteinové produkty těchto genů hrají významnou roli při transplantacích hematopoetických kmenových buněk. Genetická shoda na úrovni HLA genů mezi recipientem a donorem představuje hlavní rizikový faktor přihojení transplantátu a následné úspěšné léčby. Z tohoto důvodu je nezbytná genotypizace donorů a recipientů indikovaných k transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Za účelem vyšetření se využívají různé modifikace polymerázové řetězové reakce a přímé sekvenování, typizovány jsou geny HLA-A, HLA-B, HLA-C, HLA-DRB1 a HLA-DQB1 na úrovni high- a low- rozlišení. Na základě typizace těchto genů je aplikována tzv. 10/10 shoda při výběru vhodného donora v registru dárců. Při léčbě pacientů s diagnostikovanou akutní myeloidní leukémií zvyšuje pravděpodobnost potlačení relapsu onemocnění a obecné přežití pacientů KIR genotyp donorů, nejvyššího léčebného efektu dosahuje Cen-B/B dárcovský haplotyp. Z tohoto důvodu dochází k typizaci KIR pomocí polymerázové řetězové reakce, výsledný genotyp je porovnáván online kalkulátorem v IMGT/KIR databázi. Vybraní donoři jsou selektováni do skupin dle svého genotypu a jeho vlivu na výsledný efekt léčby. Studium polymorfních systémů a vývoj metod genetické typizace donorů a recipientů...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.