|
| |
|
|
Mezinářeční srovnání lexikálních přejímek v romštině
Lvová, Andrea ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Beníšek, Michael (oponent)
MEZINÁŘEČNÍ SROVNÁNÍ LEXIKÁLNÍCH PŘEJÍMEK V ROMŠTINĚ I. ANOTACE Práce se věnuje lexikální přejímatelnosti v romských dialektech z oblasti Střední Evropy, porovnáním padesáti lokálních variet, kterými se mluví na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a na Ukrajině. Čtyřicet osm z těchto lokálních variet náleží do skupiny centrálních dialektů romštiny, dva do skupiny severovlašských. Zdrojem dat byla databáze transkriptů elicitovaných dotazníků, které byly pořízeny v rámci projektu Jazkový atlas centrální romštiny. Užitím významů z Leipzig- Jakarta List of Basic Vocabulary bylo v jednotlivých varietách porovnáno množství přejímek, stejně jako jejich slovnědruhové a významové zařazení a zdrojové jazyky, ze kterých tyto přejímky pocházejí. Výsledkem práce je nové pořadí významů z Leipzig-Jakarta List of Basic Vocabulary, uzpůsobené romským nářečím, kterými se mluví ve Střední Evropě. II. KLÍČOVÁ SLOVA středoevropská romština, romská nářečí, lexikální přejímky, lexikální přejímatelnost, Leipzig-Jakarta List of Basic Vocabulary, Jazykový atlas centrální romštiny
|
|
|
Identita v biografickém vyprávění. Případ slovenských Romů z prostředí českého maloměsta.
Dienstbierová, Kristina ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Většina dostupných studií věnující se identitě Romů, nedokáže uspokojivě odpovědět na některé otázky, které nastoluje sociální realita proto, že zkoumají identitu Romů na základě studia kultury a kulturních hranic. Tato práce na základě biografického výzkumu mapuje identitu vybraných Romů z pohledu samotných aktérů a jejich životní zkušenosti. Především se zaměřuje na faktory, které hrají roli při utváření a reprodukci romské identity a na to, jakými významy ji její nositelé naplňují. Práce ukazuje, že i přes absenci sdílené kultury a sociálních vazeb v rámci širšího romského společenství, zle hovořit o etnické kategorie Romové, neboť je jako kategorie reprezentována nejen samotnými Romy, ale i majoritní společností, což má reálný dopad na každodenní životy jednotlivců, kteří jsou do této kategorie zařazováni.
|
|
|
Frazeologie romštiny ve vybraných textech
Koptová, Martina ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
Práca popisuje charakter frazeológie tzv. slovenskej rómčiny v rámci vybraných literárnych textov a na základe tohto popisu sa pokúša odpovedať na základné otázky frazeológie rómčiny. Problematizované sú hlavne nasledujúce okruhy: identifikácia frazeologizmov, popis vlastností, kategorizovanie, problematika prekladu a určenie vitality frazeologizmov. Práca sa opiera o teoretické východiská popredných slovenských a českých jazykovedcov, ktoré sú zahrnuté v prvej časti. Druhá časť práce sa venuje deleniu a popisu excerpovaných frazeologizmov. K jednotlivým frazeologizmom sú uvádzané nasledujúce informácie: význam, príklady užitia, varianty, synonymá, antonymá, slovenské a české frazeologické ekvivalenty. Práca overuje znalosť a živosť excerpovaných frazeologizmov z literatúry porovnaním výskytu skúmaných frazeologizmov v reči rodených hovorcov a tiež pomocou dotazníkového prieskumu, ktorému je venovaný tretí oddiel. Ťažiskom práce sú autentické príklady užitia jednotlivých frazeologizmov v literatúre i v reči, ktoré by sa dali použiť pri zostavovaní frazeologického slovníka.
|
|
|
Dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu mezi dvěma subdialekty severocentrální romštiny v městě Jelšava
Samko, Milan ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Pinter, Tibor (oponent) ; Elšík, Viktor (oponent)
SAMKO,Milan: Dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu mezi dvěma subdialekty severocentální romštiny v měste Jelšava [Dizertačná práca]/Mgr.Milan Samko-Univerzita Karlova. Filozofická fakulta; Stupeň odbornej kvalifikácie : doctor philosopiae (PhD.).- Praha:UK,2011.s.142. + prílohy 48. Dizertačná práca sa zaoberá rómskym jazykom v meste Jelšava. Subdialektom domácich rómskych občanov mesta (ďalej aj ako L1) a subdialektom prisťahovaných rómskych občanov do mesta Jelšava (ďalej aj ako L2).Prácou chceme ukázať vybrané dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu L1-L2.Čiže chceme ukázať na základe vybraných javov kontrastívnosť L1- L2, lexikálnu variantnosť L1-L2, mieru a smer akomodácie L1↔L2. Uvedené interpretujeme a konfrontujeme v troch generáciách L1 a v troch generáciách L2, súborne za L1 a súborne za L2. Práca sa snaží v tejto oblasti zachytiť mieru zmeny a vývojové tendencie od najstaršej generácie L1 a L2 po najmladšiu generáciu L1 a L2.Mladá generácia je pre nás ukazovateľom vývojových tendencií a prognóz pri skúmaní takýchto jazykových procesov. Mesto Jelšava je pre nás jedinou známou lokalitou v SR, kde takéto jazykové procesy v uvádzaných intenciách a parametroch v reále prebiehajú a kde ich môžeme skúmať. Prácou chceme preukázať vzájomný vplyv dvoch subdialektov v...
|
|
|
Dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu mezi dvěma subdialekty severocentrální romštiny v městě Jelšava
Samko, Milan ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent)
SAMKO,Milan: Dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu mezi dvěma subdialekty severocentální romštiny v měste Jelšava [Dizertačná práca]/Mgr.Milan Samko-Univerzita Karlova. Filozofická fakulta; Stupeň odbornej kvalifikácie : doctor philosopiae (PhD.).- Praha:UK,2011.s.142. + prílohy 48. Dizertačná práca sa zaoberá rómskym jazykom v meste Jelšava. Subdialektom domácich rómskych občanov mesta (ďalej aj ako L1) a subdialektom prisťahovaných rómskych občanov do mesta Jelšava (ďalej aj ako L2).Prácou chceme ukázať vybrané dialektologické a sociolingvistické aspekty kontaktu L1-L2.Čiže chceme ukázať na základe vybraných javov kontrastívnosť L1- L2, lexikálnu variantnosť L1-L2, mieru a smer akomodácie L1↔L2. Uvedené interpretujeme a konfrontujeme v troch generáciách L1 a v troch generáciách L2, súborne za L1 a súborne za L2. Práca sa snaží v tejto oblasti zachytiť mieru zmeny a vývojové tendencie od najstaršej generácie L1 a L2 po najmladšiu generáciu L1 a L2.Mladá generácia je pre nás ukazovateľom vývojových tendencií a prognóz pri skúmaní takýchto jazykových procesov. Mesto Jelšava je pre nás jedinou známou lokalitou v SR, kde takéto jazykové procesy v uvádzaných intenciách a parametroch v reále prebiehajú a kde ich môžeme skúmať. Prácou chceme preukázať vzájomný vplyv dvoch subdialektov v...
|
|
|
Gramatický náčrt romského dialektu gemerské obce Krásnohorské Podhradie
Rubák, Petr ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Beníšek, Michael (oponent)
Gramatický náčrt romského dialektu gemerské obce Krásnohorské Podhradie Petr Rubák Abstrakt Primárním cílem diplomové práce je gramatický náčrt unikátního dialektu z obce Krásnohorské Podhradie na jihovýchodním Slovensku, který je přechodným dialektem mezi jihocentrální a severocentrální skupinou centrálních dialektů romštiny. Práce je rozdělena do tří částí, první se zabývá stručně fonologií a morfofonologií a zahrnuje inventáře fonémů, jejich popis a popis různých hláskových změn. Druhá, stěžejní část práce je věnována morfologii a zahrnuje popis derivace a flexe substantiv, adjektiv a sloves, věnuje se i dalším slovním druhům. Třetí, poslední, část se stručně věnuje základním a komplexním syntaktickým konstrukcím. Jazyková data vycházejí z elicitace za použití standardizovaných dialektologických dotazníků. Klíčová slova: romština, gramatika, dialekty, Gemer (SK
|
|
|
Pražská lingvistická typologie: empirický test jedné předpokládané korelace
Láznička, Michal ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Křivan, Jan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Předkládaná práce se zabývá pražskou typologickou školou, tedy směrem, který formuloval Vladimír Skalička a kterému se později věnovali např. Petr Sgall či Jaroslav Popela. V základu tohoto přístupu stojí pět idealizovaných jazykových typů představovaných klastry jazykových rysů a sledování jejich kombinatoriky v jazycích světa. Pražská jazyková typologie je kritizována jako holistický směr, zdrojem kritiky je též problematická práce s daty. Práce na základě současných typologických metod zjišťovala možnosti testovatelnosti tezí pražské školy na příkladu korelace morfologické exponence a shody. Na základě dostupných metod byl vytvořen reprezentativní vzorek 47 jazyků. Pro tyto jazyky byl stanoven index exponence a shody. Následným výpočtem korelačního koeficientu nebyla zjištěna signifikantní míra korelace mezi oběma parametry. Byla vyvrácena vzájemná příznivost kumulace a shody a nepříznivost separace a shody. Pro potvrzení či vyvrácení jednostranné příznivosti kumulace a shody chybí další data. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova shoda - morfologická exponence - Pražská jazyková typologie - holistická typologie
|
|
|
Ethnolinguistic vitality of the Bashkort language
Zaripova, Lilia ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Sloboda, Marián (oponent)
Název bakalářské práce: Etnolingvistická vitalita Baškirského jazyka Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problémy, které zažívá baškirština v dnešním Baškortostánu a hodnotí etnolingvistickou vitalitu baškirského jazyka. Vitalita baškirštiny je považována za nízkou a je aktuální najít problematická místa a navrhnout řešení oživení a zachování jazyka. Pro výzkum byla použita Teorie Jazykové Vitality, která byla formulována Gilesem, Bourhisem a Taylorem v roce 1977. Pro průzkum subjektivní etnolingvistické vitality byl použit dotazník subjektivní vitality vytvořený Bourhisem, Gilesem a Rosenthalem v 1981. Průzkum byl proveden mezi 63 baškirskými respondenty v republice Baškortostan v únoru 2012. Výsledky ukazují že přestože Baškirové oceňují vitalitu baškirštiny méně než vitalitu ruštiny, baškirové jsou hrdi na svou historii a kulturu a oceňují tyto aspekty více než u Ruské skupiny. To znamená, že potenciál pro revitalizaci existuje a hodně bude záležet na ochotě Baškirů zachránit rodný jazyk. Klíčová slova: Teorie jazykové vitality, subjektivní vitalita, objektivní vitalita, titulní národ
|
|
|
Světští: identita a základní kulturní rysy
Skočovská, Markéta ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je popis tzv. světských, kteří bývají považováni za specifickou skupinu charakteristickou svým neusedlým způsobem života spojeným s určitými profesemi, jazykem a kulturními zvyky, tradicemi a hodnotami. První část práce se zabývá původem a užitím pojmu světský. V druhé, historicky zaměřené části, je popsáno postavení světských ve společnosti a obsah pojmu světský od novověku až po současnost. Třetí část se zabývá historií profesí, které byly tradičně přisuzovány světským. Čtvrtá část pojednává o zahraničních skupinách, které jsou nějakým způsobem světským na českém území blízké. V páté části je zaznamenán výskyt světských v médiích a v literatuře. Stěžejní částí je popis výsledků terénního výzkumu, ve kterém se autorka metodou nahrávaných polořízených rozhovorů zaobírala tématy identity a kultury respondentů z řad světských. Poslední část se zabývá otázkou, zda lze světské nějakým způsobem kategorizovat.
|
host ::
RSS.