|
|
Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím?
Pokorný, Pavel ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět následující otázku: Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím? Tu autor zodpovídá tak, že objasňuje Popperovy předpoklady, komparuje je jak s Platónovými primárními texty, tak se sekundárními prameny dalších interpretů (Gadamer, Reale, Graeser, Patočka a Strauss). Při zodpovězení hlavní otázky této práce autor postupuje následujícím způsobem: V první kapitole se zaměřuje na kontext Popperova hodnocení Platóna a objasňuje pojmové rozlišení otevřené a uzavřené společnosti. Používá zde i momenty z Popperova vlastního života. Ve druhé kapitole autor vysvětluje Platónovu politickou filosofii na základě analýzy Zákonů (Leges) a Ústavy (Respublica), což jsou texty, které formulují hlavní myšlenky Platónovy politické filosofie, a rovněž Popper z nich ve svých analýzách vychází. Ve třetí kapitole pak autor prezentuje výklad Popperovy kritiky Platona z prvního dílu Otevřené společnosti a jejích nepřátel, přičemž se zaměřuje zvláště na Popperovu formulaci tzv. "zákona revolucí", která se zakládá na předpokladu platnosti historicismu v Platónově výkladu vývoje společnosti, a nařčení Platóna z rasismu. V poslední kapitole autor analyzuje Popperova kritická tvrzení formulovaná vůči Platónovi a konfrontuje je s dalšími interpretacemi Platónova...
|
|
|
Robert Kagan - život a dílo
Škvorová, Sára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá zejména dílem Roberta Kagana. Pomocí diskurzivní analýzy zjišťuje jeho názory na postavení Spojených států amerických ve světě, na roli, kterou by Spojené státy měly na mezinárodním poli hrát. Zároveň se zabývá jeho pohledem na současné světové uspořádání a na jeho možné alternativy. Zkoumá názory a pohled Kagana na cíle americké zahraniční politiky. Rozpracovává prostředky k dosažení těchto cílů stejně tak jako překážky, které dosažení těchto cílů brání. Dále se zaměřuje na vztah Evropy a Spojených států amerických. Zkoumá příčiny a důsledky rozdílného pohledu Američanů a Evropanů na zahraniční politiku a použití moci. Pro dosažení uceleného pohledu na problematiku jsou v práci zahrnuty i názory Kaganových kritiků.
|
|
|
Reflexe římské republiky v římském a novověkém politickém myšlení
Halamka, Tomáš ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním cílem práce je zmapovat, jak římské a novověké politické myšlení reflektovalo období římské republiky. Z různých dějinných období jsou vybráni jednotliví zástupní političtí myslitelé, kteří téma římské republiky zpracovávali, komentovali, nebo se jím nechali inspirovat. Jejich poznatky o římské republice jsou systematicky zkoumány a uváděny v kontextu celého díla konkrétního myslitele. Výzkum autorů postupuje chronicky a začíná u myslitelů římské republiky Polybia a Cicera. Římské císařské autory representuje Eutropius. Jako zástupci novověkého politického myšlení byli vybrání Machiavelli, Montesquieu a dva autorské kolektivy - američtí federalisté a Engels s Marxem. Po nastínění toho, jak všichni tito autoři ve svých dílech reflektovali římskou republiku jednotlivě, přechází práce k jejich vzájemnému srovnání. Komparace se v práci provádí na deseti tematických celcích, které byly autory zmiňovány nejčastěji, s největším důrazem a na nichž můžeme mezi jednotlivými autory nejlépe ilustrovat důležité styčné plochy, či naopak rozpory v náhledu. Tato komparace poskytuje data nutná pro odpověď na sekundární výzkumnou otázku, a sice, které aspekty římské republiky měly na politické myšlení největší vliv.
|
|
|
Srovnání pojetí demokracie v díle Jean-Jacques Rousseaua a Hanse Kelsena
Habrová, Klára ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním úkolem této práce je najít společné znaky v konceptu demokracie u Hanse Kelsena a Jean-Jacques Rousseaua. Dále se tato práce zabývá návazností Kelsenova díla na dílo Jean- Jacques Rousseaua. Aby bylo možné tyto návaznosti nalézt, prostudovala autorka díla O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva a O příčinách a původu nerovnosti mezi lidmi u Jean-Jacques Rousseaua a O podstatě a hodnotě demokracie u Hanse Kelsena. Dále autorka oba autory podrobila kritice. Kritiku autorka podložila dílem Boženy Komárkové, Jürgena Habermase a Charlese Taylora u Jean-Jacquese Rousseaua a díle Carla Schmitta u Hanse Kelsena. Aby se autorka mohla věnovat i kritice těchto autorů, byla potřeba zaměřit se i na jiné oblasti než jen na téma demokracie, ale např. i na téma lidských práv u Boženy Komárkové. V hlavní části práce jsou nejprve detailně popsány jednotlivé koncepty demokracie u jednotlivých autorů. V průběhu práce jsou jednotlivá díla podrobně rozebírána a autorka hledá společné rysy Kelsenovy a Rousseauovy demokracie. V závěru autorka shrnuje veškeré poznatky, ke kterým v průběhu psaní této bakalářské práce došla a dále se věnuje opodstatněnosti kritiky obou autorů ze strany výše uvedených kritiků.
|
|
|
Hranice svobody slova v liberální demokracii
Zícha, Lukáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Autor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální...
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
|
|
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
|
|
|
Dvě cesty Machiavelliho z italské krize ( Vladař a Rozpravy )
Liška, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Dvě cesty Machiavelliho z italské krize (Vladař a Rozpravy) se zabývá dvěma hlavními díly Niccola Machiavelliho Vladařem a Rozpravami o prvních deseti knihách Tita Livia jako reakcí na soudobou politickou krizi v Itálii přelomu 15. a 16. století. Itálie, kde právě vrcholila renesance, byla v té době ekonomicky a kulturně nejvyspělejší oblastí Evropy, přesto se velká část poloostrova ocitla pod nadvládou cizích panovníků, což velice trápilo florentského a italského patriota Niccola Machiavelliho. Spisy Vladař a Rozpravy nabízí každý zcela jiný způsob jak se s italskou krizí vypořádat. Zatímco ve Vladaři hledá Machiavelli cestu z krize pomocí vlády jediného vladaře jedinečných schopností, v Rozpravách dává přednost republikánskému zřízení, ve kterém osobnost výjimečného vladaře de facto nahrazují pevné republikánské instituce a zákony. Cílem této práce je za pomocí komparace obou spisů zasazené do historicko-politického kontextu představit obě Machiavelliho cesty z italské krize a posoudit, které on sám nakonec dával přednost.
|
|
|
Komparace společenské smlouvy u Thomase Hobbese a Johna Locka
Veselý, Tomáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií společenské smlouvy, konkrétně pojetími společenské smlouvy dvou významných anglických filozofů 17. století, Thomase Hobbese a Johna Locka. Teorie společenské smlouvy je jedno z nejvýznamnějších paradigmat Západní civilizace, které vysvětluje vznik státu a fungování společnosti. Thomas Hobbes i John Locke jsou jedni z prvních myslitelů, kteří přišli s ucelenou teorií společenské smlouvy. Prvním cílem práce je představit pojetí společenské smlouvy obou autorů. Z jakých předpokladů vycházejí, jaký je stav společnosti před uzavřením smlouvy, jakým způsobem společenská smlouva vzniká a zaniká, které státní zřízení preferují a proč, jaké je Hobbesovo a Lockovo pojetí státní moci, jaká jsou práva a povinnosti panovníka a občanů státu a také jakým způsobem je ovlivnila politická situace, ve které žili. Druhým cílem je vzájemné srovnání jejich teorií. Ve spoustě bodů se jejich koncepce společenské smlouvy shodují, v mnoha se naopak diametrálně liší. Práce je rozdělena do tří hlavních oddílů doplněných stručným úvodem a závěrem. První dvě části se zabývají každá jedním ze zmíněných filozofů. Třetí část obsahuje samotné srovnání. Thomas Hobbes i John Locke patří bezesporu k nejvýznamnějším filozofům své doby. Jejich dílo ovlivnilo politické myšlení následujících generací.
|
host ::
RSS.