|
|
Faktory ovlivňující útěkovou vzdálenost u plazů a jejich porovnání s endotermními obratlovci
Fictumová, Tereza ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Útěkové chování je jedna z nejčastějších antipredačních strategií. Toto chování se intenzivně zkoumá u mnoha skupin živočichů. Ke kvantifikaci útěkového chování se využívá FID (=flight-initiation distance) neboli útěková vzdálenost. Jedná se o vzdálenost, kdy kořist začíná prchat před přibližujícím se predátorem. Zároveň tato veličina informuje o míře strachu živočichů. Faktory ovlivňující FID u plazů jsou: teplota, typ habitatu, dostupnost skrýší, potravní strategie, chování predátora apod. Porovnáním těchto faktorů se savci a ptáky jsem objevila několik odlišností. Hlavní roli zde hraje ektotermie versus endotermie živočichů. Dalším rozdílem je vliv rodičovské péče, varovného volání či groupingu u savců a ptáků. V případě faktorů jako jsou vliv predátora, dostupnost skrýší či typ habitatu se zřejmě jedná o obecné mechanismy a živočichové na ně reagují podobným či shodným způsobem.
|
|
|
Možnosti využití počítačové tomografie při výzkumu obratlovců
Piskáčková, Anna ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Minařík, Martin (oponent)
Bakalářská práce shrnuje možnosti využití počítačové tomografie (CT) a především počítačové mikrotomografie (mikro-CT) ve výzkumu obratlovců. Práce sleduje použití této metody v zobrazování konkrétních struktur, podrobně mapuje doposud studované tkáně a dosažené rozlišení a hodnotí optimální využití mikro-CT. Cílem je navrhnout konkrétní oblasti, kde by bylo možné tuto progresivní metodu přinášející velmi detailní rozlišení struktur využít v kontextu morfologického, ekomorfologického a fylogenetického přístupu ke studiu obratlovců. Počítačová tomografie se dnes uplatňuje nejen v lékařské a veterinární praxi, ale začíná být více využívána i při biologickém výzkumu zvířat. Výhodou počítačové tomografie je to, že je rychlá a do značné míry neinvazivní. CT a mikro-CT dnes dokáže zobrazit nejen mineralizované struktury, ale za použití kontrastních látek i měkké tkáně. Pomocí mikro-CT lze vytvořit přesné trojrozměrné obrazy malých struktur, což nám může pomoci například při studiu prostorově velmi složitých lebek a koster, a to i u velmi malých obratlovců. Práce se snaží nejdříve zmapovat princip CT a mikro-CT, jejich historii a možnosti za současného rozvoje techniky. Dále se zabývá využitím této technologie v konkrétních studiích. Snaží se získat přehled o zkoumaných strukturách a tkáních u...
|
|
|
Variabilita v počtu obratlů a evoluce velikosti těla gekonů
Vohralík, Martin ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Segmentace těla se často může podílet na konečné velikosti těla u značné části ektotermních obratlovců. Tato práce se zaměřuje na odhalení vztahu ekologických (teplota) a genetických faktorů (pohlavní rozdíly) spojovaných s konečnou velikostí těla a odhalení jejich vlivu na počet tělních obratlů u gekonů rodu Paroedura s bližším zaměřením na druh Paroedura picta. Jedinci studovaného druhu byli vystaveni třem rozdílným konstantním chovným teplotám, při kterých dosáhli různých konečných velikostí. Testovali jsme hypotézu, zda počet presakrálních obratlů koreluje s konečnou velikostí těla a zda je ovlivněn teplotou a pohlavím. Data tuto hypotézu nepotvrzují, naopak ukazují vysokou genetickou a environmentální kanalizaci počtu tělních obratlů. Silně konzervativní počet obratlů se nám podařilo prokázat i napříč rodem Paroedura navzdory velmi výrazným evolučním změnám ve velikosti těla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv maternálních efektů na evoluci velikosti gekonů
Kubát, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
V diplomové práci byl testován potenciál maternálních vlivů na evoluci velikosti těla u dvou modelových skupin gekonů s velkou mezidruhovou variabilitou ve velikosti. Vliv manipulace obsahu žloutku ve vejci, a tedy i maternálního efektu na evoluci velikosti těla byla prokázána u obou druhů, tedy Paroedura picta a Goniurosaurus lichtenfelderi, pouze v případě čerstvě vylíhlých mláďat. Dospělí manipulovaní jedinci již nevykazovali statisticky významné rozdíly ve velikosti oproti nemanipulovaným kontrolním jedincům. Oba druhy gekonů tedy vykazují kompenzační růst a jejich konečná velikost v dospělosti je dána pravděpodobně především geneticky. Klíčová slova: maternální efekt, manipulace obsahu vejce, alometrické inženýrství, růst, Paroedura picta, Goniurosaurus lichtenfelderi
|
|
|
Ekologické a fylogenetické vlivy určující variabilitu v typu růstu u amniot
Stanková, Veronika ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Růst je proces, při kterém dochází ke zvětšování orgánů nebo celého těla. Lze ho modelovat pomocí růstových modelů a křivek. Práce se primárně věnuje vysvětlení dvou typů růstu - ukončeného růstu, který končí po dosažení pohlavní dospělosti nebo po začátku reprodukce, a neukončeného růstu, který naopak pokračuje i po reprodukci nebo po dosažení pohlavní dospělosti. V literatuře se obecně udává, že ptáci a savci mají ukončený růst a plazi, obojživelníci a ryby mají neukončený růst. Cílem práce bylo zanalyzovat současnou dostupnou literaturu týkající se růstu a zhodnotit univerzálnost výše zmíněných tvrzení o růstu u obratlovců. V práci jsou zmíněny ekologické a fylogenetické vlivy ovlivňující růst, fyziologická regulace růstu a mechanismy růstu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnávací analýza sexuálního a agonistického chování gekonů čeledi Eublepharidae
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Pohlavní výběr je považován za hlavní selekční tlak ovlivňující velikost živočichů a tím i evoluci pohlavního dimorfismu ve velikosti těla (SSD). Gekoni čeledi Eublepharidae neboli gekončíci jsou monofyletickou skupinou vykazující výraznou variabilitu ve směru SSD. Lze mezi nimi tedy nalézt jak druhy s většími samci, tak i druhy s většími samicemi. Též se předpokládalo, že se jednotlivé druhy liší v přítomnosti samčích soubojů a komplexitě samčího prekopulačního chování. Právě tato rozmanitost ve výskytu či absenci výrazných prvků samčího chování se mohla v minulosti výrazně podílet na současné podobě SSD u gekončíků. Tato práce je zaměřena na odhalení souvislostí mezi směrem SSD a přítomností či nepřítomností vibrace ocasem během námluv a soubojů s ostatními samci. Za pomoci behaviorálního testování bylo zjištěno, že samčí souboje jsou přítomny u všech zkoumaných druhů, a to i u těch, u kterých se předpokládalo jejich vymizení. U některých druhů byl odhalen výrazný sezónní vliv na samčí agresi, který by mohl mít souvislost se směrem SSD. Výskyt vibrace během námluv byl potvrzen u druhů s oběma směry pohlavního dimorfismu. Přítomnost vibrace v průběhu námluv je u gekončíků pravděpodobně ancestrální a zanikla během evoluce skupiny celkem čtyřikrát nezávisle na sobě, a to opět u linií s oběma směry...
|
|
|
Hormonální kontrola pohlavního dimorfismu ve velikosti těla obratlovců
Tureček, Adam ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Samci a samice jednoho druhu spolu sdílejí naprostou většinu genomu, často i společnou niku, ale jejich fenotyp se zpravidla výrazně liší. Největší rozdíl mezi pohlavími bývá dosažení rozdílné velikosti, které může být řízeno dimorfní sekrecí hormonů. Přestože se provedlo mnoho výzkumu na toto téma, stále postrádáme znalost, zda aspoň u obratlovců existuje v tomto směru jednotný, obecný proximátní mechanismus, či zda se jednotlivé druhy či linie značně liší v hormonální kontrole dimorfismu ve velikosti těla. Růst je ovlivněn celou řadou hormonů, které mohou vzájemně interagovat - například růstový hormon, somatomediny, hormony štítné žlázy a steroidní hormony. Nicméně experimentální studie naznačily, že ovlivněním hladin pohlavních steroidních hormonů můžeme vyvolat změnu pohlavního dimorfismu ve velikosti. Má práce se zaměřuje na shrnutí znalostí o hormonálním ovlivnění dimorfního růstu u obratlovců a rozebrat používané metodiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontogeneze a evoluce velikosti a pohlavní dvojtvárnosti u plazů
Frýdlová, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent) ; Zrzavý, Jan (oponent)
Skupina Varanidae je tvarově velmi uniformní, ale velikostně vykazuje obrovskou variabilitu, a to jak na fylogenetické tak i na ontogenetické úrovni. Pohlavní dvojtvárnost ve velikosti (SSD) je u varanů velmi výrazná, tato skupina je schopna velmi rychlého růstu, metabolismu a pohlavního dospívání. Na základě dat o velikosti jednotlivých druhů se mi podařilo ověřit platnost Renschova pravidla, kdy s rostoucí velikostí druhu se zvětšuje rozdíl ve velikosti samců a samic, samci jsou nápadně větším pohlavím. V dalším kroku jsem se již zaměřila na modelový druh varana mangrovového (Varanus indicus). Sledovala jsem velmi detailně jeho ontogenezi. Zjistila jsem, že je tento varan poměrně značně dimorfní ve velikosti a částečně i ve tvaru těla, je schopný enormně rychlého růstu a pohlavního dospívání. Oproti velikostní pohlavní dvojtvárnosti je tvarová jen slabá, avšak měřitelná v těch místech, kde byl předpokládán selekční tlak. Odběry krve sledovaly biochemické a hematologické parametry. Koncentrace biochemických parametrů poodhalily hospodaření jednotlivých pohlaví se zdroji, nákladnost růstu a reprodukce. Ačkoliv obě pohlaví produkují obdobné množství biomasy (růst samců vs. reprodukce samic), zdá se, že investice do reprodukce jsou kvalitativně náročnější. Hodnocením hematologických parametrů jsem ověřila...
|
|
|
Ontogeneze a evoluce velikosti a pohlavní dvojtvárnosti u plazů
Frýdlová, Petra
Skupina Varanidae je tvarově velmi uniformní, ale velikostně vykazuje obrovskou variabilitu, a to jak na fylogenetické tak i na ontogenetické úrovni. Pohlavní dvojtvárnost ve velikosti (SSD) je u varanů velmi výrazná, tato skupina je schopna velmi rychlého růstu, metabolismu a pohlavního dospívání. Na základě dat o velikosti jednotlivých druhů se mi podařilo ověřit platnost Renschova pravidla, kdy s rostoucí velikostí druhu se zvětšuje rozdíl ve velikosti samců a samic, samci jsou nápadně větším pohlavím. V dalším kroku jsem se již zaměřila na modelový druh varana mangrovového (Varanus indicus). Sledovala jsem velmi detailně jeho ontogenezi. Zjistila jsem, že je tento varan poměrně značně dimorfní ve velikosti a částečně i ve tvaru těla, je schopný enormně rychlého růstu a pohlavního dospívání. Oproti velikostní pohlavní dvojtvárnosti je tvarová jen slabá, avšak měřitelná v těch místech, kde byl předpokládán selekční tlak. Odběry krve sledovaly biochemické a hematologické parametry. Koncentrace biochemických parametrů poodhalily hospodaření jednotlivých pohlaví se zdroji, nákladnost růstu a reprodukce. Ačkoliv obě pohlaví produkují obdobné množství biomasy (růst samců vs. reprodukce samic), zdá se, že investice do reprodukce jsou kvalitativně náročnější. Hodnocením hematologických parametrů jsem...
|
|
| |
host ::
RSS.