|
| |
|
|
Psychosociální efekt bariatrických operací a spokojenost pacientů s operací
Kravarová, Eva ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Disertační práce je zaměřena na zhodnocení vlivu bariatrické operace na definované oblasti života operovaných pacientů a určení faktorů, které souvisí se subjektivní spokojeností se zákrokem. Telefonickým interview bylo osloveno 122 adeptů na bariatrickou operaci, 86 z nich bylo operováno. Průměrná doba po operaci byla 20,2 měsíců. Průměrně pacienti zhubli 26,6kg. Ve sledovaných oblastech - vzhled, zdraví, sebepřijetí, sociální fungování, pracovní výkon a partnerství - nastalo pooperačně k významnému zlepšení. Negativní efekt operace (pooperační zvracení, obtížná adaptace na pooperační stravovací režim, jiné komplikace) zažilo také signifikantní množství pacientů. Celkově bylo s operací spokojeno 87% respondentů, 13% bylo nespokojených. Souvislost mezi celkovou spokojeností se zákrokem a sledovanými proměnnými byla vyhodnocena pomocí chí-kvadrát testu, výsledky jsou uváděny na hladině významnosti 95 a 99. S celkovou spokojeností souvisí zlepšení v oblasti zdraví a sebepřijetí (p<0.01), vzhledu, partnerství, pracovním výkonu a sociálním fungování (p<0,05). Spokojenější byli také ti pacienti, kteří měli menší potíže zvyknout si na pooperační stravovací režim (p<0.01). K nižší spokojenosti s operací vedla nedostatečná redukce váhy (pod 10 kg) a typ provedené operace - neadjustibilní gastrická bandáž...
|
|
|
Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním
Kleinová, Mariana ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
diplomové práce Psychoedukace rodinných příslušníků osob s dlouhodobým duševním onemocněním Mariana Kleinová Obor: sociální práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D. Oponent diplomové práce: doc. MUDr. Lucie Motlová Bankovská, Ph.D Závažné duševní onemocnění ovlivňuje nejen kvalitu života člověka, který jím onemocní, ale i jeho příbuzných. Ještě v nedávné době byla rodina vnímána hlavně jako původce duševního onemocnění či jako zdroj stresu a příčina relapsů. Dnes se zdůrazňuje spíše to, že s rodinou je třeba spolupracovat a že onemocnění působí jako zdroj stresu oběma směry. Hledají se způsoby, jak rodinám pomoci s jejich obtížnou situací se vypořádat. Příbuzní mohou nalézt podporu a pomoc v rámci svépomocných organizací, v rodinné terapii či v rámci rodinné psychoedukace. V teoretické části této práce krátce shrnuji problematiku deinstitucionalizace psychiatrické péče, věnuji se změnám v pojetí rodiny jako rizikového faktoru při vzniku a vývoji onemocnění, významu rodiny v kontextu duševního onemocnění, zátěži, kterou klade duševní onemocnění na rodinné příslušníky a jejich potřebám. Dále se zaměřuji na rodinné intervence jako na nástroj práce s rodinou reagující na potřeby rodin s duševním onemocněním. V praktické části práce se zabývám potřebami rodinných příslušníků lidí s...
|
|
|
Intervence zaměřené na podporu rodinných příslušníků osob s duševním onemocněním
Skřečková, Nela ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
(česky) Diplomová práce seznamuje s problematikou duševních nemocí a se službami, které jsou v rámci neziskového sektoru poskytovány rodinným příslušníkům osob s duševním onemocněním. První část práce tvoří teoretické kapitoly, které jsou zpracovány analýzou dostupné literatury. Kapitoly informují o duševním onemocnění, kvalitě života a popisují oblasti péče o osoby s duševním onemocněním - zejména sociální dovednosti a komunikaci, bydlení, vzdělání, zaměstnání a volný čas. V teoretické části je pojednáno také o sociální práci s duševně nemocnými a je zde zahrnuta úloha sociálního pracovníka. V závěru teoretické části jsou popsány možnosti podpory rodinných příslušníků v systému péče o osoby s duševním onemocněním, především edukativní a psychoedukativní programy. Empirická část mapuje současnou nabídku služeb pro rodinné příslušníky osob s duševním onemocněním a v souvislosti s tím zjišťuje, v čem vidí pracovníci jejich přínos. Poté byly v rodičovské organizaci zkoumány názory rodinných příslušníků na psychoedukativní program i na současný systém péče o osoby s duševním onemocněním. Pro realizaci výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup. Použitou metodou bylo dotazníkové šetření a skupinové rozhovory. Výsledky ukázaly, že ze čtyř oslovených organizací poskytuje konkrétní program rodinným...
|
|
|
Prediktory kvality života ve vyšším věku
Dragomirecká, Eva ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují kvalitu života osob ve starším věku v našich podmínkách. První část práce shrnuje současné poznatky o stárnutí, především z demografického, sociologického a psychopatologického pohledu, objasňuje pojem kvalita života a pojednává o výzkumech kvality života v období stárnutí a stáří. V druhé, empirické části práce analyzujeme data reprezentativního souboru pražské seniorské populace (N = 325), která byla získána v rámci mezinárodního projektu "Měření kvality života seniorů a zdravé stárnutí". Baterie instrumentů zahrnovala dotazníky kvality života WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD, geriatrickou škálu deprese GDS, dotazník na zjišťování postojů AAQ a formulář sociodemografických údajů. K zjištění, jaké faktory ovlivňují různé oblasti kvality života byla použita metoda lineární regrese, a to u šesti domén dotazníku WHOQOL-OLD a čtyř domén dotazníku WHOQOL-BREF. Nejsilnějším prediktorem kvality života všech sledovaných oblastí byla deprese. Výsledky potvrdily důležitost intervencí a programů, které podporují duševní zdraví a jsou zaměřeny na prevenci deprese u seniorů.
|
|
|
Životní smysluplnost, osobní příčinná orientace a duševní pohoda palestinských studentů
Mašatová, Makboleh ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
SOUHRN Provedená studie zjišťuje spojitosti a vliv proměnných existenciální sféry člověka na jeho tělesné, duševní a sociální oblasti u souboru palestinských vysokoškoláků, a to u 122 osob, z nichž 26 studuje v České republice, 52 na univerzitě v Betlémě (Palestina), 44 v Haifě (Izrael). Také zjišťuje, jestli existují podstatné vztahy mezi ukazateli sledovaných proměnných pro podskupiny rozlišené podle národnosti, tj. pro soubor palestinských studentů ( 122) a českých studentů (287). K realizaci této studie bylo použito následné metodiky: ' 1) Dotazník "DOPO" K. Balcara, k zjišťování osobní příčinné orientace rozlišené na vnitřní, vnější a neosobní; 2) Dotazník "ESK" A. Uingleho et al., k zjišťování existenciálních schopnostísebeodstupu, sebepřesahu, svobody, odpovědnosti; 3) Dotazník "DEP36" Koženého, k zjišťování celkové duševní emocionální pohody/nepohody. Dosažené výsledky podporují platnost těchto závěrů: a) Sledované druhy proměnných představují odlišné kvality - kognitivní, existenciální, emocionální - a nelze je navzájem redukovat. b) Sledované druhy proměnných ukazují vzájemné působení, což svědčí o vzájemné interakci mezi těmito osobními kvalitami. c) Porovnání výsledků u souboru českých a palestinských studentů ukazuje na výrazné rozdíly ve všech sledovaných proměnných, kde palestinští studenti z...
|
|
|
Krize neformálních pečujících v péči o seniora v domácím prostředí
Hájková, Kateřina ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá neformálními (rodinnými) pečujícími, kteří zajišťují péči o seniora v domácím prostředí. Věnuje pozornost vytipovaným krizím (motivace, přijímání pomoci, finance, dopady) na základě analýzy dokumentů a dvouletých pracovních zkušeností autorky. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pečující osoby tyto krize zvládají a jaké strategie v pečování volí. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy týkající se stáří a jejich hodnot, neformálně pečujících a souvisejících oblastí péče, včetně předem vydefinovaných krizí. Výzkumná část je rozdělena na metodologii, kde autorka popisuje průběh získávání dat pomocí polo-strukturovaných rozhovorů a empirii, kterou podkládá výpověďmi pečujících osob. Klíčová slova: neformálně pečující, rodinný pečující, senior, krize
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.