|
|
Továrna JAWA v Týnci nad Sázavou v dobách socialistického experimentu - Továrna, lidé a motocykly v době tzv. normalizace a ekonomické transformace (1968 - 1995)
Bárta, Karel ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je zachycení časového úseku let tzv. normalizace během 70. a 80. let 20. století v Československu. Právě normalizace je v tomto případě primárním zkoumaným obdobím s přesahem do doby ekonomické transformace v 90. letech, a to v podmínkách v té době největšího výrobce a vývozce československých cestovních motocyklů - podniku JAWA, přičemž hlavním středobodem, kde se tyto motocykly ve velkém vyráběly, byla továrna v Týnci nad Sázavou - Brodcích. Kromě samotné výroby motocyklů v Týnci nad Sázavou v rámci zkoumaného období se práce zabývá také rolí Československa coby "velmoci" motocyklového sportu v období socialismu a dalšími aspekty souvisejícími s motocykly v rámci zkoumaného období jako je otázka role motocyklů v době normalizace v Československu, či nastínění historického vývoje samotné značky JAWA v poválečných letech a její rozmach v celosvětovém měřítku před samotným znárodněním podniku. Práce se zabývá také dalšími aspekty ve zkoumaném období, jako je dopad továrny na život obyvatel a zaměstnanců v regionu, otázka vztahů k firmě a značce JAWA či zkoumání ekonomické situace továrny v období normalizace a ekonomické transformace. Zdrojem této práce jsou rozhovory a interview s bývalými, ale i současnými zaměstnanci továrny JAWA v Týnci nad Sázavou, kteří zde působili, či působí...
|
|
|
Čeští esoterici v proměnách soudobých dějin
Pokorná, Klára ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Hlavním cílem práce je přispět k rozšíření dosavadních informací, které máme o významném dějinném demokratickém předělu a navazující "polistopadové- transformační éře. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory s profesní a zájmovou skupinou aktivních ezoteriků vedené metodou orální historie. Předkládaný text také čerpá ze sbírek Národního archivu, Archivu České televize, Archivu bezpečnostních složek a relevantních literárních pramenů. S ohledem na specifičnost tématu reflektuje práce vliv nového společenského řádu po roce 1989 na profesní a soukromý život vybraného vzorku narátorů a zprostředkovává pohled na interakci pamětníků se státem a veřejností. Výzkum se také snažil doplnit poznatky o fungování ezoterické scény po roce 1989, neaspiruje však na podání encyklopedického výčtu rozmanitých ezoterních disciplín v raném transformačním období. Pro ucelený pohled na zkoumaný fenomén jsou ve výzkumném projektu rozpracované také doplňující okruhy, které se dotýkají období socialistické diktatury. Tato část analyzuje vztah komunistické ideologie k ezoterismu. Mimo to se práce snaží odpovědět na otázky, jaké motivace přivedly aktéry rozhovorů k jejich zájmu, později profesi a jaký vliv měla doba nesvobody na jejich každodenní životy.
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Herec regionálního divadla v období normalizace a transformace
Dušáková, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl rozkrýt skrze osobní výpovědi pomocí (sebe)reflexí svět jednoho z regionálních divadel a jeho činovníků. První část je věnována českobudějovického Jihočeskému divadlu jako celku. Především prezentuje s jakými ambicemi a v jakých podmínkách je toto regionální (oblastní) divadlo činitelem na kulturním poli. Prostor je dán i alternativní scéně, Otáčivému hledišti v Českém Krumlově, především z pohledu repertoáru a (ne)uvědomování si jeho vyjímečnosti i provozních limitů. V druhé části je divadlo a především jeho činovníci podrobeni reflexi v očích diváků a "jiných" lidí. Je vnímání pozitivního nebo negativního rázu a uvědomuje si veřejnost potřebuju kultury a její vliv na každodenní život či náročnost herectví jako povolání? V třetí části promlouvají samotní herci a lidé od divadla a s jejich pomocí je rekonstruován jejich umělecký svět i reflexe sebe samých a hereckého řemesla obecně. Prostor je dán i zamyšlení, zda je rozdíl být umělcem v regionálnálním nebo pražském divadle a zda se v divadelním světě hodně změnilo s rokem 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obrazy dějin v české filmové a televizní tvorbě 21. století očima mladé generace herců a hereček
Šimek, Martin ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce je postihnout pohled mladé (profesně) generace herců a hereček, kteří si zahráli v alespoň jednom filmovém či televizním snímku s tématikou dějin dvacátého století, na problematiku soudobých dějin a historické látky ve filmu. Dalším záměrem práce je sledovat reflexi rizik či výhod filmového zpracování dějinné události či samotného ovlivnění filmovým médiem, pamětníky z řad rodinných příslušníků narátorů a školní výukou. Výzkum je realizován prostřednictvím kvalitativní metody na základě polostrukturovaných rozhovorů se čtrnácti respondenty společně s analýzou filmových a televizních děl, v nichž ztvárnili jednotliví respondenti své role. Jedná se o případovou studii tzv. "exkluzivní" skupiny umělců. Práce se taktéž věnuje otázce hercova "vcítění se" do postavy. Klíčová slova: Herci a herečky, Obrazy dějin, Historická látka, Film, Vcítění
|
|
|
Výběrové prodejny s potravinářským sortimentem na obvodě Praha 1 v 80. letech 20. století
Kiššová, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce přibližuje působení maloobchodních potravinářských jednotek s výběrovým sortimentem na obvodě Praha 1 v dobách normalizace, konkrétně pak v 80. letech 20. století. Všechny provozovny, o kterých se v práci zmiňuji, mají společné to, že byly organizačně začleněny pod podnik Potraviny Praha 1 a byly svým způsobem jaksi výjimečné. Ať už se jednalo o přednostní právo v zásobování podnikem oproti běžným provozovnám, nebo o zájem zákazníků o zdejší lahůdky. Jelikož podnik Potraviny Praha 1 byl přímým nadřízeným článkem těchto provozoven a jejich důležitou součástí, zabývám se v práci jeho vznikem a historií. Nedílnou součástí je také zmínka o pořádání soutěží, přehlídek a v neposlední řadě zmiňuji i ocenění, která byla podniku udělena. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na dostupnost specializovaného sortimentu, jeho kvalitu a úroveň poskytovaných služeb, s čímž souvisí i dohled nad prodejnami ze strany nadřízené organizace. Metodologie práce čerpá jak z odborné literatury, dobového tisku, tak z uskutečněných rozhovorů prostřednictvím metody orální historie.
|
|
|
Kulturní spolky ve Vlašimi po roce 1945
Sedláčková, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Jádro práce tvoří kulturní spolky ve Vlašimi po druhé světové válce, tedy po roce 1945 až do roku 1989. Konkrétně se jedná o čtyři spolky, které lze zařadit do kategorie spolků kulturních- jmenovitě Vlastivědný klub P. A. N. Vlasáka, Pěvecké sdružení Blaník ve Vlašimi, Spolek divadelních ochotníků ve Vlašimi a Klub přátel výtvarného umění ve Vlašimi. U prvních třech spolků jsou ve stručnosti nastíněny i jejich počátky sahající až do doby druhé poloviny devatenáctého století, což je již velmi vzdálené vymezenému časovému rámci našeho hlavního zájmu, ale pro poznání historie spolků po roce 1945 to považuji za důležité. K tomu, abychom se mohli zabývat historií jednotlivých kulturních spolků, které ve Vlašimi působily, je nutné znát a orientovat se v širších a obecnějších souvislostech, proto je v práci věnován i prostor pro vývoj spolkové činnosti u nás po roce 1945 a je nezbytné poznat i historii a vývoj samotného města po druhé světové válce, jehož nedílnou a jistě důležitou součástí právě kulturní spolky byly. Práce vychází z majoritní většiny z vlastního archivního výzkumu dostupných archivních materiálů a náležitých fondů uložených v archivu Muzea Podblanicka a Státního oblastního archivu Praha, Státního okresního archivu v Benešově. Tato metoda je doplněna jednak studiem odborných pramenů a...
|
|
|
Děti a válka: rok 1945 ve vzpomínkách pamětníků z Berounska a Plzeňska
Slomková, Veronika ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Práce nazvaná Děti a válka: rok 1945 ve vzpomínkách pamětníků z Berounska a Plzeňska se zaměřuje na zlomové období československých dějin. Sleduje každodenní protektorátní život "obyčejných lidí", důraz klade především na závěrečnou fázi války (například bombardování českého území spojeneckými letci nebo příchod sovětských a amerických vojáků). Aktuálně zaznamenané vzpomínky pamětníků analyzuje a zasazuje je do širšího historického kontextu. Šest oslovených osob z Berounska a Plzeňska prožilo protektorátní léta a konec války v dětském věku. Okolnostmi protektorátní reality bylo jejich dětství průběžně narušováno. Ve zvláště vypjatých situacích (při leteckém poplachu apod.) musely tyto děti jednat jako dospělí lidé. I přes časovou vzdálenost sedmdesáti let jsou jejich vzpomínky důležitým příspěvkem k nekončícímu doplňování a prokreslování historiografického obrazu oné doby, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, že v průběhu času byly ovlivněny různými faktory (dobová propaganda, filmová a literární díla…). Orální historie tady plní svou nezastupitelnou funkci: blížíme se době, kdy osobní vzpomínky na druhou světovou válku už nebude možno nově zaznamenat. Klíčová slova jaro 1945, protektorát Čechy a Morava, spojenecké nálety, Češi a Němci, Berounsko, Plzeňsko, Rudá/sovětská armáda, americká armáda
|
|
|
"Zítřek často mívá pro nás barvy naděje…" Týdeník Zítřek a jeho společenská role v počátečním období normalizace (říjen 1968 - duben 1969)
Zejdová, Pavla ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Tato práce, věnovaná týdeníku Československé strany socialistické Zítřek a pohnutému období let 1968 - 1969, si klade za úkol přiblížit společenský a politický kontext doby, zachytit prvky formovaní občanské společnosti a zhodnotit roli Zítřku ve sledovaném období. Práce se zabývá okolnostmi jeho vzniku, jeho krátkým působením i dlouhými debatami o jeho zastavení a o smyslu jeho dalšího směřování. Týdeník Zítřek vznikal jako proreformně orientovaný časopis. K pochopení jeho vzniku se práce zaměří zejména na poměry tiskové, ale rovněž také na historii Československé strany socialistické a jejího vydavatelství Melantrich. Nedílnou součástí práce jsou pak rozhovory s pamětníky, paní Sylvou Daníčkovou a Alešem Fuchsem, kteří vyplnili svými vzpomínkami mnohá prázdná místa. Samotnému obsahu Zítřku je pak věnována část, kde jsou tematicky rozčleněné a následně zhodnocené vybrané články, které v Zítřku vyšly během jeho půlročního trvání. Metodologicky je práce zakotvena ve vlastním studiu archivních pramenů a dokumentů, k vedení rozhovoru s pamětníky využívá metodu orální historie a k rozboru vybraných článků, publikovaných v Zítřku, metodu obsahové analýzy.
|
|
|
"Zdomácnění" vědecko-technické revoluce v Československu: inovace v české kuchyni a výživě 50. a 60. let 20. století
Tomsová, Julie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analýza "zdomácnění" vědecko-technické revoluce a nejvýznamnější proměny alimentárního, tj. potravinového (respektive majícího vztah k výživě), chování české společnosti v 50. a 60. letech 20. století. Zmíněný proces je v této diplomové práci interpretován v kontextu změn režimu a ideologických vzorců v polovině 50. let, které měly napomoci překonat potíže stalinského utopismu - zvýšený důraz na kvalitu životního stylu, rozvoj bytové výstavby, architektury a designu, modernizace vybavení kuchyně a proměna představ o žádoucích životních standardech a jejich významu pro legitimizaci post-stalinského uspořádání. Podrobněji se v kontextu "zdomácnění" vědecko-technické revoluce věnuji tématům jako racionalizace a mechanizace práce v domácnosti, důraz na hygienu a výživu, na kvalitu uchovávání a přípravy potravin, na proměnu složení potravin, "objev" vitaminů, enzymů a minerálů atd., náběhy na konzumní způsob života, rozvoj nauk o vedení domácnosti, obraz ženy a její postavení v rámci domácnosti a další témata. Předložená práce zkoumá nejen strukturální změny, k nimž docházelo, ale zejména jejich ideologické aspekty - především místa, kde příslib kvalitnějšího života mohl (či nesl intenci) zesilovat působení nových ideologických vzorců. Tato studie dále analyzuje vztah...
|
host ::
RSS.