|
|
Nástroje environmentální politiky v České republice
Bavšenkov, Sabina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Nástroje environmentální politiky v České republice V této práci se zabývám nástroji environmentální politiky a s tím související problematikou. V úvodu rozebírám obecně to co životní prostředí je a jakou roli v našem životě hraje a jeho důležitost pro život, dále pak také krátkým historickým exkursem a také samotnou definicí toho co je to životní prostředí a také samotná environmentální politika. Velkou část zde zaujímají subjekty, které jsou nedílnou součástí této oblasti, neboť bez nich by nebylo možné vykonávat environmentální politiku. Dělím je na státní a nestátní, mezi nimiž je hlavní rozdíl zejména v dobrovolnosti při zapojení se. Popisuji jejich činnost a příklady využití jednotlivých nástrojů při výkonu jejich činnosti. Důležitou částí je i nahlédnutí do mezinárodní oblasti v oblasti mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí, a také oblast akčních plánů Evropské unie. V této části představuji stručný přehled ve vývoji mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí a udržitelného rozvoje. V rámci Evropské unie poté podrobně rozebírám zatím poslední sedmý akční program. V neposlední řadě je to také Státní politika životního prostředí ČR jako důležitý strategický dokument, určující další směr vývoje environmentální politiky v ČR. Věnuji se jejím jednotlivým...
|
|
|
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny
Vomáčka, Vojtěch ; Franková, Martina (oponent)
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá poměřováním veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny. Blíže analyzuje odchylné režimy, jejichž prostřednictvím zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, umožňuje realizaci zásahů do chráněných zájmů, a soustředí se na koncept převažujícího veřejného zájmu, který musí být identifikován v konkrétních případech správními orgány. Zejména se práce soustředí na požadavky vyplývající v tomto ohledu z mezinárodního práva a z práva Evropské unie, konkrétně úpravu podmínek odchylných režimů z ochrany stanovišť, volně žijících ptáků a ohrožených druhů. Těžiště práce spočívá v analýze judikatury českých soudů a Soudního dvora Evropské unie, zejména s důrazem na požadavky na identifikaci a vyvažování veřejných zájmů. Autor poukazuje na skutečnost, že se poměřování veřejných zájmů odehrává v širším kontextu právní úpravy a především mnohem dříve než v rámci odchylných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Konstatuje, že v zásadě neexistuje žádný zásadní rozdíl v odlišných postupech mezi dlouhodobě zavedeným vnitrostátním systémem ochrany přírody a požadavky práva EU. Zdá se však, že vágně formulovaná úprava odchylných režimů, kterou doplňuje rozsáhlá soudní judikatura, jde spíše proti smyslu...
|
|
|
Využití konzervativních mikrosatelitových lokusů pro studium populační struktury afromontánních ptáků
Franková, Martina ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Bartáková, Veronika (oponent)
Horské ostrovy jsou vysokohorské habitaty, které jsou od sebe geograficky oddělené okolními nížinami. Tyto dynamické systémy ovlivňují distribuci druhů a strukturu populací. Jsou to také generátory diverzity s vysokým stupněm endemismu a nabízí značný potenciál ke zkoumání toho, jak různé evoluční procesy vedou k tvorbě druhů. Tato práce byla zaměřena na analýzu populační struktury šesti druhů pěvců žijících na horských ostrovech Kamerunské vulkanické linie. Pro analýzu byly využity konzervativní mikrosatelitové lokusy. Otestovala jsem 17 konzervativních lokusů, z nichž každý se amplifikoval vždy minimálně u 4 druhů. I přes nižší variabilitu lokusů a vyšší výskyt nulových alel, jsem byla schopna data využít v populačních studiích. Mezi populacemi endemických druhů Cyanomitra oritis a Arizelocichla tephrolaema jsem detekovala nárůst genetické diferenciace a téměř nulový tok genů mezi horskými ostrovy. Druhy se širokým rozšířením Cinnyris reichenowi a Linurgus olivaceus naopak v horských ostrovech izolované. Izolace ostrovů tedy nebránila disperzi druhů. U druhů Cryptospiza reichenovii a Turdus pelios jsem zaznamenala částečnou izolaci mezi horskými ostrovy, tyto druhy se však lišily mírou a směrem nedávného toku genů. Výsledné populační struktury jsou pravděpodobně významně ovlivněny schopností disperze...
|
|
|
Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí
Švehlová, Nina ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí, které tvoří velmi širokou a rozmanitou skupinu nástrojů. Cílem práce je vytvoření uceleného a souhrnného přehledu výše zmíněných nástrojů uplatňovaných nejen v České republice, nastínění jejich základní charakteristiky, způsobů jejich využívání a vzájemných kombinací, včetně analýzy právní úpravy dobrovolných nástrojů. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných politice životního prostředí a soustavě všech nástrojů ochrany životního prostředí je pozornost dále věnována pouze dobrovolným nástrojům, které jsou pro účely této diplomové práce rozčleněny do kategorií nástrojů regulačních, informačních a vzdělávacích. Vzhledem k šíři tématu se v další části diplomové práce autorka rozhodla provést detailní rozbor tří vybraných nástrojů. V kapitole čtvrté je pozornost věnována programu EMAS dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009, o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), který je porovnán s druhou možností zavedení systému environmentálního managementu, jež představuje mezinárodně platná norma ISO 14001. Kapitola pátá pojednává o provozování ekologického zemědělství dle české i evropské legislativy a zaměřuje se také na problematiku označování...
|
|
|
Omezení vlastnického práva k půdě
Trčková, Michaela ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na právní úpravu jednotlivých institutů, které ve svém důsledku znamenají omezení v dispozici s předmětem vlastnického práva. Pro účely této diplomové práce je předmětem vlastnického práva půda, resp. pozemek ve smyslu zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, jakožto individualizovaná část zemského povrchu, která je vyznačena hranicí, proto kde autorka uvádí "půda", má se za to, že tím rozumí pozemek. Cílem této diplomové práce je podrobná analýza jednotlivých právních úprav, které obsahují restrikce vlastnického práva k pozemku. Je bezesporu jisté, že téma diplomové práce je co do rozsahu opravdu široké, proto se autorka rozhodla na úvod provést rozbor základních pojmů, kterými jsou půda, nemovitá věc, pozemek, parcela a závěrem vlastnické právo, na které bylo navázáno kapitolou druhou, která poskytuje exkurz do problematiky omezení vlastnického práva z pohledu ústavního pořádku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i příčin, které vedou k zakotvení restrikcí vlastnického práva v právním řádu. Stěžejními částmi této diplomové práce jsou kapitoly tři a čtyři, které analyzují jednotlivé instituty problematiky omezení vlastnického práva k půdě z pohledu veřejného a soukromého práva. Poukazují i na některé problémové otázky, které právní úprava obsahuje,...
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Vondrášková, Terezie ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je popis a provedení analýzy institutu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který je jedním z významných právních nástrojů ochrany životního prostředí. Tento proces předchází povolení zamýšleného záměru a jeho účelem je identifikace a komplexní vyhodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. V první části této diplomové práce je věnována pozornost mezinárodní a unijní právní úpravě tohoto institutu. Tato práce by měla nabídnout širší pohled na problematiku EIA v mezinárodním právu, v této části jsou tak zahrnuty nejen klíčové mezinárodní úmluvy související s procesem EIA (Aarhuská úmluva a Úmluva z Espoo), ale i příklad integrace EIA do politiky mezinárodní organizace (na příkladu Světové banky) a úvaha, zda je proces EIA součástí mezinárodního obyčejového práva. Souvislosti evropského práva (předně revidovaná směrnice 2011/92/EU) se současnou národní právní úpravou jsou pak nastíněny v druhé části této kapitoly. Druhá část je zaměřena na českou právní úpravu obsaženou v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění s důrazem na její novelizaci provedenou zákonem č. 326/2017 Sb. (s účinností k 1. listopadu 2017). V této části jsou popsány a analyzovány základní prvky procesu EIA společně...
|
|
|
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona
Vozák, Jiří ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona Abstrakt Tato práce se zabývá účastí veřejnosti ve vybraných řízeních podle stavebního zákona. Hlavním cílem je posouzení toho, zda je v České republice zajištěna účinná účast veřejnosti. Z různých forem účasti veřejnosti se tato práce v detailu zaměřuje na účast spolků na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí je ve veřejném zájmu a základní úlohu by při ní měl hrát stát a jeho orgány. Při kolizi protichůdných veřejných zájmů se však může ochrana životního prostředí dostat do pozadí. Z toho důvodu je důležité, aby se i jiné subjekty mohly podílet na ochraně životního prostředí. Klíčovým institutem v této souvislosti je účast veřejnosti. Subjekty odlišné od státu v tomto ohledu disponují různou mírou práv a povinností a jejich postavení a možnost ovlivnit rozhodovací procesy se může lišit. Účast veřejnosti je v právním systému České republiky zakotvena na různých úrovních. V mezinárodním právu hraje nejdůležitější roli Aarhuská úmluva, v evropském právu umožňují účast veřejnosti některé směrnice a další právní předpisy EU. Vliv na účast veřejnosti má samozřejmě také judikatura Soudního dvora Evropské unie. Ve vnitrostátním právu jsou samotné základy účasti veřejnosti zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Tato obecná...
|
|
|
Právní úprava ochrany přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Brdy
Abrhámová, Veronika ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Název diplomové práce Právní úprava ochrany přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Brdy Abstrakt Předmětem této práce je rozbor Chráněné krajinné oblasti Brdy, a to z hlediska ochrany přírody a krajiny a jejího legislativního zakotvení a dále z pohledu některých praktických problémů vyvstávajících z nového právního režimu tohoto území. Práce se zaměřuje na popis a analýzu vybraných právních institutů především zvláštní územní ochrany přírody, které byly zvoleny s ohledem na specifika ochranného režimu v předmětné chráněné krajinné oblasti. Práce je pomyslně rozdělena na dvě části. První se zabývá obecně právní úpravou ochrany přírody a krajiny, přičemž je však propojena s částí druhou, která se věnuje již jen Chráněné krajinné oblasti Brdy. Práce se člení na úvod, sedm kapitol a závěr. První kapitola se zaměřuje na ochranu přírody a krajiny z pohledu vývoje její právní úpravy na našem území, výhod a nevýhod hlavních vědeckých přístupů k této ochraně a jejich zakotvení v mezinárodním i vnitrostátním právu, a nevynechává ani představení institucionální struktury ochrany přírody a krajiny ve zvláště chráněných územích. První kapitola dále rozebírá z pohledu práva některé stěžejní pojmy, čímž dotváří nejzákladnější rámec pro obsah této práce. Druhá kapitola se zabývá právními prameny mezinárodního,...
|
|
|
Ochrana a trvale udržitelné užívání lesa z právního pohledu
Bašný, Vojtěch ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průchová, Ivana (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
1 Ochrana a trvale udržitelné užívání lesa z právního pohledu Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je zpracovat ucelený rozbor základních pramenů právní úpravy ochrany a trvale udržitelného užívání lesa, identifikovat hlavní nedostatky stávajících nástrojů a možnosti překonání těchto nedostatků do budoucna na úrovni mezinárodní, Evropské unie a České republiky. Disertační práce se nejprve zabývá významem komplexních funkcí lesů, jejichž prostřednictvím jsou uspokojovány ekonomické sociální, ekologické, kulturní a duchovní potřeby celé společnosti a jsou nenahraditelné pro veškerý život na Zemi. Právní úprava by tak měla usilovat o zajištění rovnoměrného užívání jednotlivých funkcí lesa a to prostřednictvím prosazovaní principů trvale udržitelného hospodaření v lesích, ochrany jednotlivých funkcí lesa a obecného užívání lesa společností. S ohledem na tento význam lesů přesahující hranice jednoho státu se disertační práce zabývá i postavením lesa jako přírodního zdroje, na který mají zásadní vliv zásady a principy ochrany životního prostředí, přičemž ke zvýšení odpovědnosti států za ochranu lesa by napomohlo nahlížet na lesy jako na přírodní zdroj "společného zájmu", jehož ochrana je zajištěna v rámci konceptu konceptu "opatrovnické suverenity" států. Ve vztahu k mezinárodní úrovni je disertační práce...
|
|
|
Právní aspekty ochrany soustavy Natura 2000 v České republice, Rakouské republice a Spolkové republice Německo
Boučková, Adéla ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Cílem rigorózní práce je posoudit a analyzovat právní úpravu týkající se soustavy Natura 2000 v České republice, Rakouské republice a Spolkové republice Německo a na vzájemném srovnání implementace institutů na ochranu soustavy Natura 2000 postihnout významné vzájemné podobnosti a odlišnosti za účelem zhodnocení, která právní úprava účinněji napomáhá naplnit cíle směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. Za tímto účelem je v rigorózní práci identifikováno pět kritérií, která mají na implementaci soustavy Natura 2000 významný vliv, a na jejichž základě je následně česká, rakouská a německá právní úprava porovnávána. Prvním kritériem je územně-organizační struktura státu, zejména, zda se jedná o stát federální či unitární, a s tím spojený vliv na implementaci evropského práva na ochranu přírody. Druhé kritérium zohledňuje formu vyhlášení chráněných lokalit soustavy Natura 2000, zejména z hlediska formy právního aktu, jímž k vyhlášení dochází, a skutečnosti, zda jsou lokality soustavy Natura 2000 vyhlašovány každá jednotlivě nebo několik současně. Třetí kritérium spočívá v posouzení způsobu začlenění chráněných lokalit soustavy Natura 2000 do národních systémů zvláštní územní ochrany přírody. V případě překryvu lokality soustavy Natura 2000 se zvláště chráněným územím podle národního práva je...
|
host ::
RSS.