|
|
Zlín ve víru politických změn let 1899-1914
Škrabala, Petr ; Dobeš, Jan (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Hlavním záměrem práce bylo popsat okolnosti politických bojů mez! tzv. klerikálními a pokrokovými složkami obyvatelstva ve městě v prvním desetiletí dvacátého století a úspěchy pokrokového zastupitelstva vedeného starostou Františkem Štěpánkem. V tomto období došlo k prudkému vzestupu města - v těsné souvislosti s vývojem hospodářským (založení Baťova závodu a dalších obuvnických :firem) rostl náhle počet obyvatel a také význam Zlína jako přirozeného střediska této oblasti. Velký význam mělo vítězství pokrokově smýšlejících skupin v obecních volbách roku 1908, což přineslo jednak uvolnění do zlínského politického života, jednak oživení snah zdůraznit význam města jako politického, správního, hospodářského i dopravního centra. Podařilo se tedy dosáhnout zřízení okresního soudu se sídlem ve Zlíně, nové zastupitelstvo pracovalo na pozvednutí úrovně života obyvatel zaváděním nejrůznějších vymožeností moderní techniky - byla postavena městská elektrárna, zbudovány nové silnice spojující Zlín s okolními obcemi, do města byla zavedena telefonní linka, postupně se prováděla kanalizace a dláždění ulic ve městě ... Byly podniknuty zásadní kroky k započetí prací na regulaci řeky Dřevnice a stavby nové lokální železniční dráhy. Velkou zásluhu na prosazováni zlínských zájmů měl také profesor Tomáš G. Masaryk, jenž byl v...
|
|
|
Korespondence Pavla Papáčka s Aloisem Gallatem, Václavem Ježkem, Josefem Posltem a Eduardem Strassem. Edice Korespondence z let 1888-1930
Lánská, Veronika ; Kobetič, Pavel (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Předkládaná práce představuje všechny známé dopisy mezi chrudimským rodákem Pavlem Papáčkem a v Chrudimi žijícími osobnostmi zdejšího kulturního života Aloisem Gallatem, Václavem Ježkem, Josefem Posltem a Eduardem Strassem. Pro edici uvedené korespondence jsem se rozhodla po prohlédnutí pozůstalosti Pavla Papáčka, uložené v Regionálním muzeu v Chrudimi, kde mě zaujaly především dopisy mezi Pavlem Papáčkem a Josefem Posltem týkající se prodeje Papáčkovy knihovny chrudimskému vlastivědnému muzeu. Edici doplňují dopisy dalších chrudimských osobností, nalezené ve stejném fondu, které se dotýkají bud' prodeje knihovny nebo Papáčkova vztahu k Chrudimi, a dopisy nalezené v dalších fondech uložených ve Státním okresním archivu Chrudim. Při výběru dokumentů jsem se řídila především snahou po úplnosti, proto jsou zde zařazeny jak dopisy o několika stranách se závažnějším obsahem, tak dopisnice s pozdravy z výletu. Edice je časově ohraničena na jedné straně vznikem prvního dochovaného dopisu Pavla Papáčka Václavu Ježkovi v roce 1888 a na druhé straně smrtí Pavla Papáčka v roce 1930. Dopisy byly dochovány torzovitě, mnoho dopisů, v nichž by měl pisatel odpovídat na předcházející dopisy nebo naopak první dopis, na nějž zde uvedené odpovědi reagují, scházejí. Toto téma nebylo dosud v literatuře (ani v regionální)...
|
|
|
Graphemics in the German documents of Václav IV 1379-1399
Bartůňková, Alena ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce)
Predlozena diplomova präce se zabyva grafematickou analyzou listin Vaclava IV. z let 1379-99. Jedna se 0 nemecke listiny vydane jmenem Vaclava IV., ktere jsou ulozene v prvnim oddeleni Narodniho archivu v Praze v ramci fondu Archiv Ceske koruny. Pohnutky, ktere vedly ke zpracovani tohoto tematu, byly rozlicneho razu. Za prvotni impuls lze ovsem povazovat podnety historicke povahy, protoze obdobi bezprostredne predchazejici husitske revoluci i obdobi vlastniho revolucniho deni povazuji za jedno z nejzajimavejsich v ceske historii. Take osoba Vaclava IV. vzbuzuje svou rozporuplnosti zivy zajem. Starsi historiografii byl Vaclavovi IV. casto prisuzovan zjednodusujici, jednoznacne negativni historicky obraz, aniz byla brana v uvahu jeho nelehka osobni i spolecenska pozice. Na uvod jsem se proto rozhodla pfiblizit osobu Vaclava IV. a dobu jeho vlädy. Zohlednenaje take jazykova situace v ceskern kraIovstvi v obdobich predeslych. Nemene vyznamnou roli hraIy pfi vyberu tematu take podnety diplomaticke povahy. Nasledujici kapitoly se proto snazi objasnit diplomaticke okolnosti, ktere urcitym zpusobem prispely ke vzniku danych listin. Treti kapitola prinasi popis dvora a dvorskych struktur za vlady zmineneho panovnika. Ctvrta kapitola je venovana kanceläfi Vaclava IV. jako integraIni soucasti dvora, jeji historii,...
|
|
|
Nápisové a heraldické památky na Říčansku
Oulík, Jan ; Roháček, Jiří (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Práce přináší soupis epigrafických památek latinského okruhu dochovaných i zaniklých na území bývalého soudního okresu Říčany (podle územního rozsahu z počátku 20. století). Půjde zejména o nápisy a znaky na náhrobních kamenech, podstavcích soch, oltářních menzách, kropenkách a zvonech. Sledované časové období: 12. století - rok 1800. Výsledkem je katalog nápisů s komentáři, úvodem a rejstříky. K tomuto regionu má autor práce blízký osobní vztah. Území bývalého Říčanského okresu navíc dosud nebylo podrobně popsáno. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Žižkovském (kam soudní okres Říčany příslušel) byl sice připraven na počátku 20. století Antonínem Podlahou a Eduardem Šittlerem do tisku, nebyl však nikdy vydán a rukopis tohoto díla je dnes nezvěstný. Způsob zpracování vychází z metodického vzoru Die Deutschen Inschriften a edice Corpus inscriptionum Bohemiae. Autorovi byly vzorem zejména práce Jiřího Roháčka (Nápisy města Kutné Hory, Praha 1996) a Petry Načeradské (Nápisy okresu Kutná Hora, Praha 2002). Heraldické památky byly popsány podrobněji a navíc byly stručně popsány i heraldické památky, které nedoprovází žádný nápis nebo letopočet. Autor vycházel zejména z těchto zdrojů: - archivní prameny (Eichlerova sbírka Archivu NM, farní kroniky, pozůstalost Eduarda Šittlera v Archivu...
|
|
|
Židovská obec v Kolíně. Židovští obyvatelé v soupisových pramenech 16.-18. století
Věchetová, Zuzana ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozborem pramenů, které dokumentují vývoj židovské obce v Kolíně. Je všeobecně známo, že zdejší židovská obec patřila svého času k těm největším v českých zemích. Došlo k tomu po vyhnání Židů 1 z Plzně roku 1504, kdy se stala druhou nejlidnatější po Praze. Protože archivních dokumentů o židovském Kolíně je zachováno velké množství v různých fondech, zvolila jsem užší časový úsek, vymezený souhrnnými soupisovými dokumenty. Práce je doplněna o historii kolínských Židů od počátků, doloženou nejen v městských knihách.
|
|
|
Kateřina ze Žerotína, rozená z Valdštejna, na Třebíči a Červené Lhotě (1568-1637). Edice korespondence
Tibitanzlová, Radka ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
První zmínka o Kateřině ze Žerotína, rozené z Valdštejna, se objevila v odborné literatuře roku 1839 v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde Jungmann citoval slovo "vašnostiný" a jeho použití uvedl na příkladu Kateřinina dopisu z roku 1631. Dále o Kateřině učinil poznámku archivář Markrabství moravského Vincenc Brandl, který v roce 1866 napsal, že " ... 22. června 1614 se Karel starší ze Žerotína počtvrté oženil a vzal si vdovu po Smilu Osovském z Doubravice a na Třebíči Kateřinu z Valdštejna."I Ve druhé polovině 19. století získalo Františkovo muzeum v Brně čtyři svazky rukopisů od neznámého dárce, které pocházely z třebíčského archivu. Jedním z nich byly "všelijaké listy v kopiářích nepojmenované , ,,2 pam. Později se ukázalo, že touto "nepojmenovanou paní" je Kateřina ze Žerotína, rozená z Valdštejna. Dopisy z let 1631 a 1633-1635 byly ale pouhým zlomkem její kdysi velmi rozsáhlé korespondence. V letech 1894 a 1895 vydal edici těchto dopisů František Dvorský.3 Se jménem Kateřiny z Valdštejna se lze setkat také v edicích dopisů Karla staršího ze Žerotína od Františka Dvorského a Vincence Brandla.4 Další zmínky se o ní objevily v díle Petra Chlumeckého o Karlovi starším ze Žerotína,5 v Riegrově slovníku naučném6 a postupně také v publikacích zabývajících se šlechtickou genealogií - za všechny lze uvést...
|
|
|
Klášterní velkostatek v Kladrubech během 17. století
Steinová, Šárka ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Po delší úvaze jsem se rozhodla zpracovat tolik opomíjený úsek dějin klášterního velkostatku náležícího benediktinskému řádu v Kladrubech u ~~,,-.... / .......... _------ Stříbra, tj. předbělohorskému a pobělohorskému období. Studie, zaměřující se na vysledování historie a pozemkové držby klášterního velkostatku, by měla přispět svými monografickými výsledky k poznání širších souvislostí ve vývoji českého velkostatku. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. První část se týká historie kláštera a města Kladrub v průběhu třicetileté války. K tomu účelu jsem využila především záznamy z kladrubských městských knih, výpisy z desek zemských a dochovaných kopiářů. Druhá část se již úzce zaměřuje na pozemkovou držbu. Předmětem této kapitoly mi byl soubor deseti pozemkových knih v časovém rozmezí let 1574 až 1700, které jsou součástí fondu Velkostatek Kladruby Státního oblastního archivu v Plzni a dále urbář a registra z roku 1589, pocházející z fondu Archiv zrušených klášterů Národního archivu. Také zde jsem využila některé důležité informace ze dvou, již zmíněných, kopiářů. Druhou kapitolu jsem se rozhodla dodatečně rozšířit i o krátký diplomatický úvod k problematice pozemkových knih. Pozemkové knihy zde zpracovávám ijvojího hlediska. V prvé řadě jsem chtěla provést diplomatický rozbor všech...
|
|
|
Židovské hřbitovy Hoješín - Přestavlky - Zájezdec. Historie a současnost tří ohrožených židovských památek na Chrudimsku
Petrusová, Lucie ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje třem venkovským židovským hr'bitovům na Chrudimsku. Hřbitovy v Hoješíně, Přestavlkách a Zájezdci představují hlavně díky své volné přístupnosti nejohroženější památky svého druhu v kraji, je tedy nezbytně nutné vytvořit evidenci náhrobků, jež bude obsahovat fotografii náhrobku a přepis, popř. překlad náhrobního nápisu. A právě přepisy a překlady vybraných náhrobků tvoří, společně s popisem historie a současnosti, hlavní část této práce, která si klade za cíl seznámit čtenáře nejen s historií konkrétních hřbitovů, ale i s problematikou židovských hřbitovů vůbec. Stručné popisy uvedených tří židovských hr'bitovů na Chrudimsku jsou sice zahrnuty v různých kompilacích2 ) o židovských památkách v České republice, ovšem podrobnější dokumentace, zejména přepisy a překlady náhrobních nápisů, zatím chybí.
|
|
|
Archivní pomůcky - inventáře: Archiv města Šumburk nad Desnou, Archiv města Tanvald, Archiv obce Velké Hamry. (Příspěvek k problematice obecní samosprávy)
Feige, Jakub ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Hlavní náplní této práce jsou 3 archivní pomůcky - inventáře vytvořené ke třem fondům obecní samosprávy, je~ž jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Jablonci nad Nisou. Jedná se o Archiv města Šumburk nad Desnou, Archiv města Tanvald a Archiv obce Velké Hamry. Tyto tři fondy se nacházely v nedůstojném stavu. U všech sice již v minulosti proběhlo zpracování i inventarizace, z důvodu dalších nových přírůstků však původní inventáře zastaraly a nezachycovaly tak skutečný fyzický stav. Rovněž vlivem vývoje archivní teorie neodpovídaly moderním archivním požadavkům. Proto byla jejich reinventarizace přímo žádoucí. Počátky této práce spadají již do února 2004, kdy jsem absolvoval povinou archivní praxi v SOkA Jablonec nad Nisou. Během ní mi byla nabídnuta možnost reinventarizace AO Velké Hamry. Protože mám ke zdejšímu regionu a zejména k této obci bližší vztah, nijak jsem neváhal a příležitost využil. Fond jsem nově uspořádal a vytvořil nový inventář, který již prošel schvalovacím řízením a je platnou archivní pomůckou evidovanou na odboru archivní správy (Číslo listu NAD 0040, evidenční číslo pomůcky 535).
|
|
| |
host ::
RSS.