|
|
Posouzení informetrických, bibliometrických a scientometrických metod v podpoře a hodnocení vědy a výzkumu v evropském kontextu
Boudová, Lucie ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent) ; Dvořák, Jan (oponent)
Práce se věnuje tématu hodnocení výzkumu na evropské úrovni bibliometrickými metodami. Evropská úroveň je definována dvojím způsobem, zaprvé jako skupina zemí sdružená v EU (a jejích historických předchůdcích), zadruhé pro detailnější zkoumání byly ustaveny rámcové programy jako reprezentant rozvoje výzkumu na celoevropské úrovni. Zkoumá, jak jsou bibliometrické metody využívány v rozvoji a hodnocení výzkumu na politické i akademické úrovni. Mapuje historické využití těchto metod a konkrétně jejích indikátorů, sleduje za jakým účelem a s jakým účinkem byly tyto využity. Zkoumá východiska takového využití, jedním z nich je dostupnost dat. Na vlastním experimentu ověřuje možnost získání takových dat a zkoumá jejich relevanci a možnosti využití. Na základě zjištění práce analyzuje souhrnně možnosti a příležitosti bibliometrie jako metody pro formování a hodnocení evropského výzkumu.
|
|
|
Postoupení smlouvy
Zach, Tomáš ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Postoupení smlouvy Cílem této diplomové práce je představit čtenářům postoupení smlouvy v jeho historickém, teoretickém a komparativním kontextu. Relevance tohoto tématu je v českém prostředí a v tomto čase spjata s přijetím nového občanského zákoníku, který postoupení smlouvy sice výslovně upravil, nevyhnul se však zcela některým výkladovým nejasnostem. Práce je rozdělena na úvod, dvě hlavní kapitoly a závěr. První část práce nejprve nastiňuje historickou evoluci, kterou prodělal náš pohled na postupitelnost závazku ze smlouvy od dob římských do současnosti. Pro římské právníky představovala obligace z kontraktu především právní pouto (iuris vinculum), pod tlakem ekonomických změn ale postupem času připustili alespoň skrytou převoditelnost pohledávky. Velké kodifikace 19. století pak nově upravily institut převzetí dluhu, čímž připravily teoretické podhoubí pro možnost postupovat celou smlouvu. Třetí kapitola první části se zaměří na současnost tohoto právního institutu pomocí analýzy postoupení smlouvy ve vybraných evropských zemích, v USA a Japonsku. Zvláštní pozornost je věnována polemice nad postoupením smlouvy ve francouzské doktríně či pojetím tohoto právního institutu v americkém právu. To z počátku vycházelo z velmi osobního pohledu na obligaci vlastní tradici common law, pod vlivem...
|
|
|
Superficies solo cedit
Gabrielová, Andrea ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Diplomové práce Superficies solo cedit Andrea Gabrielová Diplomová práce se zabývá archaickou římskoprávní zásadou superficies solo cedit, která od dob starověkého Říma ovlivňuje evropské civilní kodexy kontinentálního právního systému. Vysvětluji v ní původ této zásady, i jaké důsledky aplikace zásady superfcies solo cedit přináší. V tomto kontextu se věnuji jakési komparaci současného právního stavu s historickým vývojem této zásady až do dnešní doby. Celá první kapitola je věnována aplikaci této zásady v říši římské. Důležitou částí této práce je i výklad věnovaný Obecnému zákoníku občanskému (ABGB z r. 1811), který posloužil jako hlavní inspirační vzor pro nově přijatý NOZ, a sám je založen na římskoprávní tradici. Superficiální zásada je neoddělitelně spojena s právními vztahy k nemovitostem. Nevysvětluji ji tudíž odděleně, ale v kontextu konkrétních právních institutů jakými jsou např. věc v právním smyslu, nemovité věci, občanskoprávní pojetí pojmu stavba, právní režim pozemků a jejich součástí. To vše na základě neviditelné časové osy, která se vzestupně prolíná mou prací od začátku až do konce. Jádrem diplomové práce je část věnovaná současné právní úpravě v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění) v souvislosti s nedávnou rekodifikací celého systému soukromého...
|
|
|
Odpovědnost za dluhy zůstavitele
Tremlová, Renata ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
- Práce nastiňuje obecně i prakticky problematiku odpovědnosti za dluhy zůstavitele, a to dědiců, státu či ze zůstavitelova majetku, který je předmětem řízení o dědictví. Cílem každého řízení o dědictví je především jeho kvalitní a pokud možno rychlé pravomocné skončení a co nejlepší uspokojení zůstavitelových věřitelů a s tím souvisí především problematika toho, kdo za zůstavitelovy dluhy ponese odpovědnost. - Po obecném shrnutí odpovědnosti se práce zaměřuje na přesný popis a rozbor přechodu odpovědnosti za zůstavitelovy dluhy na jeho dědice, popřípadě na stát a také vyvázání se z této odpovědnosti a uhrazení přiměřených nákladů zůstavitelova pohřbu a jeho dluhů z dědictví postupy, jimž jsou uzavření dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům na úhradu jejich pohledávek za zůstavitelem a likvidace dědictví. - Obecná pojednání jsou doplněna praktickými příklady z praxe a také srovnání s úpravou v Obecném zákoníku občanském, Středním občanském zákoníku, v připravovaném občanském zákoníku a právní úpravou v Rakousku. Jednotlivé druhy odpovědnosti za zůstavitelovy dluhy jsou zde podrobně rozebrány, shrnuty výhody i problémy, přinášející každý z jednotlivých možných postupů dědického řízení, jeho skončení a předmětné převzetí odpovědnosti. - Práce je napsána věcně, dostatečně podrobně a...
|
|
|
Institut společného jmění manželů
Boltnar, Jan ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Předkládaná doktorandská práce je zaměřena na právní úpravu institutu společného jmění manželů s ohledem na současnou judikaturu. Tato práce je rozdělena mimo úvod a závěr do sedmi na sebe navazujících kapitol, s tím že páteřní kapitoly tvoří problematika vzniku, předmětu, rozsahu a možnostem modifikace společného jmění manželů, správy a užívání společného jmění manželů, zániku a vypořádání společného jmění manželů. Dále je v této práci především kladen důraz na otázky majetkoprávních vztahů mezi manžely, se kterými se lze setkat v advokátní praxi. Konečně v závěru je pojednáno o úpravě společného jmění manželů de lege ferenda podle nového občanského zákoníku. V této disertační práci je vycházeno z právní úpravy podle stavu k 1. září 2012, z odborných publikací, z článků publikovaných v odborných časopisech a z judikatury.
|
|
|
Nadace a nadační fond
Mazanec, David ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resumé Tato rigorózní práce s názvem Nadace a nadační fond je rozdělena do celkem 10 -ti kapitol a celkový její rozsah se ustálil na 124 normostranách čistého textu. Jejím cílem bylo zachycení jedné z nejtypičtější právnické osoby - nadace a nadačního fondu, zejména z doktrinálního a teoretického hlediska. Úvodní kapitola je věnována rozdělení právnických osob s ohledem na jejich teoretické třídění na právnické osoby veřejného a soukromého práva. Současně je dále zaměřena na podrobné teoretické rozpracování a vymezení pojmových znaků jednotlivých soukromoprávních entit. Celá úvodní kapitola je pak provázána otázkami týkajícími se celkové koncepce právnických osob z pohledu jejich nejvýznamnějších teorií, tj. teorie fikce a teorie reálné svazové osobnosti. V druhé kapitole jsme se pokusili o historický pohled na vývoj nadací. Přes úvodní výklady zasazené do období římského práva jsme se u vývoje těchto entit zastavili u kodifikačních prací 19. století (zejména ABGB). Neopomněli jsme ani vznik československého právního řádu a přes výklad pojednávající o potlačení nadačního práva v období druhé poloviny 20. století jsme jej ukončili v období po roce 1989. Třetí kapitola pojednává o teorii neziskového sektoru, když za stěžejní pro tuto práci považujeme vymezení entit, které jsou obecně definovány a považovány...
|
|
|
Změna poměrů ve smlouvě o smlouvě budoucí
Král, Václav ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem této rigorózní práce je zpracovat přípravný institut soukromého smluvního práva, pactum de contrahendo, pod vlivem kvalifikované změny poměrů. Tento institut prošel do dnešního legislativního pojetí dlouhým vývojem, v současné době je v České republice paralelně upraven ve dvou účinných kodexech a v souvislosti s nedávno proběhlou rekodifikací soukromého práva je v novém občanském zákoníku jeho výslovná úprava také obsažena. Práce je zaměřena na smlouvu o smlouvě budoucí uzavíranou podle účinného občanského zákoníku, na její účel, využití a funkci. Práce charakterizuje její subjekty, objekt, obsah a postup mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a budoucí smlouvy. Podrobně se věnuje zániku z ní vyplývajícího závazku pod vlivem změny poměrů. V několika případech počítá s různým řešením dané problematiky, předkládá právní názory autorů odborné literatury a věnuje se judikatuře. Popisuje také vývoj úpravy předběžné smlouvy v kontextu českého práva v rozsahu vhodném s ohledem na zaměření této práce, upozorňuje na podobné právní instituty a srovnává současnou paralelní úpravu předběžných smluv mezi sebou a s nově přijatou úpravou s cílem nalézt výhody a nevýhody jednotlivých úprav. Pro bližší pochopení problematiky nestálosti objektivních poměrů práce definuje poměry a jejich změny, stručně...
|
|
|
Problematika rozvodu manželství a jeho důsledků
Němeček, Eduard ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
5.Resumé Tato práce nabízí bližší pohled na problematiku rozvodu manželství v České republice, jeho dopady na majetkové poměry rozvedených manželů a dopady na nezletilé děti pocházející z rozvedeného manželství. Tato problematika je dosud řešena různými způsoby na úrovni okresních i krajských soudů. Více ujednocujícím prvkem jsou rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu v naší republice. Jde o velmi závažný společenský jev, který se dle statistiky dotýká velkého množství rodičů, dětí, avšak i bezdětných partnerů. Již z dávných dob je známo, že tento jev je společensky nežádoucí, katolická církev jej odmítá téměř úplně ve svém kanonickém právu. K nárůstu rozvodů došlo až s postupem vyspělosti společnosti. Jedná se o celospolečenský jev, který se vyskytuje bez rozdílů státního zřízení a politických systémů, a to od totalitních přes režimy autokratické, až po vysoce demokratické systémy vyspělých zemí v celém světě. Při tvorbě textu bylo kriticky sledováno až 40% uzavřených manželství v naší republice, které končí rozvodem. Je to dlouhodobý společenský jev, který překonal všechny politické systémy od dob Rakouska- Uherska až po dnešek. Zabránit mu nelze, jde jen o to minimalizovat ho. Byly prezentovány vlastní poznatky a závěry jednak ohledně příčin a důsledků rozvodů, jednak stanoviska soudů všech stupňů,...
|
|
|
Zástavní právo v souvislosti s insolvenčním řízení
Novopacký, Lukáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Diplomová práce na téma Zástavní právo v souvislosti s insolvenčním řízením si klade za cíl popsat institut zástavního práva optikou insolvenčního řízení. Vychází z předpokladu, že důvody pro zřízení zástavního práva k zajištění dluhu se projeví především tehdy, když se dlužník dostane do úpadku a je s ním zahájeno insolvenční řízení. Ze všech způsobů řešení úpadku insolvenčního dlužníka, které český právní řád zná, se práce především z důvodu omezeného rozsahu věnuje pouze konkursu a ze všech druhů zástavního práva je největší důraz kladen na zástavní právo k věcem nemovitým. Práce se kromě úvodu a závěru dělí do čtyř částí. První z nich má za cíl čtenáři osvětlit, v čem spočívá zajištění dluhu obecně. Druhá část se věnuje základním otázkám zástavního práva mimo insolvenční řízení. Je v ní čtenáři osvětlena zásadní podstata zástavního práva a proces jeho vzniku. Třetí část, která je v práci stěžení, se poté věnuje tomu, jak se zástavní právo projevuje v insolvenčním řízení, ve kterém je úpadek dlužníka řešen konkursem. Ze všech otázek insolvenčního řízení se snaží odpovídat pouze ty, které jsou významné z hlediska postavení zástavního věřitele v konkursu. Čtvrtá část již pouze čtenáři předkládá statistické údaje týkající se míry uspokojení věřitelů v insolvenčních řízeních zahájených v České...
|
|
|
Autonomie vůle v soukromém právu
Schubertová, Zuzana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
66 Resumé Princip autonomie vůle je základním principem soukromého práva, bez něhož si nelze představit fungování soukromého práva. Vychází ze zásady rovnosti a svobody, tedy z klíčových principů, na nichž jsou postaveny samotné základy demokratického právního systému a svobodné společnosti vůbec. Cílem mé diplomové práce je vymezení pojmu autonomie vůle a srovnání této zásady s dalšími základními zásadami a principy, z nichž vychází, anebo s nimi úzce souvisí. Jakýkoli soukromoprávní vztah anebo institut je postaven právě na principu autonomie vůle, a proto jsem se rozhodla některé z těchto institutů popsat podrobněji. Diplomová práce je rozdělena na část obecnou a část zvláštní. V obecné části jsem se zabývala především začlenění principu autonomie vůle do systému zásad soukromého práva. Tato část je pojata teoreticky a úzce souvisí s právem ústavním, Listinou základních práv a svobod a se zásadami, na kterých je postaven Občanský zákoník. Věnovala jsem se výkladu některých pojmů, dále pojetím principu autonomie vůle, jak na něj nahlíží více autorů, a komparací jejich koncepce začlenění principu autonomie vůle do systému zásad. Ve druhé kapitole obecné části jsem hledala kořeny principu autonomie vůle a krátce nastínila historický vývoj, jak byla tato zásada klíčovým filosofickým východiskem některých...
|
host ::
RSS.