|
|
Ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru
Sivák, Jakub ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru Abstrakt Téma ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru jsem si vybral z několika důvodů. Jednak je mi jakékoliv téma ochrany osobnosti blízké (zabýval jsem se jím ve vědeckých článcích, v diplomové práci a s ochranou osobnosti je spojeno i téma mé disertační práce na zdejší univerzitě). Za druhé se jedná o téma velmi aktuální a doposud nevyčerpané. Cílem práce je tedy přijít s novými myšlenkami a pohledy na danou problematiku. Úvod práce se věnuje významným milníkům ochrany osobnosti. Mezi nimi lze zmínit alespoň Chamurappiho zákoník, Aristotelovu Ústavu athénskou, zákon 12 desek, Edikt milánský, Velkou listinu svobod ("Magna charta libertatum"), Prohlášení nezávislosti, Deklaraci práv člověka a občana, Pakt společnosti národů a na území Českých zemí pak například ABGB nebo tiskový zákon. Navazující části práce dále v teoretické rovině vymezují pojem osobnost člověka, ochrana osobnosti a kybernetický prostor. Část předkládané rigorózní práce, rovněž v rovině teorie, potom rozvádí jednotlivé složky osobnosti člověka, které mohou být kybernetickým útokem zasaženy. Na to bezprostředně navazuje kapitola zabývající se možnými zásahy do osobnosti člověka prostřednictvím kybernetického prostoru. Práce zde vychází z konkrétních příkladů a popisuje jednotlivé typy...
|
|
|
Porozvodová péče o děti v ČR
Loužecká Beerová, Veronika ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt - Porozvodová péče o děti v ČR Rigorózní práce se zabývá problematikou porozvodové péče v České republice, tedy procedurou, jež vyústí v uspořádání rodinných poměrů mezi rodiči a dětmi po jejich rozvodu či rozchodu. Přes historický exkurz a přes hledání definice pojmu porozvodové péče bylo nutno podstatou část práce věnovat rozvodu samotnému, neboť nejen, že zvolená forma rozvodu (rozvod sporný, rozvod nesporný) zásadně ovlivňuje budoucí rodinné uspořádání, zároveň je to právě rozvod, jež je příčinou i následkem porozvodové péče. Stěžejní část práce je věnována současné úpravě porozvodového uspořádání. Komplexní pojetí této problematiky si vyžádalo seznámení se nejen s vnitrostátní, evropskou a mezinárodní úpravou a rovněž s dalšími aktéry tohoto procesu, neboť do úpravy vztahu mezi rodičem a dítětem nevstupuje toliko soud, ale i další instituce jakými je OSPOD, znalci, širší rodina… Porozvodová péče může být realizována ve svých zákonných modelech. Soud je tak v otázce úpravy poměrů mezi rodiči a nezletilým oprávněn rozhodnout v souladu s nejlepším zájmem dítěte pouze o výlučné péči jednoho rodiče, o péči střídavé či péče společné. Každá s sebou přináší své výhody a nevýhody, každá má svou vlastní historii a každá má svou vlastní budoucnost, jež je dána společenskými trendy, a to nejen v otázce...
|
|
|
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
|
|
|
Ochrana slabší strany v soukromém právu
Štroblová, Kristýna ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana slabší strany v soukromém právu Tématem rigorózní práce je "Ochrana slabší strany v soukromém právu". Ochrana slabšího je jedním ze stěžejních zásad současného občanského zákoníku a jedním ze základních principů, na kterých soukromé právo spočívá. S účinností nového občanského zákoníku se zásada ochrany slabší strany promítá do rozličných právních institutů a pravidel. Tato práce si klade za cíl vymezit smysl a účel zásady ochrany slabší strany v soukromém právu, její postavení v hierarchii soukromoprávních zásad a provést analýzu a rozbor jejích projevů v rámci jednotlivých pravidel a institutů na ochranu slabší strany zakotvených v občanském zákoníku. Vzhledem k tomu, že v současné společnosti spolu pravidelně a stále frekventovaněji vstupují do soukromoprávních vztahů partneři (subjekty) ve fakticky nerovném postavení, je třeba na danou společenskou situaci reagovat důrazněji než kdy dříve relevantními prostředky práva a tuto faktickou nerovnováhu tzv. "dorovnat" korektivem ochrany slabší strany. Záměrem této práce je zhodnocení aktuální míry ochrany slabší strany v soukromém právu, porovnání stávající ochrany s tou předešlou, odhalení případných nedostatků, teoretických či praktických problémů v úpravě jednotlivých institutů na ochranu slabšího a na základě provedené analýzy konečně...
|
|
|
Odkaz v dědickém právu
Svoboda, Martin ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předložená práce pojednává o právní úpravě starobylého a současně staronového institutu dědického práva, a to odkazu. Odkaz byl v českém právním prostředí do 60. let minulého století považován za tradiční institut dědického práva, umožňující zůstaviteli široké možnosti pořízení se svým majetkem mortis causa. Účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který jeho regulaci vypustil, z právního povědomí veřejnosti zcela vymizel. Problematika odkazu však začala být znovu aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, neboť přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k návratu odkazu do českého právního řádu. Specifikem odkazu je, že narušuje univerzální sukcesi, která je pro dědické právo jinak naprosto typická. Hlavním cílem práce je seznámit čtenáře s odkazem a vymezit jeho pozici v právním prostředí. Pro samotný výklad je zvolen postup od obecného ke konkrétnímu, což koresponduje s obsahovým rozvržením práce. V první části je nabídnuta analýza odkazu jako celku a jeho odlišení od klasického dědění, jakož od institutu fideikomisu, příkazu a darování pro případ smrti, se kterými je v praxi snadno zaměnitelný. Následuje historický exkurs, který mapuje vývoj odkazu od dob římského práva přes úpravu pro naše území stěžejními, soukromoprávními kodexy. V druhé půli je práce zaměřena na...
|
|
|
Nájemné a platby za plnění spojená s užíváním bytu a domu v komparaci s německou a slovenskou právní úpravou
Zikmundová, Klára ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Tématem této diplomové práce je nájemné a platby za plnění spojená s užíváním bytu a domu v aktuální české právní úpravě a následná komparace s německou a slovenskou právní úpravou. Na úvod do problematiky nájmu a nájemného v České republice, včetně stručného historického vývoje, navazuje podrobný rozbor ustanovení o nájemném a platbách za plnění spojená s užíváním bytu a domu, přičemž podstatnou část práce tvoří analýza norem o zvyšování nájemného. Práce rovněž obsahuje výklad o nájemném v německé a slovenské právní úpravě se zaměřením na shodné rysy a rozdíly oproti české právní úpravě. Současný český občanský zákoník vychází z principu autonomie vůle, nicméně i ta má své hranice, které jsou v právu nájmu bytu a domu zřetelné. Občanský zákoník obsahuje řadu kogentních norem, od kterých se nelze platně odchýlit v neprospěch nájemce. Tato zvláštní ustanovení lze však aplikovat jen v případě, že nájem slouží k uspokojování bytových potřeb nájemce či členů jeho domácnosti. Jednou ze základních povinností nájemce je platit pronajímateli nájemné, které se sjednává pevnou částkou zpravidla za jeden měsíc, strany si však mohou ujednat i jiné platební období. Dále je dispozitivně stanoveno, že se nájemné platí měsíčně předem k pátému dni daného platebního období. Nájem je pojmově úplatný, opomenou-li si...
|
|
|
Poměry mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství
Linhartová, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Poměry mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství Abstrakt Cílem této práce je představit aktuální právní úpravu týkající se poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství, obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, poukázat na problematické aspekty při její aplikaci v praxi a navrhnout de lege ferenda u dílčích otázek jiná možná řešení. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se zabývá rozvodem manželství. Je pojednáno historickém vývoji jeho právní úpravy, platné právní úpravě, včetně řízení o rozvod manželství, a rovněž o některých právních dopadech rozvodu manželství. Část této kapitoly se týká návrhů na zjednodušení rozvodu manželství de lege ferenda. Druhá kapitola je věnována právní úpravě poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství v historickém kontextu, od obecného zákoníku občanského do současné doby. Ve třetí kapitole je provedena analýza jednotlivých aspektů právní úpravy poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství. Nejdříve je pojednáno o péči o nezletilé dítě po rozvodu manželství a o jejích jednotlivých formách, tj. péči výlučné, střídavé a společné. Další část této kapitoly se zabývá úpravou styku rodiče a nezletilého dítěte. Poté je pojednáno o vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti a následně o vyživovací povinnosti ke...
|
|
|
Práva cestujícího v letecké dopravě
Škorík, Martin ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
74 Shrnutí v českém jazyce Název práce: Práva cestujícího v letecké dopravě Práce se zabývá právní úpravou regulující práva cestujícího v letecké dopravě, včetně obecné úpravy uzavřené smlouvy o přepravě a praktických možností cestujícího svá práva v konkrétních situacích uplatnit. Kromě právní úpravy tvoří podstatnou část této práce rovněž judikatura, a to nejen českých soudů, ale zejména Soudního dvora Evropské unie a v menší míře též soudů německých. V rámci práce dochází postupně k analýze a identifikaci právní úpravy (v úseku smlouvy o přepravě v komparaci s právní úpravou v německém právním řádu), stanovení jejích problematických aspektů a v rámci úvah de lege ferenda k předložení možností jejich řešení. Hlavním cílem práce je komplexní zpracování aktuálních praktických i teoretických témat "přepravního práva" s akcentem na leteckou přepravu osob a poté analýza a systematické zařazení konkrétních práv cestujícího v jednotlivých souvislostech. Práce se dělí na úvod, čtyři kapitoly, členící se na další subkapitoly, a závěr, přičemž v první kapitole dochází k definici pro oblast "přepravního práva" zásadních pojmů, kategorizace přepravy a právní úpravy pro oblast vnitrostátní, mezinárodní a unijní letecké přepravy osob. V druhé kapitole pojednává práce o smlouvě o přepravě dle právní úpravy v občanském...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Talacko, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V této diplomové práci se zabývám institutem nabytí od neoprávněného, který je prolomením římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium tranferre potest quam ipse habet, v českém překladu, že nikdo nemůže na jiného převést víc práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného tak zasahuje do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a je proto důležité, aby jej právní úprava dostatečně reflektovala, kdy ne vždy tomu tak bylo. V diplomové práci se zabývám především vývojem tohoto institutu, zásadami, které jsou s tímto institutem spojeny a zejména analýzou a popisem současné právní úpravy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kterým předchází úvod. Kapitoly se dále člení na podkapitoly, které mají podrobněji rozebrat dané téma. Práce je zakončena závěrem. V první kapitole se zabývám obecnou problematikou věcných práv. Dále zde rozebírám institut vlastnického práva, jeho ústavní východiska, definici i způsoby jakým je možné vlastnictví nabývat. Druhá kapitola je koncipována jako popsání historického vývoje nabytí od neoprávněného. Rozebírám nejdříve období římského práva, zejména pak kladu důraz na zásadu nemo plus iuris. Dále pokračují přes vývoj v germánském právu, až ke kodifikacím v 19. století. Zde se zabývám třemi velkými kodifikacemi ABGB, Code Civil a BGB. V rámci chronologického postupu je pak ještě...
|
|
|
Ochrana nepominutelného dědice a jeho vydědění
Vladyková, Ivana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana nepominutelného dědice byla vždy vnímána jakožto střet zůstavitelovy vůle a principu familiarizace. Předmětem mé diplomové práce je popsání hmotněprávní úpravy nepominutelných dědiců a institutů s touto problematikou souvisejících, tedy jejich ochrana a vydědění, nejen z pohledu současné právní úpravy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ale i z pohledu jejich historického vývoje. Diplomová práce systematicky členěna do čtyř kapitol, které jsou dále rozděleny na podkapitoly. První z nich má obeznámit čtenáře s problematikou dědického práva prostřednictvím vymezení jeho základních pojmů, vylíčení historického vývoje od dob práva římského přes Všeobecný zákoník občanský známý pod zkratkou ABGB až po novodobé právní předpisy z roku 1950 a 1964 a zohlednit jejich vliv na současnou právní úpravu. Na konci kapitoly popisuji základní zásady, jež dědické právo provází. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu nepominutelný dědic, určením velikosti povinného dílu na základě potomkova věku, jeho výpočtu s možností případného započtení a princip pro jeho vyplacení. Dále je zde pojednáno o způsobech ochrany práv nepominutelného dědice. Třetí kapitola je věnována samotnému vydědění. Vymezuji zde pojem vydědění a okruh taxativně určených důvodů, pro které lze nepominutelného dědice zbavit či...
|
host ::
RSS.